Jagdteriér

Jagdteriér je velký pracant, není to pes, který vám bude dělat domácího mazlíčka. Je to všestranně lovecky upotřebitelné plemeno s velmi silně vyvinutým loveckým pudem. S jinými domácími mazlíčky vycházet nebude, protože v nich může vidět kořist. Co se týká vztahu k ostatním psů, tak je velmi temperametní a může vyvolávat neshody. 

Svému pánovi je velmi oddaný a ochotně s ním bude spolupracovat. Potřebuje důslednou výchovu i výcvik. Rád bude mít celou svou rodinu, ale pozor na soužití s dětmi. S malými ratolestmi příliš nevychází, s těmi odrostlejšími může být za předpokladu, že se k němu budou chovat s respektem. K cizím lidem je ostražitý a na nově příchozí vás upozorní štěkotem, takže by se dalo říct, že je to i dobrý hlídač.

Je to učenlivé plemeno, ale jeho výcvik není úplně jednoduchý, musí mít pána s pevnou rukou, tím nemyslíme násilnou, nýbrž důslednou, aby dokázal zkrotit jeho temperament. 

Jagdteriér je lovecké plemeno, které potřebuje velké množství pohybu. Není to úplně rodinný pes, ale měl by mít lovecké využití, takže se skvěle hodí pro myslivce, ale zároveň není vhodný pro začátečníky.

Při venčení dávejte pozor na jeho silný lovecký pud, aby neutekl za zvěří. Krátká procházka kolem bloku ho rozhodně neuspokojí. Nejen, že potřebuje mnoho pohybu, ale také zaměstnání, aby se nenudil.

Péče o srst není náročná, ale záleží na tom, zda máte hladkosrstého nebo hrubosrstého psa. V případě krátké srsti stačí jednou týdně sáhnout ideálně po gumové hřbílku. V případě línání (dvakrát do roka), je pak pouštění chlupů intenzivnější a kartáčovat byste měli denně. Jedinci s hrubou srstí se navíc musí trimovat. Doporučujeme navštívit psí salon, kde tuto proceduru provede zkušený pracovník. 

Pravidelně byste měli kontrolovat uši, zda v nich není nějaký zánět a v případě potřeby můžete nechat vyčistit u veterináře. Na omytí očí se hodí mít doma borovou vodu nebo Opthal. Ospalky tvořící se v koutku očí je nutné odstraňovat. Zuby nemají takovou tendenci k tvrobě zubního kamene, ale objevit se může, a proto je lepší tomu preventivně předcházet.

Nezapomínejte na péči o drápy, ty se musí pravidelně zastřihovat, aby nezarůstaly a nezpůsobovaly psovi nepříjemnou chůzi. Zde je důležité se zaměřit i na pátý dráp na předních packách, který se nedotýká země a nedochází tak vůbec k jeho obrušování.

Jagdteriér byl vyšlechtěn, protože myslivcům chyběli menší psi na norování. Chtěli vytvořit lepšího foxteriéra, který se už tehdy choval, aby byl exteriérově hezký pro výstavy, a tak započalo šlechtění. Říká se, že myslivci nechtěli bílého psa, protože prý zrazuje zvěř, ale jedná se o pověru a za požadavkem tmavého zbarvení stála hlavně jednoduchá údržba takového psa.

Správné krmení každého psa bez ohledu na plemeno je důležité. Pro zdravý a spokojený život musí pes dostat ve stravě vše potřebné. Zejména ve štěněčím věku, kdy roste a vyvíjí se, by vyvážená strava neměla být podceňována. V dnešní době můžete krmit granulemi a nebo přirozenou stravou, tedy BARFem. 

Granulemi krmí většina lidí, je to jednodušší a nemáte s tím starosti. Pejskovi jen nasypete do misky a víte, že má vše. Ale neměli byste krmit jen tak ledajakými granulemi. Sáhnout musíte po kvalitním kompletním krmivu, ale jak ho poznat? Zapomeňte na barevné marketové granule a podívejte se do specializovaných prodejen. Vždy čtěte složení – na prvním místě bude maso, na škodu není snížený obsah obilovin. 

