Foxteriér hladkosrstý
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina III. - Teriéři |
Sekce 1 - Velcí a střední teriéři |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 12 |
---|---|
Země původu: | Velká Británie |
Vznik plemene: | 19. století |
Průměrná délka života: | 12 - 15 roků |
Původní využití: | Lovecký pes |
Využití dnes: | Dogdancing, Lovecký pes, Agility, Aktivní pes, Flyball, Rodinný pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Foxteriér hladkosrstý
Existuje druhé plemeno, a to drsnosrstý foxteriér, je však uznán jako samostatné plemeno.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Toto plemeno bylo vyšlechtěno v Anglii v 19. století. Foxteriér byl v této době chápán jako pes menší velikosti, který zaujímal na lovech pozici norníka a přišel na řadu v okamžiku, kdy se liška schovala pod zem. Významným chovatelem, který se o plemeno zasloužil byl reverend John Russell, který při své chovatelské práci kladl velký důraz na pracovní schopnosti plemene, exteriér pro něj nebyl až tak důležitý.
Již na první výstavě v anglickém Newcastelu v roce 1959 se objevilo několik foxteriérů. Po třech letech na další výstavě v Islingtonu byla pro tyto psy již vytvořena zvláštní třída, do které bylo přihlášeno hned 20 jedinců. V ten samý se rok se konala také výstava v Birminghamu, kde už se objevili opravdu kvalitní jedinci, na nichž byl postaven pozdější chov. Foxteriér se stával stále oblíbenějším a na výstavách se začalo objevovat velké množství jedinců.
Jako první byl uznán hladkosrstý foxík, který je tedy původní variantou. Drnosrstý fox se na výsluní dostal později, ale v oblibě svého bratra rychle předčil. Hlavně vystavovatelé těžili z delší srsti, protože při správné úpravě dokázala skrýt jisté nedostatky. I v dnešní době se více chová právě drsnosrstý foxteriér, v jehož prospěch hovoří i statistiky z chovu v České republice.
V Anglii byl foxík velice oblíbený, ale jinak tomu nebylo ani ve zbytku Evropy, konkrétně do Německa se první zástupce tohoto plemene dostal těsně před koncem 19. století. Během doby světových válek sice došlo k útlumu chovatelských aktivit, ale foxíka to nijak výrazně nepoznamenalo.
POVAHA
Foxteriér je veselý pes, který se hodí pro myslivce, ale i do rodiny. Nemusí být veden lovecky, ale potřebuje dostatek vyžití. Je hravý a dobře vychází i s dětmi, ale jejich hry byste měli mít pod dohledem. Je rád se svým pánem, samotu nemá v lásce, ale než přijdete domů z práce, naučí se na vás počkat.
K cizím lidem se chová nedůvěřivě a je to dobrý hlídač v tom smyslu, že každého příchozího ohlasí štěkotem. S ostatními mazlíčky nemusí výcházet úplně bezproblémově, protože má velice vyvinutý lovecký pud, který mu velí, považovat je za kořist. Měl by s nimi určitě vyrůstat od štěněte, pak se je může naučit respektovat, ale i když nechá na pokoji vaši kočku, po té sousedově určitě půjde. Zejména psi samci se mohou chovat dominantně vůči jiným psům.
Foxík je inteligentní pes, který se dobře učí. Socializace však musí důsledně probíhat od útlého věku, aby vám z něj vyrostl vychovaný a poslušný pes. Je potřeba počítat s tím, že někdy má svou hlavu, dokáže sám jednat a nemá rád přílišné opakování povelu, měli byste k němu přistupovat prostřednictvím pozitivní motivace.
POHYB
Jedná se o velice aktivní plemeno, jež doslova překypuje energií, kterou musíte vyčerpat, abyste byli oba spokojení. Foxteriér je stále velice oblíbeným společníkem myslivců. Nejvíce vyniká při norování, ale je všestranně využitelný a můžete ho tak potkat i na barvářských, lesních a dalších zkouškách.
