Kanárská doga
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi) |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 346 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | PPC |
Země původu: | Španělsko (Kanárské ostrovy) |
Patronát | Španělsko |
Vznik plemene: | zhruba 15. století |
Průměrná délka života: | 9 - 11 roků |
Původní využití: | Strážce majetku a zvířat |
Využití dnes: | Rodinný pes, Hlídací pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Kanárská doga
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Toto plemeno pochází z kanárských ostrovů, a to konkrétně z Tenerife a Grand Canaria. Vznikl pravděpodobně křížením původním prehispánským psem s jinými molossy. Sloužil jako strážce a hojně se využíval v zápasech. Když došlo k zákazu zápasů v roce 1940, tak plemeno upadalo.
Až v roce 1982 vznikla organizace, která se soustředila na záchranu plemene, aby se zachovalo i pro další generace. Jejich práce byla úspěšná, o čemž svědčí i to, že se kanárská doga dočkala uznání FCI.
Kanárská doga byla Mezinárodní kynologickou federací uznána v roce 2001. Vzhledem k tomu, že plemeno pochází z ostrovů, tak se od sebe některé z linií více exteriérově liší. Podepsala se na tom i proběhlá regenerace plemene.
POVAHA
Kanárská doga je rozený hlídač, své rodině je velice oddaná a vždy ji bude chránit. Vychází i s dětmi, ale jejich soužití musíte mít vždy pod kontrolou. I když doga bývá k dětem tolerantní a pokud se jí něco nelíbí, odejde pryč, aby měla svůj klid.
K cizím lidem je přirozeně nedůvěřivá, na pozemek rozhodně nikoho nepustí. U vítaných návštěv jí musíte ukázat, že se jedná o přítele. S jinými domácími mazlíčky vychází poměrně bez problémů, naopak se v ní probouzí ochranitelský pud a přistupuje k nim jako ke členům rodiny. S ostatními psy se spíše toleruje, ale musíte ji od útlého věku učit s nimi vycházet, abyste později nenarazili na problém.
Toto plemeno se hodí pro zkušené páníčky, potřebuje zodpovědného majitele, který ho správně vychová. Se socializací musíte začít, jakmile si psa přivede od chovatele domů. Výcvik musí být důsledný, ale mějte s dogou trpělivost, nečekejte, že se bude učit lehce jako německý ovčák. Výchova a výcvik je náročnější, protože toto plemeno se učí pomaleji, ale zase co se jednou naučí, už si vždycky pamatuje. Pozor si dávejte na zlozvyky a zatrhněte je hnedka v začátku.
POHYB
Ač může doga na první pohled působit těžkopádně, má ráda pohyb a každý den byste měli vyrazit na delší procházku. Bydlíte v domku se zahradou? Nemyslete si, že vašemu psovi bude stačit výběh na ní, i vy budete muset nasadit obojek, vodítko a vyrazit.
Na typické kynologické aktivity toto plemeno není vhodné. Ale na dlouhých procházkách si budete rozumět. Pozor dávejte při pouštění na volno na ostatní psy, protože pokud by dogu obtěžovali, může se proti nim projevit, a proto byste ji měli mít vždy pod kontrolou.
Zejména ve štěněčím věku, ale ani později, plemeno nepřetěžujte. Je vhodné podávat kloubní výživu, která bude chránit klouby před opotřebením.
PÉČE
Péče o srst není složitá, krátká srst je bezúdržbová a stačí ji jednou za čas projet gumovým hřbílkem a když budete chtít vyčesat uvolněné chlupy, tak je nejlepší sáhnout po furminátoru.
Každý den kontrolujte oční okolí a případně odstraňte ospalky. Jednou za čas také prohlédněte uši, zda v nich není něco atypického. Vyčistit je můžete doma sami k tomu určenými přípravky, nebo navštivte veterinárního lékaře. Zmínit musíme i péči o chrup, je vhodné podávat mořskou řasu kelpu, která udržuje dutinu ústní zdravou. Kdyby se i přesto zubní kámen tvořil, pak budete muset sáhnout po kartáčku a speciální psí enzymatické pastě.
