Francouzský buldoček
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina IX. - Společenská plemena a toy |
Sekce 11 - Malí molossoidní psi |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 101 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | FB |
Země původu: | Francie |
Vznik plemene: | 19. století |
Průměrná délka života: | 11 - 12 roků |
Původní využití: | Krysař, společenský pes |
Využití dnes: | Domácí mazlíček, Společenský pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Francouzský buldoček
U tohoto plemene se nevyskytují různorodé variety.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Ve starověku byli na rozlehlém území římské říše chováni mohutní dogovití psi, kteří stáli na počátku formování široké škály plemen, do které patří i dnešní francouzský buldoček. V období středověku se v Evropě ze starověkých plemen vyvinul odolný pes, jenž byl používán při lovech divočáků a vysoké zvěře, kdy měl za úkol zadržet pomocí silného úchopu polapenou zvěř až do příchodu lovce. Tento pes získal pojmenování býkohryz (bullenbeisser) na základě jeho dalšího využití - dobytek poháněl výskokem na krk neposlušných kusů. Byl používán také při zápasech s býky.
Býkohryzové menšího vzrůstu pravděpodobně stáli u postupného formování francouzského buldočka. Toto plemeno se vyznačuje jedinečností v podobě vztyčených uší. Tento znak ho spolu s bostonským teriérem odlišuje od ostatních příbuzných plemen. Není zcela jasné, jakým způsobem ke vztyčeným uším francouzský buldoček přišel, stejně jako není zcela zodpovězena otázka, jak velkým dílem ovlivnili jeho vývoj anglický a španělský buldok. Jisté ovšem je, že francouzský buldoček byl křížen také s teriéry, což se jasně projevuje v jeho povaze.
Během 60. až 80. let 19. století probíhala emigrační vlna řady francouzských tkalců a krajkářů, kteří přišli v důsledku průmyslové revoluce v Anglii o zaměstnání, zpět do Francie. Tito lidé si vzali s sebou i své psy, zástupce tehdy velmi oblíbeného Toy Bulldoga, což byl v podstatě anglický buldok v malém. Na předměstí Paříže byli psi přivezení z Anglie kříženi s francouzskými psy. Uprostřed dělnického prostředí tak vznikl francouzský buldoček v moderní podobě. Zpočátku byl oblíbeným společníkem drožkařů, řezníků a nosičů, brzy se však stal miláčkem vyšších vrstev.
V roce 1880 došlo v Paříži k založení prvního chovatelského klubu francouzských buldočků. Ve výstavních kruzích bylo toto plemeno představeno poprvé v roce 1887. O deset let později vznikl chovatelský klub francouzského buldočka také v USA. V roce 1898 pak byl vypracován první standard plemene, který byl později ještě několikrát přeformulován. Jeho další úpravy byly zrealizovány v letech 1931-32, 1948 a 1986 a konečně roku 1994 byl standard plemene nově zkoncipován Výborem francouzského klubu francouzských buldočků.
POVAHA
Francouzský buldoček je společenský pes, který oplývá bystrostí, energičností, mazlivostí a hravostí. Pro tohoto psa veselé povahy je těsný kontakt s pánem a jeho rodinou nadmíru důležitý, citlivý francouzský buldoček vyžaduje dostatek pozornosti. Velmi miluje děti. Dobře obstojí také v roli ostražitého hlídače, ačkoliv není zbytečně uštěkaný.
Důležitým aspektem jeho povahy je také jeho schopnost se přizpůsobit různým situacím a prostředím. Francouzský buldoček není příliš náročný na prostory a dobře se cítí i v menším bytě. Je to skvělý společník pro jednotlivce i rodiny, který vždy přináší radost a úsměv do každodenního života.
Veselá a hravá povaha francouzského buldočka je jednou z jeho nejvýraznějších vlastností. S radostí se zapojí do různých her a aktivit, které si s ním můžete užívat. Být ve společnosti své rodiny je pro něj velkou radostí a uspokojením jeho přirozeného společenského instinktu.
Ačkoliv je francouzský buldoček hravý a mazlivý, také si udržuje určitou rovnováhu a klidnost. Jeho hlasitost je spíše rezervovaná a nemá sklony k nadměrnému štěkání. To z něj činí vyváženého a příjemného společníka jak v domácím prostředí, tak i na veřejnosti.
