Německý ovčák
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina I. - Plemena ovčácká, pastevecká a honácká |
Sekce 1 - Ovčácká a pastevecká plemena |
S pracovní zkouškou |
Číslo standardu: | 166 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | NO |
Země původu: | Německo |
Vznik plemene: | 19. století |
Průměrná délka života: | 12 - 13 roků |
Původní využití: | Pastevecký pes |
Využití dnes: | Pasení, ovčácký pes, Pracovní pes, Zadržení útočníka, Vyhledávání drog, Obranář, Hlídací pes, Rodinný pes, Společenský pes, Služební pes, Aktivní pes, Obedience, poslušnost psa |
Kluby v ČR: |
Český klub německých ovčáků (ČKNO) |
VARIETY PLEMENE Německý ovčák
U tohoto plemene se nevyskytují samostatné variety.
Krátkosrstý
Tato varieta má hustou, přiléhavou krycí srst, která je přiměřeně tvrdá. Na krku je srst silnější. Na hlavě i uších, přední straně končetin, packách a prstech je srst krátká. Na zadní straně končetin je srst delší a na stehnech vznikají tzv. kalhoty.
Dlouhosrstý
Dlouhosrstá varieta ma dlouhou, měkkou a ne těsně přiléhající krycí srst. Na uších a končetinách se vytvářejí praporce, na stehnech jsou pak výrazné kalhoty. Ocas je porostlý hustou srstí a směrem dolů se tvoří praporec. Krátká srst je na hlavě, kolem vnitřní části uší, na přední straně končetin, packách a prstech. Delší a silnější srst je na krku. Na zadní straně končetin se srst postupně prodlužuje až k zápěstnímu kloubu.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Dokonce již v Tacitových historických spisech, dochovaných z 1. století našeho letopočtu, je zmiňován pozoruhodný pes, jenž se svou vnější podobou blíží vzhledově vlkovi. Existují proto domněnky, že psi s exteriérem ne nepodobným dnešnímu německému ovčákovi mají za sebou minulost čítající několik dlouhých tisíciletí. Přímými předky německého ovčáka byli psi, kteří se používali na území dnešního Německa (střední a jižní oblast) k pasení a ochraně ovčích stád před vlky.
Cílený chov německého ovčáka započal v průběhu osmdesátých let 19. století. V roce 1899 byl založen Spolek pro německé ovčáky. U jeho vzniku stáli Max von Stephanitz a Arthur Mayer. Téhož roku byl stanoven standard plemene, který byl později ještě několikrát upraven a katalogizován. Ze Stephanitzovy chovatelské stanice pocházel pes jménem Horand von Grafrath, který se stal stěžejním článkem ve vývoji moderního německého ovčáka.
Chovatelé se nezaměřovali pouze na vylepšení exteriérové stránky, ale zejména na co nejlepší pracovní výkonnost. Stejně tak byla vylepšována povahová stránka plemene. Během 1. světové války se německý ovčák neobyčejně výborně pracovně osvědčil po mnoha stránkách. Posléze se s vojáky spojenecké armády dostal i do USA a do dalších zemí po celém světě. Fenomenální úspěch sklidil na své první výstavě v Hannoveru v roce 1922. Cesta k jeho mezinárodní oblibě a slávě mohla začít.
POVAHA
Německý ovčák je bezkonkurenčně nejoblíbenějším psím plemenem na světě. Mnoha lidem vytane na mysli právě podoba německého ovčáka, mají-li jmenovat nejkrásnější, nejinteligentnější a nejušlechtilejší psí plemeno. Chovatelům se v podobě německého ovčáka podařilo spojit řadu nejlepších povahových ctností, které z něj dělají spolehlivého a výkonného pracovního psa. Na trůn největší popularity mezi všemi psími plemeny německého ovčáka dosadilo především spojení inteligence a pracovní všestrannosti s nevídanou krásou. Německý ovčák se honosí elegantním vzhledem při plném zachování přirozeného dojmu. Je temperamentní, ale přitom vyrovnaný, oddaný, pozorný, odvážný a tvrdý, zároveň však dobře cvičitelný, bývá nepodplatitelným hlídačem.
