Pražský krysařík

Hledáte-li hluboce oddaného a milého psího společníka, jenž se dobře zabydlí i v malém městském bytě, je pro vás pražský krysařík vhodnou volbou. Tento drobný psík se na cestách snadno uhnízdí v malé tašce a může tak svého majitele, je-li pejsek dobře vychován, doprovázet takřka kdekoliv. Jak již název plemene napovídá, historicky je plemeno pevně spjato s naším hlavním městem, kde se i v současné době těší značné přízni.

Pražský krysařík je velmi činorodý a zvědavý. Rád aktivně objevuje vše zajímavé kolem sebe. Při pohybu dokáže být obratný, energický a rychlý. Zatímco vůči své rodině vystavuje otevřeně na odiv ty nejvřelejší city, k cizím osobám je dosti rezervovaný. Je spolehlivým hlídačem, který včas a hlasitě ohlásí každého vetřelce. Pražský krysařík si zpravidla zcela bez problémů vytvoří láskyplný a pevný vztah k dětem, je však třeba bedlivě dohlížet na jejich způsob zacházení s tímto zranitelným drobným psíkem.

Co se týče kontaktů s ostatními psy a dalšími zvířaty, pražský krysařík má v povaze velkou toleranci a snášenlivost. Koneckonců, v minulosti to pro něj byla nutnost, doslova otázka přežití. Celá staletí sdílel obydlí s o poznání většími zástupci jiných plemen, se kterými musel dokázat vzájemně koexistovat. Při správné socializaci ve štěněčím věku je tedy k jiným psům vstřícný, stejně jako u kontaktů s dětmi musí být ale též během seznamování a her s psími soukmenovci pamatováno na krysaříkovu fyzickou zranitelnost a křehkost.

Pražský krysařík je, co se týče pohybových aktivit, velmi přizpůsobivý pes. Je-li mu dopřán dostatek pohybu, užívá si ho plnými doušky a umí být velmi vytrvalý. Zvládne bez potíží dlouhé procházky a s velkým gustem si vychutná každou příležitost pořádně si zaběhat. Na druhou stranu umí ocenit, pokud i v dlouhodobějším časovém horizontu převažují spíše klidné chvíle odpočinku v pohodlí domova, zvlášť za předpokladu, může-li hýčkán vegetovat v těsné blízkosti milovaného pána.

Pro svou nenáročnost na pohyb a snadnou ovladatelnost je pražský krysařík vhodný i pro seniory a pasivnější jedince, kteří se svým psem v budoucnu neplánují žádné intenzivnější sportovní aktivity a účast na psích sportech. To ale neznamená, že by pražský krysařík nedokázal sportovní výzvě hrdě a s obrovským nasazením čelit. Naopak, při sportovní akci může plně uplatnit svou pružnost, lehkost a energičnost. Aktivní chovatelé krysaříků se úspěšně věnují se svými psími svěřenci zejména agility, dog dancingu nebo coursingu. Pražský krysařík se osvědčuje i coby trpělivý canisterapeut, ideální zejména pro klienty, kteří mají obavy z větších psů.

Jemné osrstění pražského krysaříka vyžaduje vyčesání ideálně několikrát do týdne, zvláště, chce-li se majitel vyhnout výrazné četnosti chlupů vyskytujících se všemožně po bytě. Dlouhosrstá varieta vyžaduje trimování. Stejně jako u velké většiny ostatních psích plemen i u krysaříka platí, že nadměrné koupání psovi celkově spíše škodí než svědčí. Měl by být koupán pokud možno co nejméně a za použití speciálního psího šamponu, aplikovaném v minimálním množství. Již jen samotná voda jeho kůži nadměrně vysušuje a přemíra kosmetického přípravku může vést až k podráždění pokožky a následné inklinaci ke kožním zánětům.

Tzv. Achillovou patou pražského krysaříka bývají zuby. Někteří zástupci tohoto plemene mají problémy se samovolnou výměnou chrupu ve štěněčím věku a občas je třeba vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Pražský krysařík, stejně jako mnohá jiná malá psí plemena, navíc během svého života může být náchylný ke zvýšené tvorbě zubního kamene, proto je dobré tuto oblast péče od počátku nepodcenit a zvykat ho na pravidelné čištění zubů.

