Havanský psík
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina IX. - Společenská plemena a toy |
Sekce 1 - Bišonci a příbuzná plemena |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 250 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | HAV |
Země původu: | Západní Středomoří |
Vznik plemene: | Starověk; přelom 18. a 19. století |
Průměrná délka života: | 12 - 15 roků |
Původní využití: | Společenský pes |
Využití dnes: | Výstavní pes, Dekorativní pes, Domácí mazlíček, Společenský pes, Rodinný pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Havanský psík
U tohoto plemene nebyly stanoveny žádné samostatně klasifikované variety.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Navzdory pojmenování havanského psíka neleží nejpůvodnější kořeny tohoto plemene na Kubě, ale ve Středomoří. Dávní předci současných bišonků, kteří se vyvinuli z původně loveckých psů, byli pro svou krásu a milou povahu ceněni již ve starověkém Řecku. Avšak nejspíše až mnohem později, v období novověku, se v západní části středomořské oblasti postupně vyprofiloval specifický typ malého společenského psíka s delikátní srstí, z něhož se následně vyvinula jednotlivá plemena bišonků do podoby, jak je známe dnes. Na pozdější diferenciaci jednotlivých bišonků měl rozhodující vliv rozsáhlý geografický rozptyl těchto psů, který byl krom jiného způsoben hojnou migrací námořníků středomořských zemí. Právě jim totiž dělali drobní psíci společnost na lodích a dostali se tak až do značně odlehlých končin.
Také španělští či italští mořeplavci, mířící ke břehům amerického kontinentu patrně z území dnešní Itálie, měli s sebou na palubách svých lodí drobné psí mazlíčky. Část z nich se takto dostala až na dalekou Kubu. Atraktivní malý psík, v této době výrazně gracilnější a lehčí než dnešní havaňáček, navíc výlučně čistě bílý, okamžitě zaujal kubánskou smetánku. Záhy se stal oblíbeným mazlíčkem zdejších boháčů a na Kubě se poměrně snadno zabydlel. V 19. století došlo k významné proměně jeho vzhledu. Kubánští chovatelé drobného bílého havaňáčka začali cíleně křížit s pudly, které si na ostrov přivezli v tomto období Francouzi. V důsledku tohoto zásahu se velikost havanského psíka zvětšila. Krom toho plemeno získalo svůj unikátní exteriérový rys, kterým se nápadně odlišilo od většiny ostatních bišonků - širokou barevnou variabilitu srsti.
V době své největší slávy se havanský psík těšil stálé přízni kubánských vážených rodin a několik zástupců plemene, kteří byli dovezeni z Kuby zpět do Evropy coby dar, bylo obdivováno nejvýznamnějšími evropskými osobnostmi včetně anglické královny. Postupně se plemeno masově rozšířilo mezi všechny vrstvy obyvatelstva a stalo se na Kubě běžným společenským mazlíčkem. V průběhu 20. století ale zájem o havanského psíka rapidně upadal. Celkový počet jedinců plemene dramaticky poklesl. Změna režimu v roce 1959 odstartovala velkou vlnu emigrace Kubánců. Řada lidí si s sebou do nové vlasti vzala i svého věrného psíka. Tak se dostalo několik reprezentantů tohoto pozvolna mizícího plemene na území USA.
V USA proběhla v 70. letech 20. století revitalizace plemene. Rozkošný havanský psík Američany zkrátka nadchl. Stejně bleskurychle, jako o několik staletí dříve jeho droboučký sněhobílý předchůdce okouzlil Kubánce i španělské námořníky, a stejně snadno, jako ve starověku získal obdiv obyvatelů středomořské oblasti jeho vzdálený prapředek. V roce 1979 byl založen Americký klub chovatelů havanských psíků. Oficiálního uznání se plemeno dočkalo až v roce 1991. Tehdy byl na Kubě založen Kubánský klub chovatelů havanských bišonků. O dva roky později se narodil první vrh štěňat tohoto plemene také v České republice. Česko se může v současné době pochlubit chovem havanského psíka na skvělé úrovni, což dokazuje řada prestižních ocenění z mnoha mezinárodních výstav.
