Mexický naháč
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní |
Sekce 6 - Primitivní plemena |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 234 |
---|---|
Země původu: | Mexiko |
Patronát | Mexiko |
Vznik plemene: | Původní plemeno |
Průměrná délka života: | 12 - 15 roků |
Původní využití: | Společník |
Využití dnes: | Domácí mazlíček, Rodinný pes, Společenský pes, Dekorativní pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Mexický naháč
Plemeno se vyskytuje v několika velikostních rázech a se srstí nebo bez ní.
Bezsrstý malý
U malého mexického naháče se kohoutková výška pohybuje v rozmězí 25 až 35 cm. Bezsrstá varieta je typická tím, že po celém těle nemá srst. Pouze na čele se objevuje krátká, hrubá srst různých barev, která ale nesmí vytvářet čupřinu. Podobnou srst najdeme i na tlapkách a konci ocasu. Nejedná se o vadu. Kůže je hladká, na dotek citlivá, preferuje se, pokud je zbarvena jednobarevně (černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová či plavá). Ale připouští se i skvrny různých barev. Naháč se dále liší chrupem, je pro něho typický nekompletní chrup, což souvisí i s genem, který způsobuje chybění srsti. Preferuje se kompletní počet řezáků, ale absence řezáků, špičáků i stoliček a třenových zubů by se neměla penalizovat.
Osrstěný střední
Střední mexický naháč má kohoutkovou výšku v rozpětí 36 až 45 cm. Osrstěná varieta má po celém těle krátkou, přiléhavou a hladkou srst, která nemá podsadu. Preferuje se jednobarevné tmavé zbarvení srsti. Přípustné barvy jsou stejné jako u naháče: černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová a plavá. Připouští se skvrny různých barev. U osrstěné variety se vyžaduje plnochrupost, tedy 42 zubů postavených v nůžkovém nebo klešťovém skusu.
Bezsrstý střední
Střední mexický naháč má kohoutkovou výšku 36 až 45 cm. Bezsrstá varieta je typická tím, že po celém těle nemá srst. Pouze na čele se objevuje krátká, hrubá srst různých barev, která ale nesmí vytvářet čupřinu. Podobnou srst najdeme i na tlapkách a konci ocasu. Nejedná se o vadu. Kůže je hladká, na dotek citlivá, preferuje se, pokud je zbarvena jednobarevně (černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová či plavá). Ale připouští se i skvrny různých barev. Naháč se dále liší chrupem, je pro něho typický nekompletní chrup, což souvisí i s genem, který způsobuje chybění srsti. Preferuje se kompletní počet řezáků, ale absence řezáků, špičáků i stoliček a třenových zubů by se neměla penalizovat.
Osrstěný standardní
Standardní velikost je v kohoutku 46 až 60 cm a toleruje se odchylka 2 cm směrem nahoru. Osrstěná varieta má po celém těle krátkou, přiléhavou a hladkou srst, která nemá podsadu. Preferuje se jednobarevné tmavé zbarvení srsti. Přípustné barvy jsou stejné jako u naháče: černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová a plavá. Připouští se skvrny různých barev. U osrstěné variety se vyžaduje plnochrupost, tedy 42 zubů postavených v nůžkovém nebo klešťovém skusu.
Osrstěný malý
Malý mexický naháč musí mít kohoutkovou výšku od 25 do 35 cm. Osrstěná varieta má po celém těle krátkou, přiléhavou a hladkou srst, která nemá podsadu. Preferuje se jednobarevné tmavé zbarvení srsti. Přípustné barvy jsou stejné jako u naháče: černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová a plavá. Připouští se skvrny různých barev. U osrstěné variety se vyžaduje plnochrupost, tedy 42 zubů postavených v nůžkovém nebo klešťovém skusu.