Každý týden kontrolujeme zevní zvukovod psa. Vytrháváme přebytečné chloupky a zaznamenáme-li znečištění, opatrně uši vyčistíme za pomoci speciálního čistícího přípravku na uši pro psy. Ten seženeme, stejně jako zubní pastu pro psy, v každém lepším obchodě s potřebami pro zvířecí mazlíčky nebo u veterinárního lékaře. Průběžně čistíme navlhčeným vatovým tamponem oční okolí psa. Drápky psa obezřetně stříháme dle potřeby a udržujeme je tak v optimální délce.

Jak již bylo zmíněno, pražský krysařík dosud není oficiálně uznán mezinárodní kynologickou federací (FCI). Neustále proto pokračují snahy o dosažení tohoto významného cíle, který by definitivně potvrdil status pražského krysaříka coby plnohodnotného psího plemene všude ve světě. Jistou komplikaci představuje celkově malá velikost populace pražského krysaříka, v jejímž rámci nebylo dosud odchováno potřebné množství linií do třetí generace nepříbuzných jedinců. S tím související, nejspíše ještě závažnější překážkou, je příliš malá aktivita některých chovatelů - téměř polovina zástupců plemene s průkazem původu není vůbec zařazena do chovu a ochota k podpoře řízeného chovu, jenž představuje za stávajících okolností patrně jediné řešení, je u mnohých velmi malá.

Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se každopádně vždy volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách zkrátka není vhodné nejen u lidí, ale také u psů. Vyhýbáme se podezřele laciným granulím či konzervám. Pražský krysařík toho nespořádá díky své malé velikosti příliš mnoho, a tak mu můžeme dopřát to nejlepší, aniž bychom museli vynaložit na zakoupení krmiva horentní sumu. Stravu pro psa je možné též připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě výchozí suroviny obměňujeme, vždy vynecháme sůl a jakékoliv koření, a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje. Vytvořit adekvátní krmnou dávku vlastními silami je dost obtížné. Proto se v současné době spoléhá většina majitelů psů na krmiva granulovaná. Stále větší popularitu získává také BARF, krmení psa syrovým masem, kostmi a zeleninou. Pro pražského krysaříka volíme krmivo určené pro nejmenší psí plemena, jedná-li se o granule, řada výrobců nabízí tento typ krmení ve formě maličkých kousků, jež se malému strávníkovi dobře konzumují.

Průměrná délka života: 12 – 14 let.

Pražský krysařík se všeobecně těší dobrému zdraví, některá onemocnění se ale napříč plemenem vyskytují častěji než ostatní. Jedná se zejména o onemocnění typická pro psí plemena drobného vzrůstu. Takovým onemocněním je například luxace pately. Snížit riziko výskytu luxace pately u pražského krysaříka je jedním z prvořadých cílů zodpovědných chovatelů, proto jsou všichni zástupci plemene před uchovněním z tohoto hlediska odborně posouzeni certifikovaným veterinárním lékařem. Mezi další zdravotní potíže a onemocnění zaznamenané u pražského krysaříka patří: defekty fontanely, snížená funkce štítné žlázy, epilepsie, herpesvirus, problémy s chrupem. V minulosti, při vybíjení krys, byl pražský krysařík vystaven nebezpečí nákazy leptospirózou.

Pražský krysařík je vzhledem ke své minimální velikosti snadno ovladatelný, přesto by jeho majitel neměl spoléhat v každodenním životě na svou fyzickou převahu a měl by svého psa naučit základní povely nebo s ním absolvovat alespoň základní kurz poslušnosti. Malý nevychovaný pes sice nepředstavuje tak vysoké potencionální riziko pro okolí jako velký neukázněný pes, jenž dokáže pouhým vyskočením na někoho danou osobu i nechtíc zranit, přesto rozhodně není dobrou vizitkou žádného pejskaře, zmítá-li se mu pes na vodítku chaoticky sem a tam nebo se ani neumí na povel posadit. Zvládnutí základních povelů je stěžejní i pro vlastní bezpečnost psa.