Barfování je složitejší, vyváženou krmnou dávku v určitém časovém úseku musíte připravit sami. Potřebujete k tomu základní znalosti a také dostatek místa v mrazáku, abyste mohli uchovávat dopředu připravené porce. Nebojte, syrové maso seženete ve speciálních prodejnách, můžete ho dokonce objednat i na internetu. 

Jagdteriér je aktivní pes, takže je možné, že budete muset sáhnout po granulích pro psy ve vyšší záteži nebo v případě barfu navýšit krmnou dávku. 

Jedná se o zdravé a houževnaté plemeno, které něco vydrží. Při lovu se nezalekne ani špatného počasí. Co se týká nemocí, tak při uchovnění je potřeba doložit výsledek vyšetření na onemocnění postihující oči, a to primární luxaci čočky, která může vést až k oslepnutí. Jedná se o genetické onemocnění, při němž se poškodí vlákna, která fixují čočku, a tak dochází k jejímu přemístění. 

Pokud si koupíte štěně z ověřené chovatelské stanice, nemusíte se tohoto onemocnění obávat, jelikož všichni chovní jedinci musí mít provedeno vyšetření. Výsledek může být N/N, v tom případě je pes čistý, pokud je přenašečem, tak mu vyjde (P/N). Přenašeč může být vždy spojen pouze s čistým jedincem, takže se nemohou narodit štěňata, u kterých by onemocnění propuklo.

Jagdteriér je poměrně náročné plemeno. Pokud si myslíte, že po procházce zaleze do pelíšku a bude odpočívat, jste na omylu. Je to lovec a potřeba práce se v něm nezapře. Je to ideální společník pro myslivce, se kterým může dělat pravidelné obhlídky a věnovat se činnosti, pro kterou byl vyšlechtěn.

Potřebuje mnoho pohybu a zaměstnání, takže i dostatek vaší pozornosti. Kdyby měl celé dny trávit sám na zahradě, tak rozhodně nebude šťastný. Nehodí se pro začátečníky a lidi, kteří jsou loveckými plemeny nepolíbení.

Ideální je, aby bydlel v domku se zahradou, může mít i kotec a v případě, že ho na zimu zateplíte, tak klidně může venku pobývat celoročně. Do bytu se příliš nehodí, potřebuje dostatek prostoru.

Aby se váš jagdteriér mohl zapojit do chovu, tak je nutné splnit podmínky stanovené klubem. Prvním předpokladem je koupě psa s průkazem původu FCI. Štěně by nemělo vykazovat odchylky od standardu. 

Věková hranice pro využití v chovu je 15 měsíců. Zúčastnit se musíte klubové výstavy od věku 12 měsíců a odnést si známku nejhůře velmi dobrá. Dále je nutné absolvování chovného svodu, který se koná současně s výstavou. Pes je na něm ohodnocen a v případě úspěchu odchází s hodnocením obstál. 

Dále je potřeba splnit jedno ze schémat loveckých zkoušek, jedná se o zkoušky norování pro nováčky (ZN), zkoušku vloh (ZV) a pak si můžete vybrat lesní zkoušku (LZ), všestrannou zkoušku (VZ), honičskou zkoušku (HZ) nebo podzimní zkoušku (PZ). Za hlasitost na stopě musí váš pes obdržet nejméně známku 3 a tu samou hlasitost pak předvést i na klubové zkoušce. V norování (ZN) je nutná minimálně známka 4.

Vady jsou definovány ve standardu plemene. Chybět mohou maximálně dva zuby M3. Pokud chybí jiné, je nutné doložit potvrzení od veterinárního lékaře, které bude zapsáno v průkazu původu. Jedinec s neúplným chrupem se musí spojit s plnochrupým.

Co se týká zdravotních vyšetření, tak je potřeba absolvovat genetické vyšetření na onemocnění postihující oči, a to primární luxaci čočky (PLL), pes musí mít výsledek čistý (N/N) nebo přenašeč (P/N). Pokud je jeden z chovného páru přenašeč, tak ten druhý musí být vždy čistý.

Veřejnost se obecně v loveckých plemenech moc nevyzná, a proto si plemena snadnou spletou. Jagdteriéra je možné zaměnit s jinými exteriérově podobnými loveckými psy. Zmínit bychom měli manchester teriéra, border teriéra a také velšteriéra.