Thajský ridgeback
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní |
Sekce 7 - Primitivní lovecká plemena |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 338 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | TR |
Země původu: | Thajsko |
Patronát | Thajsko |
Vznik plemene: | Doložené písemné zmínky před 400 lety. |
Průměrná délka života: | 10 - 12 roků |
Původní využití: | Lovecký a hlídací pes |
Využití dnes: | Hlídací pes, Rodinný pes, Aktivní pes, Agility |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Thajský ridgeback
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Jak už to u mnoha plemen bývá, jejich původ je obestřen tajemstvím. Nevíme, kdy přesně se thajský ridgeback objevil, ale jedná se o staré plemeno, které je tu zřejmě pár tisíc let. Podobní psi byli nalezeni na thajských jeskynních malbách, jejichž vznik se datuje do doby před 3 tisíci lety.
Jedná se o původní plemeno, které nebylo v průběhu věků šlechtěno a uchovalo si tak své původní vlastnosti, proto jej řadíme k primitivním plemenům. Je to kvůli tomu, že Thajsko bylo poměrně odříznuté od zbytku světa a nedošlo tak ke křížení s jinými plemeny. Choval se hlavně ve východní oblasti Thajska jako pomocník v domácnostech, pomáhal při lovu a střežil pána i majetek.
První písemné zmínky o thajských ridgebacích jsou staré zhruba 400 let a pocházejí tedy z počátku 17. století. První detailní popisy byly nalezeny v thajských rukopisech, které byly pravděpodobně sepsány před 360 lety.
POVAHA
Thajský ridgeback se řadí k primitivním plemenům, což znamená, že není šlechtěné, jedná se o původní plemeno, u kterého můžeme pozorovat některé z vlastností divokých psů. Vyznačuje se vysokou inteligencí, ale má silně vyvinuté pudy, zejména ten lovecký.
Co se týká povahy, tak tento ridgeback velice miluje svou rodinu a potřebuje s ní být v úzkém kontaktu. Zvládne i soužití s dětmi, ale je potřeba mít jasně vymezené hranice, protože to není pes, který si nechá vše líbit. Lepší jsou pro něj odrostlejší děti. K cizím lidem se chová velmi ostražitě, vždyť je to skvělý hlídač, jakmile zjistí, že se jedná o přátelé, nemá s nimi problém. Co se týká ostatních psů, tak thajec se snaží získat vůdčí postavení, proto je potřeba, aby páníček hierarchii urovnal, aby nedocházelo ke sporům. Ohledně jiných domácích zvířat mějte na paměti že ridgeback je skvělý lovec a může mít tendece např. kočky pronásledovat. Vždy je lepší, pokud s dalším zvířetem vyrůstá od útlého věku, aby se na něj zvykal.
U primitivních plemen je velice důležitá socializace, ta samozřejmě začíná již u chovatele, ale musí nepřetržitě pokračovat, jakmile si štěně přivezete domů. Thajský ridgeback si vše pamatuje, ať se jedná o dobrou či špatnou zkušenost, proto je nutné se k němu chovat s respektem a porozuměním. To ale neznamená, že nebudete důslední a vše mu projde, takový pes by vám brzy přerostl přes hlavu. Výcvik musí probíhat formou pozitivní motivace, za pomazlení či pamlsek povel rád splní, ale nikdy nepočítejte s tím, že vás bude slepě poslouchat, má svou vlastní hlavu. Hodí se spíše pro lidi, kteří vědí, co to obnáší mít psa, ale na druhou stranu thajec není svými vlastnostmi typický pes, jak si ho lidé představují.
POHYB
Toto plemeno je velice aktivní, i když doma rád odpočívá. Venku se ovšem potřebuje vyřádit. Každý den počítejte s delší procházkou. Pozor si dávejte na pouštění z vodítka, ridgeback má silně vyvinutý lovecký pud a jakmile spatří zvěř, může se za ní pustit. Rozhodně byste tedy měli pracovat na přivolání.
