Maďarský ohař drátosrstý
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina VII. - Ohaři |
Sekce 1 - Kontinentální ohaři |
S pracovní zkouškou |
Číslo standardu: | 239 |
---|---|
Země původu: | Maďarsko |
Patronát | Maďarsko |
Vznik plemene: | 20. století |
Průměrná délka života: | 12 - 15 roků |
Původní využití: | Lovecký pes |
Využití dnes: | Rodinný pes, Aktivní pes, Lovecký pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Maďarský ohař drátosrstý
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. Existuje další samostatné plemeno, a to maďarský ohař krátkosrstý.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Drátosrstý maďarský ohař byl vyšlechtěn až později z krátkosrstého. Ten je potomkem kočovníků, kteří se usadili na území dnešního Maďarska. První zmínky o něm pochází již ze 14. století.
Kromě krátkosrsté vizsly stálo u zrodu také další plemeno, které přineslo právě drsnou srst, a to německý drátosrstý ohař. Drátosrstá vizsla byla vyšlechtěna až počátkem 20. století. Snahou chovatelů bylo vytvořit plemeno, které bude mít schopnosti a vlastnosti maďarského ohaře krátkosrstého, ale zároveň bude více odolný vůči vnějšímu prostředí a počasí.
Maďarský ohař drátosrstý není jen varietou původního maďara, ale jedná se o samostatné plemeno. Není ovšem tolik rozšířený jako jeho historicky starší bratr.
POVAHA
Maďarský drátosrstý ohař je dobrosrdečný pes, který se hodí pro myslivce, ale spokojený bude i v aktivní rodině. Má rád děti a celkově si ke svým páníčkům buduje pevný vztah, potřebuje s nimi být v úzkém kontaktu.
K cizím lidem se chová rezervovaně, instinktivně si hlídá dům a na nově příchozí upozorní štěkotem. S jinými psy vychází, ale někdy se k nim může chovat temperamentně. Je to lovecký pes, takže ostatní domácí mazlíčci mohou být v ohrožení. Obecně ale platí, že pokud nepodceníte socializaci a maďar je s nimi v kontaktu od štěněte, tak nebývá problém.
Jedná se o inteligentní plemeno, které se dobře učí. I když se to na první pohled nezdá, vizsla je citlivý pes a podle toho musíte také přistupovat k výcviku. Připravte si pamlsky a postupujte metodou pozitivní motivace.
POHYB
Vizsla je lovecké plemeno, ale bude spokojená, i když nebude lovecky vedena, ale pouze v případě, že uspokojíte její potřebu pohybu. Rozhodně nestačí krátká procházka, nebo když ji na celý den pustíte na zahradu, aby se vyběhala.
Společně si můžete jít zaběhat nebo vizslu vzít ke kolu. Ideální je také turistika. Letní výlet můžete zakončit koupáním v rybníku. Maďar má moc rád vodu a co je lepšího, než si zaplavat společně s páníčkem?
Věnovat se můžete i různým kynologickým sportům. Vhodný je canicross tedy běh se psem, dále také vytrvalostní dogtrekking. Dále se nabízí dog frisbee nebo také dog dancing.
PÉČE
Ani péče o drátosrstého ohaře není náročná. Hrubou srst stačí jednou týdně pročesat. V období línání počítejte s častějším vyčesáváním. Jinak má srst samočisticí schopnost, takže po šamponu sáhněte jen v případě, kdy je pes opravdu špinavý.
Pravidelně kontrolujte uši, zda v nich není zánět, na prvním pohled si toho nemusíte všimnout, protože do nich není vidět. Každý den byste měli otírat ospalky z očního okolí. Nezapomínejte ani na péči o zuby. Můžete přidávat vhodné doplňky stravy, ale nejlepší je zuby mechanicky čistit.
Co se týká drápů, pravděpodobně bude docházet k jejich samovolnému obroušení, ale jednou za měsíc je zkontrolujte a v případě potřeby delší drápky zkraťte. Slouží k tomu speciální kleště, které by vám neměly chybět v základní výbavě. Stříhání drápů není u psů moc oblíbené, takže na to psa zvykejte od štěněte.
