Kanárský podenco
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní |
Sekce 7 - Primitivní lovecká plemena |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 329 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | PC |
Země původu: | Kanárské ostrovy (Španělsko) |
Vznik plemene: | Starověk |
Průměrná délka života: | 12 - 14 roků |
Původní využití: | Lovec |
Využití dnes: | Lovecký pes, Dostihy, Coursing |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Kanárský podenco
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Kanárský podenco je plemeno s bohatou historií, pochází z původních faraonských psů, kteří se vyskytovali ještě ve Starověkém Egyptě. Což dokazují různé malby a rytiny. Na Kanárské ostrovy se pravděposobně dostal s Řeky, Féničany a Kartáginci. Bohužel podrobnější historie plemene není známá.
Víme, že plemeno může být staré až 7 000 let a v dnešní době není mimo ostrovy původu příliš rozšířené. Oficiální standard byl sepsán až v roce 1987. Plemeno je uznáno FCI a patří do skupiny číslo 5 ke špicům a primitivním plemenům, konkrétně do sekce 7 k loveckým psům primitivního typu (bez zkoušky z výkonu).
POVAHA
Podenco je láskyplný pes, který má svou rodinu velmi rád a potřebuje ji být na blízku. Je citlivý a musíte k němu tak přistupovat. Má rad děti a je naprosto neagresivní. Dobře vychází i s jinými psy, nikdy nevyvolává konflikty. Vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu nejsou jiní mazlíčci dobrým nápadem, ale kočku se doma respektovat naučí. Ovšem pokud přijde do styku s nějakou cizí, tak se za ní hnedka pustí.
Výchova a výcvik nejsou úplně jednoduché, a proto se podenco příliš nehodí do rukou začátečníka. Výcvik by měl probíhat pozitivní metodou, zapomeňte na nějaké hrubé trestání, podenco si takové jednání pamatuje velmi dlouho a při nesprávném zacházení z něj snadno můžete udělat uzlíšek nervů. Proto si připravte mnoho pamlsků a dostatek trpělivosti.
Podenco je původně lovecký pes, není to dobrý hlídač, a i když zpočátku je k cizím odtažitý, jakmile zjistí, že se jedná o vítanou návštěvu , rád se nechá pohladit.
POHYB
Jedná se o velmi aktivní plemeno, které potřebuje dostatek vyžití, jinak může mít sklony k ničení věcí a co hůř, pokud bývá sám na zahradě, mohl by začít utíkat. Takový výlet bez páníčka ovšem nemusí vůbec dopadnout dobře, proto mějte svého psa na očích.
Má velmi rád procházky, ale věnovat se můžete i kynologickým aktivitám, jako dělané jsou pro podenca dostihy nebo coursing. Rád si půjde s páníčkem zaběhat, takže můžete vyzkoušet canicross.
Pozor na pouštění na volno, podenco je velmi všímavý a jakmile ho něco zaujme, může za tím bezmyšlenkovitě vyrazit. Vodítko byste měli odepínat jen na skutečně bezpěčných nebo oplocených místech.
PÉČE
Vzhledem k tomu, že se jedná o krátkosrsté plemeno, tak péče o srst s není náročná. Pořídit si můžete vyčesávací rukavici nebo gumové hřbílko, kterým psa jednou za čas přejedete. Bude se mu to líbit, protože to má i masážní efekt. Jakmile začne línat, tak můžete vyčesávat častěji a pomůžete tak uvolněným chlupům pryč. Na výstavu žádnou speciální úpravu nepotřebuje. Časté šamponování se nedoporučuje, protože to narušuje funkce srsti. Jakmile se venku ochladí, tak byste měli podenca oblékat, protože jeho srst ho před špatným počasím bohužel neochrání, oblečky používejte fuknční, případně můžete využít i šití na míru, aby dobře seděly.
