OTÁZKY A ODPOVĚDI aneb POSTŘEHY
PROČ PES JEŽÍ SRST?
Zježení srsti způsobují jemné svaly tzv. vzpřimovače chlupů, které se upínají k většině vlasových kořínků. Pes se ježí, pokud je mu zima, ale častěji když chce odradit nepřítele - snaží se tímto způsobem udělat větší.
PROČ PES POVEL JEDNOU VYKONÁ A JINDY NE?
Není to proto, že by se mu jednou chtělo a jindy zase ne. Příčina tkví v zabarvení hlasu, frekvenci a tónu. Pes nerozlišuje význam samotného slova; pes neví, že SEDNI a NA ZADEK je významově stejná činnost. Pro psa je důležité „jak je povel vysloven“ a pro majitele je důležité, říct povel vždy stejně. Pro jistotu se často ke slovu přidává i povel ruky, který je nezaměnitelný.
Pozn.: Pes je schopen zapamatovat si a rozlišit až 5.000 pachů a neméně tolik povelů.
PROČ MAJÍ NĚKTERÁ PLEMENA MÍSTO SRSTI „DREDY“?
„Dredy“ neboli plstnatá srst je typická pro srst některých pasteveckých plemen. Nejznámější jsou komondoři. Úlohou těchto psů bylo střežit stáda, která museli často chránit před dravými predátory jako jsou vlci, lišky apod. Komondor se musel s těmito šelmami rvát a plstnatá, provázková srst mu sloužila jako jakési brnění či ochranný štít, před pokousáním kůže. (Bohužel, komondor se díky této minulosti, často ukazuje jako agresivní pes.)
PROČ SE NA HLÍDÁNÍ HODÍ NĚKTERÉ PLEMENO VÍCE A JINÉ VŮBEC?
Hlídání je široký pojem a existuje také více variant vysvětlení. Jednou zřejmou je, že malá a společenská plemena se na hlídání nehodí právě kvůli svému vzrůstu nebo velmi laskavé povaze. Jiná plemena jsou třeba vzrůstově velká, ale platí u nich, čím větší, tím mazlivější. Tohle se týká například impozantního anglického mastifa, který je znám svou něžností a laskavostí.
Pro hlídání se hodí zejména plemena, u kterých byla úmyslně šlechtěna přirozená bázlivost. Tito psi se nedají uplatit piškotem natož vlídným slovem. Mezi nejlepší hlídače patří plemeno kavkazský pastevecký pes, který vše živé včetně psů či lidí bez výjimky klidně i sežere. Je to plemeno, které se stává často tvrdým oříškem i pro zkušené chovatele.
PROČ JSOU BOJOVÍ PSI RVÁČI NA SMRT?
Bojová plemena mají potlačenou tzv. signalizaci, kterou psi dávají najevo podřízení / ústup v případě napadení či nemohoucnosti. U ostatních plemen je obvyklé, že pokud se ztropí rvačka, dřív nebo později také skončí a vítěz odchází. Rvačku vítězný pes ukončil v okamžiku, kdy poražený začal signalizovat svůj ústup. U bojových plemen byl tento instinkt šlechtěním potlačen, aby se z nich stali spolehliví bojovníci, kteří neustoupí a rvou se až do úplného konce. U těchto psů (např. bandog, staford) je pravděpodobné napadení bezdůvodné a nemající živého konce. V drtivé většině nelze u těchto psů instinkt ovlivnit výchovou, vždy si ponechají vlastnost rvát se bez varovaní a bez signalizace.
PROČ JE NĚKTERÝ PES SCHOPEN CVIČIT POD TLAKEM A JINÝ SE POD NAPĚTÍM ZHROUTÍ?
Správný cvičitel nenutí žádného psa cvičit pod tlakem. Odpověď ale existuje. Rozlišují se plemena „ostrá“ a „křehká“. Typickým ostrým plemenem je německý ovčák, dobrman, rotvajler apod., tito psi mají velmi odolnou povahu a jen tak je něco nerozhodí. Mezi zástupce křehkých plemen patří primitivní plemena, jako je sibiřský husky nebo basenji. Pokud fyzicky ztrestáte dobrmana, otřepe se a za nedlouho je schopen cvičit dál a často s větším nasazením (i když pod tlakem a ze strachu). Pokud stejně ztrestáte huskyho, uzavře se, zhroutí a cvičit na dobro přestane. S křehkými psy je proto nutné pracovat velmi opatrně a obezřetně s důrazem na jejich citlivou povahu.
přečteno: 21 519x