Hodí se do sportovně založené rodiny, rád s vámi vyrazí na túru. Můžete společně také chodit běhat nebo ho vzít ke kolu. Dokonce zvládne i agility, ale vše je vždy o přístupu páníčka. Musíte jít na všechno pozitivně s trpělivostí a neočekávat 100% úspěch. Pak byste totiž mohli být zklamaní a veškeré emoce se přenáší na thajce.
PÉČE
Na ridgebackovu krátkou srst vám bude stačit gumová rukavice, kterou jednou za čas srst pročístnete. Toto plemeno ani příliš nelíná. Je velice čistotné a pokud se ušpiní, není nutné jej hnedka koupat, vystačíte si s vlhkým ručníkem. Thajec nemá moc rád vodu, ani v létě vodní plochy na plavání příliš nevyhledává.
Každý den byste měli kontrolovat oční okolí a odstranit případné ospalky. Uši má ridgeback vztyčené, takže pokud by se tam objevilo něco, co tam nepatří, všimnete si toho na první pohled. Není nutné je čistit, případně o to můžete požádat veterinárního lékaře. Slouží k tomu speciální kapky. Dentální hygiena u plemene typu ridgebacka není až tak nutná, jelikož zubní kámen se těmto psům tvoří naprosto minimálně. Podávat můžete mořskou řasu kelpu, která má pozitivní vliv na dutinu ústní, nebo se samozřejmě zuby dají mechanicky čistit.
Jednou měsíčně zkontrolujte délku drápů a v případě potřeby je zkraťte. Potřebujete na to speciální kleště, které seženete v chovatelských potřebách. Většina psů je na tlapky choulostivá a stříhání drápků je aktivita, kterou nemají v lásce, proto na to svého psa zvykejte od štěněčího věku. I když je pravděpodobné, že thajec si drápky obrousí při pohybu po tvrdém povrchu, některé mohou úpravu vyžadovat.
ZAJÍMAVOSTI
Ridgeback je pojmenován podle pruhu obrácené srsti na zádech, ten může mít několik různých tvarů. Druhým plemenem, které má tento charakteristický znak je známější rhodéský ridgeback. Za předka obou plemen se považuje pes Phu Quoc, který pochází ze stejnojmenného vietnamského ostrova. Jedná se o třetí plemeno, jež má ridge a je poměrně vzácné, počet jedinců po celém světě totiž není vysoký.
VÝŽIVA
Thajského ridgebacka můžete krmit v podstatě dvěma způsoby, buď se rozhodnete pro kompletní krmivo, což jsou granule, nebo zvolíte BARF. To je krmení přirozenou stravou, kdy psovi do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky.
Při krmení granulemi je nutné vybírat opravdu kvalitní krmivo, aby váš pes dostal vše, co potřebuje. Proto byste měli číst složení, kde by rozhodně na prvním místě mělo být maso. Dále by to neměla být přehlídka obilovin, protože patří mezi časté alergeny. Je tedy vhodné pokud mají granule snížený obsah obilovin, nebo jsou zcela bez nich. Pro ridgebacka volíte granule pro velká plemena psů a nezapomeňte přihlédnout i k věku. Zhruba do 20 měsíců můžete krmit granulemi pro juniory a pak přejít na dospělácké.
Jestliže se rozhodnete barfovat, tak je nutné počítat s tím, že si nejdříve musíte nastudovat potřebné informace, protože sestavení vyvážené krmné dávky bude jenom na vás. Při velikosti ridgebacka budete také potřebovat volný šuplík v mrazáku, protože maso se nakupuje ve velkém, naporcuje se a jednotlivé dávky se pak uchovávají právě v mrazáku. Maso seženete ve specializovaných prodejnách, nebo některých chovatelských potřebách.
Zdraví
Průměrná délka života: 10 - 12 let
Thajský ridgeback patří ke zdravým plemenům. Objevit se u něj mohou problémy s pohybovým aparátem, a to zejména dysplazie kyčelního a loketního kloubu, které se také vyšetřují při uchovnění. Štěně byste si měli vybírat po zdravých rodičích, můžete tak snížit riziko, ale dívejte se v rodokmenu i na další generace. Dále je vhodné podávat preventivně kloubní výživu jako doplněk stravy.