POHYB
Zástupci tohoto plemene jsou vhodní výhradně pro chovatele, který bude ochoten se svému psovi velmi aktivně věnovat. Není-li německý ovčák využíván v pracovní sféře, ať už v policejních složkách či jako vodící pes, musí mu být namísto realizace skrze pracovní nasazení nabídnuta plnohodnotná náhradní alternativa v podobě účasti na speciálním výcviku či některém ze psích sportů. Chovatel německého ovčáka má na výběr z mnoha aktivit pro sebe i svého psa, díky tolik proklamované všestrannosti plemene. Německý ovčák vyniká při výcviku poslušnosti, pachové stopy, je bojovným obranářem, miluje pohyb v podobě dogtrekkingu, bikejöringu, ocení canicrossové aktivity.
Někteří lidé si německého ovčáka pořídí jen jako ostrého hlídacího psa, jehož v podstatě celoživotní umístění na zahradě (či ještě menším životním prostoru) je pouze zřídkakdy proloženo vzácnými procházkami. Takové jednání politováníhodně degraduje obrovský potenciál a vlohy, které jsou psovi tohoto plemene dopřány. Při nečinnosti nejen fyzické, nýbrž i mentální, se u německého ovčáka můžou projevit poruchy chování v důsledku vzrůstající frustrace. Pes nedostatečně socializovaný či výrazně zanedbávaný na fyzické a psychické rovině se mění v žalostně strádajícího jedince, který se může stát v krajním případě i ohrožením pro své okolí.
PÉČE
Německý ovčák je jedním z nejvíce učenlivých psů vůbec. Ze středně velkých plemen patří mezi ta, která při důsledném zachování základních pravidel lze doporučit i méně zkušeným chovatelům. Pro úplného začátečníka může přesto výcvik německého ovčáka představovat poněkud tvrdý oříšek z důvodu vrozené tvrdosti tohoto psa. S výcvikem je nutné začít co nejdříve a vyvarovat se necitlivých fyzických trestů, které mohou podnítit vznik vážných behaviorálních vad. Velmi vhodná je návštěva speciálního výcviku pod taktovkou odborníka, který chovatele naučí, jak se psem pracovat a vzájemně si nejlépe porozumět. Zároveň se zde štěně setkává s ostatními psy, což je nesmírně důležité pro jeho budoucí bezproblémové chování k ostatním příslušníkům stejného druhu.
S dospívajícím psem je užitečné trénovat všechny možné každodenní situace, nevyhýbat se místům s větším výskytem lidí ani jiných zvířat. Důležitou složku výcviku představuje také trénink základní poslušnosti v přírodním terénu, kde může psovu jindy vysoce soustředěnou pozornost a dobrou poslušnost poněkud oslabit jeho vrozený lovecký pud. Vyváženým výcvikem zajistíme psovi budoucnost vyrovnaného a nebojácného jedince, jenž nebude mít nejmenší tendence se ze strachu z neznáma uchylovat k obrannému, potažmo agresivnímu jednání.
Srst krátkosrstého německého ovčáka postačí občas pečlivě vykartáčovat, a to hlavně v období línání. Větší péči je pochopitelně třeba vynaložit u dlouhosrsté varianty srsti, používáme nejlépe dvouřadý hřeben a různé typy kartáčů (standardní, masážní). Adekvátní pozornost věnujeme rovněž pravidelné kontrole, případně čištění uší psa, stejně tak bychom měli kontrolovat zuby psa, dobrou prevencí proti zubnímu kameni je každotýdenní čištění zubů za pomoci jemného kartáčku a speciální zubní pasty pro psy.
Za předpokladu, že mu bude poskytnut dostatek prostoru, může žít německý ovčák spokojeně se svým majitelem v bytě, obecně se však doporučuje spíše dobře zateplený kotec, ze kterého má pes zajištěn téměř nepřetržitý kontakt se svým pánem a jeho rodinou. Tento otužilý pes nemá v takovém případě žádný problém s celoročním umístěním venku.
ZAJÍMAVOSTI
Německý ovčák je zřejmě nejvíce obsazovaným psím plemenem na filmovém plátně. Objevil se v desítkách filmů a seriálů, ať už přímo v hlavní či ve vedlejší úloze.
Obrovskou filmovou hvězdou se stal po první světové válce něměcký ovčák jménem Rin Tin Tin. Mladý pes pracoval na sklonku války jako psí poslíček, když byl náhle zraněn během bitvy. Naštěstí se ho včas ujal americký voják L. Duncan, který ho následně perfektně vycvičil. „Rinty“, jak Duncan svému psovi něžně přezdíval, se objevil ve více než dvaceti němých filmech a vysoce se zasloužil o rozšíření všeobecné fascinace nad kvalitami německého ovčáka v mnoha rodinách. Nedlouho po shlédnutí skvostného psa na filmovém plátně se v řadě domácností objevilo huňaté klubíčko stejného plemene.