Poslední, na co musíte myslet, jsou drápy. U takto velkého plemene se při chůzi po tvrdém povrchu budou obrušovat samy, ale ne vždy pravidelně a dostatečně. Proto drápy jednou za měsíc zkontrolujte a v případě potřeby sáhněte po speciálních kleštích. Zvykejte svého psa na tuto činnost již od mala.
ZAJÍMAVOSTI
I kanárskou dogu stejně jako jiná podobná plemena, neminuly psí zápasy. Toto plemeno vynikalo mnoha vlastnostmi a jako zápasnický pes bylo velice oblíbené. Kanárská doga byla poměrně rozšířená, ale po zákazu zápasů v roce 1940 začalo jedinců postupně ubývat, až se plemeno dostalo na pokraj vyhynutí. Naštěstí se našla skupina chovatelů, která se zasloužila o jeho regeneraci.
VÝŽIVA
Kvalitní strava je důležitá, aby pes prospíval po všech stránkách a byl zdravý. Velké plemena psů jsou na výživu náročnější. Kanárská doga má sklony k obezitě, pokud ji překrmujete a má málo pohybu, proto hlídejte její váhu, protože jinak zbytečně přetěžujete klouby. Objevit se může i torze žaludku, ale o ní se dozvíte více v sekci zdraví.
První možnosti je krmení granulemi, ty jsou kompletním krmivem, což znamená, že pes v nich má všechno, co potřebuje. Vybírejte granule pro velká plemena psů, jsou jim přizpůsobená nejen svou velikostí. Dále zohledněte věk psa, až do zhruba 20 měsíců můžete podávat granule pro juniory a pak přejít na ty pro dospěláky. Při výběru granulí se orientujte podle složení.
Druhou možností je barfování, krmení přirozenou stravou, ale pozor, musíte psovi připravit vyváženou krmnou dávku a na to si potřebujete vše nastudovat. Velká plemena musí mít vyváženou stravu, aby byla zdravá. Do misky psovi servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Při velikosti dogy počítejte s dostatkem volného místa v mrazáku, kam budete moci nabalíčkovat připravené dávky.
Zdraví
Průměrná délka života: 9 - 11 let
Kanárská doga, podobně jako i jiná molossoidní plemena, může trpět problémy s pohybovým aparátem. Je důležité ji v době vývinu nepřetěžovat a nejlépe podávat kloubní výživu, která bude klouby chránit. Při uchovnění se sleduje pouze stav kyčlí kvůli dysplazii kyčelního kloubu.
I toto plemeno může postihnout akutní torze žaludku, při níž se musí okamžitě vyhledat veterinární pomoc, protože je nutný chirurgický zákrok. Jedná se o přetočení žaludku a zaškrcení jeho přívodu i vývodu. Předcházet ji lze správnými stravovacími návyky, a to hlavně rozdělením denní dávky na více porcí a dodržováním klidového režimu po jídle.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Kanárská doga se hodí k domku se zahradou, kterou bude moc hlídat. Ale není to pes, co by měl být stále zavřený v kotci, potřebuje být na blízku svému pánovi, aby nestrádala po psychické stránce.
Každý chovatel by měl pečlivě vybírat páníčky svých odchovů, aby se toto plemeno dostalo do zodpovědných rukou. Nehodí se pro začátečníky, potřebuje důsledného pána, který ví, co dělá. Výchova i výcvik bude trvat déle, protože doga se učí pomaleji, ale zase si pamatuje vše, co se již naučila.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Podmínky pro přijetí do chovu stanovuje v České republice Moloss Club CZ. Prvním předpokladem pro uchovnění je vlastnictví psa s průkazem původu FCI. Už když si štěně vybíráte, zohledněte, že jej chcete v budoucnu uchovnit. Štěně by mělo mít předpoklady pro chov a výstavy a být bez vad proti standardu.
Zhodnocen musí být nejen exteriér, ale také povahové vlastnosti, to se děje na bonitaci, nebo výstavě vyššího typu, kde se zadává CAC.
Od věku 18 měsíců musí pes absolvovat vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu. Z chovu jsou vyloučeni jedinci, kteří obdrží výsledek E.
