Ruská barevná bolonka
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Plemena neuznaná |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 917 |
---|---|
Země původu: | Rusko |
Vznik plemene: | 1951 |
Průměrná délka života: | 14 - 15 roků |
Původní využití: | Společenský psík |
Využití dnes: | Společenský pes, Dekorativní pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Ruská barevná bolonka
Toto plemeno se nevyskytuje v dalších varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Během 20. století se v Rusku chovala tsvetnaya bolonka, tedy barevná bolonka, jejímž předkem byl rozhodně francouzský bišonek. Do Ruska se tito malí psíci dostali za dob francouzské šlechty, která je hojně chovala.
Při šlechtění barevné bolonky bylo použito několik plemen, aby se dosáhlo psíka, kterého známe dnes. Kromě bišonků a boloňských psíků to byla i lhasa apso, pekingský palácový psík, či ši-tzu. Bolonka je mladé plemeno a vývoj dnešního typu započal až v roce 1951.
Přísnou selekcí procházeli pouze jedinci s požadovanou výškou 20–24 cm, krásnou srstí a jednobarevním zbarvením. První standard bolonky byl napsán v roce 1964 a o dva roky později byl v Rusku uznán. V následujících letech se budovala důležitá chovatelská základna a zvyšoval se počet jedinců, kteří byli vídáni na výstavách. V 80. letech minulého století se bolonka těšila velké oblibě a veškerá chovatelská činnost se přesouvá z Leningradu do hlavního města, Moskvy.
V 90. letech ještě Rusko nebylo členem Mezinárodní kynoligcké unie, a proto nemělo význam importovat barevné bolonky k nám, protože stejně neměly platný průkaz původu. První barevná bolonka s pp byla do České republiky dovezena v roce 2003. Později došlo také ke sjednocení názvu plemene, který byl dvojí, a to: barevný boloňský psík nebo právě barevná bolonka.
Od 1. 1. 2011 vešel v platnost oficiální název Russkaya tsvetnaya bolonka, tedy ruská barevná bolonka a uznává se pouze ruský standard plemene.
POVAHA
Ruská barevná bolonka je společenský psík, který miluje blízkost svého páníčka. Na své rodině je závislá a potřebuje její blízkost. Samotu nesnáší příliš dobře, pár hodin doma vydrží, když jí to naučíte, ale pokud býváte celé dny pryč, pak bolonka rozhodně není pejsek pro vás. Jakmile přijdete domů, tak se připravte na obrovské vítání a nekonečnou radost. Bolonka za vámi bude všude chodit jako ocásek, abyste se jí nahodou někam neztratili.
Bolonka je velmi chytrá a učenlivá, můžete se s ní věnovat i oblíbeným kynologickým aktivitám. Miluje celou svou rodinu a s dětmi vychází dobře, je ovšem důležité, abyste je s pejskem naučili vhodně zacházet. S cizími lidmi nemá problém, chová se k nim přátelsky. Stejně tak jako k jiným domácím mazlíčků, seznámení by mělo vždy probíhat opatrně a nenásilně.
Výchova bolonky není náročná, ale je to citlivý pejsek, takže doporučujeme použivát pozitivní metody výchovy, motivovat prostřednictvím pamlsků a fyzicky netrestat. Bolonka vyžaduje pozornost páníčka a může se k němu chovat až majetnicky. Pokud se jí nebudete dostatečně věnovat vyroste z ní rezervovaný a vystresovaný psík.
POHYB
Její velikost může klamat, bolonka miluje dlouhé procházky a zejména když ji v parku pustíte a může se volně proběhnout. Jen nezapomeňte mít oči na šťopkách a sledovat okolí, zda nehrozí nějaké nebezpečí. Bude si s vámi nadšeně hrát, aportovat, vlastně jakoukoliv aktivitu, kterou budete dělat společně, bude bolonka milovat.
Můžete navštěvovat i místní cvičák a vyzkoušet třeba agility, pro které se toto plemeno skvěle hodí, jelikož je rychlé a mrštné. Rychle a ráda se učí, takže by vás mohl bavit dogdancing a další jiné psí sporty.
