Irský vlkodav

Vlkodav je velice přátelský a mírumilovný, své rodině je velice oddaný a miluje ji celým svým srdcem. Děti má rád a vychází s nimi naprosto bez problémů. Pokud chce mít svůj klid, tak prostě odejde, ale je nutné, aby ho děti respektovaly a chovaly se k němu správně. Jejich soužití musíte mít pod kontrolou i kvůli velikosti plemene. 

Přestože se jedná o původně lovecké plemeno, tak s jinými domácími mazlíčky vychází překvapivě dobře. Pozor dávejte u koček, je lepší, pokud spolu vyrůstají od útlého věku. Vlkodav není dominantní, a proto nemá problém ani při soužití s dalšími psy. Vždy je potřeba ohlídat, aby svou váhou jinému mazlíčkovi nechtěně neublížil. Co se týká cizích lidí, tak i k nim je vlkodav přátelský, není to hlídač v pravém slova smyslu, ale můžete si být jistí, že s ním na zahradě se k vám žádný lupič neodváží. V případě nutnosti umí zasáhnout a nezvaného hosta spacifikovat.

Důsledná výchova i výcvik jsou nesmírně důležité, dovedete si představit, jak by to vypadalo, když by vás pes velikosti vlkodava neposlouchal a dělal si, co chtěl? Vlkodav je poměrně citlivý, takže je nutné zvolit správný přístup, zapomeňte na křik a tresty, raději si připravte plno pamlsků a obrňte se trpělivostí. Vlkodav je chytrý a učí se dobře, takže se základním výcvikem byste neměli mít problém.

Přestože je vlkodav takový obřík a mohlo by se zdát, že pohybu moc nepotřebuje a bude mít raději svůj klid, tak opak je pravdou. Při šlechtění byli použiti mimo jiných plemen také chrti, a proto dokáže být velmi rychlý a v pohybu je velice obratný a vytrvalý. 

Každý den byste měli vyrazit na jednu delší procházku. Pozor na pouštění vlkodava z vodítka, aby se nevydal za něčím zajímavým, přece jenom lovecký pud se v něm nezapře. Z kynologických aktivit najde využití zejména v cousringu nebo dostizích. 

V období růstu je nutné psa nepřetěžovat, protože se vám to může později vymstít. Pohybový aparát tohoto plemene je velmi namáhán a jako štěně by rozhodně neměl chodit po schodech, ani skákat.

Vlkodav není na péči náročný, hrubou srst byste měli pravidelně jednou týdně vykartáčovat a vyžaduje trimování. S tím můžete navštívit psí salon, nebo se to naučit od chovatele. Pokud plánujete účast na výstavách, budete muset sáhnout i po nůžkách a lehce upravit dlouhou srst tak, aby se zvýraznily linie. Veškeré úpravy se vždy provádí v souladu se standardem. 

Počítejte s tím, že vlkodav může slintat, a proto mějte po ruce hadřík, kterým sliny otřete. Každý den se podívejte, zda nejsou u očí ospalky a v případě potřeby je odstraňte. Pravidelně kontrolujte stav uší, jelikož jsou klopené, tak si na první pohled nemusíte všimnout, že je v nich zánět nebo jiný problém. Vyčistit je můžete sami, nebo navštívit veterinárního lékaře. Zanedbat byste neměli ani péči o zuby, i když vlkodav nemá tak silné tendence k tvorbě zubního kamene, tak je vhodné zuby mechanicky čistit a podávat doplněk stravy, který udržuje dutinu ústní zdravou.

Nezapomeňte na zkracování drápů, jejich délku musíte udržovat takovou, aby psovi nevadily při chůzi. Je pravděpodobné, že při chůzi po tvrdém povrchu si je vlkodav bude samovolně obrušovat, ale jednou měsíčně je zkontrolujte a v případě potřeby speciálními kleštěmi zastřihněte. Na zkracování drápů zvykejte svého psa již od štěněte, na tlapky je většina psů velmi opatrná a nemají rádi, když jim s nimi páníčci něco dělají.

Irský vlkodav nemá své jméno jenom tak, až do konce 17. století sloužil nejen v zemi původu jako lovec vlků a vysoké zvěře. Pokud se podíváme trochu do historie, tak po době úpadku a vzkříšení plemene se mu v roce 1902 dostalo velké pocty, když byl vybrán Irskou královskou gardou jako jejich maskot. Při střídání stráží u Buckinghamského paláce vede irský vlkodav oddíl bubeníků a dudáků.