Rin Tin Tin měl několik následovníků pojmenovaných stejně, kteří však již nikdy nedosáhli slávy svého předchůdce. V 60. letech účinkoval ve westernové show Roye Rogerse německý ovčák Bullet, kterému se přezdívalo „zázračný pes“. Představoval nenahraditelného pomocníka a parťáka hlavního hrdiny v různých vypjatých situací i drobnostech, postaral se o nespočet vtipných momentů během show. Není proto divu, že velkým dílem zásluhou Bulletových nadprůměrných schopností získala tato show širokou oblibu, natočilo se celkem rovných 100 epizod.
Později se německý ovčák proslavil zejména ve filmové úloze policejního psa, která ostatně věrně korespondovala s reálným pracovním nasazením plemene. V roce 1989 byl natočen film „K-9, můj přítel se studeným člověkem“. James Belushi v něm ztvárnil podivínského detektiva z protidrogového oddělení, jemuž je přidělen pracovní partner v podobě německého ovčáka s dosti svéráznou povahou a pochybnou pracovní morálkou. Přes silný antagonismus spolu musí oba hrdinové spolupracovat na důležitém případu, což s sebou nese spoustu humorných situací.
Největší popularity u českých diváků se ovšem dočkal hlavní hrdina o pár let později natočeného seriálu „Komisař Rex“ z rakousko-německé televizní produkce. Nádherný pes přilákal k obrazovkám enormní počet diváků, stávajících i nových obdivovatelů výjimečnosti německého ovčáka. Jeho pána v úloze detektiva z vídeňského oddělení vražd představovalo hned několik charismatických herců, což pochopitelně jen zvýšilo sledovanost, především ze strany ženských obdivovatelek hlavních představitelů seriálu.
V roce 2008 započalo natáčení italského pokračování Komisaře Rexe, které ale výrazně postrádá vídeňský šarm a náboj původního seriálu, kde klady převážily nad mnohdy rovněž pokulhávajícím scénářem. Krásný a nesmírně schopný německý ovčák je nicméně stále přítomen a je bezesporu největším diváckým lákadlem v rámci tohoto jinak nepříliš povedeného seriálového projektu.
VÝŽIVA
Krmivo pro psa by mělo být vždy šité jeho velikosti a stáří na míru. Musí splňovat požadavky kladené na optimální denní krmnou dávku, co se obsahu všech nezbytných živin týče. V případě německého ovčáka volíme krmivo pro psy velkých plemen, které je výrobcem typově odstupňované na základě aktuálního věku psa. Štěňata velkých plemen vyžadují specifickou výživu, která zajistí rovnoměrný vývoj jejich kosterní soustavy a kloubů. Také po celou dobu dospělosti by mělo krmivo pro německého ovčáka obsahovat látky důležité pro podporu zdravých kloubů. Superprémiové granule určené přímo pro toto plemeno jsou navíc obohacené o složky pro podporu dobrého trávení psa, vysokou obranyschopnost a perfektní kondici srsti. Někteří chovatelé pro svého psa připravují domácí stravu, v tomto případě je však obtížné docílit adekvátního obsahu denní doporučené dávky nezbytných látek. Vždy bychom měli upřednostňoval kvalitu nad lacinou kvantitou, i při pouhém dokrmování domácí stravou či konzervovaným masem pro psy.
Zdraví
Průměrná délka života: 12 – 13 let.
Stejně jako mnohá další plemena této velikostní kategorie trpí německý ovčák na zvýšený výskyt dysplazie kyčelního kloubu. Toto onemocnění se přitom může projevovat různě. Mezi klasické příznaky patří problémy se zdoláváním schodů, problémy při vstávání či skocích, atd. Pokročilá fáze nemoci hrozí vážným ochromením psa. Z hlediska prevence je důležitý důsledný výběr geneticky nezatížených chovných jedinců, vyvarování se obezitě psa a zajištění jeho úměrné fyzické zátěže během vývoje. U zástupců tohoto plemene se dále mohou vyskytnout problémy s páteří (SCE), dysplazie loketního kloubu, osteochondróza, epilepsie, torze žaludku, tetanus, kožní choroby.