Pokud si myslíte, že bolonka je gaučák, se kterou třikrát denně obejdete dům, tak jste na omylu, potřebuje zaměstnání a alespoň jednu delší procházku. Bydlíte v domě se zahradou a máte v úmyslu ji pouštět na zahradu, ať si tam dělá, co chce? Tak na to rychle zapomeňte, bolonka nebude sama na zahradě šťastná.
PÉČE
Péče o srst je u bolonky trochu náročnější než u jiných plemen, ale není to nic, na co si nezvyknete. Navíc má bolonka tu výhodu, že nelíná! Dlouhou srst budete muset každý den kartáčovat, aby se příliš nezacuchala. Kontrolovat musíte srst v uších a mezi polštářky, aby nebyla příliš dlouhá. Toto plemeno se stříhá. Buď vám chovatel ukáže, jak na to, a můžete se tomu doma věnovat sami, nebo je nutné pravidelně navštěvovat psí salon.
Pravidelně musíte kontrolovat nejen uši, ale také oči, u kterých se mají tendenci dělat ospalky. Očička může podráždit delší srst, ale také prach ze země, který jí tam snadno může zafouknout vítr. Skvělým pomocníkem na omývání očí je borová voda.
Bolonka je malá a při chůzi si pravděpodobně nebude obrušovat drápky, takže je potřeba je pravidelně zastřihávat speciálními nůžkami. Pokud si na to netroufáte, můžete drápky nechat stříhat u veterináře nebo v salonu.
ZAJÍMAVOSTI
V současné době není bolonka uznaná Mezinárodní kynologickou federací. Ale na výstavách pořádaných ČMKU ji můžete vystavovat ve skupině NON FCI. Na mezinárodních výstavách tato plemena nemohou obdržet titul CACIB (Mezinárodní šampionát krásy). Chov tohoto plemene v České republice zaštiťuje Klub chovatelů bišonků.
VÝŽIVA
Správné krmení je důležité, aby pejsek prospíval a byl zdravý. Bolonka toho tolik nesní a můžete investovat do kvalitního krmiva. Pokud se rozhodnete krmit kompletním krmivem – granule a případně konzervy, vybírejte ta určená pro malá plemena psů. Jejich tělíčka mají totiž jiné potřeby než větší psi. Potřebují dostatek energie na objevování světa, zároveň mají velmi rychlý metabolismus a je nutné jim krmivot rozdělit do více dávek.
A jak poznáte správné granule? Na prvním místě by ve složení měly mít maso, pak všechno ostatní. Obiloviny by měly být v nějakém rozumném množství, chybět by neměly vitamíny a další látky. Štěňátko vždy krmte granulemi vhodnými pro juniory, v období růstu má tělo zvýšené nároky na výživu. Kolem věku 12 měsíců můžete přejít na granule pro dospěláky. S konzervami zacházejte opatrně, abyste si bolonku zbytečně nerozmlsali.
V dnešní době je stále populárnější krmení tzv. BARFem (z anglického Bones And Row Food, tedy kosti a syrová strava). Pejskovi připravujete jednotlivé krmné dávky sami, ale musíte sestavit vyvážený jídelníček a na to je potřeba si vše nastudovat. Maso a další doplňky není problém zakoupit, exustují specializované prodejny, kde seženete všechno. Jen počítejte s tím, že budete muset mít nějaké volné místo v mrazáku na připravené krmné dávky.
Zdraví
Průměrná délka života: 14 - 15 let
O zdraví tohoto ruského plemene svědčí už jen to, že pro jeho uchovnění nejsou požadovány žádné povinné zdravotní testy. Je to odolný psík, který se dožívá vyššího věku, podobně jako další malá plemena. Ovšem je určitě žádoucí vybrat si chovatele, který ve vlastním zájmu nechává pejsky testovat na některá onemocnění.
Doporučení pro bolonku je test na luxaci pately, což je onemocnění postihující koleno, přesněji čéšku, ke kterém dochází k vykloubení čéšky. Jedná se o genetické onemocnění, které se vyskytuje u malých plemen (podobně jako např. dysplazie kyčelního kloubu u těch velkých). Výsledek vyšetření se udává v číslech (0/0 zdravá kolena) a (3/3 nemocná kolena, u kterých čéšky vyskakují). Vyšetření provádí specializovaný veterinář, který je schválen veterinární komorou.
