Ruský Toy
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina IX. - Společenská plemena a toy |
Sekce 9 - Kontinentální společenští španělé |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 352 |
---|---|
Země původu: | Rusko |
Vznik plemene: | 50. léta 20. století |
Průměrná délka života: | 11 - 12 roků |
Původní využití: | Společník |
Využití dnes: | Coursing, Agility, Společenský pes, Rodinný pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Ruský Toy
Ruský toy se vyskytuje ve dvou varietách, hladkosrsté a dlouhosrsté.
Hladkosrstá varieta
Tato varieta má krátkou, těsně přiléhající, lesklou srst, která nemá podsadu ani lysiny. Zbarvení je možné černé, hnědé, modré a lila se žlutými znaky. Dále pak červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila. Možné je také červené, plavé a krémové zbarvení.
Dlouhosrstá varieta
Na těle a krku se nachází asi 3,5 cm dlouhá srst, je rovná, nebo lehce zvlněná, ale vždy dobře přiléhající. Na hlavě a přední části končetin se nachází krátká a těsně přiléhající srst. Na zadní straně končetin a ocasu se vytváří výrazné praporce. Na uších tvoří dlouhá srst závěsy, které u dospělých psů mohou úplně zakrývat vnější okraje i špičky uší. Na trupu nesmí být srst načechraná ani rozcuchaná. Zbarvení je stejné jako u hladkosrstého toye.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Ruský toy je mladé plemeno, které vzniklo v minulém století na území Ruska. Jeho předchůdcem je anglický toy teriér, jenž se na začátku 20. století těšil v Rusku velké oblibě, během následujících desetiletí však jeho chov upadal a počet jedinců se snížil na kritickou hranici. Až v 50. letech došlo k obnovení plemene, do chovu byli použiti jedinci i bez rodokmenů a někteří dokonce nebyli ani čistokrevní. Vývoj ruského plemene šel svou vlastní cestou. Vznik toye se datuje do roku 1958, kdy se ze spojení dvou hladkosrstých rodičů (pes Džoni a fena Dezi) narodila tři štěňata a jedno z nich bylo dlouhosrsté, mělo typické závěsy na uších a chovatelé se rozhodli, že to bude typický znak pro nově vznikající plemeno.
Pejsek Čikki, jak jej pojmenovala Jevgenija Fominična Žarova, chovatelka, jež se jej ujala, se stal prvním představitelem moskevského dlouhosrstého toy teriéra, jak bylo nové plemeno pojmenováno. Další vrh, pro který byli vybráni dlouhosrstí jedinci, přišel na svět v roce 1962, následně byl vytvořen standard nového plemene.
Do České republiky byli první jedinci importovaní po roce 1980 a první vrh se narodil 1988. V roce 2006 u příležitosti Světové výstavy v polské Poznani bylo plemeno podmínečně uznáno. K oficiálnímu uznání Mezinárodní kynologickou federací došlo poměrně nedávno, na podzim v roce 2017, u příležitosti Světové výstavy v německém Lipsku. Tehdy bylo plemeno přejmenováno na ruského toye.
POVAHA
Tento malý psík je velmi milý a přátelský, hodí se jako rodinný společník, své páníčky miluje a velmi k nim přilne. Snášení samoty by mu nemělo dělat problém a pokud jej budete trpělivě učit, že se vrátíte, tak to doma zvládne. Je velmi mazlivý, nejlepší místo na spaní je pro něj páníčkův klín.
Je to pes jednoho pána. Často se upne na jednoho člena rodiny, kterého bezmezně miluje. Ostatní rodinu má rád a respektuje ji, ale jeho "dvounohý Bůh" je jen jeden, toho pak provází naprosto všude i na WC nebo ke sprše. Stává se jeho stínem.
K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivý, na každou návštěvu vás upozorní. Toy ale nemá příliš velké sklony k uštěkanosti.
"Nemyslím si, že toy je uštěkaný, alespoň určitě ne víc, než kterékoliv jiné plemeno. Já se svými psy běžně spím v hotelech, kde nikdo neví, že je s sebou mám. Také když jsem bydlela v panelovém domě, nikdo nevěděl, že já mám toye, ale že o patro níž jsou 2 pudli nikdo nepřeslechl a že v přízemí je kokr a německý ovčák také ne."
