Leonberger

Leonberger je obřík svou velikostí, ale dobrák svým srdcem. Je to skvělý rodinný pes a své rodině je plně oddaný. Děti má velmi rád a nechá si od nich ledacos líbit, ale jako u každého psa je nutné hrátky dětí i leonbergera sledovat a opatrně zacházet s menšími dětmi, kterým by mohl i nechtěně kvůli své velikosti ublížit. 

Leonberger se dá velmi snadno vycvičit, se základními povely nebude žádný problém. Poslouchá všechny členy rodiny. Co se týká výchovy, tak není potřeba žádný speciální přístup. Leoberger je velmi chápavý a chytrý pes, kterého zvládne cvičit i začátečník. Dostatek času byste měli věnovat socializaci ve štěněčím věku, aby vám vyrostl vyrovnaný a bezproblémový dospělák, ale to platí pro všechna psí plemena.

Přestože je to velký pes, tak je citlivý a velmi vnímavý – mohou ho ovlivnit nálady páníčka i např. hádky v rodině. Leonberger je dobrý hlídač, ale narozdíl od jiných podobných plemen se nehodí na hlídání velkých objektů, kde bude trávit čas převážně sám. Je to parťák pro život a rodinný pes, ale dům vám ohlídá stejně jako vás samotné a pokud by se něco přihodilo, tak vás bude chránit vlastním tělem. Potřebuje být se svou rodinou. S ostatními zvířaty vychází dobře.

Leonberger potřebuje dostatek pohybu, i pokud máte velkou zahradu, tak byste s ním měli vyrazit na procházku. Je to skvělý společník při některých sportech, ale dejte pozor, abyste příliš nepřepínali jeho klouby, je to velké plemeno a vyvýjí se až do věku dvou let. Zátěž by tedy vždy měla být přiměřená. Velice rád plave, takže v letních měsících můžete společně vyrazit k vodě. 

Můžete se společně věnovat některým kynologickým aktivitám, uvidíte, že váš leon u nich bude nadšený. Někteří jedinci působí jako canisterapeutičtí psi a pomáhají nemocným a starším lidem. Skvěle se hodí např. pro záchranářský výcvik, ale pozor – služební pes z něj nikdy nebude, na to se vůbec nehodí. 

Kvůli delší hebké srsti je jasné, že péče o leobergera vám nějaký čas zabere. Je nutné jej pravidelně ideálně každý den vyčesávat, aby srst nezplstnatěla. Dvakrát ročně v období línání se připravte na velké množství chlupů.

Vzhledem k velikosti leonbergera zastřihování drápů zřejmě nebude třeba, protože si je obrousí při chůzi na trvdém povrchu. Kontrolovat byste ovšem měli 5. dráp na předních packách, protože ten není ve styku se zemí a může zarůstat. 

Leoberger má povislé uši dolů, takže čas od času je zkontrolujte a udržujte v čistotě. Velká plemena většinou nemají sklony k tvrobě zubního kamene, ale měli byste svého psa zvykat i na manipulaci v tlamě, aby vás v případě potřeby nechal zasáhnout. 

Leonerger je zaštítěn hned dvěma chovatelskými kluby. Jeho vznik jako plemene je jasně daný, stejně jako jeho šlechtitel, jiná plemena mají historii mnohem zastřenější. Dohadovat se nemusíme ani o pojmenování, které je taky jednoznačné – po německém městečku Leonberg, kde žil zakladatel plemene. Leonberger může na první pohled připomínat lva, což byl i záměr, kolem krku má hustou hřívu.

Krmení takto velkého psa bude finančně náročné, a to je potřeba si uvědomit ještě před jeho pořízením. Pak můžete krmit v podstatě dvěma způsoby: granulemi a BARFem. 

Granule jsou kompletní krmivo, takže pes v nich dostane vše, co potřebuje, na vás je jenom výběr té správné značky, aby na nich leon prospíval. Zejména v období vývoje je nutné dávat opravdu kvalitní krmivo. Vybírejte vždy granule pro velká a obří plemena, které jsou jako na míru ušité jejich potřebám. Madým psům není na škodu podávat kloubní výživu pro správný vývoj pohybového aparátu. 

Granule vybírejte podle složení, ideálně by měly mít nízkých obsahe obilovin či být zcela bez nich. Ve složení by na prvním místě mělo být maso. Správné granule mají přírodní konzervaci a najdete v nich plno vitamínů, ovoce či bylinky.

