Německá doga

Když přijde řeč na zcela největší zástupce psí říše, většina lidí si okamžitě vybaví právě německou dogu. Celkově sice nepůsobí tak těžkopádným a mohutným dojmem jako jiná, třebas i o něco menší psí plemena, průměrnou výškou však s přehledem triumfuje nad ostatními psy. Kromě úctyhodných tělesných rozměrů ohromuje tento elegantní psí obr svou vytříbenou povahou. Je-li dobře vychován, pro což má štěně německé dogy z kvalitního chovu jen ty nejlepší předpoklady, je to tělem i duchem oslňující „Pan Pes“, kterého si každý zamiluje.

Ačkoliv je německá doga povahově vesměs velmi vyrovnaná a oproti mnoha jiným psím plemenům snadno vychovatelná, z důvodu jejích nadměrných tělesných proporcí se rozhodně nejedná o psa pro každého. Zatímco u drobných psíků jsou si lidé dobře vědomi toho, že i přes nedostatečnou výchovu je pro ně jejich pes na vodítku a v dalších situacích dobře ovladatelný, u německé dogy se lze spoléhat pouze na důkladný výcvik. Samostatnou kapitolou je finanční náročnost chovu tohoto velkého psa, u něhož dosahují výdaje za krmivo, veterinární péči i další potřebné věci vysokých částek.

Pokud je německá doga dobře socializována a správně vedena, jedná se o nejmilejšího a nejpřátelštějšího psa na světě. Svého pána i jeho rodinu miluje nadevše a je vysoce tolerantní k všelijakým dětským vrtochům. Při kontaktu psa s dětmi musí být přesto vždy přítomna dospělá osoba, neboť německá doga při hře může nechtěně působit trochu jako slon v porcelánu. Její vztah k různým drobnějším domácím mazlíčkům včetně koček je veskrze kladný, pokud je s nimi citlivě seznámena už v brzkém věku.

Věrná a bystrá německá doga bývá na svého pána velmi silně fixována, vůči cizincům si přitom zpravidla zachovává jistou zdrženlivost a už jen svým zevnějškem plní spolehlivě funkci hlídače obydlí. Svou velikostí vyvolává značný respekt u kohokoliv. Smutným faktem pro milovníky německé dogy je její poměrně krátká průměrná délka života, především v porovnání s řadou miniaturních psích plemen. Dlouhodobí chovatelé plemene by přesto neměnili. Každý den s tímto mimořádným láskyplným psem je pro ně nenahraditelný a výjimečný.

Tento původně lovecký pes vyžaduje velké množství pohybu a prostoru k akci, nicméně mnozí drobnější kolegové typu huskyho nebo maďarského ohaře ho svou životní touhou po intenzivní pohybové aktivitě předčí. S přihlédnutím k velikosti německé dogy  je na druhou stranu jasné, že co postačí jako dlouhá procházka pro drobného psíka, nebude dostačující pro dlouhé nohy německé dogy. Přibližně hodinová procházka a několik kratších vycházek by měly být každodenní samozřejmostí. Radostné dovádění na zahradě je skvělou doplňující aktivitou, nicméně nikdy nemůže plně suplovat aktivní procházky.

Německá doga má specifické pohybové nároky. V období vývoje štěněte a mladého psa musí chovatel pečlivě dbát na přiměřené dávkování pohybové aktivity. Je nezbytně nutné vyvarovat se nadměrné zátěže psa. Zcela ideální je dopřát psovi pohyb na měkkém povrchu s absencí zbytečně náročných skoků, což není v praxi vždy jednoduše proveditelné. S aktivitami, které na psa kladou vysoké nároky z hlediska intenzity pohybu a fyzické námahy, je třeba počkat do okamžiku, kdy je kostra psa plně vyvinutá, to znamená cca do dovršení stáří jednoho a půl až dvou let. Teprve poté se stává německá doga po řádném výcviku skvělým parťákem pro společné běhání či jízdu na kole.

Již od štěněčího věku je vhodné zvykat svého psa na pravidelnou péči o srst, uši, oči, zuby a drápy. Německá doga, která v dospělosti nelibě nese tyto pro zdraví nutné procedury, představuje pro chovatele tvrdý oříšek. Péče o srst není nikterak komplikovaná. Postačí důkladné vyčesávání odumřelých chlupů vhodným kartáčem a potencionálně následné naleštění vlhkým hadříkem. Srst německé dogy dosti líná, což je pro mnohé chovatele mající psa v bytě velkým impulzem k téměř každodennímu vyčesávání, jež všudypřítomné popadané chlupy omezuje.

