Kishu-Inu

Jedná se o původně lovecké plemeno, které má silně vyvinutý lovecký pud, jenž bude vždy následovat. Spoléhá na své instinkty a zejména při lovu je velice samostatné. Jinak je to ale skvělý společník pro rodinu, kterou miluje a potřebuje s ní být v úzkém kontaktu. Celkově je to citlivý a jemný pes s kapkou nezávislosti, která je pro japonská plemena typická.

Děti má rád, ale musí respektovat jeho hranice, takže je spíše na rodičích, aby svým ratolestem nedovolovali psa používat na hraní. Není to vyloženě hlídací pes, ale pokud by bylo potřeba zasáhnout, věřte tomu, že kishu to zvládne. Toto plemeno je poměrně tiché a zbytečně neštěká. Soužití s jinými domácími mazlíčky může být komplikované, ale vše záleží na socializaci a celkové výchově. I přes rozvinutý lovecký pud jsou zástupci tohoto plemene schopni žít pod jednou střechou s kočkou. Ideální je, pokud spolu vyrůstají od malička.

Kishu je inteligentní plemeno, které je potřeba od raného věku socializovat a seznamovat ho se vším, co se mu bude v dospělosti hodit. Výcvik je důležitý, ale musíte k němu přistupovat trpělivě, toto plemeno bývá tvrdohlavé a hlavně samostatné. Jeho lovecký pud nikdy nezkrotíte. 

Kishu je velmi aktivní pes, který potřebuje zaměstnat, aby se nenudil. To by vám pak mohl ničit nejen zahradu, ale i její vybavení. Každý den to bude chtít delší procházku a klidně se můžete věnovat i některému ze psích sportů. 

Toto plemeno je velice vytrvalé, takže ideální je běh se psem neboli canicross. Vyzkoušet můžete i dogtrekking, který se vyznačuje náročnějšími podmínkami a větší vzdáleností. Ale se správným vedením zvládne kishu agility a další kynologické aktivity. 

Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že udržovat bílého kishu ve stejném odstínu bude náročné, tak opak je pravdou. Srst nevyžaduje žádnou zvláštní péči, má samočisticí schopnost, takže postačí, když jednou týdně vykartáčujete. Pokud se váš pes venku ušpiní, použijte vlhký ručník, není nutné ho hnedka koupat. 

Každý den odstraňte z očního okolí ospalky. Jednou měsíčně prohlédněte uši, zda je tam vše v pořádku a nepotřebují vyčistit. I když velká plemena tolik netrpí na usazování zubního kamene, není na škodu se o zuby starat, můžete čistit mechanicky, nebo přidávat doplňky stravy, které mají preventivní účinek.

Jednou měsíčně kontrolujte délku drápků a v případě potřeby je zkraťte. Kleště na drápky seženete v každých chovatelských potřebách. Na stříhání zvykejte psa od štěněte, obvykle nemají tuto činnost příliš v lásce. Pokud si na to sami netroufáte, můžete chodit do salónu nebo k veterináři.

Japonská plemena se v dnešní době těší velké oblibě, ale právě kishu není rozšířen tolik jako např. shiba či akita inu. Ne každý ví, že sehrál hlavní roli v populárním seriálu Goro, bílý pes, který byl vysílán v 80. letech minulého století. Málokdo si Gora spojí právě s kishu-inu.

Správné krmení je důležité pro zdraví každého psa. Díky vyvážené stravě bude váš pes prospívat po všech stránkách a bude mít spokojený život. Kishu-Inu patří ke středním plemenům, takže dospívá kolem 1,5 roku. Důležité jsou správné stravovací návyky, po jídle psa nikam nehoňte, ale nechte ho odpočívat a ideálně rozdělte denní krmnou dávku v dospělosti na dvě porce.

Krmení granulemi je v dnešní době velmi oblíbené a pro páníčky celkem bez starostí. O to více pozornosti byste měli věnovat výběru správných granulí. Zohlednit musíte nejen věk a velikost psa, ale přečíst byste si měli i složení a trochu se v tom zorientovat. Na prvním místě by mělo být maso, to znamená, že má v granulích největších podíl. 

Pokud nechcete krmit granulemi a raději budete psovi jídlo připravovat sami, tak v tom případě se dejte na barfování. To je krmení tzv. přirozeným způsobem, kdy podáváte syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Náročnější je to v tom, že si musíte nejdříve něco nastudovat, abyste psovi sestavili vyváženou krmnou dávku a nic mu nechybělo. Maso seženete ve specializovaných prodejnách, ale počítejte, že budete potřebovat dostatek místa v mrazáku, protože obvykle se připravují porce na více dní dopředu a zamrazí se.

Kishu-Inu je poměrně zdravé plemeno, které není ve velké míře zatíženo dědičnými nemocemi. Ani při uchovnění nejsou požadována žádná zdravotní vyšetření, volba chovného páru je na uvážení chovatele. Pří výběru štěněte se samozřejmě můžete zeptat, zda byli jeho rodiče vyšetřeni, někteří chovatelé to dělají dobrovolně.

Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to např. luxace pately nebo dysplazie loketních či kyčelních kloubů. Zejména v období růstu je vhodné podávat preventivně kloubní výživu, ale můžete u ní zůstat i v dospělosti. 

U kishu se mohou objevit problémy s očima, a to hlavně entropium, což je vchlípené oční víčko, které směřuje do oka a dráždí ho. Někteří jedinci mohou být citlivější na různé alergeny a mohou se tak u nich objevit potravinové alergie či intolerance na některé látky.

Toto plemeno se nehodí do bytu, ideální je k domku se zahradou. Ale není to pes, který by měl bydlet v kotci, má rád společnost své rodiny a stálá samota by mu nesvědčila.

I když máte zahradu, je potřeba počítat s tím, že každý den musíte vyrazit na delší procházku. Kishu-Inu se hodí do aktivní rodiny, která s ním bude podnikat různé aktivity. Pozor si dávejte na jeho lovecký pud, není dobré pouštět jej z vodítka na neoploceném pozemku, protože jakmile začne lovit, tak má oči jenom pro kořist.

Pokud plánujete, že se budete chtít se svým psem aktivně zapojit do chovu, tak s tím počítejte již při nákupu štěněte. To by mělo mít předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že v době odběru od chovatele, nemá žádné vady ze standardu. 

Kishu-Inu spadá v České republice pod Klub chovatelů málopočetných plemen psů a ten také stanovuje podmínky přijetí do chovu. Absolvovat musíte bonitaci (od 15 měsíců věku), což je akce podobná výstavě, na které je jedinec posouzen tříčlennou komisí a odchází s výsledkem chovný nebo nechovný. 

K bonitaci se dokládá účast na klubové výstavě od věku 9 měsíců, známka může být nejhůře velmi dobrá. Dále je nutné nechat udělat DNA profil. Žádná zdravotní vyšetření nejsou k uchovnění vyžadována. 

Aktivní využití v chovu je možné od věku 18 měsíců. Fena může odchovat maximálně 1 vrh v kalendářním roce a maximálně 4 vrhy za život. Hranice chovnosti je u fen 8. rok věku, u psů není stanovena. 

Existuje hned několik japonských plemen a až na velikost a zbarvení jsou si celkovým vzhledem velice podobná, což je dáno tím, že se vyvíjeli odděleně od zbytku světa, protože Japonsko bylo po dlouhá staletí izolováno. Kromě známější akity-inu může dojít také k záměně s hokkaido-ken nebo shikoku-inu. Dále zmiňujeme i jedno plemeno mimo Japonsko, a to bílého švýcarského ovčáka.