POVAHA
Havanský psík patřil jistou dobu mezi nejvzácnější plemena světa. Částečně patrně v důsledku dramatických událostí, ke kterým došlo na Kubě, v zemi formování plemene, a jež tamějšímu zdárnému pokračování chovu tohoto psíka příliš nepřály. Do jisté míry také v důsledku oslňující popularity ostatních bišonků, kteří havanského psíka poněkud zastínili. Celosvětově proslulejší bylo dlouho trio jeho blízkých příbuzných: Bišonek, Boloňský psík a Maltézáček. Nyní se však situace pozvolna mění. Stále více lidí propadá kouzlu malého veselého psíka, který vyniká báječnou povahou a oproti doposud známějším příbuzným může nabídnout i atraktivní vícebarevný vzhled.
Spokojený havanský psík má ve tváři typický bišonkovský úsměv, který je naprosto neodolatelný. Jako kdyby měl v povaze velkou dávku hřejivosti z přívětivého podnebí své domoviny. Vždy dobře naladěný, rozverný, zábavný, připravený pro každý šprým a legraci, ochotný ke hře a dovádění. Ke své rodině si vytváří velmi pevnou vazbu, členům smečky oddaně dává najevo svou náklonnost. Za každých okolností vyhledává těsnou blízkost svého pána a je-li ponechán o samotě, může mít bez adekvátního tréninku na tuto situaci sklony k úzkosti.
Tento pes miluje děti a je schopen s nimi neúnavně lumpačit. Společné hry nesmí být ale na psíkův úkor, velice těžce nese hrubé zacházení, je-li mu jakkoli ubližováno, utrpí šrámy na duši a inklinuje k nadměrné plachosti. Bývá snadno cvičitelný a poslušný. Někdy může mít sklony si pozornost pána vynucovat nazlobeným vyštěkáváním. Vychází bezproblémově s ostatními domácími mazlíčky. Pokud je dobře socializován a má jen samé dobré dosavadní zkušenosti s ostatními psy, neváhá si nadšeně hrát i s těmi o poznání většími, než je on sám. Havanskému psíkovi nechybí ani notná dávka ostražitosti, podmíněná jeho velkou bystrostí. Na cizince upozorní, nejprve vůči němu může být poněkud obezřetný, ale většinou ho posléze přívětivě akceptuje.
POHYB
Navzdory své malé velikosti dokáže být dobře stavěný havanský psík velmi pohyblivý a akční. Ačkoliv nemůže kvůli svým rozměrům páníčka plnohodnotně doprovázet při extrémních outdoorových aktivitách, většinu turistických počinů hravě zvládne. Je vždy na majiteli psa, aby dobře odhadl náročnost aktivity a svého psa příliš nepřetěžoval. U havanského psíka je výhodou, že ho v krajním případě lze bez problémů vzít do speciální tašky či aspoň do náruče. Zapotřebí to ale nejspíš moc často nebude, činorodý havaňáček je velmi zvídavý a vytrvalý i v náročnějším terénu. Bývá obdařen dobrým čichem, které uplatňuje při pachových pracích.
Většinou si oblíbí i agility a ještě vás na hřišti pořádně prožene. Na druhou stranu dokáže být po pohybové stránce značně přizpůsobivý a spokojí se s několika kratšími procházkami denně. Slastným lenošením po boku páníčka také nepohrdne. Dostane-li se mu navíc každodenně pozornosti ve formě hry a zábavného tréninku, bude navýsost spokojený. Je však škoda nedat jeho radostnému temperamentu průchod v rámci nějaké aktivity. Kdo ví, skvělý tým společně vytvoříte třeba na dogdancingovém poli. Rozesmátý havanský psík k tomu má ty nejlepší předpoklady.
