Mops
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina IX. - Společenská plemena a toy |
Sekce 11 - Malí molossoidní psi |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 253 |
---|---|
Země původu: | Čína |
Vznik plemene: | 6. stol. př. n. l. |
Průměrná délka života: | 12 - 15 roků |
Původní využití: | Společník |
Využití dnes: | Dekorativní pes, Domácí mazlíček, Společenský pes, Rodinný pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Mops
Mops se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Mopsíci se proslavili zejména v 16. století, kdy vysoce vzrostla jejich obliba. Stali se slavnými v Nizozemí, protože roku 1572 zachránili Viléma Oranžského před naplánovanou vraždou. Jeho mopsové vrahy slyšeli a vzbudili ho, on měl dost času na útěk. Všichni mopsové, kteří patřili k rodu Oranžských byli zdobeni oranžovou stuhou nebo obojkem. První zmínka o mopsi jako plemeni pochází tedy z této doby.
Jedná se ovšem o plemeno mnohem starší. Pochází z Číny a jeho předky můžeme hledat až v době před naším letopočtem. Kolem 6.–5. století před naším letopočtem již existovali pejsci podobní mopsovi. Někteří se domnívají, že jeho historie je spjata s pekinézem a dokonce tvrdí, že mops je v podstatě krátkosrstý pekingský palácový psík. Stejně jako on sloužil hlavně jako společník.
Do Evropy se dostal s obchodníky a námořníky kolem 16. století a popularity se dočkali díky Vilému Oranžskému, jak jsme zmínili již na začátku. Koncem 17. století byli dovezeni i do Velké Británie. Známou chovatelkou mopsů byla i královna Victorie, které se podařilo zakázat kupírování uší u tohoto plemene.
V 19. století chov spíše upadal a mops byl zažitý jako tlustý psík šlechtičen. Na konci století však došlo k obratu. První mopsí klub byl založen v roce 1881 a anglickým Kennel klubem byl přijat o dva roky později. V roce 1886 se uskutečnila první klubová výstava mopsů.
Na území Českých zemí se mopsík podle dochovaný obrazů nacházel již v 18. století. Ovšem žádné výraznější zmínky se nedochovaly. Až v 70. letch 20. století byla do Československa importována anglické fena, které se v roce 1979 narodil první vrh mopsíků u nás (chovatelská stanice Pipi Shah). Mezi další zakladatelské chovatelské stanice patří: Černý paprsek a Poem, patřící MUDr. Emlerovi, který importoval jedince z Německa.
POVAHA
Mopsík se skvěle hodí do rodiny. Je to pejsek, který bude neustále vyhledávat vaši společnost. Kam se hnete vy, půjde i on. Svého páníčka i celou rodinu opravdu miluje a je velmi nerad sám. Na samotu jej musíte zvykat od útlého věku.
Mops je velmi klidný a nevadí mu ruch, naopak chce být vždycky ve středu veškerého dění. Skvěle se hodí k dětem, trpělivě si s nimi bude hrát a má je moc rád. Pokud máte děti, je nutné naučit je se k pejskovi chovat, aby mu neublížily. S ostatními zvířaty nemá problém. Pokud mu pořídíte dalšího mopsího kamaráda, tak mu aspoň nebude smutno, když budete v práci. Přátelský je i k cizím lidem, i když návštěvu může přivítat štěkotem.
Výchova mopse musí být důsledná. Nenechte se obalamutit jeho psím kukučem, ale trvejte na svých povelech. Je poměrně citlivý. K pokárání vám bude stačit zvýšený hlas. Mopsík bude moc dobře vědět, že tudy cesta nevede. Musíte být ohleduplní a do ničeho jej nenutit, protože by ho to mohlo poznamenat.
POHYB
Vzhledem ke své tělesné stavbě je jasné, že mops není žádný atlet. Nehodí se proto na psí sporty typu agilty. Každopádně bez venčení se samozřejmě neobejde, ale bude mu stačit několik kratších procházek.
