Entlebuchský salašnický pes

Entlebuch je skvělý rodinný pes, má přátelskou povahu a miluje děti. S dětmi si dokáže trpělivě hrát, ale měli byste je hlídat, aby si vzájemně nechtěně neublížili. Cizích lidí si příliš nevšímá, ale ohlídat pozemek dokáže a je to dobrý hlídač. Kdyby se něco dělo, upozorní vás štěkotem a nevítaného člověka na zahradu bez vašeho svolení nepustí. 

Dobře vychází i s ostatními domácími mazlíčky. Je vhodné aby se s nimi seznámil již ve štěněčím věku. Socializace by měla probíhat za každé situace, ale tento salašnický pes nemá s podněty z vnějšího okolí problém. Je to pohodový pes, který zvládne každou situaci. Venku se nemusíte bát pustit ho z vodítka, jelikož nemá vyvinutý lovecký pud. 

Výchova a výcvik nejsou složité, entlebuchský pes je inteligentní, chápavý, učelivý a empatický. Poradí si s ním i začátečník, ale rozhodně by měl být členem aktivní rodiny. Hodí se také pro různé kynologické sporty.

ESP je velmi aktivní pes, který potřebuje dostatek vyžití. Měli byste zařadit alespoň jednu delší procházku denně, ideálně si s ním třeba jít zaběhat, abyste se oba udržovali v kondici. 

Entlebuch se velmi rád proběhne, takže je nejlepší, když ho naučíte chodit na procházkách na volno. Lovecký pud nemá vyvinutý, takže útěku za zvěří se obávat nemusíte, ale rozhodně byste měli mít zvládnuté přivolání, což u tohoto plemene není nic obtížněho, jelikož se dobře učí a rád se k pánovi vrací.

Využití má opravdu široké, díky své dobrosrdečné povaze se hodí na canisterapii. Vyniká v poslušnosti, takže s ním můžete skládat různé zkoušky, je to také dobrý stopař. Vyzkoušet můžete i sporty typu agility či dog dancing a jiné. Tohoto salašnického psa bude bavit všechno, co může dělat se svým pánem.

Krátká srst nevyžaduje žádnou speciální péči. Stačí alespoň jednou týdně projet kartáčem. Dvakrát do roka v době línání byste měli vyčesávat častěji, abyste srst zbavili uvolněných chlupů. Majitelé takových krátkosrstých plemen mají výhodu, že ani před výstavou není potřebná nějaká dlouhá příprava. Co se týká koupání, tak po šamponu sáhněte pouze v případě, že se vám salašnický pes ušpinil, ale jeho srst má samočisticí schopnost, tak to nejspíš ani nebude potřeba.

Občas byste měli zkontrolovat uši, vzhledem k tomu, že jsou poloklopené, tak by se mohly hlavně v létě zapařit, z čehož se může vyklubat nepříjemný zánět. Pes by měl být od malička zvykán na manipulaci nejen s ušima, ale také kolem očí, abyste mohli bez problémů odstraňovat ospalky. Pozornost zaměřte také na chrup, aby byl zdravý a čistý, sáhněte po doplňcích, které to zajistí.

Pozor na drápy, ESP je sice pes střední velikosti, ale ne vždy si všechny drápky stejnoměrně obrousí a třeba bude nutné sáhnout po kleštích a zastříhnout doma, pokud si na to netroufnete, zajděte do salonu nebo k veterinárnímu lékaři. A hlavně nezapomeňte na pátý drápek na předních packách. 

Entlebušský pes je jedním ze skupiny čtyř švýcarských salašnických psů. Jedná se o nejmenšího představitele této skupiny a stejně jako appenzell a velký švýcar i on je krátkosrstý. Jediný bernský salašnický pes z této skupiny vyčnívá na první pohled, protože je dlouhosrstý. Všechna tato švýcarská plemena byla pojmenována po oblasti, ze které pochází. V případě ESP je to Entlebuch, což je údolí, které nalezneme mezi kantony Bern a Luzern.

ESP je aktivní pes, kterému musíte dopřát dostatek kvalitní stravy, aby měl hodně energie na dovádění. Zejména ve štěněčím věku je potřeba podávat mnoho živin pro správný růst. I když se jedná o střední plemeno, můžete preventivně přidávat i kloubní výživu. 

