Dalvit

Jak, proč a kdy naše stanice vznikla?

Můj chov byl na počátku roku 2000 čistá vášeň. Nevěděla jsem nic a všechno mi připadalo neuvěřitelně krásné. Měla jsem štěstí, že jsem se díky své první sloughi dostala do klubu, který vedli zapálení odborníci. Lidé, kteří pracovali pro plemeno, vydávali skvělý časopis a naučili mne, že genofond je základ. Nikdy jsem tedy nehledala pouze krásu, zajímalo mne především zdraví, funkčnost, výkon.

Proč jsme se rozhodli právě pro zvolená plemena?

Sloughi je má vášeň, neexistuje lepší plemeno :-)

Jaký byl náš první pejsek? Jak jsme k němu přišli?

Jako malá holka jsem si vysnila, že si jednou koupím psa, který bude stačit běžícímu koni, taková princeznovská představa. Bydleli jsme ovšem v paneláku, doma prošly jenom rybičky s tolikrát opakovanou větou: „Až budeš ve svém, kup si třeba slona“. Skoro k tomu došlo: dceři nebyly ještě ani tři měsíce, a já už jsem si jela pro své první štěňátko afgánského chrta. O existenci sloughi jsem neměla ani tušení. Před revolucí byl i afgán zázrak. Později jsem narazila na zbídačenou fenku stejného plemene, krčila se celá vyděšená na hromadě uhlí, pod ní se naparovaly slepice, žalostný pohled. Nemohla jsem ji tam nechat. Majitel za ni požadoval tehdy velkou částku. Dodnes nevím, kde jsem vzala tu odvahu, ale milému pánovi jsem strčila do ruky tisícovku s tím, že jestli mi ji okamžitě nedá, zavolám policii, že týrá zvíře. A křičela na něj tak, že se i všechny slepice letěly schovat! S fenkou bylo těžké pořízení, byla vyděšena naprosto z každé situace, krůček za krůčkem jsem z ní udělala nádhernou psí slečnu a díky ní poznávala chrtí svět z úplně neznámé strany. Následovala koupě první fenky NO, konečně s PP! První zkoušky, uchovnění, založení chovatelské stanice. Cvičení se psy se mi zalíbilo, vystřídalo se u mne několik pejsků, jejichž majitelé si přáli složení zkoušky, bonitaci, nebo jen čistě obranu, poslušnost. Když odešel poslední afgán, věděla jsem už, že bez chrta to nepůjde a náhodně (nevěřím na náhody, musel to být osud) jsem v časopise narazila na překrásný obrázek sloughi. Nic tak úžasného a vznešeného jsem nikdy neviděla. Okamžitě jsem volala na kontaktní telefon a do dvou týdnů měla doma tu nejkrásnější princeznu ze psí říše. Psal se rok 2000. Od té doby vím: štěstí má čtyři nohy – a jmenuje se sloughi.

Jaké máme zásady a cíle v chovu?

- Naší filozofií je kvalita, nikoliv kvantita. - Naše hlavní chovatelské zásady jsou zdraví, vyrovnaná povaha, elegantní exteriér s plným zachováním typických znaků plemene. - Našim přáním a cílem je chov, který bude garancí kvality, garancí šťastných majitelů, kteří budou se svou sloughi spokojeni, ta pro ně bude především přítelem, společníkem, učaruje jim tak, jako nám.

Jakých akcí se s pejskem zúčastňujeme?

Výstavy, dostihy, coursing. Ano, jezdíme často do zahraničí

Jakých úspěchů jsme s pejsky dosáhli?

Naši psi jsou šampioni několika zemí, dosahují skvělých výsledků i na poli sportovním, účastníme se Mistrovství světa v coursingu i dostizích.

Jaký servis nabízíme novým majitelům? Jsme s nimi v kontaktu?

Veškerá pomoc, rada, stálý kontakt je samozřejmostí. Pomoc s výstavními kroky, uchovnění, dostihové zkušenosti.

Naše motto

Chov a pejsci obecně pro nás nejsou jen koníčkem, díky naší práci i dennodenním chlebem, životním stylem, jsou součástí našeho života, rodinou. Nikdy nebudeme patřit mezi chovatele, kteří si pořídí zvíře za účelem zisku. Obecně to ani není u slušných lidí možné, u sloughi je to pak vyloučeno:-).