Hokkaido ken – pes jako národní památka
Fyzicky jsou velmi robustní, vytrvalí a schopní snášet extrémní zimy, mají ale také fenomenální úsudek a rozhodovací schopnosti, vytrvalost a odolnost. V Evropě jich moc nepotkáte, v domovském Japonsku jsou více než tři čtvrtě století národní kulturní památkou.
Středně velký hokkaido inu nebo také hokkaido ken je často běžně označován jako Ainu Inu. O předcích tohoto plemene se také říká, že to jsou střední psi, jež Ainové, původní obyvatelé japonských ostrovů, brávali s sebou, když se stěhovali nebo byli vytlačováni směrem na sever z regionu Tohoku na ostrově Honšú až na ostrov Hokkaido asi před jedním tisícem let.
Na ostrově Hokkaido, nejsevernějším z japonských ostrovů, jsou léta krátká a zimy až krutě studené a sněhové. Na tomto ostrově, překypujícím sice bohatou, ale nelítostnou přírodou, žili psi hokkaido společně s Ainu obyvateli. Jejich životní styl byl prakticky závislý pouze na lovu, a tito psi se tak využívali na lov divokých zvířat, medvědů či lišky. V roce 1937, kdy byli prohlášeni za ohrožený druh, byli oficiálně přejmenováni na hokkaido, podle tradičního zvyku pojmenovávat rasy podle místa jejich původu. Nejspíš právě z toho důvodu, že Ainu obyvatelé žili výhradně z lovu a ryb, byl hokkaido rozšířen převážně v pobřežních oblastech a podél větších řek, v místech jako planina Ishikari nebo v regionu Hidaka.
Hokkaido ken se zimy rozhodně nebojí.
Formován tvrdou přírodou
Aby mohli bojovat s medvědy, hokkaido psi potřebovali nejen nekonečnou odvahu, ale také silně vyvinuté smysly a enormní ostražitost. Fyzicky jsou velmi robustní a vytrvalí a schopní snášet extrémní zimy, mají ale také fenomenální úsudek a rozhodovací schopnosti, vytrvalost a odolnost. Všechny tyto kvality si postupně vybudovali právě na ostrově Hokkaido, jako přímý důsledek extrémně náročných přírodních podmínek, ve kterých museli přežít. Život v chladných až mrazivých teplotách vybavil tyto psy svrchním kožichem, jenž je v porovnání s jinými japonskými středními plemeny velmi hustý, a s ještě hustší podsadou. Jejich zbarvení je velmi pestré – od černé, bílé, červené, až po sezamové, s pálením či dokonce žíhané v různých odstínech. Na jazyku mají často černo-modrá znaménka, která napovídají jistou příbuznost s čínskou rasou čau-čau.
V Česku stále jen asi tři desítky
V celé Evropě je jen několik málo chovatelských stanic. V poslední době bylo do těchto zemí dovezeno pár jedinců ze země původu, ale vzhledem k tomu, že se fenám rodí v průměru dvě až tři štěňata, se však výrazně větší rozšíření počtu jedinců nedá zatím moc očekávat. Obdobné je to ale vlastně v celém světě s výjimkou místa původu, japonského ostrova Hokkaido. Mimo něj se tito psi ani v Japonsku téměř neobjevují (každá oblast/ostrov má svého původního psa – akita , shiba , kishu). V roce 1937 byl hokkaido ken uznán japonskou národní kulturní památkou.
První psi hokkaido ken se v České republice objevili v roce 1993 od Japonců žijících ve Francii a následně proběhl i import přímo z Japonska. Přesto je v Česku od začátku chovu těchto psů jen pár desítek, dnes asi třicet. V současné době však byl do České republiky dovezen z Japonska chovný pár bílých jedinců z vynikající linie, kterému se v létě letošního roku narodila štěňátka – 2 bílé fenky a 2 bílí pejsci.
Toto štěně u nás často neuvidíte.