Bezsrstý standardní
Standardní velikost tohoto plemene je 46 až 60 cm v kohoutku, u špičkových jedinců se tolerují 2 cm směrem nahoru. Bezsrstá varieta je typická tím, že po celém těle nemá srst. Pouze na čele se objevuje krátká, hrubá srst různých barev, která ale nesmí vytvářet čupřinu. Podobnou srst najdeme i na tlapkách a konci ocasu. Nejedná se o vadu. Kůže je hladká, na dotek citlivá, preferuje se, pokud je zbarvena jednobarevně (černá, černošedá, břidlicová, tmavě šedá, načervenalá, játrová, bronzová či plavá). Ale připouští se i skvrny různých barev. Naháč se dále liší chrupem, je pro něho typický nekompletní chrup, což souvisí i s genem, který způsobuje chybění srsti. Preferuje se kompletní počet řezáků, ale absence řezáků, špičáků i stoliček a třenových zubů by se neměla penalizovat.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Mexický naháč je původní plemeno, které je staré několik tisíc let. Doprovázelo civilizace Aztéků a Mayů, kteří ho uctívali jako posvátného, protože byl považován za vtělení boha Xolotla na zemi, jeho úkolem bylo doprovázat duše zemřelých na cestě do podsvětí. Bohužel při obřadech také sloužili jako oběti a nebo byli dokonce konzumováni, a to ještě na začátku 20. století.
Americký chovatelský klub uznal plemeno již v roce 1887, ale v roce 1959 byl vyloučen pro malou chovatelskou základu. Jeho počty se totiž během počátku 20. století snižovaly a až v roce 1940 byl v Mexiku prohlášen za národní památku a byla zakázána jeho konzumace.
Naštěstí se mexický naháč vyhnul vyhynutí a chovatelé ho vzkřísili. Stále se jedná o málopočetné plemeno, ale v malých počtech jej najdeme také v evropských chovech, dokonce v České republice i na Slovensku je hrstka chovatelských stanic.
POVAHA
Mexický naháč je velmi milý společník. Hodí se také do rodiny s dětmi, protože je má rád a dobře s nimi vychází. Stejné je to u jiných domácích mazlíčků nebo ostatních psů. Naháč je nekonfliktní a nemá rád šarvátky. Na svou rodinu se velmi fixuje a potřebuje ji být na blízku, obvykle si vybírá jednoho člena, ke kterému přilne více. Nemá rád samotu, takže ho musíte od útlého věku učit, aby byl doma sám hodný.
K cizím lidem se chová rezervovaně, ale jak zjistí, že se jedná o přítele, nechá se klidně pomazlit. Důležitá je socializace a samozřejmě výchova a výcvik. Štěně musíte seznámit s co nejvíce podněty, aby ho v dospělosti nic nepřekvapilo. Alespoň základní výcvik je nutnost, takže to nepodceňte, pokud váš pes zjistí, že si může dovolit cokoliv, snadno vám přeroste přes hlavu. Musíte být důslední, ale ne hrubí.
POHYB
Naháč není příliš aktivní plemeno, takže nemusíte být sportovní nadšenec, pokud si ho chcete pořídit. Ke spokojenosti mu postačí i kratší procházky. Takže pokud hledáte psa, který nemusí denně uběhnout několik kilometrů, aby se unavil, je pro vás naháč to pravé.
Záleží samozřejmě také na velikostní varietě, kterou si pořídíte. Menší naháč potřebuje méně pohybu než větší. Ale zase úplný lenoch to není, takže klidně můžete vyzkoušet i nějaké kynologické sporty.
PÉČE
Péče o srst v případě osrstěné variety je téměř nulová. Ale pokud máte doma skutečného naháče, tak se budete muset starat o kůži, která je poměrně citlivá. Asi nejdůležitější je v létě ochrana před sluníčkem, abys se vám pejsek nespálil. V chladnějším počasí je samozřejmostí obleček, ale to i u krátké srsti, protože ani ta psa před chladem moc neochrání.
Každý den očistěte oční okolí a zkontrolujte oči. Do uší vidíte na první pohled, takže kdyby tam vznikl zánět nebo bylo potřeba je vyčistit, tak si toho všimnete. Nepodceňujte péči o chrup, nejlepší každý den mechanicky zuby čistit kartáčkem a speciální pastou pro psy, aby nedocházelo k usazování zubního plaku a následnému vzniku kamene.
Jednou měsíčně zkontrolujte délku drápů a pokud bude potřeba některý zastřihnout, tak ho zkraťte. Je možné, že se budou při chůzi po tvrdém povrchu samovolně obrušovat, ale rozhodně ne všechny. Stříhání drápků obvykle pejsci nemají v lásce, proto na to svého naháče zvykejte od štěněte.
ZAJÍMAVOSTI
Mexický naháč nese pojmenování Xoloitzcuintle nebo Xoloitzcuintli. Toto krkolomné pojmenování odkazuje na boha Xolotla, který vyprovázel mrtvé duše do podsvětí. Druhá část názvu itzcuintli je aztécký výraz pro psa.