Pokud nebude váš foxík veden lovecky, není to problém, jestliže si najdete jinou aktivitu, které se budete společně věnovat. Nabízí se agility, při němž oceníte mrštnost tohoto plemene. Neztratíte se ani při dogfrisbee nebo dogdancingu, ale pozor, foxteriér nemá rád neustálé opakování povelů, tak na to při výcviku myslete, abyste ho nenudili.
Foxík má velice vyvinutý lovecký pud, nezapomínejte na to při procházkách a dávejte si pozor, kde ho pustíte na volno. Každý den potřebuje delší procházku, klidně spolu můžete chodit běhat a vyzkoušet i canicross, tedy běh se psem.
PÉČE
Péče o srst tohoto foxíka není náročná, stačí jednou týdně přejet hřebenem určeným na krátkou srst. V době línání však počítejte se zvýšeným množstvím chlupů a jejich častějším vyčesáváním. Koupání není potřeba, po šamponu sáhněte pouze v případě, že se pes opravdu ušpiní a nejde to dolů.
Dále je nutné pravidelně otírat ospalky z očního okolí, aby se nehromadily. Kontrolovat byste měli také stav uší, pokud se vám zdá, že jsou špinavé, použijte speciální kapky, nebo můžete navštívit veterináře. Další kapitolou je péče o zuby, měli byste je pravidelně mechanicky čistit, aby se na nich netvořil zubní kámen. Podávat můžete i doplňky stravy, které mají pozitivní účinek na celkových stav dutiny ústní a zabraňují i zápachu z tlamy.
Foxík je malé a hlavně lehké plemeno, a proto si příliš neobrousí drápky, budete je muset pravidelně zkracovat, což u psů není příliš oblíbená činnost. Zvykejte na to svého psa již od štěněte, pokud si na to netroufáte, můžete chodit k veterináři nebo do salonu. Na stříhání drápů si pořiďte speciální nůžky, které seženete v chovatelských potřebách a minimálně jednou měsíčně je zkraťte. A hlavně nezapomeňte na pátý drápek na předních packách.
ZAJÍMAVOSTI
Již jsme zmínili, že o chov a rozvoj plemene se v 19. století postaral John Russell, reverend žijící v Devonshiru. Toto jméno by vám mělo být povědomé i díky jinému plemeni, které bylo po reverendovi dokonce pojmenováno, na mysli máme jack russell teriéra. Reverend se snažil vyšlechtit norníka, který bude při lovu stačit honičům, a to se mu povedlo. Kladl důraz zejména na upotřebení plemene, exteriér pro něj nebyl na prvním místě.
VÝŽIVA
Foxík je velice hyperaktivní, takže potřebuje dostatečně výživnou stravu, aby jeho tělo dostalo všechny živiny. Krmit můžete granulemi nebo přirozenou stravou, záleží na vás, jak se rozhodnete.
Krmení granulemi je jednoduché, jen nasypete do misky a víte, že pes má v krmné dávce všechno. O to více pozornosti je ale potřeba věnovat výběru správných granulí. Měli byste se zaměřit na granule pro malá plemena psů a zohlednit také věk. Zhruba do věku jednoho roku můžete krmit štěněcími a pak se doporučuje přejít na dospělácké. Je možné, že běžné krmivo vašemu foxíkovi stačit nebude, pak můžete zvolit granule pro aktivní psy. Při výběru si vždy čtěte složení, na prvním místě musí být maso, je vhodné vybrat krmivo se sníženým obsahem obilovin nebo zcela bez nich, jelikož jsou častým alergenem.
Dalším způsobem krmení je barfování, kdy servírujete do misky syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Krmnou dávku tvoříte sami, a proto je nutné abyste si nejdříve nastudovali potřebné informace. Jednotlivé porce si dopředu připravíte a pak je uchováváte v mrazáku. Maso a další potřebné suroviny seženete ve specializovaných prodejnách.