Patří k tzv. brachycefalickým plemenům, což znamená, že má krátkou lebku. To může způsobovat hlavně v letních měsísích, kdy je teplo, zadýchávání. Proto v této době pohyb omezte a mopsíky zchlaďte.
PÉČE
Jedná se o krátkosrsté plemeno, které nevyžaduje žádnou speciální péči o srst. Měli byste ovšem vědět, že i přes krátkou srst dost líná – tedy jeho chloupky budete mít všude. Je vhodné jej pravidelně vyčesávat a přejet masážním kartáčem, uvidíte, jak si bude takovou péči užívat.
Vzhledem k velikosti pejska a menšímu množství pohybu lze předpokládat, že jeho drápky se nebudou přirozeně obrušovat, a proto je musíte pravidelně zkracovat, aby nepřerůstaly. Na stříhání drápků učte mopsíka od mala, abyste s ním později neměli problém.
Stejně jako všechna menší plemena, může i mopsík mít problém se zubním kamenem. Je vhodné jej od štěňátka zvykat na mechanické čištění zoubků a mít po ruce doplňky stravy, které vám s dentální hygienou pomohou. Při pravidelné péči se můžete vyhnout čištění zoubků v narkóze u veterináře.
ZAJÍMAVOSTI
Pro svůj roztomilý vzhled je mopsík často k vidění v různých ztvárněních na věcech běžné potřeby, jako je oblečení, nádobí a další. Pokud jste milovníci tohoto plemene, tak rozhodně nebudete mít o produkty s mopsem nouzi.
Pro plemeno mops je známo mnoho různých názvů. Kde se vzaly? Název mops může mít původ ve staroangličtině ve slově, které se překládalo jako „dělat obličeje“, ale často bývá zmiňována i možnost vzniku pojmenování z holandštiny, kdy by název plemene měl být odvozen od nizozemského mopperen, což znamená brumlat nebo chrápat. Pro Francii je typické označení „carlin“, to je po postavě harlekýna z divadelní hry, která nosila černou masku na obličeji a tím připomínala mopse. Známe je také pojmenování „pug“, zde je opět více výkladů. V obličeji je podobný opici, které se říkalo pug, také to může být odvozeno od slova „puck“, což je postava s čertíkovským obličejem. Dalším možným výkladem je spojitost s latinským slovem „pugnus“ což znamená sevřenou pěst.
VÝŽIVA
Správné krmení je důležité, aby byl pejsek zdravý a prospíval po všech stránkách. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, je důležité věnovat jejich výběru patřičnou pozornost. Granule vybírejte podle složení. Pro mopsíka by se mělo jednat o krmivo přizpůsobené potřebám psů malých plemen. Dále je nutné zohlednit i věk, protože v každém životním stádiu má pes jiné nutriční požadavky. Štěňata potřebují výživné krmivo, aby správně rostla. Dospělí jedinci mají narozdíl od mladých jedinců nižší nároky.
Krmení granulemi je pro vás bez práce a víte, že pes dostane všechno, co potřebuje. Jedná se o kompletní krmivo, ke kterému již není potřeba nic přidávat. Suché krmivo můžete občas zpestřit konzervami, ale pozor, abyste si pejska nerozmlsali.
Jestliže si troufnete připravovat krmení sami, pak můžete vyzkoušet krmení BARFem, jedná se o přirozenou stravu v podobě syrového masa, kostí a příloh. Tento způsob krmení je velmi oblíbený, ale je nutné si k němu něco nastudovat, abyste pejskovi dali vše potřebné. Měli byste také počítat s tím, že předpřipravené porce vám spolknou nějaké to místo v mrazáku. Každopádně dnes už existuje mnoho specializovaných prodejen přímo s masem pro psy, kde seženete všechno, co potřebujete.
Pejskovi můžete i vařit, což se hodí zejména v případě průjmů a zažívacích problémů, kdy je ideální podávat vařenou rýži s kuřecím masem.
Zdraví
Mopsík se vyšetřuje na luxaci pately – vykloubení čéšky. Do chovu mohou být přijati jedinci nejhůře s výsledkem 2/2.
U mopsů se vyskytují onemocnění očí typu šedého zákalu, ale také různá podráždění či záněty rohovky.