Chovatelka Ruských toyů
S ostatními pejsky nemá problém vycházet, ale měl by si na ně zvykat již od štěněčího věku. Pokud nedáte toyovi důslednou výchovu, může na kolem jdoucí psy dělat "ramena". Naopak dobře vychovaný ruský toy si kolem jdoucího psa ani nevšimne. Na zástupce větších plemen je potřeba si dávat pozor, aby velký pes malému toyovi neublížil, proto se takové soužití nedoporučuje. S dětmi se obvykle snáší dobře, ale mějte na paměti, že je to malý pejsek a může se snadno zranit, proto je důležité vymezit patřičné hranice a naučit děti, aby pejska respektovaly. K příliš malým dětem se moc nehodí. Dobře se snáší s domácí kočkou, ale cizí často honí. Ptáci a hlodavci mohou být problém.
Ruský toy je původem terier a tak se jako terier chová. Ačkoliv je inteligentní a učenlivý, vyžaduje důslednou výchovu, proto se moc nehodí pro začátečníky. Výchova a výcvik vůbec není jednoduchý, ale dobře vychovaný toy je naprosto bezkonkurenční společník. Věnovat se s ním můžete různým kynologickým sportům, zejména se hodí pro agility či dogdancing.
POHYB
Ruský toy je pes vhodný do bytu, denně potřebuje několik procházek jako každý pes a alespoň jedna by měla být delší. Je sice malý, ale to neznamená, že by nezvládl i dlouhé túry. Je to velmi aktivní psík, takže byste jej měli dostatečně zaměstanat, aby se mohl vydovádět.
Rád loví. Bravůrně uloví jen o něco málo menšího potkana, ptáka, apod. Pozor si dejte na slepice.
Je to skvělý parťák na běhání a možná se budete divit, ale zvládne vám dělat doprovod i u kola. Je vhodné si pořídit box na kolo pro pejska a pokud je unavený nebo projíždíte rušným místem, tak ho tam můžete bez problémů vézt.
S toyem se můžete věnovat některým psím sportům. Velmi oblíbené jsou agility, na které se hodí pro svou rychlost a mrštnost. Další zajímavou aktivitou je coursing, tedy běhání za střapcem, u něhož se váš pejsek může 100% vyřádit a unavit. Vyzkoušet můžete i dog dancing a učení různých triků, toy je velmi chápavý a se správnou motivací v podobě pamlsků a pochvaly udělá rád cokoliv.
Rozhodně to není líný gaučový pes. Díky malé velikosti ho můžete vzít skoro všude s sebou a může se tak účastnit i rodinných dovolených a ostatních akcí.
PÉČE
Ruský toy není na péči náročný, hladkosrstá varieta téměř nelíná, stačí jednou za čas použít gumové hřbílko, kterým promasírujete i kůži. Ovšem ani dlouhosrstá varieta nevyžaduje žádnou speciální péči, stačí jednou až dvakrát týdně pročesat. Pravidelné koupání není nutné, po šamponu stačí sáhnout v případě, když se psík zašpiní.
Vzhledem k velikosti si toy příliš neobrousí drápky, a proto je nutné jejich pravidelné zastřihování. Ve výbavě by vám neměly chybět nůžky na stříhání drápků. Hlavně nezapomínejte na pátý prst na předních tlapkách, který vůbec není ve styku se zemí, a proto může snadno přerůstat.
Dalším neduhem malých plemen je častější výskyt zubního kamene. Je potřeba pečlivě mechanicky zoubky čistit, protože pokud se neusadí zubní plak, tak se kámen nemá z čeho vytvořit. Na trhu existují přípravky, které působí proti zubnímu kameni a stačí je pouze přidávat do krmiva nebo vody.
ZAJÍMAVOSTI
Ruský toy patřil ještě do nedávné doby k neuznaným plemenům FCI a nesl také název moskevský toy teriér. V roce 2006 došlo k jeho prozatímnímu uznání Mezinárodní kynologickou federací a změně oficiálního názvu do dnešní podoby. Je zařazen do skupiny 9 FCI ke společenským plemenům.