Zdraví
Foxík je zdravé plemeno, ale mohou se u něj objevit některé dědičné nemoci. Pokud se zaměříme na pohybový aparát, jedná se luxaci pately, tedy vykloubení čéšky. Mnoho chovatelů nechává své psy vyšetřit, a proto je vhodné vybírat si štěně po zdravých rodičích. Ve štěncím věku byste psa neměli přetežovat, podávat můžete preventivně kloubní výživu jako doplněk stravy.
S bílou barvou je spojená geneticky podmíněná hluchota, může být jak jednostranná, tak oboustranná, ale rozeznat bez vyšetření jednostranně postiženého jedince od toho zdravého není jednoduché. Hluchotu lze testovat tzv. BAER testem, již od věku 8 týdnů štěněte můžete vědět, zda je váš pes zdravý.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Jedná se o velice aktivní plemeno, které musíte dostatečně zaměstnat, aby vám z nudy doma neničilo vybavení. I když se jedná o loveckého psa, nemusí být nutně veden lovecky, jeho energii můžete vybít i jinak.
Měl by bydlet v bytě nebo domě se zahradou, kde bude nejšťastnější. Rozhodně to není pes, který by se hodil do kotce. Nemá rád samotu, a proto byste ho neměli nikam zavírat, bude vám rád na blízku. Pelech by měl mít umístěn ve vaší blízkosti, aby mohl pozorovat, co se doma děje.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Pokud byste rádi svého psa zapojili do chovu, tak na to myslete již při pořízení štěněte, mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy a hlavně musí mít průkaz původu. Pak stačí splnit podmínky, které stanovuje Klub chovatelů foxteriérů ČR.
Pro uchovnění je nutné se jenom zúčastnit klubové výstavy a odnést si z kruhu známku nejhůře Velmi dobrá. V posudku je nutné mít uvedenou kohoutkovou výšku a zároveň počet zubů. Pokud má jedinec nějakou vylučující vadu, která je uvedena ve standardu, tak nebude uchovněn.Výstavy platné pro uchovnění se můžete zúčastnit od věku 12 měsíců psa.
Aktivní využití v chovu je možné od věku 15 měsíců, psi jsou vedeni jako chovní do 9 let věku, ale je možné to při dobré kondici vždy o rok prodloužit a u fen je horní věková hranice pro krytí stanovena na 8. rok věku. Každá fena může za jeden kalendářní rok odchovat pouze 1 vrh.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Foxík je dost typický teriér, ale přesto se dá zaměnit s jinými psy, ne každý bude vědět, že drsnosrstý a hladkosrstý foxteriér jsou dvě samostatná plemena. Záměna je dále možná s jack russell teriérem a v úvahu by přicházel také málo známý toy foxteriér.
Jack Russell Teriér
Oba tito teriéři jsou uznaní Mezinárodní kynologickou federací, akorát jack russell spadá do sekce malých teriérů a foxík patří k velkým. Jedním z rozeznávacích znaků je velikost. Foxík měří v kohoutku maximálně 39 cm psi a feny o něco méně. Jack russell měří 25 až 30 cm (10 až 12 palců). Zbarvení je velice podobné, russllík je převážně bílý s černými, nebo tříslovými znaky. Foxík má také převládající bílé zbarvení, i zcela bílé, nebo s černými a tříslovými znaky. Rozdílná je také hlava, russell teriér má širší tlamu.
Foxteriér drsnosrstý
Drsnosrtý foxík je samostatné plemeno a od hladkosrstého se liší typem srsti. Obě sesterská plemena patří do stejné FCI skupiny a v České republice mají také jeden chovatelský klub. Drsnosrstý má tvrdou cca 2 cm až 4 cm dlouhou srst, záleží na tělesné partii. Na mordě drsná srst vyváří delší vous.