Aktivní zapojení v chovu je možné od 18 měsíců věku, horní hranice není u psů stanovena a u fen je to 8. rok věku. Každá fena může odchovat maximálně 3 vrhy za 2 kalendářní roky, ale za ideál se považuje 1 vrh ročně.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Kanárská doga je málopočetné plemeno, které není příliš rozšířené. Mezi širokou věřejností není vůbec známá. Splést se dá s jinými molossoidními plemeny, v úvahu přichází cane corso nebo bandog.
Cane corso
Obě plemena jsou uznána Mezinárodní kynologickou federací, a to až ve 21. století, přestože historicky je jejich původ starší. Cane corso pochází z Itálie, výška psů je 64 až 68 cm a u fen je to 60 až 64 cm. Jeho krátká srst může být v barvě černé, olověně šedé, břidlicové, světle šedé, světle plavé, jelení červené či žíhané. Kanárská doga měří 60 až 66 cm psi a 56 až 62 cm feny. Zbarvení je možné ve všech odstínech žíhané, také všechny odstíny plavé až po pískovou. U cane corso se nekupírují uši. Ocasy mají obě plemena ponechané přirozené.
Bandog
Bandog není uznán Mezinárodní kynologickou federací, jedná se o poměrně nové plemeno, které bylo vyšlechtěno až ve 20. století. Psi měří 63 až 68 cm a feny 60 až 65 cm. Krátká srst je černá, žíhaná, žlutohnědá, modrá, šedá i žíhaná. V zemích, kde je to povoleno se uši kupírují, podobně jako u kanárské dogy. Ta měří 60 až 66 cm psi a 56 až 62 cm feny, takže velikost obou plemen je velice podobná.
STANDARDNÍ VZHLED
Molossoidní pes střední velikosti s přímočarým profilem a černou maskou. Má robustní, ale vyvážené proporce.
Tělo je delší než kohoutková výška, více je to patrné u fen.
Mozkovna je vzhledem k obličejové části v poměru 60 : 40 %, lebka je široká 3/5 z celkové délky hlavy.
Vzdálenost lokte k zemi dosahuje 50 % kohoutkové výšky, u fen je to o něco méně.
Ideální kohoutková výška
psi: | 63 cm | tolerance: +3 cm, -3 cm |
fenky: | 59 cm | tolerance: +3 cm, -3 cm |
Toleruje se 2 cm pod i nad stanovenou hranici, pokud se jedná o typického představitele plemene.
psi | 57,5 kg | tolerance: +7,5 kg, -7,5 kg |
fenky: | 47,5 kg | tolerance: +7,5 kg, -7,5 kg |
Hrubá, krátká srst je ploše přiléhající a nemá podsadu (může být na krku a zadní straně stehen). Na dotek je srst spíše drsnější. Na uších je velmi jemná a krátká. V kohoutku a na zadní straně stehen je srst delší.
Všechny odstíny žíhané od teplé tmavě hnědé až po plavou (všechny odstíny až po pískovou) nebo světle šedou. Přípustné jsou bílé znaky na hrudi, u báze krku nebo na hrdle, předních tlapkách a prstech zadních tlap, ale měly by být minimální. Černá maska v obličeni nepřesahuje přes úroveň očí.
Pružná a silná. Na krku a kolem něj je volnější. Při zvýšené pozornosti se na hlavě tvoří symetrické vrásky, které se vejířovitě rozbíhají směrem od čelní rýhy.
HLAVA
Mohutná, kompaktní, brachycefalická a pokrytá silnou kůží. Je tvaru dopředu lehce prodloužené krychle. Horní linie nosního hřbetu i mozkovny jsou paralelní nebo lehce sbíhavé.
MOZKOVNA
Příčně i podélně je mírně klenutá. Čelní kost je plochá. Jé těměř stejně dlouhá jako široká. Jařmový oblouk je výrazný s dobře vyvinutými lícními i žvýkacími svaly, které nejsou nápadné, kryje je volná kůže. Týlní hrbol je lehce naznačený.
Mezi nadočnicovými oblouky je dobře patrná, dosahuje zhruba do 2/3 lebky.
