Proč pes zahrabává věci?
Najde se mezi námi pravděpodobně jen malá hrstka majitelů psích plemen, jejichž miláček čas od času nezahrabe něco do země, ať už je to na prostorné zahradě, kde k tomu má více příležitostí nebo v bytě do květináče.
Mnohdy tyto činnosti končí okřiknutím nebo fyzickými tresty, zaslouží si ale psi doopravdy takové kárání? Není to náhodou jejich vrozenou zvyklostí, kterou se snažíme potlačovat jen stěží, stejně tak, jako u lidí nelze zanítit některé přirozené návyky?
Pojďme se na celou věc podívat od samotného prvopočátku, tedy od dob vlků a divokých psovitých šelem, od nichž jsou tyto návyky pevně zakořeněny v genech, a jen málokdo s nimi hne.
Vlci zahrabávali svoji potravu
Již v pradávných dobách, a nejinak je tomu i dnes, divocí vlci zahrabávali svoji potravu. Mělo to hned několik příčin.
Tou nejzásadnější bylo pravděpodobně schovávání přebytečné ulovené kořisti, kterou už vlk nebyl schopen pozřít. S tím však souvisela i konzistence daného jídla. Čerstvá zvěř byla mnohdy jen těžko stravitelná, a proto ji vlci zahrabávali pod zem. Šlo o velice důmyslnou konzervaci masa, jež bylo chráněno nejenom před dalšími šelmami, ale také před mouchami a podobným hmyzem.
Potrava udržovaná v chladu pod zemí vydržela mnohem déle a díky pachovým stopám a dokonale vyvinutému čichu se pro ni vlk vrátil o několik dnů později. Maso již bylo dokonale nahnilé, příjemně stravitelné a obsahovalo mikroby či živiny, které tělo této šelmy jednoduše vyžadovalo.
Novodobí psi a zahrabávání
Trochu jiná doba je samozřejmě nyní. Domácí mazlíčci se už nemusí obávat, že by trpěli několik dnů hlady nebo že jejich strava nebude dostatečně vitální a dobře stravitelná. Jde především o pudy, které jsou pro všechna psí plemena vlastní, ať už jsou to malí či velcí jedinci. Zvyklosti, které se přenáší z generace na generaci, asi jako je pro člověka přirozené chodit vzpřímený a po nohou.
Pes zahrabává jídlo i hračky
Pakliže nastane první z případů, kdy pes zahrabává zbytky jídla, může to do značné míry znamenat, že je již syt a jeho instinkt mu velí, aby si část lahodné večeře zahrabal na později. V takový moment lze tyto obtíže minimalizovat snížením předkládané stravy, kterou pozře díky hladu najednou.
Naprosto běžné je však i zahrabávání dalších předmětů, mezi něž patří psí hračky. Dochází k prolínání genetických zvyklostí s hravostí, kdy se pes může snažit zabavit ve vaší nepřítomnosti. Psi obecně rádi zahrabávají věci v okamžik, kdy je nikdo nepozoruje.
Obvykle se také stává, že se pravidelnému zahrabávání předmětů a sladkostí věnují s takovou pečlivostí a intenzitou, že ve finále nevědí, kde co mají a na spoustu věcí zapomenou.
Zahrabávání výkalů
Nutno zmínit, že klasické zahrabávání věcí do květináčů, záhonků a kdekoliv na zahradě, nemá nic společného se zahrabáváním výkalů, které psi po vykonání potřeby dělají. Ve své podstatě trus ani nezahrabávají, pouze si prostřednictvím svých potních žláz na tlapkách značkují toto místo.
Nahraďte vášeň dostatečnou hravostí
Hrabání věcí do země je pro psa určitou drogou a vášní, které se ve svém životě jen těžko vzdá. Tento, člověku možná až nepochopitelný a mnohdy i obtěžující zlozvyk je možné pouze minimalizovat, nikoliv odstranit.
Věnujte se svému psovi s dostatečnou pozorností, vnímejte jeho chování a naslouchejte mu. Poté mu u vás nebude cokoliv chybět a bude mít minimální potřebu zahrabávat jídlo nebo hračky. Pakliže k tomu bude i přesto docházet, nesnažte se výrazným způsobem potlačovat jeho přirozené pudy a berte ho takového, jaký je.
Mezi největší hraboše patří hlavně severská plemena a teriéři.
přečteno: 12 615x
