Správná výchova a výcvik psa
Pes je jistě miláčkem a domácím mazlíčkem mnohých z nás. Tohoto tvora si pořizujeme jako věrného přítele, který s námi tráví většinu volného času a ve své podstatě se stává nedílnou součástí rodiny. I se psem je to však, jako s malými dětmi. Respektive v momentě nákupu štěněte si pořizujete také roztomilé tvora, který neumí žádné povely a dělá si jednoduše, co chce. A právě brzká doba dospívání je ideálním okamžikem, začít se psovi věnovat také po této stránce.
Jakýkoliv psík totiž není pouze hračkou, se kterou se budete mazlit kdykoliv se vám zachce. Pes musí být tvorem, kterého budete mít neustále pod kontrolou a jenž bude aktivně reagovat na vaše povely a rozkazy. A co si budeme povídat, to jsou věci, které od přírody nikdo jen tak nepochytí. Z těchto prostých důvodů je třeba započít alespoň se základním výcvikem, který nabývá na své důležitosti s volbou daleko většího plemene.
$ADSENSE_DETAIL_CLANKY_300_250_TEXT_GRAFICKY
Pokud vyrazíte na procházku s malým jezevčíkem, měl by vás jistě poslouchat, avšak v případě zaváhání, respektive neuposlechnutí rozkazu, má minimální šanci natropit jakékoliv obtíže, nedej bože způsobit zranění libovolným osobám. Pakliže však budete vlastnit velkého vlčáka nebo dokonce bojové plemeno, je nutnost splnění každého povelu více, než důležitá. Jak tedy postupovat při pozvolném cvičení psa?
Výchova svépomocí nebo na cvičišti
Majitelé psích plemen se jistě dělí na dvě zásadní skupiny. Na ty, jež své psi cvičí pouze v domácím prostředí a ti, kteří si najdou dostatek času a odhodlání vyrazit také na profesionálně zařízené cvičiště. Z obecného pohledu lze tvrdit, že dokonalou variantou je kombinace obojího.
První krůčky k výchově a poslušnosti stejně započínají právě doma. Navíc, každý si nemůže dovolit pravidelné chození na cvičiště minimálně z důvodu nedostatku volného času. Přesto však jde o velice důležitou etapu psí výchovy. Právě ve společnosti více psů můžete svého mazlíčka naučit určité poslušnosti, co se týče začleňování mezi ostatní zvířata.
Spousta psů se může v přítomnosti jiného tvora přímo zbláznit, proto byste měli těmto situacím předcházet a čas od času cvičit se psem v příslušných prostorách, kde vám budou navíc předkládány také odborné rady cvičitelů. I díky nim lze dosáhnout daleko efektivní a přínosnější výchovy, než pouze za pomoci amatérských znalostí.
Co naučit psa před vstupem na cvičiště
Pokud to budete myslet s výcvikem opravdu vážně a vydáte se se štěnětem také na cvičiště, měli byste ho naučit alespoň dvou základním věcem. V první řadě je to reakce na své jméno. Pes by měl být z domu dokonale naučen slyšet na oslovení. I když často neprovede daný úkon, musí si být vědom toho, že s ním mluvíte.
Druhou podstatnou věcí, než vstoupíte do prostor mezi lidi a ostatní psy, je dokonalý návyk na obojek a vodítko. Pes by neměl s nasazeným postrojem jakkoliv bláznit a měl by se chovat poklidně, zkrátka tak, abyste s ním mohli provádět jednotlivé povely a on se soustředil hlavně na vás, nikoliv na to, co má uvázané kolem krku.
Jak začít s domácí výchovou
V rámci zmínky o cvičišti jsme si do určité míry sdělili, co je zapotřebí v případě výchovy psa. Nyní se zaměříme na jeho drezírování v domácím prostředí. Tedy v okamžicích, kdy s ním trávíte nejvíce času a rádi byste ho naučili základním a důležitým povelům, než se pustíte do čehokoliv složitějšího. Prvotní zásadou je frekvence výcviku. Znamená to tedy, že byste se měli s danou naukou psovi věnovat v pravidelných intervalech a vštěpovat mu do hlavy povely co nejčastěji. I to má zásadní vliv na jeho budoucí výchovu.
Pokud se pustíte do libovolného příkazu, vždy dbejte na to, abyste si získali pozornost psa. Pokud mu tedy přikazujete jakýkoliv povel, měl by vás dostatečně vnímat. Nedílnou součástí libovolného výcviku jsou také pamlsky, kterými svého psa budete odměňovat. Za splněný úkol může dostat odměnu. Poté se tato drezura stává zábavou i pro něho samotného a bude chtít s nadšením plnit vaše rozkazy, protože ví, že ho čeká sladká pochoutka.
Pokud na svého psa mluvíte, nezapomínejte ani na změnu barvy hlasy. Je to z důvodu, aby domácí mazlíček po nějaké době dokázal rozpoznat, zda na něj křičíte a má se bát, nebo ho za něco chválíte či na něj pouze voláte. Proto je intonace více, než důležitá.
Pakliže jde o samotnou praxi, měli byste psovi nejprve jeho samotným dělem nastínit, co po něm vlastně chcete. Pokud půjde o příkaz „sedni“, vyřknete ho a psa posadíte. Po několikátém a opakovaném provedení již dokáže pes zareagovat samovolně a povel se naučí realizovat. Obdobným způsobem samozřejmě postupujete při všech úkonech, které chcete psa naučit.
K nezákladnějším povelům patří bezpochyby – sedni, lehni nebo vstaň. Součástí základního výcviku by však měla být i chůze na vodítku vedle nohy, jeho okamžitá reakce pakliže ho přivoláte nebo ničím narušovaný posed přímo u vás.
Trpělivost přináší růže
Ne nadarmo je často aplikováno toto úsloví. Svoji váhu má však i při tréninku, respektive výcviku psa. Snažte být proto nejen důslední, ale také trpěliví. Vyhýbejte se nauce povelů, pakliže zrovna nedisponujete dobrou náladou, aby z vás pes nevycítil negativní přístup a naopak si tento proces nezošklivil.
Dosažené výsledky budou konec konců těšit především vás, až se budete moci chlubit dokonalým výcvikem a poslušností domácího miláčka.
přečteno: 10 802x