Všichni, kdo mají tu čest žít s francouzským buldočkem, si uvědomují, že toto plemeno je obdařeno jedinečnou povahou, které z nich činí milující, hravé a oddané společníky. Francouzský buldoček není jen psem, ale skutečným členem rodiny, který přináší radost a lásku do každého domova, kterým prochází.
POHYB
Toto plemeno zaujme na první pohled svým unikátním zevnějškem, díky kterému si získalo velkou skupinu skalních příznivců i odpůrců. Francouzský buldoček má svalnaté tělo, které vyžaduje adekvátní fyzické vyžití v podobě procházek a formou hry. Pokud mu není dopřán dostatek pohybu, mívá sklony k obezitě. Nejedná se ovšem o primárně sportovní plemeno, časté kratší procházky a skotačení s hračkou pro buldočka představují optimální fyzické vyžití, ačkoliv někteří chovatelé buldočků se svými psy provozují i psí sporty typu coursingu a agility. Přesto se hodí i k méně pohybově aktivním a starším lidem. Je výborným společníkem pro děti.
PÉČE
Srst francouzského buldočka je krátká, lesklá a hladká. Obvykle nepotřebuje náročnou údržbu, ale pravidelné kartáčování pomůže odstranit volné chlupy a udržet srst v dobrém stavu. Použijte měkký kartáč nebo rukavici pro odstranění odumřelých chlupů a stimulaci kožního oběhu. Věnujte zvláštní pozornost záhybům na obličeji, které je třeba pravidelně čistit, aby se předešlo vzniku podráždění nebo infekcí.
Francouzští buldočci mají velké výrazné oči, které potřebují pravidelnou péči. Denně je třeba je opatrně vyčistit jemným ubrouskem nebo vatovým tamponem navlhčeným čistou vodou nebo speciálním očním roztokem doporučeným veterinářem. Tímto způsobem se odstraní nečistoty a zabrání se vzniku infekcí.
U francouzských buldočků jsou uši vztyčené a velké. Pravidelná kontrola a čištění uší jsou důležité pro prevenci infekcí. Jednou týdně můžete jemně otřít vnější část ucha vatovým tamponem navlhčeným čistou vodou nebo speciálním čistícím roztokem pro uši. Je důležité nepoužívat předměty, jako jsou vatové tyčinky, které by mohly poškodit ušní kanály.
Pravidelná kontrola a případné zastřihávání drápů jsou součástí péče o francouzského buldočka. Drápy mohou růst příliš dlouhé, což může způsobovat nepohodlí nebo potíže při chůzi. Pokud si nejste jisti, jak drápy zastřihávat, je lepší požádat veterináře nebo profesionálního groomera o pomoc.
Stejně jako u všech plemen psů je i u francouzského buldočka důležité dbát na zdraví zubů. Pravidelné čištění zubů speciální zubní pastou a kartáčkem pro psy pomáhá předcházet zubnímu kameni a zubnímu onemocnění. Můžete také zvážit podávání přírodních žvýkacích předmětů nebo hraček, které přispívají k odstranění zubního plaku.
Francouzský buldoček nepotřebuje časté koupání, pokud není výrazně špinavý nebo nevyžaduje speciální léčbu. Příliš časté koupání může odstranit přirozené oleje z kůže a způsobit vysušení. Pokud je nutné ho vykoupat, použijte šetrný šampón pro psy a důkladně opláchněte srst, aby nezůstaly žádné zbytky šamponu.
Je důležité si pamatovat, že každý jedinec může vyžadovat individuální péči v závislosti na jeho konkrétních potřebách. Pravidelná návštěva veterináře a konzultace s profesionálním groomerem jsou vždy užitečné pro zajištění optimální péče o francouzského buldočka.
ZAJÍMAVOSTI
Francouzský buldoček je milován pro svou nezaměnitelnou mimiku v obličeji. Svým vzhledem upoutal četné umělce a stal se brzo po svém vzniku jejich nenahraditelným miláčkem. Platí to dodnes. Francouzského buldočka si pořídily hvězdy první kategorie Leonardo Di Caprio, Lady GaGa, Justin Bartha, Hugh Jackman, Pierre Brice, Anne Hathaway, Reese Witherspoon, Christina Ricci, Denise Richards a mnoho dalších.