Mexický naháč byl tradičně považován za posvátné zvíře a byl spojován s mnoha mýty a legendami. Jednou z jeho výjimečných vlastností, pro kterou byl ceněn, bylo jeho teplé tělo, které mu umožňovalo pomáhat lidem při léčbě různých nemocí.
Mexický naháč byl tradičně používán jako tepelná terapie pro různé druhy bolesti a zánětů, jako jsou artritida, migrény, záněty kloubů a dokonce i horečka. Jeho teplé tělo a laskavá povaha pomáhaly pacientům uklidnit se a uvolnit se, což mělo příznivý vliv na hojení nemocí.
I když moderní medicína má k dispozici mnoho pokročilých metod léčby, tradiční léčebné využití Mexického naháče se stále udržuje v některých oblastech Mexika a jeho tepelná terapie je stále považována za účinnou v některých případech.
VÝŽIVA
Toto plemeno nemá žádné speciální nároky na výživu, ale podávané krmivo by mělo být kvalitní, aby na něm pes prospíval, přizpůsobené velikosti a věku. V dnešní době můžete kompletním krmivem, což jsou granule, nebo přirozenou stravou (BARF).
Krmení granulemi je snadnější, jenom musíte vybrat takové, které vašemu pejskovi sednou. Při výběru zohledněte velikost – malé, střední a velké plemeno a také věk. U štěněcích granulí (pro juniory) můžete zůstat až do 12–15 měsíců věku.
Pokud se rozhodnete barfovat, tak je sestavení vyvážené krmné dávky na vás. Nejdříve si musíte nastudovat, jak na to, protože syrové maso, kosti, přílohy a doplňky musíte podávat v určitém poměru.
Zdraví
Průměrná délka života: 12 - 15 let.
Vzhledem k tomu, že mexický naháč neprošel šlechtěním, ale jedná se o původní plemeno, tak je to velmi zdravý pes. Objevit se u něj problémy s pohybovým aparátem, a to dysplazie kyčelního kloubu u velkého naháče a luxace patelly u menšího a středního rázu. Obojí se vyšetřuje při přijetí do chovu, takže stačí vybírat štěně se zdravými předky. Preventivně zejména v době vývoje můžete podávat doplněk stravy – kloubní výživu.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Naháč se hodí do bytu nebo domku, v žádném případě to není plemeno určené pro pobyt venku. Pes potřebuje v chladném počasí oblékat a v létě musíte naopak u bezsrsté variety pečovat o kůži.
Toto plemeno špatně snáší samotu, nejlepší je, pokud má páníčka stále na blízku. Je potřeba ho intenzivně učit, aby zvládal doma vydržet o samotě. Výhoda je, že příliš neštěká.
Pelíšek by měl mít na místě, kde vám bude na blízku, ne odstřihnutý od dění doma, ale stejně určitě skončí u vás na gauči a v posteli.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Chov plemene zaštiťuje v České republice Klub chovatelů málopočetných plemen psů, který stanuje podmínky přijetí do chovu. V první řadě si musíte koupit štěňátko s průkazem původu FCI. Mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, protože to znamená, že nemá žádné vylučující vady z chovu. Vývojem se to klidně může změnit, ale to nelze předvídat.
K uchovnění musíte absolvovat bonitaci, což je speciální chovatelská akce, na které je pes posouzen tříčlennou komisí a odnáší si výsledek chovný/nechovný. Malá a střední varieta naháče může k bonitaci od 12 měsíců věku, velká varieta pak od 15 měsíců věku.
Zúčastnit se musíte dvou výstav, alespoň jedna musí být klubová a druhá vyššího typu (to je taková, kde se zadává titul CAC) od třídy mladých. Fenka si z kruhu může odnést nejhůře hodnocení velmi dobrá a pes musí mít výbornou.
Co se týká zdravotní vyšetření, tak velký naháč musí k bonitaci doložit výsledek posouzení na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Malý a střední naháč dokládá posudek na luxaci patelly.
Aktivní využití v chovu je možné od 18 měsíců věku, fenka má horní věkovou hranici stanovenou na 8. rok věku. Fena může odchovat 1 vrh v kalendářním roce. Není povoleno spojovat různé velikostní variety.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Naháč je velmi typické plemeno, takže změnit se dá na základě exteriéru jenom s jinými bezsrstými plemeny, mezi která patří peruánský naháč, americký bezsrsrtý teriér a nakonec čínský chocholatý pes.