Důležité je zmínit zejména možné dýchací problémy, které jsou zapříčiněny krátkou lebkou. Objevit se může brychcefalický syndrom, který znamená kombinaci zúžení nosních otvorů, zbytnění nosní sliznice a případně i měkkého patra, což omezuje přísun vzduchu při dýchání. Zejména v horkých letních dnech je potřeba mopsíka nepřetěžovat, ale nechat jej odpočívat.
Na co je třeba upozornit, je také sklon k obezitě, který mopsíci mají. Je nutné jim dopřát kvalitní stravu a pohyb v rámci možností.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Mopsík je nenáročný pejsek, který se hodí i pro začátečníka. Bez obav jej můžete pořídit k dětem, ale problém s ním nebude mít ani vaše babička. Jedná se o nenáročné plemeno, které nemá specifické požadavky. Jeho výchova je snadná.
Co opravdu potřebuje, tak je každodenní úzký kontakt s páníčkem nebo rodinou. Rozhodně to není plemeno určené pro pobyt venku, mopsík musí bydlet doma a je mu jedno, zda to bude malý byt nebo rodinný domek.
Vzhledem k tomu, že je rád v místě, kde se něco děje, tak je vhodné, aby měl v každé místnosti svůj pelíšek, kde může pobývat. I když stejně bude mopsík spát s vámi v posteli a sledovat televizi z gauče. Je to společník každým coulem a se svým páníčkem bude dělat cokoliv.
Zvýšenou pozornost byste mopsovi měli věnovat v létě, aby se nepřehříval. Jedná se o krátkolebé plemeno, kterému se může hůře dýchat.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Pokud máte do budoucna chovatelský záměr, tak je nutné to zohlednit již při výběru štěňátka. Musíte si koupit štěně, které má předpoklady pro chov a výstavy, což ale neznamená, že se při jeho dalším vývoji nemůže objevit nějaká vada, která může uchovnění znemožnit. V první řadě by pro vás měl být mopsík mazlíčkem a pokud z něj nevyroste šampion, tak se nic neděje.
Proces uchovnění mopse není složitý. Musíte se zúčastnit chovatelské přehlídky, kde bude pejsek klasifikován odbornou komisí. Předtím je však nutné splnit několik podmínek. Musíte mít samozřejmě čistokrevného mopse s průkazem původu. Pak je nutné absolvovat výstavu od věku 9 měsíců (tedy od třídy mladých). Dále se provádí zdravotní vyšetření kolen, při kterém je posouzen stupeň luxace čéšky, do chovu mohou být přijmuti jedinci nejvýše s výsledkem 2/2.
Chovatelské přehlídky se můžete zúčastnit od věku 12 měsíců. Pokud jedinec projde s výsledkem chovný, tak může být do chovu aktivně zapojen od 15 měsíců věku. U psů není věk omezen horní hranicí, u fen je to 8. rok věku.
Z chovu jsou vyloučeni jedinci, kteří absolvovali chirurgický zákrok, jenž vedl k odstranění některé vady, která je uvedena ve standardu. Co se týká psů, tak mohou být uchovněni pouze ti, kteří mají v šourku plně sestouplá obě varlata.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Mopsík je pro svůj vzhled dost typický, ale pro neznalého člověka by bylo možné ho zaměnit s jinými krátkolebými plemeny jako je bostonský teriér a francouzský buldoček.
Francouzský buldoček
S francouzským buldočkem sdílí mopsík stejnou skupinu FCI č. 9 – společenská plemena. Buldoček již není zcela kompaktní, jeho tělo je mírně delší než je jeho kohoutková výška. Váha je podobná, u buldočka je standardem stanovena hmotnost u psů 9–14 kg a u fen 8–13 kg. Zbarvení je možné plavé, žíháné, s bílými skvrnami, nebo bez nich. Buldoček má širší hlavu a nízko nesený ocas.