Velká popularita německého ovčáka si vybrala svou daň v podobě podlomeného zdraví některých jedinců, masově produkovaných nezodpovědnými množiteli. V dnešní době existuje mnoho německých ovčáků bez průkazu původu, kteří se více či méně vzdalují původnímu standardu vzhledově či povahově. Někteří jedinci vykazují agresivní chování či inklinují k vysoké náchylnosti z hlediska propuknutí chorob kloubů, očí či trávicí soustavy, které se u německých ovčáků, řádné uchovněných, vyskytují v počtu minimálním. Takoví psi bohužel poněkud kazí jinak zářnou reputaci plemene. Při výběru štěněte je dobré mít toto na paměti a nepodporovat nabídku ze strany nesolidních množitelů zvyšováním poptávky v podobě volby zdravotně negativně zatíženého štěněte.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Ovčák je nejen pracovní plemeno, je to také skvělý společník pro život. Je inteligetní a dobře se učí, takže jeho výcvik není složitý, navíc je to všestranně využitelné plemeno. Potřebuje však dostatek pohybu a vyžití. Každý den byste měli vyrazit na delší procházku a potrénovat povely. Ovčák velmi rád cvičí, proto zvažte, že se zapíšete na psí cvičiště. Společně se můžete věnovat mnoha kynologickým aktivitám a skládat zkoušky z poslušnosti, ve kterých toto plemeno exceluje.
Tento pes se hodí do rodinného domu se zahradou, do bytu není příliš vhodný, dvakrát do roka dost líná a potřebuje dostatek životního prostoru. Ale pokud se mu budete každý den dostatečně věnovat, tak si určitě zvykne i v bytě. Může bydlet v kotci na zahradě, ale musí tam mít boudu, kterou na zimu zateplíte, aby se mohl schovat před nepříznivým počasím. Ovšem je rád na blízku své rodině, takže nejlepší je, když může bydlet s vámi uvnitř.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Pro úspěšné zařazení do chovu musí být každý pes (zapsaný v plemenné knize chovatelského klubu) během absolvování bonitace starší 18-ti měsíců věku. Nezbytností je předchozí účast na alespoň jedné zkoušce z výkonu, dále zápis o provedeném rentgenovém vyšetření kyčelních kloubů v průkazu původu s výsledkem nejvýše II. st., genetické potvrzení (DNA), doložení úspěšné účasti na výstavě buď ve třídě mladých, dospívajících či dospělých, přičemž se musí jednat o výstavu klubovou, krajskou nebo oblastní, nikoliv mezinárodního charakteru. Co se týče posouzení exteriéru psa, mezi vylučující vady patří závažné vady zubního vzorce a skusu, vady uší a ocasu, výrazné odchylky od požadovaného zbarvení či jakosti srsti. Pro chov nejsou vybráni psi s fatálními poruchami chování (nadměrná agrese, přílišná bázlivost).
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Belgický ovčák
Belgický ovčák – Tervueren
Tento typ belgického ovčáka proslul svou unikátní, bohatou srstí, která se vyznačuje dvoubarevností, při zachování černých konečků a světlých pesíků. Košatá srst dodává psovi až mýtický, pohádkový vzhled. Tervueren dosahuje stejné výšky v kohoutku jako německý ovčák, zpravidla má přitom nižší průměrnou hmotnost a je gracilnější než německý ovčák.
Belgický ovčák - Malinois
Velmi aktivní malinois se stal prvním oficiálně uznaným typem belgického ovčáka, který je občas díky svému vzhledu s německým ovčákem mylně zaměňován. Obě plemena mají podobnou strukturu srsti i stejnou výšku v kohoutku. Liší se předepsaným zbarvením, zástupci tohoto plemene působí celkově drobnějším dojmem a dosahují nižší tělesné hmotnosti nežli o něco mohutnější německý ovčák.
STANDARDNÍ VZHLED
Středně velký pes se silnou, svalnatou postavou. Tělo je pevné, obdélníkového tvaru, suchých kostí.
Celková délka trupu dosahuje o cca 10 – 17% vyšších hodnot než výška psa v kohoutku.
Ideální kohoutková výška
psi: | 62,5 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
fenky: | 57,5 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
psi | 35 kg | tolerance: +5 kg, -5 kg |
fenky: | 27 kg | tolerance: +5 kg, -5 kg |
Přípustné jsou dva typy srsti – dlouhá a krátká. Oba typy přitom disponují podsadou.
Bližší specifikace krátké srsti: co nejvíce hustá, přilehlá, na omak tvrdá. Na hlavě, přední straně končetin, tlapkách i prstech je krátká, v oblasti krku je výrazně hustá a silná, na zadní straně končetin dorůstá větší délky a vytváří „kalhotovitý“ dojem.