Další péče se týká uší, které jsou dost velké a vztyčené, takže tam může vítr snadno zavát prach a způsobit problémy. Uši prohlížejte a pokud se vám něco nezdá, navštivte veterinárního lékaře. Na čištění se dají použít kapky, které seženete v chovatelských potřebách. Důležitá je péče o oční okolí, pravidelně byste měli otírat ospalky. Nepodceňujte ani chrup, kde se může tvořit zubní kámen. Dají se podávat doplňky stravy, které s ním zatočí, nebo je možné zuby mechanicky čistit.
Důležité je nezapomínat na zkracování drápů, což je u psů velmi nepopulární činnost a musíte s ní začít již od štěněte, aby si na to váš pes zvyknul. Drápky se zkracují, aby nepřerůstaly a nezpůsobovaly problémy při chůzi. Je možné, že při časté chůzi po tvrdém povrchu si je váš pes obrousí, ale minimálně pátý dráp na předních tlapkách není ve styku se zemí.
ZAJÍMAVOSTI
Podenco je poměrně vzácné plemeno a vyskytuje se hlavně na ostrovech svého původu. Samotřejmě se s ním můžete potkat i jinde, ale v malé míře. Z Kanárských ostrovů osidluje Tenerife a Gran Canarii. Na ostrovech se vyskytují jak standardní, tak poněkud odlišní podencové, protože pro využití podenca a jeho kvalitu není důležitý exteriér, ale hlavně jeho schopnosti a povaha. Na Kanárech se objevují i čokoládově hnědí psi a dokonce i černí nebo bílý se znaky v podobě „pih“.
VÝŽIVA
Kvalitní krmení je důležité proto, aby pes prospíval a byl zdravý. Krmit můžete v zásadě dvěma způsoby a to kompletními krmivy (granule a konzervy) a nebo přirozenou stravou – barfem. Záleží na tom, kolik tomu chcete věnovat času a zda chcete svému psovi podávat granule nebo maso.
Granule jsou často probírané téma, při jejich výběru musíte zohlednit potřeby konkrétního jedince. Ale vždy se zaměřte na složení a pečlivě si ho přečtěte, na prvním místě by se mělo objevit maso, pak následují další složky i tolik diskutované obiloviny. Rozhodně se dívejte po granulích se sníženým obsahem obilovin nebo bez nich, jedná se totiž o časté alergeny. Při výběru nezapomeňte zohlednit velikost a věk psa. Je možné, že vzhledem k velké aktivitě podenca budete muset sáhnout po granulích pro psy v zátěži.
Granule vás neoslovily a rádi byste věděli, co přesně dáváte svému psovi do misky? Pak je tady barfování, tedy krmení přirozenou stravou, kdy se jídelníček sestává ze syrového masa, kostí, příloh a různých doplňků. Barfování sice není úplně složité, ale než se do něj pustíte, tak si musíte načíst potřebné informace, abyste psovi dokázali sestavit vyváženou krmnou dávku a nic mu nechybělo. Maso seženete ve specializovaných prodejnách, které dělají pravidelné závozy, nebo dnes i v některých běžných chovatelských potřebách. Počítejte jenom s tím, že připravené krmné dávky se ukládají do mrazáku, tak abyste v něm měli dostatek místa.
Zdraví
Průměrná délka života: 12 - 14 let
Podenco je zdravé plemeno, které není zatíženo dědičnými nemocemi, o čemž svědčí i to, že k uchovnění nejsou povinná žádná vyšetření. Jedná se o poměrně odolné plemeno, které je zvyklé pracovat za vysokých teplot. Naopak hůře snáší zimu a je potřeba ho oblékat, aby neprochladnul. V zemi původu chladné počasí nezná.
Objevit se u něj může zranění končetin, které jsou dlouhé a štíhlé a tedy náchylnější na úraz. Vzhledem k velké aktivitě plemene, je vhodné podávat kloubní výživu, která zabraňuje opotřebení kloubních chrupavek a zajišťuje dostatečnou výživu kloubu.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Podenco je naprosto nevhodný do kotce na zahradu, je odolný vůči teplu, ale co se týká zimy, tak bude potřebovat přiobléknout. Navíc musí být na blízku svým páníčkům, takže bydlet by měl v domě, ale za předpokladu, že mu poskytnete dostatek pohybu, bude spokojený i v bytě.
