Irský setr

Irský setr je skvělým rodinným společníkem, má přátelskou a veselou povahu, navíc je velmi hravý a rozumí si s dětmi. I ony ovšem musí vědět, jak se k irčanovi chovat. Pokud je veden lovecky, tak je to skvělý pracant, ale jeho využití je všestranné.

S ostatními psy vychází dobře a rozhodně nerozpoutává konflikty. S jinými domácími mazlíčky to může být složitější, jelikož jeho lovecký pud mu velí rychle se pohybující zvířata lovit, ale pokud nenastane nějaká krizová situace, jejich soužití může být klidné. Nejlepší je, když žije s dalším mazlíčkem již od štěněte.

Irčan je velmi inteligentní a dobře se učí, takže výcvik ho baví a rád dělá nové povely. Ideální je přistupovat k němu prostřednictvím pozitivní motivace, k tomu budete potřebovat dostatek pamlsků a trpělivosti. Není to sice hlídač v pravém slova smyslu, protože není agresivní, ale přátelský, na každého příchozího vás však upozorní štěkotem, takže mu neunikne, ani myška.

Irský setr je velice aktivní a živé plemeno, aby byl spokojený a nenudil se, tak potřebuje dostatek vyžití. Samozřejmostí jsou delší procházky, má moc rád volný pohyb, ale pozor na jeho lovecký pud, aby vám neutekl. Základem je zvládnutí přivolání, ale i tak nikdy nevíte, co zajimávého potkáte a zda se vám psa podaří odvolat.

Pokud není lovecky veden, nestrádá, ale měli byste ho zapojit do nějakého kynologického sportu. Zvládne agility, společně můžete běhat canicross nebo se věnovat delšímu a fyzicky náročnějšímu dogtrekkingu, vyzkoušet můžete i záchranařinu. Pokud se nechcete věnovat žádné kynologické aktivitě, může s vámi chodit běhat nebo podnikat túry. Vzhledem k milé povaze tohoto plemene se výborně hodí i na canisterapii a můžete tak společně pomáhat druhým.

Má moc rád vodu, z čehož plyne, že pokud je lovecky veden, hodí se pro vodní práci. Pokud je to pouze rodinný společník, tak ho můžete v létě vytáhnout k rybníku nebo přehradě a zchladit se v horkém dni. 

Přestože má irčan delší srst, nevyžaduje přílišnou péči. Stačí jednou až dvakrát týdně vykartáčovat. Dvakrát ročně v období línání, pak budete muset po hřebenu sáhnout každý den, abyste odstranili uvolněné chlupy. Šamponování není potřeba, jen pokud se pes opravdu hodně ušpiní a nebo zapáchá. Pokud plánujete účast na výstavách, tak doporučujeme se ohledně výstavní úpravy poradit s chovatelem.

Kromě srsti byste měli pečovat o oči, uši a chrup. Je nutné udržovat čisté oční okolí a otírat každý den ospalky, které si pes sám neočistí. Pokud jsou třeba oči podrážděné, hodí se mít doma obyčejné oční kapky, kterými můžete v případě potřeby oči i vykapat. Irský setr má povislé uši, takže si na první pohled nevšimnete, že jsou špinavé nebo je v nich zánět, a proto byste je měli při kartáčování vždy zkontrolovat. Na zubech se může tvořit zubní kámen, proto je vhodné mechanicky je čistit kartáčkem, případně můžete podávat různé doplňky stravy, které brání usazování plaku a změkčují již vzniklý zubní kámen.

Posledním bodem jsou drápy, u větších plemen se často chůzí po tvrdém povrchu obrušují samy, stačí tedy jen kontrolovat a v případě potřeby zastřihnout, ale konkrétně pátý dráp na předních packách není vůbec ve styku se zemí, takže na něj budete muset jít s kleštičkami vždycky. Stříhání drápů není u většiny psů oblíbené, takže na to zvykejte již od štěněte. Pokud si na to netroufáte, můžete navštívit salon nebo veterináře.

Irský setr, ač se objevil později než jeho příbuzný irský červeno-bílý setr, stal se tak oblíbeným, že druhý jmenovaný na jeho úkor málem zanikl. Naštěstí byli jeden čas chápáni jako dvě variety jednoho plemene a nakonec se i červeno-bílý setr dočkal svého uznání Mezinárodní kynologickou federací. V Irsku byl a stále je nazýván Modderhu, což znamená červený pes. Co se týká obecného názvu setr, tak pochází z anglického set a označuje stavěcího psa, který najde, kde se nachází ulovená kořist.