Vlkodav je poměrně náročný strávník, a to hlavně z hlediska výživových potřeb. Zejména ve štěněčím věku, kdy roste, musí mít kvalitní stravu, aby se správně vyvíjel. Z kvality byste samozřejmě neměli ustoupit ani v dospělosti. Stejně jako jiná velká plemena může i vlkodava potkat torze žaludku, takže dodržujte správné stravovací návyky, abyste tomuto akutnímu stavu předcházeli. Rozdělte denní dávku na více porcí a dodržujte po jídle klidový režim.

Krmit můžete granulemi, které jsou kompletním krmivem, to znamená, že v nich má pes vyvážený poměr všech látek, které potřebuje. Pro vlkodava vybírejte granule pro velká a obří plemena psů a dále se řiďte podle věku. Granulemi pro štěňata/juniory můžete krmit až do dvou let věku, protože velcí psi dospívají později. Granule vybírejte podle složení, neměla by v nich být přehlídka obilovin, ale naopak méně obilí a více masa. 

Další možností je barfování, tedy krmení přirozenou stravou, kdy podáváte syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky tak, abyste psovi zajistili vyváženou krmnou dávku. Důležité je si předtím nastudovat potřebné informace, protože barfování není jen tak. Musíte vědět, co děláte, abyste psovi neublížili. Pokud si nejste úplně jistí, že to zvládnete, jednou z možností je začít barfovat až v dospělosti, kdy už pes nemá tak náročné výživové nároky. Při velikosti vlkodava však počítejste s tím, že bude potřebovat mnoho místa v mrazáku na předem připrvené krmné dávky.

Průměrná délka života: 6 - 10 let

Irský vlkodav patří k obřím plemenům, u kterých se častěji objevují problémy s pohybovým aparátem. Je vhodné již od štěněte podávat preventivně kloubní výživu, která zajistí regeneraci opotřebovaných chrupavek a bude přispívat k bezbolestnému pohybu.

Dále se objevují nemoci srdce, na které jsou ovšem jedinci přijímaní do chovu testování. Vyskytnou se může osteosarkom, což je jeden z typů rakoviny kostí. 

Akutním stavem, který ohrožuje život, je torze žaludku, kdy dojde k přetočení žaludku a zaškrcení jeho přívodu i vývodu. Musí se to okamžitě řešit chirurgicky. Prevencí proti torzi je dodržování správných stravovacích návyků, a to zejména rozdělení denní dávky na více porcí a klidový režim po jídle.

Vlkodav je náročný na životní prostor, ideální je pro něj domek se zahradou, na které může mít i kotec, kde by ale neměl trávit celé dny, protože by mu to neprospívalo. Musí být na blízku své rodině, a proto je důležité, aby s vámi trávil dostatek času. Jsou vlkodavové, kteří bydlí se svými páníčky v panelovém bytě a zvládají to bez problémů. Všechno jde, když splníte i pohybové nároky plemene a věnujete svému psovi dostatek času.

Toto plemeno je vzhledem ke své velikosti náročné na finance, investovat musíte do krmení, které rychle mizí a v případě veterinární péče počítejte s většími náklady. Plemeno je náchylnější ke zdravotním problémům a jeho velkou nevýhodou je krátkověkost.

Výcvik není náročný, jelikož vlkodav se učí poměrně dobře. Zvládne jej i začátečník, ale výcvik je nutností, pokud pes neposlouchá, nemůžete nad tím jen mávnout rukou, ale je nutné to začít řešit.

Vlkodav má v České republice svůj vlastní chovatelský klub, který stanovuje podmínky uchovnění, jedná se o Wolfhound klub, ale toto plemeno můžete uchovnit i pod Klubem chovatelů chrtů. Prvním předpokladem pro uchovnění je vlastnictví psa s průkazem původu. Ideálně byste měli vybírat takové štěně, které má předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že v době odběru od chovatele nemá žádné výrazné vady.

Abyste se mohli zúčastnit bonitace, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, na které je pes odborně posouzen, tak musíte ve věku 7 až 18 měsíců absolvovat svod mladých. Pokud se svodu nezúčastníte k bonitaci můžete být připuštěni za vyšší poplatek. K bonitaci můžete přistoupit od věku 15 měsíců. Aktivní použití v chovu je potom možné od 18 měsíců u psů a od 24 měsíců u fen. 

Co se týká vyšetření, tak musíte svému psovi nechat vyhotovit DNA profil, a to konkrétně metodou ISAG. Dále musíte svému psovi nechat vyšetřit srdce, a to včetně doppleru. Vyšetření musí provést schválený kardiolog.

Není moc podobných plemen jako irský vlkodav, který je svým vzezřením a velikostí velmi charakteristický. Málokdo si jej splete, jako plemeno záměny přichází v úvahu pouze jeho „kolega“ skotský jelení pes neboli deerhound.