Louisianský leopardí pes

Louisianský leopardí pes je pracovní plemeno, které potřebuje dostatek zaměstnání, a to jak fyzického tak psychického. Svému pánovi je velmi oddaný, ale musíte si k němu najít cestu. Pokud se s ním nebudete věnovat jeho původním činnostem, tak bude spokojený v aktivní rodině.

Má vyvinutý lovecký pud, takže počítejte s tím, že zvěř ho nenechá chladným. Zároveň je to skvělý hlídač s teritoriálním cítěním, takže si všimne všeho, co se na jeho zahradě šustne. K cizím lidem je velmi rezervovaný. Problematicky vychází s ostatními psy, proto je nutné na vztazích s nimi aktivně pracovat již od štěněcího věku. S jinými zvířaty v domácnosti se může naučit vycházet, ale vždy záleží na socializaci. 

Jedná se o inteligentní plemeno, které se však nehodí pro začátečníky. Možná je to tím, že v jeho krvi nalezneme červeného vlka, ale leopard potřebuje pána, který ho pochopí a bude jej respektovat. Neprospívá mu nekonečné opakování povelů, protože je zvyklý jednat samostatně a rozhodovat se, co má dělat. Není dobré se ho snažit za každou cenu dostat tam, kde ho chcete mít. Vzájemně byste si měli důvěřovat, pak pro něj budete ideálním páníčkem.

Potřebuje velké množství pohybu a také psychické zaměstnání. Je to aktivní plemeno zvyklé na tvrdou práci, gaučáka z něj nikdy neuděláte. Nemusíte se nutně věnovat jeho původním činnostem (lovu, nahánění dobytka), ale je potřeba mu to vynahradit jinak.

Společně si můžete vyrazit zaběhat, nebo je to skvělý společník ke kolu či na koňské projížďky, ale pozor na jeho vyvinutý lovecký pud. Každý den musíte vyrazit na delší procházku, rozhodně mu nestačí k pohybu jenom zahrada, ať je sebevětší. 

Hodí se skvěle i na různé kynologické sporty, ideální je canicross (běh se psem) nebo pro ty vytrvalejší pak dog trekking. Rád s vámi bude vyrážet na aktivní výlety a túry. 

Krátká srst nevyžaduje žádnou speciální péči. Doma byste měli mít speciální kartáč na vyčesání, nebo vám postačí gumové hřbílko či rukavice. Psa příliš často nekoupejte šamponem, spíše to srsti škodí. 

Každý den zkontrolujte oční okolí a odstraňte ospalky. Jednou za čas prohlédněte uši, zda v nich není nahromaděná špína, či se neobjevil zánět. Leopard není náchylný na tvorbu zubního kamene, ale preventivně můžete podávat doplňky stravy, které proti němu bojují, nejlepší je pak mechanické čištění zubů. 

Poslední kapitolou péče je zkracování drápů. Catahoula si je většinou přirozeně obrousí při chůzi po tvrdém povrchu, ale jednou měsíčně délku drápků zkontrolujte a v případě potřeby zastřihněte. Pro psa je velmi nepříjemné, pokud musí chodit s přerostlými drápy.

Catahoula patří do skupiny dosud neuznaných plemen FCI, ale v České republice je zahrnuto do vyjmenovaných plemen non FCI, a to znamená, že má svůj chovatelský klub (dokonce dva) a může se chovat s průkazem pod FCI. Leopardi jsou zapisováni do pomocného registru plemenné knihy ČR. O tom, zda dané neuznané plemeno bude členský stát zapisovat, rozhoduje předsednictvo organizace – u nás tedy ČMKU (Českomoravské kynologické unie).

Zajímají vás legendy? Jednu velmi zajímavou jsme pro vás vyhledali a zpracovali. Nakoukněte do bájné historie Louisiánského leopardího psa.

Správné krmení je důležité pro zdraví psa, pokud dostane vše, co potřebuje, bude po všech stánkách prospívat. V dnešní době může krmit v zásadě dvěma způsoby, a to kompletním krmivem, což jsou granule, a přirozenou stravou, tedy barfem. 