V České republice není tolik rozšířeným plemenem, potkat jej můžete převážně na výstavách, kde si ho ovšem můžete snadno splést s jinými trpasličími plemeny. V ČR se ročně odchová asi 20 štěňat.
VÝŽIVA
Svému pejskovi byste měli dopřát kvalitní krmivo. Můžete jej krmit granulemi, syrovou či vařenou stravou. Pokud se rozhodnete pro první způsob, tak vybírejte kvalitní granule, které budou mít vysoký obsah masa a malé množství obilovin, nebo budou úplně bez obilovin (grain free). Zaměřte se na granule, jež se vyrábějí pro specifické potřeby malých plemen. Dále je nutné přihlížet k životnínímu stadiu pejska, u štěňátek, dospělých psů i seniorů se liší zejména analytické složky v krmivu, protože každý má jiné nároky na živiny. Granule nevybírejte podle líbivého obalu, ale pečlivě čtěte složení.
Jestliže nevěříte průmyslově vyráběným krmivům, tak můžete svého psa krmit BARFem, tedy syrovým masem, přílohami, zeleninou a kostmi. Tento způsob je náročnější zejména pro páníčky, protože musíte svému psovi připravit vyváženou krmnou dávku, aby prospíval a nic mu nechybělo. Předtím, než začnete barfovat, tak si nastudujte potřebné informace. Potřebovat budete nějaké místo v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé dávky připravit dopředu, u ruského toye vám to ovšem moc místa nezabere.
Zdraví
Průměrná délka života: 11 - 12 let
Ruský toy je zdravé plemeno, ale k přijetí do chovu je potřeba vyšetření patelly na luxaci, na kterou mohou trpět malá plemena. Jedná se o vykloubení čéšky, což je onemocnění, při kterém pejskům vyskakuje koleno. U veterinárního lékaře schváleného komorou můžete nechat kolena vyšetřit. Při větším stupni postižení je nutné s lékařem konzultovat možnou operaci. Pokud si vybíráte stěně, vždy vybírejte mezi chovatelskými stanicemi, jelikož ti mají rodiče vyšetřené.
U psíka se může ve větší míře objevovat zubní kámen, proto je nutné pravidelně o chrup pečovat, ať již mechanickým čištěním zubů nebo podáváním doplňků stravy do krmiva.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Toto plemeno se hodí i do nejmenšího bytu, ale samozřejmě s vámi může bydlet v domě. Pro venkovní pobyt není vůbec vhodné. Doma mu bude stačit pelíšek, ideálně v místnostech, kde se nejčastěji zdržujete, aby vám byl stále na blízku. Nakonec stejně bude obývat váš gauč, klín a postel.
Toy je poměrně aktivní plemeno, ale spokojí se s kratšími procházkami, v tom případě je dobré zaměstnat jeho mysl interaktivními hrami, aby se nenudil. Bude vám rád dělat společníka na delších túrách, ale i při odpočinku na gauči.
Hladkosrstou varietu byste měli zejména v chladných zimních měsících oblékat do funkčních oblečků. I když v zemi původu jsou dost tuhé zimy, takže ruský toy rozhodně něco vydrží. Pozornost věnujte špičkám uší, které mohou omrzat.
Výchova toye je mírně složitá, potřebuje důsledného majitele. Jako páníčka bude respektovat i starší dítě.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Pokud chcete svého pejska uchovnit, tak musíte splnit podmínky stanovené klubem. U ruského toye to není nic složitého. Prvním předpokladem je koupě psa s průkazem původu od chovatele, ideálně vybírejte takové štěně, které má předpoklady pro chov i výstavy, i když to nutně nemusí znamenat, že v dospělosti bude pejsek šampion, může například špatně přezubit, proto by pro vás měl být v první řadě parťákem pro život.
Pro uchovnění se musíte zúčastnit bonitace nejdříve od 12 měsíců věku, při úspěšném absolvování může být jedinec využit v chovu od věku 15 měsíců, u psů neomezeně a u fen je horní věková hranice stanovena na 8 let věku.
Před bonitací se musíte zúčastnit alespoň jedné výstavy pořádané klubem (Klub chovatelů málopočetných plemen psů), od třídy mladých. Nejhůře si z kruhu můžete odnést známku Velmi dobrá. Povinné je vyšetření patel.