Americký toy-foxteriér
Toy je poměrně mladé plemeno a nyní patří do skupiny neuznaných plemen FCI. Má kvadratický formát těla a ideální výška je 22,8 až 27,9 cm, přijatelná je pak výška 21,5 až 29,2 cm. Na první pohled jej od klasického foxíka odlišíte podle vztyčených uší. Zbarvení je možné bílé s černou hlavou a jasným pálením, dále bílé a hnědé s pálením, bílé a tříslové nebo poslední je bílé a černé. Ocásek se může a nemusí kupírovat.
STANDARDNÍ VZHLED
Foxteriér je aktivní pes plný elánu. Jeho síla i kostra odpovídají malému rámci. Nesmí být hrubý ani těžkopádný. Nemá krátké, ani příliš vysoké nohy. V postoji připomíná dobře stavěného koně (huntera), který má krátký hřbet, jenž v postoji zabírá co nejvíce půdy.
Kohoutková výška psů nepřesahuje 39 cm, feny měří přiměřeně méně.
psi | 7,5 až 8 kg |
fenky: | 7–7,5 kg |
Přiléhavá, rovná, tvrdá, hustá, hladká a bohatá. Ani břicho a vnitřní strana stehen nejsou holé.
Převládá bílá, může být zcela bílá, bílá s tříslovými, černými nebo černými a tříslovými znaky. Vysoce nežádoucí jsou žíhané, červené nebo játrové znaky.
HLAVA
MOZKOVNA
Středně úzká, plochá a směrem k očím se zužuje.
Vyjádřen mírně.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je černě pigmentovaná. Obě čelisti jsou svalnaté a silné, pod očima mírně ustupuje. Tato partie je jemně modelována, nesbíhá se v rovné linii jako klín.
Čelisti jsou silné, skus je nůžkový s pravidelnými a silnými zuby, které jsou postaveny kolmo (horní řezáky těsně překrývají ty dolní).
Nejsou plné.
Poměrně malé, co nejvíce kulaté a tmavé. Nejsou vypoulené, výraz je inteligentní.
Malé uši mají tvar písmene V, jsou překlopené směrem dopředu, a to těsně k lícím. Nejsou zavěšené po stranách hlavy. Překlopení ucha je nad úrovní horní části lebky. Boltec je středně silný.
KRK
Svalnatý, suchý, správně dlouhý, bez volné kůže a postupně se rozšiřuje do ramen.
TRUP
Rovný, krátký a pevný, bez náznaku ochablosti.
Velmi mírně klenutá a silná.
Hrudník je hluboký, ale ne široký. Přední žebra jsou klenutá a zadní dosahují hluboko.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
V celém průběhu jsou silné v kostech.
Šikmé, dlouhé, dobře uložené dozadu, zřetelně vyznačené a v kohoutku jemně modelované.
Končetiny jsou ze všech stran rovné a kloub je malý až nezřetelný.
Kulaté, kompaktní a malé s pevnými a tvrdými polštářky. Tlapy nejsou vbočené dovnitř, ani vybočené ven, prsty jsou mírně klenuté.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Svalnaté, silné, záď není sražená a končetiny nejsou pokrčené.
Silná a dlouhá.
Dobře zaúhlená.
Nízko postavené.
Kompaktní, kulaté a malé s tvrdými a pevnými polštářky. Prsty jsou mírně klenuté, tlapky nejsou vbočené ani vybočené.
CHODY PSA
Končetiny se pohybují přímo dopředu a paralelně. Lokty se pohybují v ose těla podél boků. Kolena se nevytáčejí dovnitř ani ven. Hnací síla vychází ze zadních končetin.
OCAS
Dříve se hodně kupíroval. Ale dneska se objevují obě podoby.
Kupírovaný ocas je vysoko nasazený, silný a nesený vesele, není nad hřbetem nebo stočený nad něj.
Nekupírovaný ocas ja samozřejmě také nasazený vysoko a nesený vesele, ale ne nad hřbetem. Je rovný a středně dlouhý – dokresluje celkový typický vzhled psa.