Důležitá je včasná socializace, aby se pes setkal s co nejvíce podněty v útlém věku. Výcvik musí probíhat citlivě, podenco je křehká duše a pokud něco pokazíte, nebo vám ujedou nervy, napáchá to velkou škodu, protože toto plemeno si to bude moc dobře pamatovat.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Kanárský podenco není příliš rozšířené plemeno a jeho chov v České republice zaštiťuje Klub faraonských psů. Ten se stará o veškerou chovatelskou agendu a samozřejmě také stanovuje podmínky uchovnění.
Prvním předpokladem je vlastnit psa s průkazem původu FCI. Zúčastnit se musíte speciální chovatelské akce, na které je pes detailně posouzen a ohodnocen. Říká se jí bonitace a pes ji může absolvovat až od věku 15 měsíců.
Od věku 12 měsíců se musíte zúčastnit dvou výstav vyššího typu (kde se zadává titul CAC) a z kruhu si odnést tu nejlepší možnou známku – Výborná. Účast na dvou výstavách lze nahradit složení dostihové nebo coursingové licence.
Žádná zdravotní vyšetření nejsou k uchovnění požadována. Při zařazení do chovu se toleruje chybění maximálně 4 zubů, a to P nebo M (premolárů a molárů).
Aktivní využití v chovu je u psů možné od 18 měsíců a horní věková hranice není stanovena. U fen jsou podmínky jiné, krýt se mohou od 24 měsíců do maximálně 8 let věku.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Kanárský podenco se dá zaměnit s jinými plemeny chrtího vzhledu, konkrétně se jedná o jeho „bratra“ ibizského podenca a dále prastarého faraonského psa a sicilského chrta.
Ibizský podenco
Oba podencové pochází ze španělských ostrovů, ibizský z Baleárských ostrovů (Ibiza) a kanárský z Kanárský ostrovů. Sdílí také stejnou skupinu FCI, a to konkrétně 5. špicové a primitivní plemena. Ibizský podenco je větší, jeho kohoutková výška se pohybuje u psů od 66 do 72 cm a u fen od 60 do 67 cm. Kanárský podenco měří od 55 do 64 cm psi a feny od 53 do 60 cm. Rozdíl tedy nemusí být tak markantní. Ibizský podenco může mít kromě hladké srsti i hrubou a dlouhou. Preferuje se u něho červenobílá, červená nebo jenom bílá barva. Kanárský podenco je také ideálně červený nebo bílý.
Faraónský pes
Faraon pochází z Malty, psi měří ideálně 56 cm a feny 53 cm. Od podenca se liší hlavně zbarvením, které je pálené nebo temně pálené s bílými znaky na špičce ocasu, tlapách, bílým pruhem uprostřed obličeje a hvězdě na hrudi. Jinde jsou nežádoucí. Faraonský pes nosí ocas vysoko nahoru a prohnutý. Podenco má sice podobnou výšku, ale zbarvení trochu odlišné, je možné bíle a červené, a to i v kombinaci.
Sicilský chrt
Sicilský chrt je velmi podobný faraonovi, ale je menší. Jeho kohoutková výška je u psů od 46 do 50 cm a u fen od 44 do 48 cm. Jeho srst je polodlouhá kolem 2,5 cm. Zbarvení je přípustné plavé ve všech odstínech, tříslové s bílou (podobně jako u faraona jsou znaky v podobě lysiny, na hlavě, dále na hrudi, končetinách a špičce ocasu, pak ještě na břiše a může se objevit i bílý límec).
STANDARDNÍ VZHLED
Jedná se o středně velkého psa se štíhlými a delšími liniemi, je lehký, ale odolný. Má dobře vyvinutou kostru. Vzhledem k tomu, že mu chybí tuková vrstva, tak je viditelný hrudní koš, páteř i kyčelní kosti. Svalstvo je velmi dobře vyvinuté, pod kůží jsou viditelné stahy svalů.