PÉČE
Srst havanského psíka v podstatě nelíná, což uvítají zejména chovatelé, zakládající si ve větší míře na zevnějšku svého příbytku. Tato příjemná skutečnost je však vykoupena zvýšenými nároky na péči o srst. Odumřelé chlupy se pochopitelně z havanského psíka nikam zázračně nevypaří, je třeba je odstraňovat průběžným vyčesáváním, jehož frekvence musí být častější než u psů, kteří línají. Havanský psík musí být česán ideálně obden. Jinak jeho srst plstnatí a vytvářejí se v ní nevzhledné motance a dredy. Ty nelze v pokročilejší fázi odstranit jinak než úplným odstřižením společně s normální zdravou srstí, do které jsou odumřelé chlupy zamotané. Zmiňovaný postup vede ovšem ke stavu, jenž je v prudkém rozporu se standardem, a má-li chovatel výstavní ambice, musí při zanedbání péče o srst na úspěchy na výstavách rychle zapomenout.
Zatímco osrstění některých psích plemen má výbornou samočistící schopnost a častějším koupáním bychom zástupcům těchto plemen spíše uškodili, srst havanského psíka tyto vlastnosti nemá a její očistě tak musíme dopomoci prostřednictvím šetrného koupání. To provádíme zpravidla jednou do měsíce, poté, co psa pečlivě vyčešeme. K péči o srst volíme jedině speciální šampony, kondicionéry a další kosmetické přípravky určené pro psy, nejlépe zakoupené po poradě se zkušenými chovateli havanského psíka. Nejen chovatelé začátečníci mohou zastřihnutí přerostlé srsti na tlapkách přenechat pracovníkům z dobrého salonu pro psy. Stejně jako nepatrné zastřihnutí srsti na čele, která v nezkrácené délce může způsobovat podráždění očí.
Oči patří k citlivým místům havanského psíka, o něž je nutné bedlivě pečovat. Bišonci všeobecně trpí na výtoky z očí, které při zanedbání, obzvláště u bílých jedinců, zanechávají nevzhledné stopy v srsti. Spíše než nárazové používání přípravků zacílených na odstranění nevábných hnědavých fleků pod očima je žádoucí oční okolí havanského psíka denně velice šetrně a jemně očistit navlhčeným vatovým tamponem. K tomuto účelu lze zakoupit i některý ze speciálních přípravků v obchodě s potřebami pro zvířecí mazlíčky. Tam je ostatně k dostání i čistící přípravek na uši, který používáme jedině v případě masivního znečištění zevního zvukovodu. Uši každý týden pozorně prohlédneme, přebytečné chlupy opatrně odstraníme prsty.
Patřičnou péči věnujeme taktéž chrupu svého psího kamaráda. Ostatně, je to jeho nejdůležitější nástroj. Průběžně proto kontrolujeme, zda se na zubech psíka neusazuje zubní plak. Má-li k tomu náš chlupatý svěřenec sklony, přistoupíme k pravidelnému čištění zubů pomocí speciální zubní pasty a kartáčku pro psy, a to mnohem dříve, než se zubní plak změní v tvrdý zubní kámen ohrožující zdraví zubů, s jehož solidním nánosem si poradí již jenom ultrazvuk veterinárního lékaře. Alespoň dvakrát měsíčně zkontrolujeme psovi drápky a podle potřeby zastřihneme. Přerostlé drápky nejen, že nepříjemně klapou po podlaze, hrozí i jejich poranění a zánět.
ZAJÍMAVOSTI
Přestože jsou pro chov havanského psíka po generace pečlivě vybíráni dlouhosrstí jedinci, splňující přísné nároky na požadavky ohledně srsti dané standardem, ojediněle se v rámci vrhu objevují i štěňata, která mají kratší osrstění. Tato skutečnost bývá odhalena přibližně okolo pátého týdne života štěněte, kdy se růst srsti v určitých tělesných partiích zastavuje. Solidní chovatel informuje chovatelský klub při nahlášení daného vrhu a štěně je označeno jako tzv. nestandard. To znamená, že disponuje průkazem původu, ale nemůže být v budoucnu zařazeno do řádného chovu.