Výrazný, ale není přehnaný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je široká a černě pigmentovaná, je v jedné linii s nosním hřbetem. Má velké nozdry, které zajišťují dobré dýchání. Tlama je kratší než mozkovna (asi 40 % z celkové délky hlavy). Její šířka dosahuje 2/3 šířky lebky. Základna je velmi široká a směrem k nosní houbě se lehce zužuje. Nosní hřbet je plochý, rovný a bez známek brázd.
Horní pysk je visící, ale ne příliš. Při pohledu zepředu se horní pysk s dolním potkává a tvoří obrácené písmeno V. Pysky jsou mírně odchýlené a jejich vnitřní strana je tmavě pigmentovaná.
Skus nůžkový nebo může být i předkus, ale max. 2 mm. Přípustný je i klešťový skus, ale není žádoucí kvůli zubní erozi, kterou způsobuje. Špičáky jsou postavené daleko od sebe. Zuby jsou pevně usazené a velké. Špičáky jsou dobře vyvinuté, stoličky jsou velké a řezáky malé.
Mírně oválné, střední až velké. Nejsou zapadlé, ani vystupující, jsou daleko od sebe. Oči jsou zbarvené od tmavě hnědé po středně hnědou, a to v souladu s barvou srsti. Neměly by být světlé.
Nejsou povislá, ale pevně přiléhající, jsou černě pigmentovaná.
Středně velké uši jsou posazené daleko od sebe a porostlé krátkou, jemnou srstí. Uši přirozeně spadají po stranách hlavy. Když je pes složí, tak do tvaru růžového listu. Jsou nasazené mírně nad úrovní očí. Za neobvyklé se považují uši, které jsou nasazené moc vysoko a blízko u sebe. Tam, kde je povoleno kupírování uší, jsou upravené a vztyčené.
KRK
Kratší než hlava, Na spodní straně krku volná kůže vytváří lalok. Rovný a mohutný krk má tendenci být svalnatý a válcovitý.
TRUP
Široký, dlouhý a hluboký.
Není deformovaná, je rovná, držená dobře vyvinutými svaly, které nejsou příliš patrné. Od kohoutku směrem k zádi mírně stoupá, výška v zádi je o 1 až 2 cm větší.
Středně dlouhá, oblá a široká. Není příliš dlouhá, protože to by omezovalo psa v pohybu. Feny mívají záď širší.
Hrudník má velkou kapacitu. Hrudní svaly jsou dobře vyvinuté. Hrudník je hluboký, dosahuje až k loktům, a to při pohledu z profilu i zepředu. Obvod hrudníku je jako khoutková výška + 45 %. Hrudní koš je dobře klenutý.
Břicho je mírně vtažené, ale ne visící. Slabiny jsou mírně naznačené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Dobře položené vzad.
Šikmá a dobře zaúhlená.
Nejsou příliš přiložené k žebrům, ale zároveň ani moc nevybočují.
Rovné a dobře vyvážené, mají silné kosti a jsou dobře osvalené.
Mírně šikmá a velmi pevná.
Kočičí tlapy s okrouhlými, ale ne příliš sevřenými prsty. Polštářky jsou černé a dobře vyvinuté. Drápy jsou tmavé, bílé drápy nejsou žádoucí, ale mohou se objevit společně s barvou srsti.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Při pohledu zezadu jsou končetiny rovnoběžné a silné, nejsou vychýlené.
Dobřě osvalená a dlouhá.
Nejsou zaúhlena příliš výrazně, ale zároveň není zaúhlení nedostatečné.
Nárty jsou postavené kolmo.
Jsou stejné jako přední tlapy, akorát jsou delší.
CHODY PSA
Pohyb je prostorný s dlouhým krokem, kanárská doga je v pohybu pružná a mrštná. Ocas je nesený nízko a hlava je mírně nad úrovní hřbetu. Při zvýšené pozornosti (vzrušení) jsou hlava i ocas neseny výše.
OCAS
U kořene je silný a směrem ke špičce se zužuje. Dosahuje až ke hleznům, ne níže. Je středně vysoko nasazený. Při akci je zvednutý šavlovitě vzhůru, ale není stočený, ani se nenaklání směrem ke hřbetu. V klidu visí rovně a má mírně zahnutou špičku.