Jednou týdně zkontrolujeme zevní ušní zvukovod psa, zda není nadměrně znečištěn a zejména abychom případně včas podchytili a zaléčili vznikající zánět. Zhruba dvakrát týdně je doporučováno provádět čištění chrupu psa. Konkrétní frekvence čištění závisí na aktuálním stavu zubů daného jedince, někteří psi mají k tvorbě zubního kamene větší dispozice než jiní. Jednou z možností je klasická metoda s pomocí zubního kartáčku a pasty pro psa, nabízí se též přidání speciálního čistícího přípravku do vody. Psům samotným se nejvíce zamlouvá čištění prostřednictvím žvýkání k tomu určených pamlsků, kterých je k dostání celá řada. Pravidelně zastřiháváme psovi drápy a šetrně čistíme oční okolí kouskem navlhčené vaty.

Na podzim roku 2014 zemřela slavná německá doga, která získala zápis do Guinessovy knihy rekordů díky své bezkonkurenční výšce. Její majitelé se inspirovali řeckou mytologií a svého psa pojmenovali Zeus. Německé doze se obecně někdy přezdívá Apollón, čímž je připodobňována k řeckému bohu, jenž vynikal nejen svými hrdinnými skutky, spravedlností a rozvahou, ale také krásou.

Patrně nejznámější historickou osobností pevně spjatou s chovem německé dogy nebyl nikdo méně známý než železný kancléř Otto von Bismarck, jeden z nejvýznamnějších evropských politiků 19. století. Tvrdý pruský politik, jenž na mnohé působil jako bezcitná osoba, měl obrovskou lásku v podobě neméně obrovských psů. Údajně pro ně dovedl i plakat. Předchůdce dnešní německé dogy choval dlouhých šest desetiletí, a to ještě drahnou dobu předtím, než byl ustanoven pevný standard plemene. Na Bismarckovu počest bylo vyhotoveno hned několik sousoší, kde je doprovázen některým z jeho věrných psů.

Německá doga se prosadila i na filmovém plátně. V jistých zpracováních příběhů o proslulém anglickém detektivovi Sherlocku Holmesovi věrohodně zpodobnila strašidelného psa baskervillského. Děti na celém světě znají pro změnu chytrou kreslenou německou dogu s poněkud nezvyklým jménem Scooby – Doo, jež kromě seriálu zazářila i ve dvou celovečerních filmech.

Správný jídelníček je u německé dogy nesmírně podstatný. Je nezbytným předpokladem jejího zdravého vývoje ve štěněčím věku a významnou podmínkou pro pevné zdraví po celý její život. Na každého majitele zástupce tohoto plemene jsou z hlediska výživy psa kladeny vysoké nároky z několika různorodých hledisek. Krmivo pro německou dogu musí být té nejlepší kvality, navíc podávané v každé životní etapě v adekvátní dávce. Nezanedbatelná je též značná finanční náročnost pořízení krmiva, kterého německá doga spořádá za svůj život velmi signifikantní množství.

Ještě před samotným odběrem štěněte je dobré podrobně prodiskutovat vše ohledně krmiva s primárním chovatelem. Štěně by po příchodu do nového domova mělo dostávat alespoň v prvních několika dnech až týdnech stejné krmivo, na které bylo doposud zvyklé. Jakákoliv změna musí být provedena pozvolna, během jednoho až dvou týdnů. Zkušený a zodpovědný chovatel zpravidla ví, jaká strava danému plemeni svědčí, informace od něj můžou být pro nového majitele německé dogy skvělým odrazovým můstkem, důležitým pro další zdárný vývoj štěněte.

Mnoho chovatelů tohoto plemene preferuje pro své psy kvalitní granulované krmivo, neboť je ze všech dostupných variant nejsnadněji dávkovatelné a zároveň finančně přijatelné i při masové spotřebě obřího psa. Kromě přihlédnutí k denní dávce doporučené výrobcem krmiva je třeba bedlivě monitorovat aktuální stav psa a zohlednit jeho fyzickou zátěž. Překrmování štěněte německé dogy stejně jako strava chudá na důležité vitamíny a minerály, potrava s nesprávným poměrem fosforu a vápníku, to vše může vést k nesprávnému vývoji a trvalému poškození kosterní soustavy psa.

Další, hlavně v minulosti oblíbenou alternativou vedle granulí, je krmení doma vařenou pestrou stravou (maso, zelenina, těstoviny, rýže, přídavek obilovin ad.). V současné době tuto možnost volí stále menší část chovatelů, jednak z hlediska časové náročnosti přípravy takového druhu krmiva, za druhé pak z důvodu obtížného odhadu adekvátní krmné dávky. Naopak stále větší popularitu získává krmení syrovým masem, kostmi a zeleninou, tzv. BARF, na který přecházejí bez větších problémů i chovatelé starších psů. Vyjma jiných benefitů je nesporné, že chuťově tento typ stravy bezesporu vyhovuje psovi podstatně více než granule.

