Karelský medvědí pes

Karelský medvědí pes je dobrým společníkem, svého pána miluje a dalo by se říct, že je to pes jednoho pána, ale bude mít celou rodinu včetně dětí. S nimi dokáže vycházet velmi dobře za předpokladu, že s nimi vyrůstá od štěněte, někdy může mít přehnané sklony je chránit při hře s jinými dětmi, které nepatří do jeho smečky. Proto je vhodné mít takové situace pod kontrolou. Přestože děti miluje, tak své malé ratolesti byste měli mít vždy pod dohledem, aby jim nechtěně neublížil svou neohrabaností. Toto plemeno je samostatné a dokáže se rozhodovat a jednat podle svého uvážení. 

K cizím se chová rezervovaně a neznámou návštěvu ohlásí zvučným štěkotem, takže je to i dobrý hlídač. Vůči lidem by však neměl být agresivní – takoví jedinci bývali vyřazováni z chovu. K návštěvám se chovají podle svého pána, pokud je host vítaný, nemají s ním problém. Vzhledem k tomu, že je to lovecké plemeno může být soužití s ostatními zvířaty v jedné domácnosti problematické, ale při důsledné socializaci je to možné. K ostatním psům se občas může chovat dominantně až agresivně.

Výchova tohoto plemene není úplně jednoduchá, protože má svou hlavu. Přestože je karelský medvědí pes odolné a houževnaté plemeno, je i citlivý a výchova musí probíhat pozitivně, zapomeňte na tresty či křik a raději se obrňte trpělivostí. Od mala dbejte na důslednou socializaci a snažte se, aby se váš pes setkal s co nejvíce různými podněty. Dávejte pozor na špatnou zkušenot, protože tu si karelák pamatuje velmi dlouho. 

Toto plemeno potřebuje velké množství pohybu a zaměstnání, aby se nenudil. V opačném případě má tendence k vyhrabávání děr na zahradě a v případě, že nemáte kvalitní plot, tak nemá problém se podhrabat či jej přeskočit a vydat se samostatně na loveckou procházku.

Je to lovecké plemeno, a proto se skvěle hodí pro tuto činnost. Je zvyklý pracovat sám a s ostatními psy příliš nevychází. Dokáže neúnavně vyhledávat zvěř a ohlásí ji hlasitým štěkotem, pozdrží ji na místě, aby měl jeho pán možnost ji ulovit. Při lovu se pohybuje poměrně daleko od pána, ale má skvělý orientační smysl a drží se s ním v kontaktu. Je to skvělý stopař. Vzhledem k silnému loveckému pudu je důležité ho učit již od útlého věku přivolání. Můžete s ním skládat i honičské a barvářské zkoušky.

Pokud nemáte lovecké ambice, tak budete muset svého kareláka zaměstnat jinak. Potřebuje dlouhé procházky, ideálně se vyběhat, aby vybil energii. Hodí se ke kolu a můžete se věnovat různým vytrvalostním kynologickým sportům (např. dogtrekking, při kterém se přehonávají velké vzdálenosti).

Přestože má KMP huňatou srst, tak nevyžaduje příliš péče, kožíšek má samočisticí schopnost a stačí občas vykartáčovat. Větší pozornost mu budete muset věnovat dvakrát ročně v období línání, kdy je nutné každodenní vyčesávání srsti. Karelský medvědí pes nemá ani pověstný psí pach.

Stejně jako u ostatních psů byste měli pravidelně kontrolovat oči, uši a chrup a v případě potřeby je ošetřit. Vzhledem ke vztyčeným uším snadno poznáte, pokud by bylo něco v nepořádku. Zubní kámen kareláka netrápí tolik jako jiná a zejména malá plemena psů. Pokud se začne objevovat, stačí zuby čistit mechanicky, nebo dávat něco na okus.

Pozornost věnujte i drápům, i když si je váš pes pravděpodobně bude při chůzi na tvrdém povrchu obrušovat. Nezapomínějte na pátý prst, který není ve styku se zemí a může mít tendence k přerůstání. 

Název plemene ve finštině, na kterém byste si téměř zlámali jazyk, zní karjalankarhukoira. I když to vypadá složitě, tak v češtině se používá přesný překlad – karelský medvědí pes (karlajan pojmenovává oblast Karélie, ze které pes pochází; karhu je ve finštině medvěd a koira znamená pes).

Jak už samotný název napovídá, karelák se využíval k lovu medvědů a jiných velkých zvířat. Jeho lovecké schopnosti jsou obdivuhodné. Většina jeho bývalé kořisti je v dnešní době již chráněna, a ve Finsku se používá na lov losů. Dokonce se každoročně koná soutěž o Losího krále. Psi mají za úkol sami najít v lese losa, upozornit na něj lovce štěkáním a vyčkat než dorazí, nebo jej k němu přiblížit. Nedochází ovšem k lovu jako takovému, protože zvířata nejsou usmrcena.

Další zajímavost se týká exteriéru, a to konkrétně polohy ocasu. Správně je ocas zatočený nad hřbet, ale přestože čeští rozhodčí preferují, aby šel ocas středem, tak podle Finů by měl ocas jít lehce bokem, protože karelák není špic a u špiců jde ocas středem.