Irský setr je velice aktivní plemeno, takže potřebuje dostatečně výživnou stravu, aby nestrádal. Krmit můžete granulemi nebo přirozenou stravou (tzv. barfem). Štěně si od chovatele většinou přivezete na granulích a je vhodné na těch stejných po nějakou dobu zůstat, abyste mu nezpůsobili žaludeční problémy. Irský setr patří k těm plemenům, u kterých se může objevit torze žaludku, ale více se dočtete v sekci zdraví.

Krmení granulemi je bez starostí, jen musíte vybrat ty správné pro vašeho psa. Vždycky si přečtěte složení a vybírejte takové, které mají na prvním místě maso. Neměly by obsahovat příliš mnoho obilovin, ale mohou být zcela bez nich. Kupovat budete granule pro velká plemena psů a nezapomeňte přihlédnout i k věku. Štěněčí granule jsou více výživné a budete s nimi krmit zhruba do 20. měsíce věku. Pak už můžete přejít na dospělácké. Vzhledem k velké aktivitě je možné, že budete muset kupovat granule pro psy v zátěži.

Pokud se rozhodnete barfovat, tak nejdříve musíte načíst potřebné informace, protože budete svému psovi sestavovat krmnou dávku a ta musí být v určitém časovém horizontu vyvážená, aby dostal vše, co potřebuje. Jídelníček se skládá ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Většinou se vše objednává ve větším množství ze specializovaných prodejen a poté se to naporcuje a dá do mrazáku. Při velikosti irského setra se vám bude hodit nějaké místo v mrazáku navíc.

Irský setr je zdravé a houževnaté plemeno, mohou ho však potkat problémy s pohybovým aparátem, nejčastěji se vyskytuje dysplazie kyčelního kloubu, na kterou je i povinné vyšetření při uchovnění. Kupujte proto štěně po zdravých rodičích, ale neskončete jenom u nich a podívejte se v rodokmenu hlouběji. Objevit se může i dysplazie loketních kloubů. 

Toto plemeno může být náchylnější na torzi žaludku, při které dojde k přetočení žaludku a zaškrcení přivodu i vývodu. Jedná se o akutní stav, při kterém je nutné okamžitě vyhledat veterinárního lékaře, který bude muset psa operovat. Torzi můžete předcházet správnými stravovacími návyky, a to rozdělením denní krmné dávky na více porcí, a také dodržováním klidového režimu po jídle.

Přestože toto plemeno potřebuje velké množství pohybu, tak může i bydlet i v bytě, kde by měl mít pelech a dostatek prostoru. Více se samozřejmě hodí do domu se zahradou, kde se bude moc proběhnout. Může pobývat i v kotci, ale rozhodně by tam něměl být zavírán příliš často, potřebuje být v kontaktu se svou rodinou.

Irský setr se hodí pro myslivce nebo aktivní páníčky, potřebuje dostatečně zaměstnat. Myslete na to, že pokud neuspokojíte irčanovu potřebu pohybu, svou energii využije jinak. Může se z něho stát útěkář, nebo vám bude z nudy ničit různé věci. Není ovšem nutné, aby byl lovecky veden, spokojený bude i bez lovu. 

Uchovnit irského setra je možné pod jedním ze dvou klubů, a to Moravskoslezským klubem anglických ohařů a Českým pointer-setter klubem. Mezi kluby je uzavřena dohoda o jednotných chovných podmínkách a vzájemně si uznávají chovné jedince.

Prvním předpokladem pro uchovnění je koupě štěněte s průkazem původu FCI, ideálně by mělo mít předpoklady pro chov a výstavy a být tedy bez hrubých vad proti standardu. Od věku 12 měsíců se musíte zúčastnit jakékoliv oficiální výstavy v ČR a dostat známku nejhůře velmi dobrá. Do posudku nebo rodokmenu musí rozhodčí napsat tyto údaje: skus (ideálně nůžkový), chrup (úplný), barvu oka (dle standardu) a kohoutkovou výšku (u psa min. 62 cm a u feny 58 cm). 

Pak musíte nechat psa vyšetřit na dysplazii kyčelního kloubu, do chovu jsou přijati jedinci s maximálním stupněm postižení 2/2 (C/C). 

Dále je potřeba absolvovat předepsané zkoušky a obdržet max. předepsané limitní známky (hledání – 3, vystavování – 4, vrozená chuť k práci – 4, postupování – 3, nos – 4, poslušnost – 2 a klid po výstřelu – 3. 

Irský setr je vzhledově i povahově podobný jiným plemenům z rodiny setrů. Je z nich asi nejrozšířenější, a proto nejznámější. Pověstné je jeho typické kaštanové zbarvení.