ZAJÍMAVOSTI
Maďarskému ohařovi se říká vizsla, což je v maďarštině označení pro přinašeče, tedy druh loveckého psa. Říká se tak oběma plemenům, a tím se dostáváme k zajímavosti, že se jedná o dvě samostatná plemena, nikoliv pouze variety téhož plemene, přestože jsou si oba psi dost podobní a liší se exteriérově, a také trochu v povaze.
VÝŽIVA
Kvalitní strava je důležitá, aby byl pes zdravý a prospíval. Vizsla je aktivní plemeno a potřebuje dostatek všech živin, aby dostal, co potřebuje. Krmit můžete granulemi, které patří ke kompletním krmivům, nebo je možné krmit přirozenou stravou.
U granulí je nutné dbát na jejich kvalitu, a proto byste si vždy měli přečíst složení, abyste věděli, co kupujete. Na první místě by rozhodně mělo být maso. Čím méně je tam obilovin, tím lépe, bývají totiž častým alergenem. Pro vizslu kupujte granule pro velká plemena a dále se řiďte také věkem, zhruba do 15 až 20 měsíců můžete zůstat u juniorských a pak přejít na dospělácké.
Pokud nechcete psovi dávat granule, můžete barfovat, při tomto způsobu krmení podáváte syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Sestavení vyvážené krmné dávky je ovšem na vás, takže než se do barfování pustíte, je nutné si nastudovat potřebné informace. Při barfování budete potřebovat maso a další suroviny, vše seženete ve specializovaných prodejnách. Maso se většinou nakupuje ve větším množství a naporcuje se na jednotlivé dávky. Ty umístíte do mrazáku a jsou připraveny na krmení. Počítejte tedy s tím, že budete muset uvolnit nějaké místo v mrazáku.
Více o BARFování se dozvíte ve článku: Jak začít s BARFováním, od zkušené chovatelky, která vám přirozenou cestou ukáže základy BARFování.
Zdraví
Průměrná délka života: 12 - 15 let
Vizsla je relativně zdravé plemeno, u kterého se mohou vyskytnout běžná onemocnění. Nejčastěji se jedná o problémy s pohybovým aparátem, a to hlavně dysplazii kyčelního kloubu. Je vhodné podávat preventivně doplněk stravy kloubní výživu, která o namáhané klouby pečuje.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Pro toto plemeno je vhodné, pokud bydlí v domě se zahradou, kde se může proběhnout. Jeho srst ho ochrání i proti horšímu počasí, ale bydlet venku v kotci by neměl, protože potřebuje být nablízku své rodině, aby nestrádal po psychické stránce.
Než si pořídíte vizslu, tak mějte na paměti, že má opravdu velkou potřebu pohybu, takže pokud jste spíše pasivní a trávíte volný čas raději na gauči než venku, tak to není to pravé plemeno pro vás.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Chov v České republice zaštiťuje Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů. Pokud plánujete, že se budete chtít zapojit do chovu, tak je potřeba s tím počítat již při koupi štěněte, to nesmí mít žádné vady ze standardu.
K uchovnění musí každý jedinec projít výběrem do chovu od věku 12 měsíců, což je akce podobná bonitaci. Pes i fena musí obdržet hodnocení "kandidát do chovu". Pak je potřeba zúčastnit se výstavy se známkou nejhůře velmi dobrá. Vzhledem k tomu, že je vizsla lovecké plemeno, k uchovnění je nutné splnit předepsanou zkoušku, máte několik možností a podrobnější informace jsou na stránkách klubu.
Drátosrstý ohař nemusí mít k uchovnění doložen výsledek dysplazie kyčelního kloubu na rozdíl od krátkosrstého. Požadavkem je plnochrupost.
Aktivní zapojení uchovnění jedinců v chovu je možné od věku 18 měsíců, psi nemají horní věkovou hranici, u fen je stanovena na 8. rok věku.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Loveckých plemen existuje velké množství a některá jsou si exteriérově velice podobná. Vzhledem k tomu, že maďarský ohař drátosrstý není tolik rozšířený jako ten krátkosrstý, tak ho málokdo pozná a spíše si ho budou lidé plést s německým drátosrstým ohařem a nebo českým národním plemenem českým fouskem.