Bostonský teriér
Bostonský teriér, jak už jeho pojmenování napovídá, pochází ze Spojených států amerických. Patří stejně jako mopsík do skupiny číslo 9 FCI ke společenským plemenům. Obě plemena mají kompaktní tělo a samozřejmě nezaměnitelnou krátkou lebku. Bostonský teriér se rozděluje do 3 velikostních rázů podle hmotnosti. Jeho zbarvení je možné žíhané, černé, tulení (seal – černá barva s červenavým odleskem, který je viditelný na slunci) s bílými znaky. Na mopsíkovi byste bílé znaky nenašli.
STANDARDNÍ VZHLED
Má vyvážené proporce a je dobře osvalen. Jeho tělo je kompaktní a kvadratické. Nikdy nesmí budit dojem, že je na nízkých nebo naopak na vysokých nohách.
Musí být kvadratický, podsaditý a kompaktní.
Výška není standardem uváděna.
Hladká, jemná, krátká, lesklá a měkká, nikdy není hrubá jako vlna.
Povolené jsou barvy: stříbrná, apricot, plavá a černá.
Všechny barvy jsou jasně definované tak, že je na první pohled patrný přechod mezi úhořím pruhem (tmavá linie, která se táhne od týlu k ocasu) a maskou. Znaky jsou také patrné – nejtmavší je maska, uši, znaménka na tvářích, úhoří pruh a "diamant" na čele.
HLAVA
V poměru k tělu je hlava celkem velká, je kulatá, nesmí mít jablkovitý tvar.
MOZKOVNA
Je hladká bez nerovností, na čele jsou jasně vyjádřené vrásky, ale nesmí být přehnané.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je černě pigmentovaná, nosní dírky jsou dobře otevřené. Zavřené nosní dírky a výrazná vráska přes nejsou akceptovatelné a měly by být postihovány.
Tlama je celkem krátká, tupá a kvadratická. Spodní čelist není vystupující. Na hřbetě nosu je vráska, ale nikdy nesmí negativně ovlivnit oči nebo nos.
Mopsi mají nepatrný předkus. Zuby ani jazyk by neměly být viditelné, jedná se o odchylku.
Tmavé oči jsou relativně velké, lesklé a kulaté, mají starostlivý výraz, při vrušení jsou plné ohně. Nesmí vystupovat či ukazovat bělmo při přímém pohledu vpřed. Oči musí být zdravé bez vad.
Jsou tenké, malé a sametově hebké. U mopsíků jsou přijatelné dva typy uší: ve tvaru růže a knoflíkovité.
Růžicovité uši jsou malé, přepadající a přehnuté dozadu, vnitřek ucha je viditelný. Knoflíkovité uši jsou přehnuté dopředu a konec je přiložený k lebce tak, že zakrývá ušní otvor. Lepší je druhá z variant.
KRK
Lehce klenutý, podobá se hřebeni vlny, je silný, mohutný a dostatečně dlouhý na to, aby umožňoval hrdé nesení hlavy.
TRUP
Tělo je krátké a podsadité.
Hřebtní linie je rovná, není klenutá ani propadlá.
Hrudník je široký, žebra dobře klenutá a sahající dozadu.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Správně zaúhlené.
Předloktí je silné, rovné a středně dlouhé, umístěné pod tělem.
Prsty jsou dobře oddělené a drápy černé. Tlapka není dlouhá jako zaječí, ale zakulacená jako kočičí.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Jsou silné, středně dlouhé, postavené pod tělem, při pohledu zezadu jsou rovné a rovnoběžné.
Mají dobré zaúhlení.
Stejné jako tlapy hrudních končetin.
CHODY PSA
Pokud se budeme dívat zepředu, tak končetiny dopadají a zdvyhají se v ose ramenního a kyčelního kloubu bez vbočení nebo vybočení. Stejné to mají i zadní končetiny při pohledu zezadu. Přední končetiny se pohybují ze široka a přímo vpřed, zadní se pohybují volně díky správnému zaúhlení. Typické je lehké rolování zadních končetin. Mops je schopný plynulého a účelného pohybu.
OCAS
Nasazený vysoko a těsně zatočený přes kyčel. Vysoce žádoucí je dvojité zatočení.