Granule mají tu výhodu, že jsou vyrobené přesně tak, aby uspokojily výživové nároky psů ve všech životních stádiích. Zvláště štěňata jsou náročná a potřebují v růstu mnoho živin. Střední plemena dospívají zhruba ve věku 15 měsíců a do té doby můžete zůstat na granulích pro štěňata/juniory. Pak přejděte na dospělácké granule. Granule vždy vybírejte podle složení, velikosti psa a věku. Ve složení by na prvním místě mělo být maso. 

Další možností je barfování, to je ale pro páníčky náročnější na přípravu. Psovi musíte sestavit vyváženou krmnou dávku, a proto je potřeba si nejdříve nastudovat potřebné informace. Nestačí jen koupit maso a naservírovat ho do misky. Porce se skládají nejen ze syrového masa, ale i kostí, příloh a doplňků stravy. Vše, co potřebujete nakoupíte ve specializovaných prodejnách, ale i některých chovatelských potřebách.

Průměrná délka života: 10 - 13 let

Catahoula je zdravé plemeno, potrápit jej mohou problémy s pohybovým aparátem, jako mnoho dalších větších plemen. Zejména se jedná o dysplazii kyčelního kloubu, proto jsou jedinci přijímaní do chovu na toto onemocnění vyšetřování. Vybírejte si tedy štěně po zdravých rodičích, ale dívejte se v rodokmenu i na další generace. Vhodné je podávat preventivně kloubní výživu, a to již od juniorského věku. 

Objevit se může dědičná hluchota, jejíž riziko s sebou nese bílé a merle zbarvení, které se u catahouly vyskytuje. Jedinec může být hluchý pouze jednostranně, čehož si při běžném životě nemusíte ani všimnout, protože se s tím naučí žít. Horší je oboustranná hluchota, která je pro psa i nebezpečná, protože se musí spolehnout pouze na svůj zrak. Naštěstí existuje BAER test, který tuto hluchotu odhalí.

Potřebuje trpělivého pána, který si poradí s jeho výcvikem. Bývá tvrdohlavý a prostě je „svůj“. Musíte se naučit jak na něj, aby vaše soužití bylo bezproblémové. Pokud catahoula zavětří nějakou skulinku ve výchově, jistě jí využije. 

Kvůli krátké srsti se nehodí k celoročnímu pobytu venku, pouze v případě, že byl měl zateplenou boudu, kam se může schovat před nepřízní počasí. Ale je lepší jej brát v zimě dovnitř. Rozhodně by měl bydlet v domě se zahradou, kterou bude hlídat. Do bytu se nehodí.

V současné době patří do skupiny neuznaných plemen FCI. Jeho chov v ČR zaštiťuje Catahoula club EU nebo Klub chovatelů málopočetných plemen psů. 

K uchovnění musíte od věku 15 měsíců absolvovat bonitaci (speciální chovatelskou akci podobnou výstavě, kde je pes odborně posouzen). Minimální věk pro bonitaci je 15 měsíců věku. Její součástí je také test povahových vlastností a základní poslušnost.  Dále je nutné se zúčastnit klubové výstavy a odnést si nejhůře známku výborná pro psy a velmi dobrá pro feny (Catahoula club) pro KCHMPP postačí velmi dobrá pro obě pohlaví. 

Dále je potřeba podstoupit vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu, nejhorší možný výsledek je 2/2. U Catahoula clubu ja také povinný BAER test na hluchotu, ale pouze u jedinců, kteří mají na hlavě větší bílé plochy. U KCHMPP jej musí podstoupit všichni jedinci. Zároveň je tímto klubem požadován ještě test na merle gen.

Po uchovnění je aktivní zapojení v chovu možné od 18 měsíců věku. Horní věková hranice není u psů stanovena a u fen je to 8. rok věku. Fena může v jednom kalendářním roce odchovat pouze 1 vrh.

Catahoula je téměř neznámé plemeno, což je dáno také tím, že zatím není uznáno Mezinárodní kynologickou federací. Jeho exteriér je jednou z jeho předností a typickým znakem, je velmi jedinečný, a proto se příliš nedá zaměnit s jinými plemeny. Pokud si jej pořídíte, mezi neznalci plemene budete narážet na to, že nebudou vědět, o jakého psa se jedná. V ČR by si jej lidé mohli splést s českým strakatým psem, na základě podobného zbarvení, uvádíme dále australského honáckého psa a navíc ještě beaucerona.