Vylučující vady z chovu jsou: Agresivita nebo přehnaná bázlivost. Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován. Předkus, klešťový skus všech řezáků, podkus. Zkřivené čelisti; chybění špičáku, chybění více než 2 řezáků v kterékoliv čelisti. Špičáky dolní čelisti vklíněné mezi horní zuby nebo směřující do horního patra.
U fen je povolen jen jeden vrh v kalendářním roce.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Ruský toy se dá jednoduše zaměnit s několika malými plemeny, se kterými jsou si vzhledově velmi podobní. K jeho nepoznání přispívá i fakt, že v České republice není tolik rozšířen a lidé jej neznají.
Pražský krysařík
Číslem jedna pro záměnu s toyem je rozhodně české nejmenší národní plemeno – pražský krysařík. Obě plemena mají kvadratický formát těla a vyskytují se v krátkosrsté a dlouhosrsté varietě. Výška toye se pohybuje v rozmezí 20 až 28 cm (+/- 1 cm), u krysaříka je optimální kohoutková výška 21 až 23 cm (+/- 1 cm). Pro krysaříka je typická hlava hruškovitého tvaru. Plemena se od sebe liší v možných zbarveních, u toye je přípustná černá, hnědá a modrá s pálením plus jednobarevná hnědá a černá. Krysařík má povolenou černou, hnědou, modrou a lila s pálením, dále jednobarevnou červenou a žlutou a navíc ještě merle zbarvení.
Anglický toy teriér
Podoba s anglickým toy teriérem je zapříčiněna tím, že obliba tohoto plemene inspirovala Rusy ke vzniku jejich vlastního trpasličího plemene. Angličanova hlava je dlouhá a klínovitého tvaru, navíc se vyskytuje pouze v krátkosrsté varietě, zbarvení je černé a tříslové. Ideální výška anglického toye se pohybuje mezi 25 až 30 cm, ruský toy může měřit od 20 do 28 cm (+/- 1 cm). Uši teriéra připomínají svým tvarem plamínek svíčky, velikost ucha má být taková, aby při ohnutí nedosahovala jeho špička až k očím. Vztyčené ucho musí být nošeno od 9 měsíců věku.
Malý kontinentální španěl
Ruský toy je podobný papillonovi, tedy varietě malého kontinentálního španěla se vztyčenýma ušima. Společně sdílejí i 9. skupinu FCI, kam jsou obě plemena zařazena. Papillon má delší srst, na těle dosahuje až 7,5 cm a na ocase mohou být závěsy dlouhé až 15 cm. U papillona je povolena jakákoliv barva na bílém základu, kdežto ruský toy nesmí mít bílé znaky – jsou pro něj vylučující vadou. Velikost papillona je rozdělena do dvou kategorií na základě váhy. První kategorie je do 2,5 kg a druhá do 4,5 až 5 kg. Výška se pohybuje kolem 28 cm, tedy na horní hranici kohoutkové výšky toye.
STANDARDNÍ VZHLED
Jedná se o psíka s jemnou kostrou a osvalením. Je to malý, elegantní a živý pes, u kterého je pohlavní dimorfismus jen slabě vyznačený.
Délka těla se rovná výšce v kohoutku. Výška v loktech je jen o málo větší než polovina kohoutkové výšky. Hrudník dosahuje k loktům. Délka tlamy je menší než délka mozkovny.
Ideální kohoutková výška
psi: | 24 cm | tolerance: +5 cm, -5 cm |
fenky: | 24 cm | tolerance: +5 cm, -5 cm |
Výška se ideálně pohybuje mezi 20 až 28 cm (+/- 1 cm).
Plemeno má dvě variety, které se rozdělují na základě typu srsti. Hladkosrstá je základní, srst u takových jedinců je lesklá, těsně přiléhající, bez podsady a lysin.
Dlouhosrstá varieta má tělo pokryté středně dlouhou (3 až 5 cm), lehce zvlněnou nebo rovnou, dobře přiléhající srstí, jež podtrhuje obrys těla. Na hlavě a přední části končetin je srst kratší. Na zadní straně končetin se naopak tvoří výrazné praporce. Srst na tlapkách je dlouhá, hedvábná a překrývá drápky. Na uších se tvoří závěsy dlouhé a silné srsti. Od věku tří let mají psi závěsy, které zcela zakryjí vnější stranu a špičky uší. Na trupu nesmí být srst zacuchaná, ani příliš krátká (ne méně než 2 cm dlouhá).
