Finský špic

Jedná se o velmi pracovité lovecké plemeno. Jeho povaha není jednoduchá, ale stručně lze říci, že je to milý a přátelský pes. Ke svému páníčkovi dokáže být velmi milující a je mu hluboce oddán. Hodí se do aktivní rodiny. S dětmi vychází velmi dobře, ale rozhodně by neměl sloužit jako jejich mazlíček. Nesmí být agresivní. Snášenlivost s ostatními zvířaty je horší, protože je to lovec. Podobné je to s ostatními psy. Pokud plánujete pořízení druhého psa, tak finský špic může být žárlivý. Vyhovuje mu, pokud má svého pána jen pro sebe.

Typickým znakem finského špice je uštěkanost. Při lovu je zvyklý hlasitě dávat najevo, že našel kořist. Je dobré jej od raného věku mírně usměrňovat, protože sousedi z jeho zvučného hlasu mít radost nebudou. Kromě lovu je i dobrým hlídačem a každého nově příchozí ohlásí.

Finkie je na výchovu složitější, se socializací je dobré začít v útlém štěněčím věku. Přestože základní poslušnost a povely zvládá, tak počítejte s tím, že se nejdná o psa, který vždy poslechne na 100 %. Je poměrně tvrdohlavý a nedělá mu problém samostatné jednání, jak je pro psy z páté skupiny FCI zvykem. Hodí se dokonce na některé psí sporty.

Finský špic je velice aktivní plemeno a potřebuje mnoho pohybu. Jeho hlavní předností je vytrvalost a rychlost. Je vhodný pouze pro lidi, kteří rádi tráví mnoho času v přírodě. Využívat se samozřejmě dá k lovu, což je jeho hlavní pracovní zaměstnání. Abyste vybily jeho energii, tak počítejte s každodenními dlouhými procházkami a nejlépe nějakou aktivitou v podobě psích sportů.

Přestože je to poněkud trvdohlavý pes a jeho výcvik může být náročnějsí, tak se hodí i na agility. Vzhledem k jeho přednostem se můžete věnovat vytrvalostním sportům a dokonce se dá využít i v zápřahu. Vhodné jsou aktivity jako canicross (běh se psem), bikejöring (jízda na kole se zapřaženým psem), skijöring (jízda na lyžích se psem v zápřahu) či dogtrekking, což je extrémní sport, při němž psovod se psem překonávají velké vzdálenosti (minimálně 80 km, ale většinou přes 100 km). 

Přestože se jedná o plemeno s bujnejší srstí, tak není potřeba žádná speciální péče. Vzhledem k bohaté podsadě však počítejte v období línání s velkým množstvím chlupů a každodenním kartáčování. Jinak je srst finského špice relativně bezúdržbová. Toto plemeno se vyznačuje tím, že jej nedoprovází typický psí zápach. Jesltliže nemáte výstavního šampiona tak další úprava srsti není nutná. Finkie rád plave, takže v létě můžete vyrazit společně někam k vodě.

Při pohybu po tvrdém povrchu sice dochází k obrušování drápů, ale je vhodné pravidelně kontrlovat jejich délku, aby nepřerůstaly. V případě potřeby drápky zastřihněte speciálními kleštěmi a nezapomínejte na pátý dráp na předních tlapkách, který není ve styku se zemí. Na stříhání drápů zvykejte svého špice již od štěněčího věku, pro většinu psů je to choulostivá činnost, kterou nemají příliš rádi. 

Pečujte o zuby, abyste předešli tvorbě zubního kamene. Můžete je čistit mechanicky, nebo podávat doplňky stravy, které zabraňují jeho vzniku. 

Podle některých zdrojů je předkem finského špice arktický vlk, kterému vděčí za skvělé lovecké schopnosti. Podle jiných došlo dokonce ke zkřížení vlka a lišky, od které plemeno převzalo typický vzhled. tyto informace nejsou nijak podložené a jedná se pouze o dohady.

Již jsme zmiňovali, že finkie je dost uštěkaný, ale není se čemu divit, má to v povaze. Jeho zvláštní hlas, který je podle některých podobný jódlování je velmi ceněn. Ve Finsku se dokonce pořádají soutěže ve štěkání o tzv. štěkajícího krále. Štěkání se prověřuje i u zkoušek, kde musí štěknout 60krát za minutu.

Finský špic je psí strávník jako každý jiný. Aby pes prospíval, tak mu musíte dopřát kvalitní krmivo. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, tak to máte bez starostí, protože obsahují vše potřebné. Dostatek pozornosti byste měli věnovat jejich výběru, vždy si přečtěte složení. Na prvních místech by mělo být deklarováno maso (nejlépe v sušeném stavu). Zaměřte se i na obsah obilovin, ideální je vybírat krmivo Grain free (bez obilovin) nebo Low grain (s nízkým obsahem obilovin). Protože pšenice, kukuřice i sója patří k nejčastějším alergenům, které mohou vašemu pejskovi způsobit problémy.