Průměrná délka života: 6-9 let.

Vzhledem ke svému obřímu vzrůstu se německá doga v průměru dožívá o několik let méně než drobnější psí plemena. Německé dogy starší devíti let jsou spíše výjimkou. Některá onemocnění se u zástupců tohoto plemene vyskytují častěji než ostatní. Zvýšenou pozornost je po celý život psa nutné věnovat správnému režimu krmení, aby bylo minimalizováno riziko výskytu nebezpečné torze žaludku. Podstatné je rovněž vhodné dávkování adekvátního krmiva zejména v období růstu, neboť nesprávné množství a nevyvážené složení výživy má významný vliv na rozvoj onemocnění kosterního aparátu jako je dysplazie kyčelního a loketního kloubu, může vést též k deformaci končetin. Kosterní a kloubní aparát bývá všeobecně problematickou oblastí tohoto plemene. Zaznamenán byl zvýšený výskyt osteochondrózy, panostitidy a artrózy. Německé dogy jsou ohroženy též srdečními chorobami, rakovinou, vyskytovat se mohou i oční abnormality. Zranitelnou tělesnou partií je úzký konec ocasu psa.

Při pohledu na vzrostlou německou dogu je hned každému jasné, že tento pes nepochybně potřebuje dostatek životního prostoru. Snad ještě víc ale oddaná německá doga vyžaduje intenzivní kontakt se svým zbožňovaným pánem. Pokud je chována ve venkovních podmínkách, je nutné jí průběžně zajistit dostatečný kontakt s páníčkem i celou rodinou. Dlouhodobou samotu německá doga těžce nese. Zástupci tohoto plemene jsou navíc citliví na nachlazení z průvanu. Psovi trvale žijícímu venku je proto třeba zajistit příhodně zateplenou boudu adekvátních rozměrů. Při procházkách v mrazivém prostředí stojí kvůli riziku prochladnutí za zvážení použití slušivého oblečku.

I když dovede udělat pořádný binec jedním letmým otočením v těsné místnosti, někteří lidé chovají svou německou dogu bez zásadnějších problémů v bytových podmínkách. Důležité je pamatovat na včasnou úpravu interiéru tak, aby byl pro psa bezpečný a došlo k minimalizaci škod jím způsobených. Chovatel německé dogy tak musí leckdy oželet ozdobné drobnosti v úrovni dosahu psa, které by pes dokázal lehce smést pouhým zavrtěním svého ocasu. Je nutné si dále uvědomit, že německá doga dosáhne na vše na stole, kuchyňské lince i na dalších ošemetných místech, která by pro ni měla být tabu.

Německá doga má spoustu skvělých vlastností, z nichž jedna nadmíru vyniká. Tento pes při pozitivní motivaci a trpělivém zacházení přímo exceluje ve snaze zavděčit se svému pánovi, což umožňuje efektivní výcvik s dobrými výsledky. Hrubé jednání a negativní tresty dokážou naopak napáchat enormní škody a vyvolat velkou neochotu německé dogy ke spolupráci. Včasná socializace a pečlivý výcvik je u obřích plemen klíčový. Velký pes bez dovednosti chodit ukázněně na vodítku může snadno způsobit zranění svému majiteli a notně postrašit kolemjdoucí. A podobných rizik je celá řada. Každý chovatel německé dogy by měl tedy věnovat výcviku základních povelů maximum času a úsilí. Klub chovatelů německých dog pořádá každoročně řadu výcvikových akcí včetně intenzivních víkendů a letního výcvikového tábora. Krom edukačního přínosu se jedná o skvělou příležitost na navázání kontaktů s dalšími chovateli zástupců stejného plemene.

Pro řádné uchovnění psa je třeba doložit účast na alespoň jedné výstavě (klubové, speciální, národní nebo mezinárodní) s výsledkem nejhůře „velmi dobře“. Dále je nutné úspěšně absolvovat bonitaci, přičemž účastnit bonitačního řízení se mohou pouze zdraví psi starší osmnácti měsíců. Důvodem k vyloučení z chovu je výskyt některé z diskvalifikačních vad, mezi které patří: abnormální tělesná stavba, příliš malá výška, poruchy chování (nadměrná agrese, bázlivost), závažné vady zubního vzorce (podkus, předkus a další vady skusu, absence zubů jiných než dolních P1), jiné než povolené zbarvení, nesprávně nesený ocas, oční vady nebo nevyhovující barva očí, játrová barva nosu, rozštěp nosu. Výbor Klubu je oprávněn požadovat po chovateli v souvislosti s posuzováním konkrétního jedince záznamy o výsledcích jeho veterinárních vyšetření z důvodu prevence některých závažných dědičných onemocnění.