Saarloosův vlčák

Saarloosův vlčák se řadí mezi společenské psy a může být skvělým parťákem. Je oddaný svému pánovi a lásku dává patřičně najevo mazlením a blízkým kontaktem s člověkem, který v podstatě vyžaduje. V rodině přilne pouze k jednomu člověku a toho považuje za pána.

Je to citlivý a velmi inteligentní pes, který se nehodí pro netrpělivé lidi se sklony k agresi či hrubosti. Saarloos i přes své vlčí vzezření, kterým by mohl klamat, potřebuje jemné zacházení. Není to pes vhodný na výcvik poslušnosti, ale základní povely jej prostřednictvím pozitivní motivace jistě naučíte. Saarloos je introvert a musíte počítat s jeho tvrdohlavostí. Při učení potřebuje mnoho opakování, ale špatnou zkušenost si v sobě nese po celý život.

Nedůvěřuje cizím lidem a chová se k nim rezervovaně. Snášenlivost s ostatními psy je v domácí smečce dobrá, SAV dokáže zaujmout místo, které mu náleží. Nejlépe ovšem vychází se psy stejného plemene a k ostatním je nedůvěřivý, ale neublížil by jim.

SAV má rád dlouhé procházky, ale nevyžaduje je. Dokáže se přizpůsobit a klidně bude hodiny ležet namáčknutý na svého pána. 

Příliš se nehodí pro psí sporty, takže nečekejte, že bude nadšeně běhat agility nebo tančit dog dancing. Pokud sháníte parťáka na výlety do přírody a procházky, tak může být saarloos tím pravým, ale nesmíte mít přehnané nároky, co se výcviku týče.

Saarloos vyžaduje pravidelnou péči o srst a zvýšenou pozornost jí musíte věnovat zejména v období línání. Co se týká stříhání drápů, tak velká plemena si na rozdíl od malých drápy celkem obrušují, přesto byste je měli kontrolovat a v případě potřeby zastřihnout. Vždy musíte myslet na pátý dráp na předních končetinách, který nemá kontakt se zemí, a má proto tendenci přerůstat. Pro stříhání drápů používejte speciální kleštičky či gilotinu k tomu určenou. Tvorba zubního kamene u velkých plemen opět není tak častá. Pokud však na zubech objevíte první známky kamene, tak péči o ně začněte věnovat zvýšenou pozornost. 

Saarloosův vlčák je zajímavý zejména tím, že vznikl křížením vlčice a německého ovčáka. Dnes se přesně neví, kolik vlčič bylo použito, protože tvůrce plemene, Leendert Saarloos, dával všem jméno Fleur. Je uváděn počet 4 až 6 vlčic.

Existují i další vlčí plemena, tedy psi, kteří vznikli křížením s vlky (např. tamaskan, northern inuit dog, utonagan). Kromě československého vlčáka a saarloose ale žádné jiné z těchto plemen není uznané Mezinárodní kynologickou federací.

SAV nemá speciální nároky na výživu. Krmit jej můžete kvalitními granulemi, ale pokud nevěříte výrobcům a chcete mít přehled nad tím, co svému psovi podáváte, tak je vhodné krmit jej syrovou stravou (BARFem). Krmnou dávku musíte správně připravit tak, abyste psovi dodali vše potřebné. Rozhodně doporučujeme nastudovat si literaturu, která se touto tematikou zabývá.

Průměrná délka života: 10 až 12 let.

SAV je odolný a relativně zdravý pes. Vyskytuje se u něj několik genetických onemocnění, chovní jedinci jsou na ně ale testovaní a do chovu by neměli být přijati ti se špatnými výsledky. 

Klasickým onemocněním je dysplazie loketního a kyčelního kloubu. Zejména od německých ovčáků je dále známá degenerativní myelopatie, což je postupné ochrnování zadních končetin, jako následek porušení míchy. 

Při progresivní atrofii oční sítnice pes postupně přichází o zrak, slepota se dostavuje mezi 4 až 6 rokem. Jedinci zapojení v chovu jsou na toto onemocnění testování.

Dwarfismus známý také jako zakrslost je genetické onemocnění, při kterém nedochází k dostatečné produkci růstového hormonu. Pes může být pouze přenašečem, což znamená, že nemoc se u něj neprojeví. Pokud je jedinec postižen, tak nesmí být použit do chovu a většinou se dožívá nízkého věku.

Dalším genetickým onemocněním je EIC (kolaps vyvolaný fyzickou zátěží), může vést až ke smrti na první pohled zdravého zvířete. Při velké fyzické zátěži dojde u postiženého zvířete ke kolapsu. Nemoc se však nikdy nemusí projevit, pokud je pes spíše klidnější.

Saarloos potřebuje hlavně porozumění, mnoho trpělivosti a téměř neustálý kontakt se svým pánem. Novým věcem se neučí snadno, ale při troše motivace by je měl zvládnout. Nejspokojenější je v blízkosti svého pána a samotu nesnáší příliš dobře, může mít dokonce sklony k ničení prostředí, ve kterém se nachází. S tímto nešvarem je nutné počítat hlavně u štěňat a mladých jedinců.

U tohoto plemene je nutná včasná a důkladná socializace, a to ještě v době, kdy je štěně u chovatele. Důležité je období od 3 do 16 týdnů. Celkově je rozhodující i první rok života. Pes se potřebuje setkávat s novými a hlavně pozitivními podněty. 

Příliš se nehodí do bytu, lepší je pro něj rodinný dům se zahradou.

Aby mohl být saarloos uchovněn, tak musí projít bonitací. Před ní je nutná účast alespoň na dvou výstavách, z nichž jedna musí být pořádána klubem zaštiťujícím chov SAV (Klub chovatelů málopočetných plemen psů) a druhá vyššího typu. Ideálně musí jedinec z kruhu odejít se známkou Výborný a nejhůře Velmi dobrý.

Bonitace je možné se zúčastnit od 15 měsíců věku, to je i nejnižší hranice pro vyžadovaná zdravotní vyšetření. Pokud chcete, aby byl váš SAV přijat do chovu, tak musíte absolvovat vyšetření DKK (stupeň dysplazie kyčelního kloubu) a DLK (dysplazie loketního kloubu), obojí nejhůře s výsledkem 2/2. Dále je nutné vyšetření PRA (progresivní atrofie oční sítnice), které má doživotní platnost a DOV s roční platností. Mezi doporučená vyšetření patří DWARF (geneticky podmíněná zakrslost) a DM (degenerativní myelopatie).

Mezi vylučující vady z chovu patří jiné než přípustné zbarvení srsti, agresivita, nebo naopak bázlivost. Psi musí mít obě varlata vyvinutá a sestouplá v šourku.

Pes i fena mohou být zapojeni do chovu od 18 měsíců, fena do 8 let a pes neomezeně. Pokud máte chovatelskou stanici, tak je na fenu povolen jeden vrh ročně.

Plemena psů, do kterých byla přilita vlčí krev jsou si často vzhledově i povahově podobná a liší se několika rozdíly v závislosti na tom, jací psi byli při šlechtění použiti.