Nezbytnou součástí výchovy štěněte by měla být řádná socializace, u pražského krysaříka realizovaná s ohledem na jeho značnou křehkost. Pes by měl být už od malička aktivně seznamován s ostatními psy. U štěňěte je důležité, aby přišlo do kontaktu pokud možno jen s bezproblémovými a přátelskými psy. Agresivní či bázliví jedinci mohou naopak svou negativní reakcí na štěně vyvolat v psíkovi, jenž se teprve učí, jak reagovat v sociálních interakcích, nežádoucí traumata a obavy z kontaktů s cizími psy do budoucna. Nejlepší alternativu představují vyrovnaní psi malé a střední velikosti. U velkých psů není vhodné nechat psy propadnout volné hře a zábavě, při které může být maličký pražský krysařík i nechtíc zraněn.

Vzhledem k drobnosti tělesné konstituce a charakteru srsti není pražský krysařík rozhodně vhodný pro celoroční venkovní umístění. Jeho místo je v bytě či domě, v bezpečné blízkosti svého milovaného pána. Pražský krysařík se dokáže zpravidla dobře sžít s městským ruchem a zabaví se dostatečně na menších procházkách po ulicích a parcích, aniž by přitom žalostně postrádal volný pohyb na neomezeném venkovním prostranství. Když se však ocitne v domě se zahradou, ocení s nadšením možnost využít komfortu proběhnout se podle své chuti a pozorovat vše, co se na zahradě a okolo ní šustne. Navíc zde může dát volný průchod svým hlídačským schopnostem.

V zimě by měl být pražský krysařík dobře chráněn před prochladnutím za pomoci různých psích oblečků a ve větších mrazech omezením procházek na nezbytné minimum. Samozřejmou náhradu by mělo představovat vyžití ve formě her, cvičení všemožných kousků a dalšího mentálního zabavení v interiéru. Také ve velkých vedrech je nutné věnovat krysaříkovi zvýšenou pozornost a nenechávat ho na prudkém slunci. Tento malý psík sice slunění miluje, ale nedokáže sám odhadnout míru a již pouhá chvilka vystavení jeho citlivého těla ostrým slunečním paprskům může mít nežádoucí zdravotní následky.

Aby mohl být pes řádně uchovněn, musí úspěšně absolvovat bonitaci a splnit další podmínky stanovené konkrétním chovatelským klubem. V případě pražského krysaříka organizuje bonitaci Klub přátel psů pražských krysaříků, přičemž bonitace může probíhat zcela nezávisle na jiných akcích nebo v rámci výstavy. Účastnit bonitace se mohou pouze zdraví zástupci plemene starší jednoho roku. Majitel psa musí příslušnými dokumenty doložit účast psa na minimálně jedné výstavě, a to po dovršení jeho devíti měsíců věku. U psů musí být prokázáno ohodnocení nejhůře „velmi dobré“, u fen „dobré“. Povinné je též vyšetření patel a stanovení profilu DNA.

Průběhu bonitace je plně v režii bonitační komise v čele s hlavním poradcem chovu. Kompetentní rozhodčí se speciální aprobací bedlivě posuzuje exteriérové kvality všech zúčastněných psů. Bonitační řád klubu stanovuje maximální výšku chovného psa i feny na 26 cm, zároveň platí, že chovná fena musí vážit minimálně 1,6 kg.

Jako vylučující vady jsou hodnoceny tyto exteriérové znaky: výška v kohoutku menší než 18 cm, příliš klenutý hřbet a žebra, nedostatky zubního vzorce (absence více než čtyř zubů kromě P1 a M3 nebo dvou řezáků, podkus či předkus), silně nevyhovující zbarvení srsti (rušivé černé zbarvení v základní barvě červené, bílý znak v hrudní oblasti přesahující 2cm2, bílé znaky na chodech, absence pálení na hlavě u psů s pálením, chybějící srst), hlava jablkovitého tvaru, defektní fontanela, špatné postavení ucha, modré či tzv. dravčí zbarvení očí. Jako vylučující vady jsou klasifikovány též povahové abnormality (přílišná agresivita či naopak bázlivost).