Německý drátosrstý ohař
Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací a patří do 7. skupiny FCI k ohařům. Německý ohař je starší a byl dokonce použit při šlechtění drátosrstého maďara. Velikost je velice podobná, německý ohař měří 61 až 68 cm psi a 57 až 64 cm feny. Maďar měří v kohoutku 58 až 64 cm psi a 54 až 60 cm feny. Liší se ve zbarvení, zatímco pro maďara je typická žemlová barva, tak německý ohař může být hnědý nebo černý bělouš s plotnami nebo bez nich a pak také hnědý s bílým hrudním znakem i bez něj.
Český fousek
Toto plemeno je pro nás dobře známé, jelikož se jedná o jedno z českých národních plemen. Je také uznáno Mezinárodní kynologickou federací a patří do sedmé skupiny k ohařům. Velikost opět není rozlišovacím znakem, fousek měří 60 až 66 cm psi a 58 až 62 fenky. Na rozdíl od ohaře má trojitý typ srsti, kromě podsady a krycí srsti má ještě tzv. vlníky, které jsou dlouhé 5 aý 7 cm a jsou výrazně tvrdé. Fouskovo zbarvení je tmavý bělouš s plotnami nebo bez, hnědák s bíle prokvetlými znaky na hrudi a spodní části končetin nebo hnědák bez znaků.
Maďarský ohař krátkosrstý
Zmínit musíme i maďarského ohaře krátkosrstého, který se sice na první pohled liší exteriérem – má krátkou a hladkou srst, ale stejné žemlové zbarvení. Navíc je to starší bratr drátosrsté vizsly.
STANDARDNÍ VZHLED
Temperamentní pes, který je žemlově zbarvený. Má suché a štíhlé linie. Stavba těla je robustnější než u krátkosrstého maďara. Jedná se o všestranného ohaře, který je vytrvalý, pracovitý, výkonný a odolný.
Délka těla je větší než kohoutková výška.
Hrudník je hluboký jako polovina kohoutkové výšky.
Čenichová partie je kratší než půlka délky hlavy.
Ideální kohoutková výška
psi: | 61 cm | tolerance: +3 cm, -3 cm |
fenky: | 57 cm | tolerance: +3 cm, -3 cm |
Není žádoucí psy zvyšovat, usiluje se pokud možno o střední kohoutkovou výšku. Důležitější je statická a dynamická vyváženost a symetrie, než výška.
Přiléhavá, drátosrstá, hustá, matná a silná. Krycí srst je dlouhá 2 až 3 cm a podsada je hustá a odpuzuje vodu. Srst nesmí být tak dlouhá, aby překrývala obrysy těla. Správnou hustotou a tvrdostí poskytuje ochranu proti nepříznivému počasí nebo před případným zraněním. Kratší, měkčí a řidší srst pokrývá spodní část končetin, hrudníku a břicho. Na hlavě a uších je srst tmavší a kratší, ale není měkká, ani hustá. Stop je zdůrazněn výrazným obočím, které společně s tvrdým silným, ale ne moc dlouhým vousem po stranách tlamy (2–3 cm), podtrhuje energický výraz obličeje.
Různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, ale jinak je celkové zbarvení jednotné. Nežádoucí jsou červené, hnědavé nebo vybledlé tóny. Za vadu není považována malá bílá skvrnka do průměru 5 cm na přehrudí nebo hrdle a nevadí ani bílé odznaky na prstech tlapek. Barva očních víček a pysků je vždy stejná jako pigmentace čenichu.
Pevně přiléhá k tělu a netvoří záhyby, je dobře pigmentovaná.
HLAVA
MOZKOVNA
Přiměřeně široká, mírně klenutá, nemá příliš vyvinutou čelní brázdu, ta probíhá od středně vyvinutého týlního hrbolu ve směru stopu.
Přiměřené.