Barva může být černá, hnědá a modrá s pálením. Dále je možné červené zbarvení bez odstínu nebo černého či hnědého překrytí. Preferují se syté odstíny.
Základem je jednotná černá barva. Oči jsou tmavě hnědé, okraje očních víček, rtů, nosu, polštářků tlapek a drápky jsou černé.
Základní barvou je jakýkoliv odstín hnědé (od tmavě čokoládové po barvu "kávy s mlékem"). Oči hnědé (čím tmavší, tím lepší), okraje víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky hnědé (čím tmavší, tím lepší).
Základní barvou je jakýkoliv odstín šedé (od "mokrého asfaltu" po světle šedou). Oči jsou světle hnědé jakéhokoliv odstínu, někdy i žluté. Oční víčka, rty, nos, tlapky, drápky mají jakýkoliv odstín šedé.
Základní barvou je jakýkoliv odstín stříbrné - hnědé. Oči jsou světle hnědé jakéhokoliv odstínu, někdy žluté. Okraje očních víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky jsou šedavě-růžovo- hnědého jakéhokoliv odstínu.
Pozn.: "Fialová" a Isabella" jsou synonyma. U plemene je zvykem nazývat tuto barvu "Lila".
Spodní část chlupů je červená, zbytek chlupů je černý. Na uších a ocasu mohou být úplně černé chlupy. Oči jsou tmavě hnědé. Okraje očních víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky jsou černé.
Červené chlupy mají jakýkoliv odstín od "cihlově červené" po světle červenou.
Černé chlupy jsou tmavě černé.
Červená barva s nádechem hnědé: spodní část chlupů je červená, zbytek chlupů je hnědý. Na uších a ocasu mohou být celé hnědé vlasy. Oči mají jakýkoliv hnědý odstín. Čím tmavší, tím lépe. Okraje očních víček , rty, nos, polštářky tlapek a drápky jsou hnědé, jakéhokoliv odstínu. Čim tmavší, tím lépe.
Červené chlupy mají jakýkoliv odstín od "cihlově červenou" po světle červenou.
Hnědé chlupy mají jakýkoliv odstín hnědé (od "tmavé čokolády" po "kávu s mlékem")
Červená barva s příměsí modré (šedé) má spodní část chlupů červenou barvu, zbytek chlupů je šedý. Oči jsou světle hnědé jakéhokoliv odstínu, někdy žluté. Oční víčka rty, nos, tlapky a drápky mají jakýkoliv odstín šedé.
Červené chloupky mají jakýkoliv odstín d "cihlově červené" po světle červenou.
Šedé části chloupků mají jakýkoliv odstín šedé (od světle šedé po "mokrý asfalt")
Červená s příměsí stříbřitě hnědé je na spodní části chlupů načervenalá, zbytek vlasu je stříbřitě hnědý. Oči jsou světle hnědé v jakémkoliv odstínu, někdy žluté. Okraje očních víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápků jsou šedavě-růžovo- hnědavého jakéhokoliv odstínu.
Červená část chloupků má jakýkoliv odstín od "cihlově červené" po světle červenou.
Světle hnědá část chloupků má jakýkoliv odstín.
Jednotná bohatá červená barva jakéhokoliv odstínu. Někdy na krku, uších a spodní části hrudníku je srst o něco světlejší než na jiných místech. Sytost barev je od "cihlově červené" po červenou. Oči jsou tmavě hnědé, Oční víčka, rty, noc, tlapky a drápy jsou pouze černé.
Plavá barva je světle červená. Může být jednolitá nebo nerovnoměrná (na krku, uších a spodní části hrudníku je srst světlejší). Barva může být i velmi bledá.
S černým nosem má tmavě hnědé oči a černě lemované víčka, také rty, nos, polštářky tlapek a drápky jsou černé.
S šedým nosem má světle hnědé oči (někdy i žluté). Okraje víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky mají jakýkoliv odstín šedé.