BARFování je krmení přirozeným způsobem, tedy syrovým masem, kostmi a přílohami. Krmné dávky si připravujete sami, a proto je potřeba nejdříve vše pečlivě nastudovat, pak je také nutné si uvědomit, že pro leona budete potřebovat hodně místa v mrazáku na předpřipravené dávky. Ve štěněčím věku jsou jeho nároky na výživu vysoké a pokud si na BARF nestroufáte, tak s ním nezačínejte, abyste svému psovi spíše neublížili. 

U lenbergerů se při vstupu do chovu hlídají dva možné zdravotní problémy, je to polyneuropatie a pak stejně jako u dalších velkých plemen dysplazie kyčelního kloubu. 

Polyneuropatie je neurologické onemocnění, které je podmíněno geneticky. Označuje se zkratkou LPN. Onemocnění se obvykle projevuje problémy s pohybem pánevních končetin, šelestí, ztíženým dýcháním, neschopností štěkat a končí tak, že zvíře má problém vůbec stát. Testuje se typ LPN1 + LPN2, ale objevit se mohou i jiné druhy onemocnění, na které zatím testy neexistují. Je vhodné vždy vybírat štěně po negativních rodičích.

Leon patří k molossoidním psům a vzhledem k jeho velikosti je několik požadavků, kterým musíte věnovat pozornost. V první řadě je potřeba mít pro tak velkého psa vhodné podmínky. Přestože k tomu jeho velikost může svádět, tak by neměl být trvale umístěn v kotci na zahradě. Je to velice kontaktní pes, který lpí na své rodině a v kotci by strádal. To ale neznamená, že nemá na zahradě mít své místo i např. v podobě boudy umístěné v kotci, kam je možné jej v případě potřeby na určitou dobu zavřít. Nejšťastnější bude za místo v domě, spát může i na chodbě či v jiné místnosti.

U takto velkého plemne je nutné počítat také s větším finančním zatížením a to nejen v oblasti krmiva, ale třeba také u poplatků za veterináře. S tím souvisí i možné problémy s pohybovým aparátem. Vývoj u obřích plemen je pomalejší a dospívají až kolem druhého roku. V době vývoje je nutné zajistit kvalitní stravu a hlavně psa nepřetěžovat.

Jak už bylo zmíněno, leon velmi miluje svou rodinu. Potřebuje jí být na blízku, i když je to dobrý hlídač a ochránce, tak se absolutně nehodí do role hlídače různých objektů, protože by neměl být neustále jen sám. 

Pokud máte s lenbergerem chovatelský záměr, tak to musíte zohlednit již při výběru štěněte. To musí mít předpoklady pro chov a výstavy, tedy nemít hrubé vady oproti standardu. Ovšem neznamená to, že z bezchybného štěněte vám vyroste šampion, některé odchylky se mohou objevit při vývoji. Leona a vlastně každého psa si vždy pořizujte jako parťáka pro život a pokud vám vyjde uchovnění, tak to berte jako plus navíc.

K uchovnění musíte splnit podmínky stanovené jedním ze dvou klubů (Klub chovatelů psů leonbergerů v ČR a Moravskoslezský klub chovatelů a přátel leonbergerů) – zúčastnit se výstavy, svodu, bonitace a nechat vyšetřit kyčle. Svod mladých je nutné absolvovat ve věku od 6 do 20 měsíců a slouží ke zhodnocení odchovů daných rodičů. Dále se musíte přihlásit na výstavu vyššího typu (mezinárodní, národní, klubovou nebo speciální), a to nejdříve od 15 měsíců věku (mezitřída). Nejhůře můžete dostat známku velmi dobrá.

Dále se provádí krevní vyšetření na polyneuropatii, což je genetické onemocnění, které se může u lenbergerů objevit. V současné době se provádí test na LPN1 a LPN2. Do chovu se připouští pouze negativné jedinci. 

Nejdříve v 18 měsících věku musí váš leon podstoupit RTG vyšetření kyčlí, které musí provést způsobilý veterinární lékař, snímky se pak odesílají k posouzení. Výsledek vyšetření se dokládá u bonitace a nejhůře to může být C/C. Té se můžete se psem zúčastnit od věku 24 měsíců. Jedinec je zde odborně posouzen a výsledkem je bonitační kód, který popisuje vady či přednosti. Bonitace u leonů platí 3 roky, pak je nutné absolvovat tzv. rebonitaci.

Leonberger má svůj typický vzhled díky límci a hřívě, kterou připomíná lva, přesto by si ho neznalý člověk mohl lehce splést s jiným plemenem, a to konkrétně s novofunlanďanem nebo kavkazákem.