Tělo je mírně delší než je kohoutková výška. Dobře vyvinutý hrudník nedosahuje až k loktům. Mozkovna je kratší než tlama.
Ideální kohoutková výška
psi: | 59,5 cm | tolerance: +4,5 cm, -4,5 cm |
fenky: | 56,5 cm | tolerance: +3,5 cm, -3,5 cm |
Průměrná kohoutková výška se může lišit v závislosti na oblasti, ze které pes pochází, protože se přizpůsobila různým typům terénů. Akceptují se odchylky 2 cm pod minimální hranici a nad maximální hranici kohoutkové výšky, pokud je zachován správný archetyp plemene.
Krátká, hladká a hustá.
Nejlépe bílá a červená, červená může být více i méně intenzivní, a to od oranžové až k mahagonové. Přípustné jsou všechny kombinace těchto barev.
Dobře přiléhá k tělu, je pevná a bez záhybů.
HLAVA
Je tvaru protaženého komolého kužele, vzhledem k trupu je v dobrém poměru. Její délka je 21 až 22 cm. Kraniální a faciální osa (lebky a obličeje) jsou rovnoběžné.
MOZKOVNA
Je delší než širší. Je plochá a má výraznější týlní hrbolek.
Sotva patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je velká, má masovou barvu vždy v souladu s barvou srsti. Nozdry jsou ze široka otevřené. Tlama je výrazná a dlouhá, má tvar komolého kužele. Také je v masové barvě.
Dobře přiléhající, jemné, jsou pigmentovány stejně jako nosní houba.
Chrup je dobře vyvinutý, zuby jsou postaveny v pravidelném nůžkovém skusu.
Malé oči mandlového tvaru jsou posazené šikmo. Mají jantarovou barvu a intenzita závisí na celkovém zbarvení. Výraz je ušlechtilý a inteligentní.
Velké, při zvýšené pozornosti jsou vztyčené a mírně divergující. V klidu směřují dozadu. V základně jsou široké a na koncích špičaté.
KRK
Na rovném a dobře osvaleném krku je hladká kůže bez laloku. Je ohybný a zaoblený.
TRUP
Silný, dobře osvalený a přizpůsobený pro běh a lov.
Trochu protažená.
Kostra zádi je silná, u štíhlých jedinců je dobře viditelná.
Hrudník je dobře vyvinutý, ale není hluboký až po lokty. Hrudní koš je oválný, jeho obvod přesahuje kohoutkovou výšku o 5 až 8 cm. Hrudní kost nevystupuje.
Břicho je vtažené, ale ne jako u chrtů nabo galgů. Slabiny jsou dobře vyznačené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Rovné, paralelní a zcela vertikální. Struktura kostry je pevná, ale jemná.
Úhel mezi lopatkou a nadloktím (skapulo-humerální) činí zhruba 110 stupňů.
Úhel je asi 140 stupňů.
Tlapky jsou kočičí a obvykle lehce vytočené do stran. Polštářky jsou pevné a mírně oválné.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Robustní, rovné a dobře vertikální s dobře vyvinutým svalstvem.
Koxálně-femorální úhel je zhruba 110 stupňů.
Úhlení zhruba 120 stupňů.
Nejsou.
Poměrně vysoko (asi 18 cm nad zemí). Úhel je zhruba 130 stupňů.
Jsou kočičí a postavené zcela rovně. Mají pevné polštářky a jsou oválné.
CHODY PSA
Klus je svižný, prostorný a velmi lehký.
OCAS
Nasazený poměrně nízko v prodloužení zádi. Je kulatý a dosahuje trochu pod hlezno. Má srpovitý tvar a je svěšený nebo zvednutý. Špička je ovykle bílá a zúžená. Nikdy není zatočený. Je nežádoucí, pokud je v pohybu nesen příliš vysoko.