Pro někoho může představovat určitý estetický problém chrochtání různé podoby a intenzity, které k buldočkovi vzhledem k jeho fyzické konstituci neodmyslitelně patří. Zástupci tohoto plemene mohou během spánku hlasitě chrápat a jsou pro ně typické i další četné hlasové projevy podobného charakteru. Milovníci tohoto plemene berou tento fakt, jenž je v očích odpůrců plemene značnou vadu na kráse, jako další z mnoha roztomilých a svébytných rysů, kterými se francouzský buldoček vyznačuje.
VÝŽIVA
Ve štěněčím věku je psovi nutné zajistit adekvátní přísun nezbytných živin, ideálně formou speciálního krmiva, druhově odstupňovaného podle věku štěněte. V dospělosti je dobré pokračovat s podáváním kvalitního superprémiového krmiva pro dospělé psy této velikostní skupiny. U francouzského buldočka je na místě přihlédnout k množství jeho fyzické aktivity a dispozicím k tloustnutí, řešením může být krmivo řady light. Pro psi pokročilého věku se nabízí krmivo pro seniory, které obsahuje upravený poměr živin s ohledem na zpomalený metabolismus starého psa.
Zdraví
Průměrná délka života: 11 – 12 let
Krátkolebost francouzského budločka s sebou nese hned několik zdravotních rizik. Jedním z nich je možnost výskytu dědičného rozštěpu patra u narozených štěňat, stálé potencionální nebezpečí v životě francouzského buldočka představuje náchylnost k snadnému přehřátí organismu. Relativně často se zástupci tohoto plemene potýkají s kožními problémy, k nimž inklinují v důsledku četných kožních záhybů na těle. Mezi další zaznamenané potíže podmíněné fyziologickou stavbou těla patří oční onemocnění a choroby kloubů a páteře. U některých zástupců plemene byla diagnostikována von Willebrandova nemoc (dědičné onemocnění podobné lidské hemofilii), psi s prokázanou dispozicí k tomu onemocnění jsou vyloučeni z chovné linie.
Také větší velikost hlavy ve spojení s nepříliš širokou pánví u francouzského buldočka představuje významnou komplikaci při porodu. Velkohlavá štěňata přicházejí na svět poměrně hojně císařským řezem, který je jinak u psů prováděn spíše vzácně.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Francouzskému buldočkovi koluje v žilách buldočí a teriéří krev, což s sebou nese jistou dávku umíněnosti. Během výcviku je třeba s tím počítat a přistupovat k psovi jemně a zároveň důsledně. Při dodržení tohoto základního pravidla zvládne naučit stěžejní povely francouzského budločka i chovatel bez velkých zkušeností.
Zástupci tohoto plemene se hodí pro život v městské zástavbě. Rozhodně nepatří do studeného kotce někde v zadním koutě zahrady. Při trvalém umístění venku by pes výrazně strádal na fyzické i psychické rovině. Francouzský buldoček si vystačí s malým životním prostorem. Zároveň ovšem velmi miluje pohodlí, a tak se může lehce stát, že se bude pokoušet osídlit vaši nejlepší pohovku v obýváku.
Speciální pozornost je třeba věnovat francouzskému buldočkovi především v horkém letním počasí. Krátkolebost u buldočků nezpůsobuje pouze již zmiňované chrochtání a chrápání během spánku. Za letních veder je nutné zajistit psovi pobyt v chladnějším a zastíněném prostředí a vyvarovat se jakékoliv nadměrné fyzické aktivity. V opačném případě by mohlo u buldočka dojít k životu nebezpečnému přehřátí organismu.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Podmínkou pro přistoupení k bonitaci je účast na alespoň jedné výstavě (minimální zařazení ve třídě mladých). Pes nesmí vykazovat závažné exteriérové vady, mezi něž patří různá barva očí, bezocasost, kupírované uši či ocas, nedostatečně vztyčené uši, rozštěp pysku, odstraněné či přítomné paspárky na pánevních končetinách, nežádoucí zbarvení (hnědá barva, černá barva s pálením, šedá myší barva), vážné poruchy zubního vzorce (spodní řežáky zavírající se za horními, špičáky zřetelné i při zavřené tlamě). Důvodem k vyloučení z chovu jsou fatální behaviorální poruchy.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Bostonský teriér
Podobné exteriérové prvky bostonského teriéra a francouzského buldočka podmínili společní předkové, hlavním shodným rysem jsou vztyčené uši, u jiných příbuzných plemen se nevyskytují. Bostonský teriér je díky úsilí šlechtitelů výrazně menší vzrůstem a liší se od francouzského buldočka také zmenšenou velikostí hlavy, ačkoliv problém ve formě komplikovaných porodů z tohoto důvodu u některých jedinců stále přetrvává. Povahově se bostonský teriér typickému teriérovi značně vzdálil, je podstatně mírnější, francouzský buldoček naopak určité znaky teriéřího naturelu nezapře, ačkoliv mezi ně ani nominálně nepatří.