Takové štěňátko je vhodné pro zájemce o havanského psíka, který neplánuje uchovnění svého psa v budoucnu, ale touží po mazlíčkovi právě tohoto plemene. Při výběru štěněte havanského psíka je třeba ostře odlišovat nestandardní štěňátka s průkazem původu od zodpovědných chovatelů a štěňátka tzv. bezpapírová, ovšem údajně po rodičích s průkazem původu. Často ani rodiče zmiňovaných štěňat nebyli uchovněni a mnohdy průkaz původu ve skutečnosti nemají. Při koupi štěněte si vždy ověřte existenci a věrohodnost dané chovatelské stanice, abyste se nestali obětí množitelů. Popularita havanského psíka stoupá, a tak budou bohužel nabídky podvodníků nejspíše jen přibývat.
VÝŽIVA
Vyvážená strava je nezbytným předpokladem pro správný vývoj a zdraví každého psa. Druh krmiva volíme vždy na základě velikosti a stáří našeho mazlíčka. Ať už se jedná o štěně, dospělého jedince nebo staršího psa, vyplatí se každopádně vždy volit co možná nejkvalitnější krmivo na trhu. Nadměrně šetřit na potravinách se zkrátka nevyplatí nejen u lidí, ale také u psů. Vyhýbáme se podezřele laciným granulím či konzervám. Stravu pro psa je možné připravovat z čerstvých surovin přímo v naší kuchyni. V takovém případě výchozí suroviny obměňujeme, vždy vynecháme sůl a jakékoliv koření, a nastudujeme si pečlivě, jaký poměr živin náš pes aktuálně potřebuje. Vytvořit adekvátní krmnou dávku vlastními silami je dost obtížné. Proto se v současné době spoléhá většina majitelů psů na krmiva granulovaná. V poslední době získává stále větší popularitu také BARF, krmení psa syrovým masem, kostmi a zeleninou. Havanský psík může mít sklony k obezitě, rozhodně není žádoucí mu "přilepšovat" zbytky od stolu z našeho talíře. Chceme-li mu přilepšit, používáme vždy kvalitní pamlsky určené pro psy malého vzrůstu.
Zdraví
Průměrná délka života: 12 – 15 let.
Havanský psík patří mezi plemena, jejichž zástupci mají v drtivé míře velmi dobrou zdravotní kondici a vrozenou odolnost. Zranitelnou oblastí bývají oči, jež jsou náchylné k podráždění a musí jim být věnována zvýšená pozornost. U některých jedinců byl zaznamenán výskyt katarakta. Mezi další zaznamenaná onemocnění patří choroby pohybového aparátu (dysplazie, luxace pately), dwarfismus nebo hluchota.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Havanský psík přinese radost do každé rodiny, lze ho doporučit i lidem důchodového věku. Hodí se též pro začínajícího chovatele. Je však třeba zdůraznit, že i když připomíná legračního plyšáčka a je tak malý a roztomilý, bylo by obrovskou chybou zanedbat u něj základní výchovu nebo nevyužít jeho slibný potenciál. Havanský psík se totiž učí s nadšením a velkou touhou vyhovět svému pánovi. Trpělivost a adekvátní motivace dokáží u havaňáčka divy. Kromě základních povelů je schopen se naučit různé kousky, kterými pak obšťastňuje své okolí.
Stejně jako u každého jiného psího plemene, také u havanského psíka hraje veledůležitou roli řádná socializace ve štěněčím věku. Jestliže je pejsek postupně a obezřetně seznamován s různými typy prostředí, poznává cizí osoby a navazuje nová přátelství s dosud neznámými zvířaty, dochází k příznivému formování jeho vlastností, které se mnohokrát vyplatí v dospělém věku. Důsledná socializace štěněte je nepochybně velkým vkladem do budoucna, který se majiteli psa nepočítaně vrátí. Štěně by mělo být od malička připravováno a zvykáno i na veškeré kosmetické procedury včetně prohlídky uší a chrupu.
