Islandský pes

Islanský pes je energické, přátelské plemeno, které se hodí do aktivní rodiny. Má rád děti a dobře s nimi vychází. I ony s ním ovšem musí umět zacházet a rodiče by jejich soužití rozhodně měli mít pod kontrolou. Toto plemeno ke svým páníčkům velmi přilne a je jim rádo na blízko, nemá rádo samotu. 

Přestože má milou povahu, tak je dobrý hlídač, ale spíše ve smyslu, že vás na nově příchozího upozorní štěkáním, ale nijak by mu neublížil. S jinými mazlíčky v domácnosti nemívají problém. Dobře vychází i s ostatními psy. 

Socializace je důležitá od útlého věku, aby byl pes na vše zvyklý, důležitý je také základní výcvik. Někdy má islanďan svou hlavu, protože byl léta zvyklý pracovat samostatně a nemusel čekat na povel od pána. 

Jedná se o aktivního psa, který potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání. Každý den by měla být v plánu delší procházka proložená ideálně nějakou hrou nebo tréninkem, abyste svého parťáka alespoň trochu unavili. 

Je to ideální společník na dlouhé túry, výlety a také ho můžete vzít ke kolu nebo si jít společně zaběhat. Hodí se na mnohé kynologické aktivity – canicross i náročnější dogtreking. V létě můžete vyrazit společně k vodě a je to vášnivý aportér. 

Srst není na péči moc náročná, stačí jednou týdně vykartáčovat, v období línání pak častěji. Jinak má srst poměrně samočisticí schopnost. Šamponování není potřeba, v létě se s vámi pes rád vykoupe v přehradě nebo na písáku. 

Každý den zkontrolujte oči a odstraňte případné nečistoty nebo ospalky v očním okolí. Jednou za čtrnáct dní prohlédněte uši. Nezapomínejte ani na péči o zuby, nejlepší je mechanické čištění nebo můžete podívat různé doplňky stravy, které napomáhají udržovat zuby zdravé. 

A nakonec jsou na řadě drápky, ty kontrolujte alespoň jednou měsíčně. Obvykle se budou sami obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale rozhodně ne všechny stejnoměrně a hlavně páté drápky ani nejsou v kontaktu se zemí. Na zkracování drápů zvykejte svého psa od štěněte, protože tuto činnost většina pejsků nemá v oblibě. 

Islandský pes byl na pokraji vyhynutí, ale nakonec se ho povedlo zachovat. Mezi současnou populací je však mnoho příbuzných, protože jsou potomky pouze 23 jedinců. Jedná se o málopočetné až vzácné plemeno, v České republice zatím není žádná chovatelská stanice. 

Vyvážená a kvalitní strava je důležitá pro zdravý a spokojený život. Islandský pes patří ke středním plemenům a při výběru krmiva byste k tomu měli přihlížet. Můžete psovi dávat granule a nebo se rozhodnout pro druhý způsob krmení a tím je barfování.

Granule jsou kompletní krmivo, a to znamená, že psovi již nemusíte podávat nic dalšího, má v nich všechno, co potřebuje. Je ovšem potřeba vybírat kvalitní granule, ty poznáte podle složení. Zhruba do věku 12 až 15 měsíců byste měli psovi dávat granule pro štěňata nebo juniory, pak můžete přejít na dospělácké. 

Barfování je pro páníčka náročnější, protože jednotlivé krmné dávky si musíte připravit sami a syrové maso, kosti, přílohy a doplňky podávat ve správném poměru. Jako první je nutné si potřebné informace nastudovat, protože sestavení vyvážené krmné dávky je na vás.

Jedná se o zdravé a odolné plemeno, které není příliš zatíženo nemocemi. Objevit se může hlavně dysplazie kyčelního kloubu, proto je vhodné vybírat štěně po zdravých rodičích. Doporučuje se preventivně hlavně ve štěněcím věku podávat kloubní výživu. Dále se můžete setkat s očními problémy, hlavně se zákalem. 

Toto plemeno se hodí do domku se zahradou. Ideálně byste měli bydlet někde na venkově, není to úplně milovník města. Do bytu není vhodný, je to aktivní plemeno, které potřebuje zaměstnat, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Pokud se bude nudit, může vám začít ničit vybavení. 

Potřebuje důsledného, chápavého a trpělivého páníčka. Ideální je výcvik formou pozitivní motivace. Násilím a křikem ničemu nepomůžete. 

Chov plemene v České republice zaštiťuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů. Hlavním předpokladem je vlastnictví psa s průkazem původu. Už když kupujete štěňátko od chovatele, mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá vady uvedené ve standardu. 

Absolvovat musíte klubovou výstavu, kde bude pes ohodnocen, a to od věku 12 měsíců. Aktivní zapojení v chovu je pak možné od 15 měsíců a chovnost končí fenám 8. rokem věku, u psů není horní věková hranice stanovena. 

Islandský pes je málopočetné plemeno a rozhodně na něj jen tak na ulici nenarazíte. Zaměnit se dá s jinými psy s podobným exteriérem. Zejména se jedná o norského buhunda nebo finského špice. Při křížení byly použity také border kolie, takže uvádíme i ji.