Peruánský naháč
Oba naháči mají odlišnou zemi původu, jak název napovídá, ale jsou oba uznaní Mezinárodní kynologickou federací. Peruánec má také bezsrstou a osrstěnou varietu a 3 velikostní rázy: malý 25 až 40 cm, střední: 41 až 50 cm a velký: 51 až 65 cm.
Americký bezsrstý teriér
Americký bezsrstý teriér je poměrně nové plemeno, které se nepyšní tak rozsáhlou historií jako peruánský a mexický naháč, zároveň patří k neuznaným plemenům FCI. Jeho kohoutková výška je od 10 do 16 palců (25 až 40 cm). Má také dvě variety: bezsrstou a osrstěnou.
Čínský chocholatý pes
Čínský chocholatý pes je uznaný Mezinárodní kynologickou federací a liší se na první pohled. Má pouze jeden velikostní ráz, a to s kohoutkovou výškou 28 až 33 cm u psů a 23 až 33 cm u fen. Naháči jsou bez srsti, ale na hlavě, uších, konci ocasu a končetin mají výrazné chocholky. Osrstěná varieta – labutěnka, má po celém těle dlouhou závojovitou srst.
STANDARDNÍ VZHLED
Jedná se přírodní, staré a primitivní plemeno, které se utvářelo postupným přizpůsobováním. Je štíhlé, elegantní a atraktivní, vyvážené ve všech proporcích. Vyzařuje rychlost, sílu a harmonii s ušlechtilostí. Tělo je proporcionální s čitými liniemi. Hrudník je prostorný s dobře klenutými žebry. Ocas i končetiny jsou dlouhé. Bezsrstá varieta je kompletně bez srsti s téměř vždy neúplným chrupem. Osrstěná varieta má krátkou srst a úplný chrup.
Délka trupu (od ramenního kloubu po hrbol sedací kosti) vzhledem ke kohoutkové výšce je v poměru 10 : 9. Fenky bývají trochu delší než psi.
Mozkovna a čenichová partie jsou stejně dlouhé.
Vzdálenost od loktů k zemi je stejná nebo o něco větší než od loktů ke kohoutku.
Mexický naháč má 3 velikostní rázy, všechny jsou statné, dobře osvalené, suché, mají prostorný hrudník, přiměřeně silnou kostru a obdélníkový rámec.
Existují 3 velikostní rázy:
- standardní: 46 až 60 cm
- střední: 36 až 45 cm
- malý: 25 až 35 cm
U jinak špičkových jedinců se tolerují 2 cm nahoru.
Bezsrstá varieta: Nemá na těle srst, akorát na čele a šíji bývá trochu hrubé, krátké a pevné srsti různé barvy, ale nesmí být delší než 2,5 cm a nikdy netvoří jemnou a dlouhou čupřinu. Hrubá srst se také může objevit na tlapkách a konci ocasu, ale pokud chybí, není to penalizováno.
Osrstěná varieta: Celé tělo pokrývá srst. Na břiše a mezi zadními končetinami jí může být velmi málo. Srst je přiléhající, krátká a hladká bez podsady.
Bezsrstá varieta: Jednobarevná, preferuje se s tmavě pigmentovanou kůží. Kůže může být černá, šedá, břidlicová, tmavě šedá, červenavá, játrová, bronzová či světle plavá. Jsou přípustné bílé znaky i skvrny jakékoliv barvy.
Osrstěná varieta: Preferuje se tmavé a jednobarevné zbarvení srsti – černá, šedá, břidlicová, tmavě šedá, červenavá, játrová, bronzová či světle plavá.
Bezsrstá varieta: Kůže má velký význam. Hladká, na dotek citlivá a teplejší kvůli absenci srsti, ale teplota této variety je stejná jako u osrstěných psů. Vzhledem k tomu, že kůže není chráněná, je náročnější na péči kvůli vlivům počasí. Jizvy nejsou penalizovány. Potí se na tlapkách, takže téměř nikdy těžce neoddychuje, pokud není velké horko. Na kůži nejsou viditelné žádné problémy.
Osrstěná varieta: Hladká a zcela krytá srstí.
HLAVA
MOZKOVNA
Masivní, široká a klínovitá. Shora je elegantní, široká a plynule se zužuje směrem k čenichu. Týlní hrbol není výrazný. Horní linie mozkovny i čenichu jsou téměř rovnoběžné.
Patrný, ale malý.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je u tmavě zbarvených jedinců tmavá. U bronzových jedinců je narůžovělá a skvrnitá u skvrnitých. Čenich je při pohledu ze strany rovný, obě čelisti jsou hranaté a silné. Jazyk je růžový, ale můžou se na něm objevit černé tečky a skvrnky. Vždy je uvnitř tlamy, bezvládný jazyk visící ven se považuje za vylučující vadu.