Nenároční společníci, výborní hlídači
Podle oficiálního dělení FCI je hokkaido ken zařazen do páté skupiny mezi špice a primitivní plemena. Standard o něm říká, že je to pes s pozoruhodnou vytrvalostí, důstojným chováním a nestrojenou povahou. Věrný, učenlivý, velmi pozorný a neohrožený. Jeho hustá, středně dlouhá srst s podsadou je samočisticí a potřebuje péči pouze v době línání.
Tito psi jsou nenároční společníci, kteří se přizpůsobí jakékoliv situaci. Mohou s vámi týden putovat po horách a zdolávat desítky kilometrů, běhat s vámi v přírodě, chodit na procházky po městě nebo se jen tak povalovat po zahradě a po bytě, aniž by obtěžovali. Denní dávku pohybu však potřebují. Bydlení zvládnou jak celoročně venku, tak i v domácnosti. Milují svou rodinu včetně dětí, vůči svému majiteli jsou nekonečně loajální a věrní, ale k cizím lidem bývají nedůvěřiví. Jsou to výborní hlídači, kteří však zbytečně neštěkají a neútočí. Radost projevují zvuky, které připomínají vytí, houkání nebo snad jódlování.
Také zvládají dobře základní výcvik poslušnosti, který musí být důsledný, ale ne tvrdý. S ohledem na jejich loveckou minulost je třeba včasná a důsledná výchova na přivolání ve volné přírodě. Rozumí si s klidným a tolerantním pánem, který bude mít po boku milého partnera s velkou individualitou, jenž za důkaz lásky bude považovat polehávání v jeho přítomnosti. Jelikož jde o původní přírodní plemeno, které žilo v izolaci, nebylo šlechtěno, ale přitom bylo vázáno na člověka, tak se jedná v dnešní době o ojedinělou rasu, které její chovatelé propadnou a jež jim zůstane už navždy v srdci.
Goro, Yuki a jejich rodina
Goro (Gorou Hayakita Miura Kensha) a Yuki (Yukiko Howasou) mohli díky nesmírné laskavosti chovatelů z Japonska přicestovat do České republiky a jsou velkou nadějí pro zachování tohoto krásného a nevšedního plemene u nás. V posledních třech letech se v chovatelské stanici Amico di Boemia narodilo 12 štěňátek, z toho 7 pejsků a 5 fenek.
Gorou Hayakita Miura Kensha – Národní vítěz 2017, tatínek štěňátek vrhu „C“ Amico di Boemia
Plemeno z pohledu chovatele
Fenky tohoto plemene jsou vzorné, nesmírně pečlivé a starostlivé mámy. Je až dojemné, v jaké čistotě udržují štěňátkům porodní bednu od prvních dní. Pro mě je nejkrásnější odměnou moudrý pohled jejich očí a důvěrné přitulení jejich hlavičky k mé. Bezpečně poznají, když člověka něco trápí, přesně diagnostikují bolestivé místo a snaží se svým psím způsobem pomoct. A musím říct, že se jim to daří … naše fenky jsou originální lék na všechny bolesti fyzické a občas i duševní. Díky holky, že jste, jsem šťastná, že jste naše! Hokkaido ken je přítel a parťák do nepohody a i přesto, že původem je lovec medvědů, má velkou sílu a páru jak lokomotiva, věřím těmto psům natolik, že k jejich hlavě kdykoliv přitulím tu svou. Z mého pohledu je to krásné a zajímavé plemeno, které si do dnešních dní zachovalo instinkty divokého vlka, které jsou v téměř nepochopitelném protikladu s mírou empatie a lásky, kterou je tento pes schopen své rodině dát. Má v sobě hrdost a vznešenost Ainů – původních obyvatel japonských ostrovů. Pes, který se podřídí svému pánovi jen tehdy, pokud usoudí, že je toho pán hoden. Lásku tohoto psa si majitel musí zasloužit, nelze ji získat za misku jídla. Když se ale hokkaido jednou rozhodne, že vás miluje, tak celým svým srdcem a navždy.
První vrh bílých hokkaido z čistě japonské linie v České republice – vrh „C“ Amico di Boemia – 10. 6. 2017
Autoři: Jana Janečková, chovatelská stanice Amico di Boemia www.amico-di- boemia.cz a Jan Fröhr
přečteno: 7 300x