U tohoto plemene se může objevit kožní problém nazývaný dermoid sinus. Jedná se kůži vchlípenou do tkání, které se nachází pod ní, podle toho jak hluboko sahá, se rozlišuje několik typů. Jedná se o dědičné onemocnění, a proto jsou jedinci s tímto defektem vyloučeni z chovu. Může se chirurgicky odstranit, i tak ale nesmí být daný pes použit v chovu, protože je riziko, že předá tento problém svým potomkům.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Thajský ridgeback by měl bydlet v bytě nebo domě se svým páníčkem. Rád je ve středu dění, takže pelech umístěte strategicky tak, aby mohl sledovat, co se doma šustne. Přestože je to skvělý hlídač, tak pokud by bydlel v boudě na zahradě, nebo byste jej zavírali do kotce, tak by strádal, a to nejen fyzicky, protože jeho krátká srst ho neochrání proti chladnému počasí, ale i psychicky, jelikož je velmi citlivý a potřebuje být v kontaktu se svými páníčky.
Péče o ridgebacka není náročná, protože má krátkou srst, která nevyžaduje žádnou úpravu. Náročnější je jeho výcvik a výchova. Není to pes vhodný pro začínající kynology, protože vzhledem k tomu, že se jedná o primitivní plemeno, tak nemá klasickou psí povahu. Potřebuje důsledného páníčka, který jej bude zodpovědně vychovávat. Pokud nebude dostatečně socializovaný, stane se z něj bojácný pes. Každý chovatel by tedy měl volit páníčky s jistou mírou obezřetnosti.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Pokud plánujete v budoucnu svého thajského ridgebacka uchovnit, myslete na to již při výběru štěněte. To by nemělo mít žádné vady ze standardu. Ale samozřejmě nikdo vám nezaručí, že ze štěňátka vyroste šampion. V České republice můžete chovat ridgebacka pod dvěma chovatelskými kluby, a to Thai Ridgeback klub nebo Klub chovatelů málopočetných plemen psů.
Podmínky přijetí do chovu mají oba kluby mírně odlišné. Jednoduší je to u Thai Ridgeback klubu, tam si můžete vybrat jednu ze dvou variant. Musíte zúčastnit klubové výstavy (od 9 měsíců věku) a nejhůře dostat známku velmi dobrá nebo je nutné absolvovat individuální bonitaci (od věku 15 měsíců), která se uskuteční na vaši žádost.
U Klubu chovatelů málopočetných plemen psů jsou podmínky přísnější. K uchovnění je nutné zúčastnit se dvou výstav vyššího typu (kde se zadáva titul CAC), z nichž alespoň jedna musí být klubová, a to od třídy mladých. Nejhůře můžete obdržet známku velmi dobrá. Dále je nutné projít bonitací, kde je pes posouzen komisí, a to od 15 měsíců věku. Povinné je vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu, nejhorší přípustný výsledek je 2/2 neboli stupeň C. Povinné je i vyšetření na dysplazii loketního kloubu, ale jeho výsledek nemá na chovnost vliv.
Aktivní zapojení do chovu je dle řádů vždy možné od věku 18 měsíců. Horní věková hranice není u psů stanovena, u fen je to osmý rok věku.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Thajský ridgeback je málopočetné a nepříliš známé plemeno. Díky pruhu obrácené srsti na zádech (tzv. ridgi) se nedá příliš zaměnit. Existuje ještě jedno plemeno uznané Mezinárodní kynologickou federací, které tento typický znak má a tím je rhodéský ridgeback, který je mnohem známější a mezi lidmi dost oblíbený.
Rhodézský ridgeback
Obě plemena mají na zádech typický ridge, existuje ještě jeden takový pes, ale není uznán Mezinárodní kynologickou federací. Jedná se psa Phu Quoc, který pochází z Vietnamu. Ridgebackové mají podobnou velikost. Za hlavní rozeznávací znak lze považovat postavení uší, zatímco thajec je má vztyčené, tak rhodéský ridgeback má uši svěšené. Navíc se objevuje pouze v jedné barvě, a to světle až červeně pšeničné. Kdežto thajec může být červený, modrý a světle béžový (tzv. isabella).