Jako další nemoc se mohou objevit dědičné oční vady, oko musí vyšetřit veterinární oftalmolog, který má potřebné vybavení.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Bolonka je velmi společenské plemeno a potřebuje mít na blízku svého páníčka, v opačném případě nebude šťastná. Je to takový malý psí závisláček. Bude vás všude doprovázet.
Je to pejsek, který by měl rozhodně bydlet vevnitř, do kotce nepatří. Díky své velikosti se hodí i do bytu, potřebuje mít pelíšek na klidném místě, aby si v případě potřeby mohla odpočinout, ale zároveň by vám měl být na blízku. Připravte se na to, že bolonka bude spát s vámi.
Při pořízení bolonky počítejte s tím, že budete muset dostatek času věnovat péči o její dlouhou srst. Je to čilý psík, a proto by bylo vhodné, kdybyste se společně věnovali nějaké aktivitě, jen krátké procházky rozhodně nestačí.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Plánujete pořízení bolonky a zároveň máte výstavní a chovatelské ambice? Je potřeba to zohlednit již při výběru štěňátka. To by mělo být bez vad proti standardu a naopak mít předpoklady pro chov a výstavy. Ale je potřeba mít na paměti, že ani z takového štěněte nemusí vyrůst šampoin. Stačí, aby špatně přezubilo a už vás do chovu nemusí pustit.
Abyste bolonku mohli uchovnit, tak musíte absolvovat bonitaci, což je akce podobná výstavě, kde je pejsek odborně posouzen a jsou zaznamenány veškeré jeho vady. Na bonitaci může bolonka od 12 měsíců věku.
Před ní je nutné zúčastnit se alespoň jedné výstavy vyššího typu (tzn. mezinárodní, národní, klubová nebo speciální), a to ve třídě mladých, otevřené nebo mezitřídě a odnést si známku u psů nejhůře velmi dobrá a u fen dobrá.
Pokud váš psík projde bonitací s hodnocením chovný, pes se může do chovu zapojit od ukončeného 14. měsíce věku a fena od 15 měsíců.
Co se týká zdravotních testů, tak Klub chovatelů bišonků, který zaštiťuje chov bolonek nepožaduje žádné povinné vyšetření. Test na luxavi patelly a dědičné choroby očí jsou pouze na úvaze chovatele. Veškeré vylučující exteriérové a povahové vady jsou dány standardem.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Ruská barevná bolonka je plemeno patřící zatím k neuznaným FCI. Není příliš rozšířená, a proto se s moc znalými obdivovateli nesetkáte. Ve výstavních kruzích potkáte zatím omezený počet těchto roztomilých psíků. Pro neznalého člověka je bolonka snadno zaměnitelná s jinými podobnými plemeny, které byli použity při jejím šlechtění.
Shih-tzu
Plemeno shih-tzu pochází z Číny a narozdíl od bolonky je uznané Mezinárodní kynologickou federací, ta jej řadí do skupiny 9 ke společenským plemenům. Do možných plemen záměny jej uvádíme, protože právě krev shih-tzu byla při křížení k bolonkám přilita.
Velikost obou plemen je dost podobná, splečnou mají také dlouhou srst, odlišit je můžeme podle zbarvení. U bolonky je zakázána bílá barva, aby se příliš nepodobala boloňským psíkům a bišonkům. Nejčastěji můžeme vidět tmavě hnědou. Shih-tzu se může objevit ve všech barvách, jedinci mohou být i vícebarevní a u takových je velmi žádoucí bílá lysina a špička ocasu.
Lhasa Apso
K tibetským palácovým psíkům patří i druhé plemeno možné záměny, a to lhasa apso. Také je uznáno FCI a patří do skupiny číslo 9 ke společenským plemenům. Velikost nám opět jako rozlišovací znak příliš neposlouží. Zaměřit se proto musíme na typ psa a zbarvení srsti.
Lhasa apso i shih-tzu mají obdélníkový rámec těla, kdežto bolonka je spíše kvadratická, přesněji délka trupu nesmí převyšovat kohoutkovou výšku o více jak 15 %. Lhasa apso se může objevit ve zlaté, pískové, medové, šedé, břidlicové, kouřové, vícebarevné, černé, bílé i hnědé. Bolonka má jediný striktní zákaz, a to bílou, aby se příliš nepodobala francouzským psíkům.