STANDARDNÍ VZHLED
Navzdory malému vzrůstu značně svalnatý, podsaditý pes, vyznačující se kompaktní stavbou těla, výrazně krátkým, tuponosým obličejem, vztyčenýma ušima a krátkým ocasem.
Ideální kohoutková výška
psi: | 31 cm | tolerance: +0,5 cm, -0,5 cm |
fenky: | 31 cm | tolerance: +0,5 cm, -0,5 cm |
Výška není standardem stanovena, velikost musí být dostatečně úměrná k hmotnosti.
psi | 11 kg | tolerance: +3 kg, -3 kg |
fenky: | 11 kg | tolerance: +3 kg, -3 kg |
Krátká, přilehlá, hladká, s patrným leskem, na dotek jemná.
Plavé a žíhané, přičemž vrchní vrstva srsti je směskou černé a zlatavé barvy. Bílé znaky v oblasti hlavy a hrudi jsou přípustné.
Žíhané a bílé, přičemž bílá je základní barvou, kterou obohacují žíhané plotny.
Zcela bílé.
HLAVA
Výrazně široká, silná, čtverhranného tvaru, s téměř symetrickými vráskami a záhyby. Podstatná šíře na úkor ztracené délky. Oblast nosu a horní čelisti je vtažená.
MOZKOVNA
V horní části široká a téměř zcela plochého tvaru, čelo je výrazně klenuté.
Vystupující.
Dobře vyvinutá v oblasti mezi očima.
Silně patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Čenichová partie značné šíře a zároveň výrazně krátká.
Černého zbarvení, masité a povolené, dobře k sobě přilehlé, zakrývající zuby i jazyk.
Čelisti značné šíře a síly, patrné je vysunutí dolní čelisti před horní, které je při zavřené tlamě zmírněno. Typický zaoblený spodní oblouk zubů, není přípustný podkus dolní čelisti či naopak přehnaný předkus dolní čelisti.
Nevystupující, avšak solidně vyvinuté.
Velké, kulatého tvaru, tmavého zbarvení a živého výrazu, poněkud vystouplé, nízko posazené, poměrně dosti vzdálené od uší a od nosu.
Okraj víček je černý.
Vysoko posazené, střední velikosti, široké u kořeni a směrem ke špičce oblého tvaru, vzpřímeně nesené.
KRK
Krátký, s jemným klenutím. Lalok není žádoucí.
TRUP
Při pohledu ze strany patrné stoupání k bederní oblasti, následný náhlý pokles směrem k ocasu (kapří hřbet).
Osvalený a široký.
Krátká, masivní.
Šikmá.
Výrazně otevřené.
Značně hluboký hrudník válcovitého tvaru. Sudovitá žebra se silným zaoblením.
Adekvátně vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Rovné a svislé, a to při pohledu ze všech stran.
Obdařené silným osvalením, jasně vystupující a krátké.
Krátké a silné.
Krátké.
K tělu přilehlé.
Krátké, rovné, silné a zřetelně odsazené.
Krátké, silné.
Krátké, silné.
Kulatého tvaru, malé (tzv. kočičí), jemně vytočené, se silnými a tuhými polštářky. Drápy krátké a mohutné.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Trochu delší než hrudní, zadní část těla je proto zvýšená.
Pevná, zřetelně osvalená.
Krátké, pevné. Bez paspárků.
Nízké.
Kompaktního tvaru.
CHODY PSA
Pohyb je volný, končetiny přirozeně kopírují středovou rovinu těla.
OCAS
Nasazený nízko, přirozeně krátký, silný u kořene, patrně zalomený či zauzlený, ke konci zúžený.