Mexický naháč
Možná si říkáte, že mexický naháč je bezsrsté plemeno, tak jak si ho někdo může splést s thajcem? Je to jednoduché, existuje také jeho osrstěná varieta a ta je exteriérově ridgebackovi na první pohled podobná, ale samozřejmě nemá na zádech typický ridge. Naháč má 3 velikostní rázy a s ridgebackem je zaměnitelný ten standardní s kohoutkovou výškou 46 až 60 cm. Jeho srst je zbarvena černě, černošedě, břidlicově, tmavě šedě, červenavě, játrově, bronzově nebo světle plavě.
STANDARDNÍ VZHLED
Středně velký pes, který má krátkou srst s typickým pruhem obrácené srsti na hřbetě (tvoří tzv. ridge). Tělo je delší než kohoutková výška. Osvalení je dobře vyvinuté. Tělesné dispozice předurčují psa k velké aktivitě.
Délka těla vzhledem k výšce v kohoutku je v poměru 11 : 10.
Hloubka hrudníku vzhledem ke kohoutkové výšce je v poměru 1 : 2.
Ideální kohoutková výška
psi: | 56 až 61 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
fenky: | 51 až 56 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
Krátká a hladká. Na hřbetě je tzv. ridge, který je tvořen pruhem opačně rostoucí srsti. Je nápadně odlišný od ostatní srsti. Mohou být různé délky i tvary tohoto ridge, ale vždy musí být symetricky rozložený po obou stranách páteře a po šířce hřbetu. Korunky nebo víry v přední části ridge nejsou přípustné.
Jednobarevná černá, modrá, červená nebo světle béžová (isabela). U červěně zbarvených psů se preferuje černá maska.
Jemná, měkká a dobře přiléhající. Na hrdle není volná kůže, ani se nevytváří lalok.
HLAVA
MOZKOVNA
Mezi ušima je plochá, ale při pohledu ze strany mírně vyklenutá.
Na čele se objevují v afektu vrásky.
Přiměřeně vyjádřený, ale jasně patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je pigmentovaná černě, u modrých psů je do modra. Hřbet osy je rovný a dlouhý. Tlama má klínovitý tvar a je kratší než mozkovna.
Dobře pigmentované a těsně přiléhající.
Preferují se černé skvrny na jazyku. Obě čelisti jsou silné. Zuby jsou bílé, rovné a postavené v nůžkovém skusu.
Středně velké oči mají mandlový tvar a tmavě hnědou barvu. Modří psi mohou mít oči zbarvené jantarově.
Nasazené po stranách lebky. Jsou středně velké a mají trojúhelníkovitý tvar. Jsou nakloněné dopředu, pevně vztyčené, ale ne kupírované.
KRK
Středně dlouhý, svalnatý, silný, mírně klenutý a nese hlavu vysoko.
TRUP
Rovná a silná.
Široká a silná.
Přiměřeně spáditá.
Hrudník je dostatečně hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou dobře klenutá, ale ne soudkovitá.
Břicho je dobře vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Šikmo uložené dozadu.
Rovné.
Při pohledu zepředu je rovné a při pohledu ze strany je mírně šikmé.
Oválné s černými drápy (mohou být i světlejší, a to v závislosti na zbarvení jedince).
PÁNEVNÍ KONČETINY
Dobře vyvinutá.
Dobře zaúhlená.
Nadprstí je při pohledu zezadu rovné a paralelní.
Silné a posazené nízko.
Oválné.
CHODY PSA
Krok je prostorný, bez kývání nebo kroucení těla. Při normální rychlosti je chod paralelní. Při pohledu zepředu se hrudní končetiny pohybují nahoru a dolů v přímkách, takže rameno, loket i kloub nadprstí jsou vzájemně v linii. Zezadu je zase hlezno a koleno v myšlené kolmé linii. Pohyb dopředu probíhá po přímé linii, tlapky nevbočují, ani nevybočují, díky tomu je krok dlouhý s dobrým posunem. Celkově je pohyb thajské ridgebacka plynulý s vyváženým rytmem kroku.
OCAS
U kořene je silný a směrem ke špičce se zužuje. Ta dosahuje až ke hleznům. Ocas je nesen vertikálně a mírně prohnutý.