Jestli chcete mít skutečný přehled o tom, co váš pes jí a nevěříte průmyslově vyráběným krmivům, tak můžete krmit přirozenou stravou, čemuž se říká BARF. Zkratka pochází z anglického Bones and Raw Food a pejskovi servírujete syrové maso, zeleninu, přílohy kosti a potřebné doplňky. Než začnete krmit barfem, tak si musíte nastudovat potřebné informace, protože vaším úkolem je sestavit psovi vyváženou krmnou dávku, aby mu nic nechybělo. Budete potřebovat nějaké místo v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé porce připravit dopředu. Někteří lidé krmí i vařenou stravou. Při tepelné úpravě však suroviny ztrácí mnoho prospěšných látek. Vařené jídlo, zejména rýže s kuřecím masem a mrkví se doporučuje podávat v případě, že má váš pes zažívací problémy.

Průměrný věk: 12–14 let

Finský špic je zdravé a odolné plemeno. Může se u něho vyskytnout dysplazie kyčelního kloubu, ale v celé populaci postihuje pouze zanedbatelné procento jedinců. Pokud byste se rozhodli, že si chcete toto plemeno dovézt, tak si určitě kupte štěně po zdravých a vyšetřených rodičích.

Finský špic se hodí k celoročnímu pobytu venku, protože před nepříznivými vlivy počasí ho chrání jeho srst. Není s ním problém ani při soužití v bytě, ale pouze za předpokladu, že plně uspokojíte jeho pořebu pohybu. Na zahradě je nutné mít kvalitní oplocení, protože někteří jedinci mohou mít sklony k utíkání. Finie rád vyhrabává díry, takže se připravte, že váš trávník nebude vypadat tak upraveně jako předtím. 

Vzhledem ke své povaze a větší náročnosti na výcvik není ideální jako první pes pro začátečníka. Potřebuje důslednou výchovu a socializaci, aby z něho vyrostl bezproblémový pes. Hodí se pouze do aktivní do rodiny. I když bude dobře vycvičen, tak si uvědomte, že to není plemeno, které poslechne za všech okolností. Finský špic je relativně samostatný a má svoji hlavu. 

Při procházkách venku byste jej neměli pouštět z vodítka, aby se nezatoulal za zvěří. Jeho lovecký pud je silný a funguje spolehlivě, proto ho pouštějte na volno pouze na oplocených pozemcích.

V současné době (2019) se v České republice zřejmě nevyskytuje žádný chovný jedinec tohoto plemene, protože na stránkách klubu chybí takové informace. Chov zaštiťuje Klub chovatelů špiců a ten definuje podmínky udělení chovnosti.

Prvním předpokladem k uchovnění jedince je nákup štěněte s průkazem původu po zdravých a úspěšných rodičích. Pokud byste se rozhodli pro koupi tohoto plemene, tak byste museli štěňátko importovat ze zahraničí, zřejmě ze země původu či Švédska, protože finští špicové nejsou příliš rozšíření.

K uchovnění je třeba se zúčastnit bonitace pořádané klubem, a to od věku 15 měsíců jedince. Tato akce je podobná výstavě a pes je na ní odborně posouzen a veškeré jeho nedostatky jsou zaznamenány. Předkládají se výsledky zdravotních vyšetření (v případě finského špice zřejmě DKK), ale vyšetření může být provedeno minimálně ve věku 1 roku, dřívější by nebylo uznáno.

Finský špic může být v chovu využit od ukončeného 17. měsíce věku. Horní věková hranice je u psů neomezná a feny mohou svůj poslední vrh odchovat do 8 let věku. Další podmínkou stanovenou klubem jsou maximálně 3 vrhy za 2 roky.

Vylučující vady z chovu jsou: bázlivost nebo agresivita, jiné než vztyčené uši, jinak pigmentovaná nosní houba než černá, žluté či bílé oči, vady chrupu (podkus, předkus), zálomek na ocase, velké bílé znaky na hrudi či ponožky, vlnitá a kudrnatá srst, odlišná výška, tři a více chybějících zubů. Psi musí mít navíc obě varlata plně vyvinutá a sestouplá v šourku.

Finský špic se vyskytuje zejména v zemi svého původu a sousedním Norsku. Pokud se v ČR nachází někteří zástupci tohoto plemene, tak byste je spočítali na prstech jedné ruky. Jedná se o relativně vzácné a málopočetné plemeno, takže si jej lze snadno splést a jinými špici a hlavně japonskou shibou inu.