Havanský psík uvítá možnost volného pohybu po rozsáhlé zahradě, avšak vždy platí, že jeho domov je hned vedle svého pána, uvnitř bytu nebo domu. Ke svému pánovi přilne havanský psík velmi těsně. Lehce se u něj rozvíjí separační úzkost, která propuká ve chvílích osamocení a může vést až k destruktivnímu chování. Je proto třeba věnovat nácviku pobytu o samotě zvýšenou pozornost. Z výše uvedeného vyplývá, že havanský psík není vhodný pro někoho, kdo tráví celé dny mimo domov bez možnosti vzít si svého psího společníka s sebou.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Aby mohl být zástupce tohoto plemene řádně uchovněn, musí splnit podmínky stanovené chovatelským klubem. Nezbytností je absolvování bonitace, během níž je posuzována exteriérová a povahová způsobilost k zařazení do chovu. Bonitace se mohou účastnit zdraví čistokrevní psi po dovršení věku dvanácti měsíců, kteří jsou opatřeni buďto tetováním nebo čipem. Pes je posuzován tříčlennou bonitační komisí, přičemž klub se zavazuje k organizaci alespoň dvou bonitací v každém kalendářním roce. Klub chovatelů málopočetných psích plemen vyžaduje potvrzení o absolvování alespoň jedné výstavy pořádané klubem s výsledkem „výborně“ či „velmi dobře“, vyjma kategorie dorostu.
Jako vyřazující vady jsou klasifikovány přílišná bázlivost a naopak nadměrná agresivita, nesprávné postavení chrupu (podkus či předkus), kohoutková výška mimo rozmezí stanovené v rámci standardu, abnormality v oční oblasti (entropium, ektropium), depigmentace očních víček či nosní houby. Mezi závažné vady, které mohou být rovněž důvodem k vyloučení daného jedince z chovu, patří zcela netypická stavba těla, vzdálená standardu, nesprávné postavení očí, kuželovitý či špičatý čenich, nesprávné postavení ocasu, deformace a špatný postoj končetin či srst neodpovídající kvalitou standardu. Jako závažná vada je posuzována i jakákoli nedovolená úprava osrstění.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Jednotlivé zástupce skupiny bišonků lze od sebe občas rozeznat pouze s obtížemi. Havanský psík se od ostatních nápadně odlišuje díky rozličnému zbarvení srsti.
Bišonek
Oblíbený bišonek se od havanského psíka liší stejně jako boloňáček a maltézský psík většinou hned na první pohled zbarvením, neboť u bišonka nejsou povoleny jiné barevné varianty než čistě bílá. Struktura srsti je u bišonka tzv. vývrtkovitá a srst je i o něco kratší. Bišonek může být vysoký až 30 cm, ale preferována je nižší kohoutková výška. Stejně jako u havanského psíka, ani u bišonka není standardem stanoveno hmotnostní rozmezí. Nejvýraznějšími rozdíly mezi oběma plemeny tedy zůstává struktura srsti a jeho zabarvení, velikost zástupců těchto plemen se může snadno překrývat.
Boloňský psík
Boloňáček může být sice o něco vyšší než havanský psík, ale dosahuje výrazně nižší hmotnosti – ideální váha boloňského psíka je 3,25 kg. Taková váha byla běžná u předků havanských psíků bílého zbarvení ještě před rozhodujícím formováním plemene na Kubě, které ovlivnilo zejména křížení s pudlem. U moderního havaňáčka není hmotnost standardem stanovena. Bílá srst boloňského psíka dorůstá délky okolo 10 cm a má typickou chomáčkovitou strukturu. Barevné variety nejsou povoleny, čistě bílé zbarvení zůstává jedinou povolenou barvou srsti.
Maltézský psík
Hmotnost maltézáčka je standardem omezena horní hranicí, kterou činí 4 kg. U havanského psíka takové omezení neexistuje a někteří jedinci tak mohou vážit více. Kohoutková výška zástupců mužského pohlaví u maltézáčka může dosahovat maximálně 25 cm, zatímco u havanského psíka je tolerována i výška 29 cm, ačkoliv ideální rozmezí se nachází mezi 23 a 27 cm. Hustá srst maltézského psíka je vždy bez podsady, ve srovnání se srstí havaňáčka působí těžším dojmem, nesmí být ani náznakem zvlněná. Zbarvení je povoleno jedině čistě bílé či se slonovinovým nádechem.