Krémová je světle červená barva. Může být jednolitá nebo nerovnoměrná (na krku, uších a spodní části hrudníku je srst světlejší). Barva může být i velmi bledá.
S hnědým nosem má hnědé oči. Okraje víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky jsou hnědé nebo šedavě-růžovo-hnědavé v jakémkoliv odstínu.
S lila nosem mé oči světle hnědé, někdy i žluté. Okraje víček, rty, nos, polštářky tlapek a drápky mají jakýkoliv odstín šedé.
Tenká, dobře přiléhající.
HLAVA
Ve srovnání s tělem malá. Lehká, štíhlá; při pohledu shora klínovitá; týlní hrbol nevýrazný.
MOZKOVNA
Vysoká, ale není příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky) s mírně okrouhlým čelem. Okrouhlost má být patrná ale ne přehnaná.
Jasně patrný, středně hluboký.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba: Malá, dobře utvářená a s dobře otevřenými nozdrami; černá nebo odpovídající barvě srsti.
Štíhlá a špičatá, plynule se zužující k nosní houbě, kratší než mozkovna: délka od 1/3 do 2/5 délky lebky. Nosní hřbet rovný.
Jsou tenké, suché a těsně přiléhající, tmavé, nebo odpovídají barvě srsti.
Nůžkový skus. Klešťový skus dvou nebo tří párů řezáků je povolený, ale ne žádoucí. Zuby bílé, středně velké.
Ploché, jen málo patrné.
Poměrně velké, okrouhlé, výrazné, uložené dostatečně daleko od sebe a hledící přímo vpřed. Pokud možno co nejtmavší. Pohled sebevědomý, chytrý, zvědavý, přátelský a inteligentní.
Těsně přiléhají, jsou tmavá nebo odpovídají barvě srsti.
Velké, tenké, vysoko nasazené, vztyčené, tvaru vysokého rovnoramenného trojúhelníku; téměř kolmo nesené. U dlouhosrsté variety mohou být nesené mírně rozkleslé do stran.
KRK
Dlouhý, suchý, vysoko nesený.
TRUP
Mírně a postupně klesající od kohoutku ke kořeni ocasu.
Lehce vyznačený.
Silný a rovný.
Krátká, dostatečně svalnatá a lehce klenutá.
Záď šikmá se sklonem asi 15° pod vodorovnou linií, středně široká, dostatečně dlouhá.
Dosahuje k loktům, v průřezu poněkud ploše oválný.
Vtažené břicho a slabiny vytvářejí plynulou a pěkně klenutou linii od hrudníku ke slabinám.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny rovné a paralelní. Při pohledu zboku postavené pod tělem. Výška v loktech je jen o málo větší než polovina výšky v kohoutku.
Lopatky středně dlouhé a ne příliš šikmé.
Přibližně stejné délky jako lopatky. S lopatkami svírají úhel 100-110°.
Směřují vzad.
Dlouhá, rovná.
Suchá.
Při pohledu zepředu rovná, při pohledu zboku téměř kolmá.
Malé, oválné, nevbočené ani nevybočené. Prsty dobře sevřené a klenuté. Polštářky pružné. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné a paralelní, postavené poněkud dále od sebe než hrudní končetiny. Při pohledu zboku mírně zakročené. Kolena a hlezna dostatečně zaúhlená, v rovnováze se zaúhlením hrudních končetin.
Bérec je stejné délky jako stehno.
Středně dlouhá; svaly suché a dobře vyvinuté.
Dostatečně zaúhlené.
Klenuté a dobře sevřené, o něco užší než přední tlapky; prsty dobře přilehlé, nevbočené ani nevybočené. Drápky a polštářky černé nebo v barvě srsti.
CHODY PSA
Pohyb je snadný, lehký, přímý, živý, středně prostorný. V pohybu hřbetní linie pevná, bez viditelných výkyvů, vyvýšení v kohoutku je přípustné. Hlava hrdě vysoko nesená; ocas nesený dostatečně vysoko.
OCAS
Střední délky, srpovitý nebo šavlovitý, bez zálomku nebo zakřivení. Výše nasazený. V pohybu není žádoucí ocas nesený pod úrovní hřbetu nebo položený na hřbetě. Kupírovaný ocas je povolený; jsou ponechané dva až čtyři obratle.