Bližší specifikace dlouhé srsti: dlouhá, není těsně přilehlá, na omak měkká, s charakteristickými praporci na uších a končetinách, hustá srst na zadní straně končetin vytváří „kalhotovitý“ dojem, ocas taktéž hustě porostlý, opatřený praporcem srsti, jenž směřuje dolů. Krátká srst v partii hlavy okolo vnitřní strany uší, na přední straně končetin, tlapkách a prstech. Krk opatřen silnou, delší srstí.
Základní černé zbarvení, s pravidelně rozmístěnými hnědými, červenohnědými a žlutými (variace až k žlutošedé) znaky. Celočerné zbarvení, čistě šedé či šedé s tmavou vlčí šedí, černým sedlem a typickou maskou. Čenich vždy černý. Absence masky, stejně jako příliš světlé zbarvení očí (až pichlavá žluť), je hodnocena jako nedostatek pigmentu. Tolerované, avšak nežádoucí, jsou nepatrné bílé znaky v oblasti hrudníku a světlejší odstín na vnitřní straně končetin.
HLAVA
Velikostně adekvátní v poměru k celkové velikosti těla, její délka činí cca 40% výšky psa v kohoutku. Klínovitého tvaru, nesmí působit příliš mohutným dojmem, ale ani přehnaně gracilně. Vzdálenost mezi ušima přiměřené délky, čelo nepatrně klenuté. Šířka a délka temene se zhruba shodují, poměr temena ve vztahu k obličejové části činí 50% ku 50%. Patrné je pozvolné zúžení temene směrem od uší k nosu (při pohledu shora).
MOZKOVNA
Směrem k nosu mírně zúžená, odpovídá asi 50% celkové délky hlavy.
Mírně svažitý, čenich shora ve tvaru klínu, tupě zakončený, silný. Nos černý.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Klínovitě tvarovaná.
Dobře přilehlé, tmavého zbarvení.
Čelisti silné, dobře vyvinuté. Zuby silné a zdravé, úplného zubního vzorce, nůžkového skusu. Klešťový skus, předkus a podkus jsou hodnoceny jako težké vady.
Velikosti střední, mandlového tvaru, umístěné mírně šikmo, nikterak vypouklé, barevně korespondující se zbarvením osrstění, ideálně tmavé, bystrého a sebevědomého výrazu. Nežádoucí jsou oči světlé barvy a pichlavého výrazu.
Vysoko nasazené, střední velikosti, v dolní části široké, nahoře tvarované do špičky, vzpřímené, dopředu postavené, nejsou stažené dovnitř.
KRK
Mohutně osvalený a silný, s absencí volné kůže.
TRUP
Délka trupu je větší než výška psa v kohoutku.
Dobře vyvinutý.
Velmi pevný, dobře vyvinutý a svalnatý.
Solidně vyvinutá, široká.
Silná, svalnatá, dlouhá a jemně svažitá.
Adekvátní šíře, s výraznou a dlouhou spodní částí. Dostatečně hluboký, hloubka hrudníku dosahuje necelé poloviny kohoutkové výšky psa. Žebra dlouhá, řádně formovaná a mírně klenutá, nesmí být sudovitá či plochá.
Břicho mírně vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Při pohledu ze všech stran rovné, z přední strany zcela rovnoběžné.
Stejné délky jako lopatka.
Přilehlé, bez vbočení či vybočení.
Ze strany rovné, navzájem rovnoběžné, svalnaté.
Délka nadprstí tvoří přibližně 1/3 délky předloktí, svírajíc s ním úhel velikosti zhruba 20o - 22o.
Kulatého tvaru, dobře uzavřené a klenuté, opatřené tvrdými polštářky a mohutnými, tmavě zbarvenými drápy.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Základní umístění pánevních končetin nevýrazně posunuté dozadu, při pohledu ze zadní strany rovnoběžné.
Kratších kostí.
Silná, široká a svalnatá.
Pevné, značné síly.
Kulatého tvaru, dobře uzavřené a klenuté, opatřené tvrdými polštářky a mohutnými, tmavě zbarvenými drápy.
CHODY PSA
Typický je pohyb v klusu, prostorný a nenucený, nízko položený, s hlavou nachýlenou jemně vpřed a ocasem mírně zvednutým, nepřerušenou hřbetní linií.
OCAS
Hojně osrstěný, bez úprav, v klidovém stavu nošený v jemném oblouku směrem dolů, během rozrušení zvednutý, avšak ne přes hřbetní linii. Délkou dosahující alespoň k hleznům, nepřesahující přes polovinu nártu.