STANDARDNÍ VZHLED
Bystrý pes malého vzrůstu, vyznačující se jemnou, dlouhou srstí, ideálně vlnitou. Navzdory nevelké postavě a krátkým končetinám oplývá robustní tělesnou konstitucí.
Délka trupu, měřená od kohoutku až k nasazení ocasu, je s kohoutkovou výškou ve vzájemném poměru 4:3.
Vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolem je stejná jako vzdálenost mezi špičkou nosu a stopem.
Poměr mezi délkou hlavy a délkou trupu činí 3:7.
Ideální kohoutková výška
psi: | 25 cm | tolerance: +4 cm, -4 cm |
fenky: | 25 cm | tolerance: +4 cm, -4 cm |
Ideální výškové rozmezí je 23 - 27 cm.
Svrchní srst dorůstá v dospělosti psa délky 12 – 18 cm, je na dotyk měkká, může být rovná nebo vlnitá. Vlnitá podsada může zcela chybět. Povoleny jsou jedině tyto úpravy srsti: Jemné zastřihnutí srsti na čele, eventuálně na tlamě (preferován je však přirozený vzhled v této oblasti), zkrácení srsti na tlapkách.
Černá, hnědá (tzv. odstín havana, tabákově hnědá, červenohnědá), béžová (včetně černého overalu), bílá (jedinečně bílé zbarvení se vyskytuje jen velmi výjimečně). Ústřední zbarvení může být doplněno pálením, přičemž hnědožluté skvrny jsou povoleny v rozličných odstínech.
HLAVA
Středně dlouhá.
MOZKOVNA
Široká a plochá, může být nepatrně zaoblená. Je-li posuzována při pohledu zhora, je patrné zaoblení v zadní části a rovné linie dotvářející čtvercový charakter na všech zbylých stranách.
Zřetelný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Patrné je pozvolné zúžení tlamy směrem k jejímu zakončení, tlama však nikdy není ostře špičatá a nemá ani tvar připomínající kužel.
Dobře přilehlé a gracilní, čisté.
Kompletní chlup nůžkového skusu je vysoce žádoucí. Chybět mohou pouze určité premoláry (PM1) a třetí stoličky (M3).
Výrazné ploché, nevystupující.
Nápadně veliké a výrazné, tvarem připomínající mandle, příjemného výrazu. Zbarvení očí je hnědé, přičemž jsou preferovány co nejtmavší odstíny.
Tmavě hnědá až černá.
Na koncích mírně zaoblené, porostlé dlouhou srstí, adekvátně umístěné (ani příliš přilehlé ani odstávající od hlavy) v nenápadném záhybu kolem lící, nasazené přitom dosti vysoko na hlavě.
KRK
Středně dlouhý.
TRUP
Svou délkou jen nepatrně převyšuje kohoutkovou výšku psa.
Rovný, v bedrech jemně klenutý.
Skloněná.
Hrudník klenutý.
Břicho adekvátně vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Opatřené solidními kostmi, rovné, štíhlé, paralelně postavené.
Nesmí být umístěny ve větší vzdálenosti od země než od kohoutku psa.
Malé a podlouhlé. Prsty jsou navzájem těsně přilehlé.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Opatřené solidními kostmi, patrné je mírné zaúhlení pánevních končetin.
Malé a podlouhlé. Prsty jsou navzájem těsně přilehlé.
CHODY PSA
Volný pohyb hrudních končetin, hnací sílu poskytují pánevní končetiny pohybující se v přímé linii. Pohyb je pln lehkosti a pružnosti, vyjadřuje veselý naturel.
OCAS
Porostlý dlouhou srstí hedvábné struktury, nesený vysoko stočený do spirály či ideálně úhledně stočený přímo nad hřbetem.