Aby váš pes prospíval, tak mu musíte poskytnou kvalitní stravu. Můžete krmit granulemi, nebo doma připravovaným krmením. Granule jsou kompletní krmivo, což znamená, že pejskovi poskytnou vše, co potřebuje. 

Při výběru granulí se orientujte podle složení, na prvním místě by vždy mělo být maso a ne obiloviny – ty jsou častým alergenem, proto volte granule s nízkým obsahem obilovin, nebo bez obilovin (grain free). Dále je potřeba zohlednit věk psa, protože štěňata mají na stravu jiné nároky než dospělí psi. Granule se rozlišují pro štěňata, dospělé psy a seniory, někteří výrobci rozlišují i velikost jednotlivých plemen.

Pokud chcete svému psovi připravovat krmivo doma, tak můžete krmit BARFem, tedy přirozeným způsobem (z anglického Bones And Raw Food = kosti a syrová strava). Pro páníčka je to časově náročnější, protože musí připravovat jednotlivé krmné dávky, tak aby byly v určitém časovém horizontu vyvážené. U psa velikosti kareláka budete potřebovat více místa v mrazáku, abyste si mohli připravit krmení dopředu. Doporučujeme nastudovat potřebné informace, abyste svému psovi špatným stravováním z nevědomosti neublížili.

Průměrný věk: 11–13 let

Karelský medvědí pes je zdravé a odolné plemeno, není ani zatíženo obvyklými genetickými nemocemi. Pro přijetí do chovu také nejsou požadována žádná vyšetření. V zahraničí je požadováno vyšetření očí, které se musí provádět každé 3 roky, ale u nás to prozatím není zavedeno.

Vzhledem nepříznivým klimatickým podmínkám, ze kterých plemeno pochází, jsou štěňátka relativně odolná, v zimním období již mohou od 6 týdnů chodit ven.

Hodí se k rodinnému domu se zahradou, na které může pobývat celoročně. Jen výběh na zahradě mu však nestačí. Musíte jej zaměstnat, jinak může mít sklony k utíkání či ničení – když se bude nudit, tak se zabaví sám. Absolutně se nehodí do bytu.

Výchova kareláka není jednoduchá, a proto se toto plemeno nehodí pro začínající kynology. Socializace musí být probíhat od útlého štěněčího věku, aby se váš pes seznámil s co nejvíce podněty. Výcvik pak nesmí být tvrdý, ale důsledný. Zvláštní pozornost byste měli věnovat přivolání.

Abyste mohli svého karelského medvědího psa uchovnit, tak prvním předpokladem je koupě psa s průkazem původu a předpokladem pro chov a výstavy. Dále je nutné splnit podmínky stanované klubem (v ČR je to Klub karelských medvědích psů a lajek a také Klub chovatelů honičů.). 

Pod klubem kareláků se pro uchovnění musíte zúčastnit bonitace, na které je pejsek posouzen odbornou komisí a veškeré jeho odchylky od standardu jsou zaznamenány. Tuto akci můžete absolvovat až od 15 měsíců věku. Aby byl pes uchovněn, tak musíte dostat hodnocení prospěl.

Před samotnou bonitací je požadována i účast na výstavě. U psů jsou dvě možnosti, buď dvě výstavy (klubová, speciální klubová, národní, mezinárodní, krajská či oblastní), na kterých musí obdržet známku výborná. Druhou možností je pouze jedna výstava (klubová či speciální) s výsledkem výborná nebo velmi dobrá plus zkouška LUP podle řádu pro MP nebo honiče.

U fen jsou podmínky podobné. Je požadována jedna klubová či speciální výstava s hodnocením nejhůře velmi dobrá a jedna výstava mezinárodní, národní, krajská či oblastní se známkou výborná. Druhou výstavu lze nahradit zkouškou LUP podle řádu pro MP nebo honiče.

Pod Klubem chovatelů honičů je uchovnění jednodušší, stačí pouze absolvovat výstavu a dostat nejhůže známku Velmi dobá. Zkouška z výkonu BZH nebo ZH je pouze doporučena a stejně tak rentgen na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). 

Výstav je možné se zúčastnit od věku 12 měsíců a známky musí být vždy od jiného posuzovatele. Žádná zdravotní vyšetření nejsou povinně požadována.

Veškeré nedostatky jsou vymezeny ve standardu. K vylučujícím vadám z chovu patří: přehnaná bázlivost nebo agresivita, vady chrupu (předkus a podkus), modré oči, poloklopené nebo svěšené uši, jiné zbarvení. Psi musí mít obě varlata plně vyvinutá a sestoupená v šourku.

Karelský medvědí pes sdílí svou historii s lajkami, po určitou dobu jej dokonce od nich nikdo nevyčleňoval. Dnes je to samostatné plemeno, ale podobnost s lajkami zůstala. Moc mu nepomáhá ani to, že se mezi veřejností jedná o poměrně neznámé plemeno. KMP je velmi podobný karelo-finské lajce, ale ta není uznaná FCI, protože by se jednalo o další z řady podobných plemen.