Těsně přiléhající a pevné.
Silné čelisti, řezáky svírají perfektní nůžkový skus (horní těsně překrývají spodní, že se vzájemně dotýkají). V čelisti jsou zuby postavené kolmo. Povoluje se také klešťový skus (hrana k hraně).
U bezsrsté variety se preferuje kompletní počet řezáků, ale zárověň není penalizována absence řezáků, špičáků, stoliček i třenových zubů, nebo pokud jsou zuby vybočené, protože kořeny zubů bývají obvykle mělké. Zároveň je chybění srstí geneticky spojeno s chyběním zubů.
Osrstěná varieta by měla být plnochrupá (42 zubů) s nůžkovým nebo klešťovým skusem. Zuby jsou normálně vyvinuté a posazené.
Málo výrazné.
Středně velké oči mají mandlový tvar a velmi inteligentní a ostražitý výraz. Zbarvené jsou v závislosti na barvě srsti/kůže. Bývají černé, hnědé, oříškové, jantarové nebo do žluta. Preferuje se tmavší zbarvení a u obou očí stejné.
U tmavých jedinců pigmentována černě, hnědě nebo šedě. U světlých jedinců se tolerují světlá nebo růžová víčka, ale nejsou žádoucí.
Dlouhé, velké, výrazné, jemné a elegantní, připomínají netopýří uši. Při zvýšené pozornosti jsou vztyčené a jejich osa svírá s vodorovnou linií úhel 50 až 60 stupňů. Obě uši jsou neseny stejně. Diskvalifikace je za kupírované nebo klopené uši.
KRK
Vysoko nesený, hladký a suchý. Mírně klenutý, přiměřeně dlouhý a velmi elegantní krk je štíhlý, dobře osvalený a ohebný. Na krku je pevná, pružná a těsně přiléhající kůže, která nevytváří lalok. U štěňat jsou viditelné záhyby, které ale s dospíváním mizí.
TRUP
Masivní.
Vodorovná a přímá.
Silný, krátký a pevný.
Svalnatá a silná.
Ze strany je mírně klenutá, a to se sklonem asi 40 stupňů od vodorovné linie.
Široké.
Ze strany je hrudník dlouhý a hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou dobře klenutá, ani ne přehnaně, nebo málo (plochý hrudník). Výběžek hrudní kosti není patrný.
Elegantní, břicho je svalnaté a mírně vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Svalnaté, ploché s dobrým úhlením lopatky s nadloktím, které umožňuje volný, dlouhý a elegantní krok.
Pevné a silné. Těsně přiléhají k hrudníku, nikdy nejsou vybočené.
Zepředu jsou končetiny rovné a k zemi kolmé.
Záprstí je rovné a téměř kolmé.
Zaječí, středně dlouhé s klenutými a sevřenými prsty. U bezsrsté variety je může pokrývat krátká, řídká a hrubá srst. U osrstěné variety jsou celé porostlé krátkou srstí. U tmavých jedinců jsou drápky černé a u světlých mohou být světlejší. Musí být řádné zkrácené. Polštářky jsou pevné a odolné vůči terénu. Blána mezi prsty je dobře vyvinutá.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Silné a dobře osvalené. Zezadu jsou rovné a rovnoběžné, nikdy nejsou postavené úzce. Kyčel, koleno a hlezno jsou otevřené, takže umožňují vydatný a volný pohyb.
Dobře osvalená.
Mírně zaúhlená.
Odstraňují se, ale jen v zemích, kde to není zakázáno.
Nežádoucí jsou kravská (sblížená).
Stejné jako u předních tlapek.
CHODY PSA
Pes se pohybuje volně, ma dlouhý, pružný a elegantní krok. Klus je plynulý, rychlý s hlavou i ocasem vysoko nesenými. Zadní končetiny mají energický a volný pohyb.
OCAS
Tenký a dlouhý ocas se směrem ke špičce zužuje. U bezsrsté variety na něm mohou být chomáčky chlupů. U osrstěné variety ho pokrývá krátká srst. Při pohybu je nesen vysoko v oblouku, ale nedotýká se hřbetu. V klidu bývá svěšený se zakřivením na konci. Při nízké teplotě může být stažený mezi nohy. Dosahuje ke hleznům. V klidu je nasazení ocasu v prodloužení zádi.