Mírný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Čenich je dobře vyvinutý a má široké nozdry, pigmentace je tmavá a ladí se srstí. Čenichová partie je tupá, není zašpičatělá. Morda je dobře osvalená a čelisti jsou silné. Hřbet nosu je rovný.
Těsně přiléhají a nejsou převislé.
Čelisti jsou silné. Skus je nůžkový, pravidelný a úplný (horní řezáky překrývají těsně ty spodní a stojí v čelisti kolmo). V tlamě je 42 zubů dle vzorce.
Dobře osvalené a silné.
Mírně oválné a středně velké s živým a inteligentním pohledem. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přednost má vždy tmavší barva.
Dobře přiléhají k oku.
Nasazené středně vysoko a mírně vzadu. Boltce přiléhají k lícím a jsou jemné. Uši mají tvar zakulaceného písmene V a jsou dlouhé zhruba jako 3/4 délky hlavy.
KRK
Přiměřený k tělu, středně dlouhý, mírně klenutý a silně osvalený. Na hrdle kůže těsně přiléhá.
TRUP
Výrazný a svalnatý.
Rovný, pevný a dobře osvalený. Trnové výběžky zakrývají svaly.
Pevná, osvalená, široká a krátká, mohou být rovná nebo mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je pevný a kompaktní.
Široká a dostatečně dlouhá, není krátká a směrem k nasazení ocasu je mírně spáditá. Je dobře osvalená a nesmí být sražená.
Hrudník je hluboký, široký a má výrazné, dobře osvelné a klenuté předhrudí. Hrudní kost co nejdále dozadu. Je hluboký tak, že sahá až k loktům. Žebra jsou mírně klenutá a ta zadní sahají daleko dozadu.
Břicho je lehce vtažené a napjaté.
Tvoří elegantní oblouk.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Zepředu jsou rovné a rovnoběžné. Ze strany dobře postavené pod tělem a kolmé. Kosti jsou dobře utvářené a svalstvo silné.
Lopatky jsou šikmé, dlouhé a ploše přiléhající dozadu. V pohybu jsou plece pružné a výrazně osvalené. Mezi lopatkou a ramenní kostí je dobré zaúhlení.
Ramenní kost je ideálně dlouhá a dobře osvalená.
Těsně přiléhající, nejsou vmáčknuté, vybočené ven ani vbočené dovnitř. Mezi ramenní kostí a předloktím je dobré zaúhlení.
Dlouhé a rovné, je dostatečně osvalené a má silné, ale ne hrubé kosti.
Pevné a suché.
Krátké a lehce šikmo postavené.
Lehce oválného tvaru, mají dobře klenuté, silné a pevně sevřené prsty. Drápy jsou hnědé a silné. Polštářky mají břidlicově šedavý odstín a jsou odolné a pevné. Tlapy jsou rovnoběžné.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Zezadu jsou rovné a rovnoběžné. Typické je správné úhlení a silné kosti.
Lýtka jsou šlachovitá, dlouhá a osvalená. Jsou přibližně stejně dlouhá jako stehna. Mezi lýtkem a nadprstím je dobré zaúhlení.
Osvalená, dlouhá a mezi stehnem a pánví je dobré zaúhlení.
Mezi stehnem a bércem je dobré zaúhlení.
Nadprstí je krátké, kolmé a suché.
Šlachovité, suché a silné. Je postavené poměrně nízko.
Stejné jako vepředu.
CHODY PSA
Typickým chodem je elegantní, prostorný a pružný klus, který má dlouhý a prostorný krok. V poli je typický vytrvalý cval. Hřbet je i při pohybu rovný a zůstává ve vodorovné poloze. Držení těla je dobré. Nežádoucí je mimochod.
OCAS
Nasazený poměrně nízko, u kořeně je silný a směrem ke špičce se zužuje. V zemích, kde je povoleno kupírování, se ocas zkracuje preventivně kvůli loveckému využití, a to o 1/4. Přirozený ocas je rovný a dosazuje až ke hleznu, může být i šavlovitě zahnutý. Při pohybu bývá nesen výše k horizontále. Je hustě osrstěný.