STANDARDNÍ VZHLED
Malý a harmonicky stavěný psík s trochu delším čtvercovým formátem. Má efektně zbarvenou dlouhou srst a výraz milého společníka. Typem se nesmí přibližovat pudlovi ani shih-tzu.
Délka těla nesmí být větší než kohoutková výška o více jak 15 %. Hloubka hrudníku dosahuje přibližně poloviny kohoutkové výšky. Délka čenichové partie je o něco větší než 1/3 celkové délky hlavy.
Ideální kohoutková výška
psi: | do 26 cm |
fenky: | do 26 cm |
psi | 3–4 kg |
fenky: | 3–4 kg |
Dlouhá, lesklá, hustá a sametová srst pokrývá celého pejska, bolonka má bohatou podsadu. Chlupy jsou silné a těžké. Preferuje se kadeřavá srst, ale povolená je také vlnitá.
Barva je povolena jakákoliv kromě skvrnité a bílé. Možné jsou pouze malé skvrnky na hrudi a prstech.
Elastická, bez volné kůže a záhybů, pigmentace odpovídá zbarvení srsti.
HLAVA
Proporcionální k celkové stavbě těla.
MOZKOVNA
Lehce vypouklá a okrouhlá. Týlní hrbol je málo výrazný.
Průměrně výrazné.
Krátký, ale dobře znatelný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba není velká a v profilu přední linie nosu je kolmá. Nozdry jsou otevřené. Pigmentace je černá nebo dle zbarvení srsti, upřednostňuje se tmavší odstín.
Dobře přiléhající, suché s černými okraji nebo podle zbarvení srsti, opět se upřednostňuje co nejtmavší.
Skus by měl být nůžkový, ale povolen je také klešťový nebo těsný předkus. Zuby by měly být bílé a silné. Ideální je plný počet řezáků i špičáků, řezáky jsou v čelisti postaveny kolmo.
Lehce okrouhlé.
Středně velké, tmavé, okrouhlé a přímo hledící. U hnědě zbravených jedinců mohou být oči světlejší, výraz je hravý a laskavý.
Tenká, suchá, dobře přiléhající, černá nebo v odstínu zbarvení.
Středně velké, mají trojúhelníkový tvar s lehce okrouhlou špičkou. Jsou povislé a úměrně vysoce posazené, pokryté hustou srstí.
KRK
Středně dlouhý, suchý, dobře osvalený a nasazený vysoko.
TRUP
Středně široký a kompaktní.
Rovná.
Středně výrazný.
Silný, široký, rovný, osvalený a středně dlouhý.
Mírně klenutá a dlouhá.
Přiměřeně dlouhá, dostatečně široká, lehce spáditá, zaoblená a dobře osvalená.
Hrudník je oválný, dlouhý a středně široký, v loktech je hluboký.
Břicho je lehce vztažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Při pohledu zepředu jsou rovné a paralelní, jsou poměrně široce postavené.
Lopatky jsou položeny vzadu, šikmo umístěné a dobře osvalené. Lopatka s ramenem svírá úhel 100–110 stupňů.
Ramenní kost je stejně dlouhá jako lopatka.
Nejsou vbočené ani vybočené.
Střední délky a postavené kolmo.
Rovná a pokračují v prodloužení linie předloktí.
Silné a postavené skoro přímo.
Nejsou velké, mají okrouhlou formu, prsty jsou pevně semknuté a klenuté. Polštářky i drápy jsou tmavě pigmentované.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné, mírně široce postavené.
Středně dlouhé a lehce nakloněné.
Středně dlouhá a dobře osvalená.
Okrouhlá, kolenní úhel je mírný.
Nárt je středně dlouhý a kolmý.
Patní kloub suchý, silný, mírný a výrazně úhlený. Zadní tlapky jsou menší než přední, prsty jsou dobře klenuté a semknuté. Drápky i polštářky jsou tmavé.
CHODY PSA
Lehký a volný.
OCAS
Středně dlouhý, nasazený vysoko, zatočen srpovitě na zádech nebo položen na zádi. Ocas je plně osrstěný a jeho konec se dotýká těla.