V zásadě se můžete rozhodnout mězi dvěma způsoby krmení, tím jednodušším jsou granule jako kompletní krmivo, ve kterých je všechno, co pes potřebuje. Náročnější na přípravu je BARF, ale zase přesně víte, co pes jí. 

V případě granulí vybírejte ty pro střední plemena psů a nezapomeňte přihlédnout i k věkovému stadiu. Na dospělácké granule můžete přejít asi od věku 15–18 měsíců. Granule by měly obsahovat dostatek masa a málo obilovin. 

V případě barfování, tedy krmení přirozenou stravou (syrovým masem, kostmi, přílohami, doplňky) si rozhodně musíte dopředu nastudovat vše potřebné, abyste pejskovi dokázali v určitém časovém období sestavit vyváženou krmnou dávku. Maso a další suroviny v dnešní době seženete, to není problém. Na připravené krmné dávky je dobré mít dostatek místa v mrazáku. 

Průměrná délka života: 11 - 15 let

Entlebušský salašnický pes může být zatížen dědičnými nemocemi kloubů, a to konkrétně dysplazií loketního a kyčelního kloubu (DLK a DKK). Při DKK dochází k opotřebení hlavice stehenní kosti a pohyb je bolestivý. DLK má více podob, může ji způsobit ostechondróza kloubní chrupavky pažní kosti, nebo odlomení korunního výběžku loketní kosti nebo izolovaný loketní výběžek loketní kosti (zejména u německých ovčáků). Na obě nemoci se psi přijatí do chovu vyšetřují a sledují se u nich.

Dále se vyšetřují oči na progresivní retinální atrofii (PRA), což je onemocnění postihující světločivné buňky na sítnici, které postupně odumírají, což zapřičiňuje slepotu. Dále se vyšetřují i dědičné oční vady (DOV). 

U entlebušského psa se může objevit ektopický močovod, což je vrozená vývojová vada, při níž je vyústění močovodů umístěno na nesprávném místě (ne do močového měchýře ale třeba do močové trubice). U postižených psů dochází k inkontinenci. Opět  je onemocnění sledováno a do chovu nejsou puštěni jedinci s výsledkem EU-C.

Je to pes, který velmi miluje svou rodinu a měl by jí být na blízku. Každý den mu budete muset věnovat dostatek času třeba při společné procházce, ale lepší je, pokud budete dělat nějakou aktivitu, při které se zabavíte oba. 

Skvěle se hodí do rodinného domku se zahradou, který může hlídat. Když ho pustíte na zahradu bude si užívat volnost a rád se proběhne, ale neměl by tam celé dny pobývat sám, to by mu neprospívalo.

Co se týká bydlení, tak entlebuch v kotci sice vydrží, ale neměl by tam pobývat moc často. Potřebuje být v blízkosti svých pánů a zavřený v kotci by strádal. Na zahradě může mít boudu, kam se uchýlí, když sám bude chtít.

Uchovnit můžete jedince, který má průkaz původu FCI a dosáhl věku alespoň 18 měsíců. Již při výběru štěněte byste měli možnost uchovnění zohlednit a pořídit si takové štěně, které má předpoklady pro chov a výstavy.

Před bonitací, což je akce, na které je pes posouzen odbornou komisí a ohodnocen, se musíte ještě zúčastnit dvou výstav od věku 9 měsíců (třída mladých). Alespoň jedna musí být klubová, druhá může být vyššího typu (mezinárodní, národní).

ESP má k bonitaci ještě stanovená povinná vyšetření, která musíte nechat provést. Jedná se o rentgeny kyčlí a loktů kvůli dysplázii (DLK a DKK), které je možno zhotovit od věku 15 měsíců, nejhorší stupeň pro uchovnění je C nebo 2. Dále se dělá genetické vyšetření progresivní retinální atrofie sítnice (PRA). Pak až před vystavením krycího listu (ne přímo k uchovnění) se nechává udělat vyšetření na dědičné oční vady (DOV). To nesmí být starší než 2 roky. Výsledek musí být prostý dědičných očních vad. Pro entlebucha je povinné vyšetření na ektopický močovod (EU) od jednoho roku věku. Jedinci s výslekem EU-C již nejsou do chovu zařazeni.

Nově ja také potřeba k bonitaci doložit vyhotovený DNA profil, který slouží např. k ověření rodičovství chovného páru.

Co se týká omezení v chovu, tak pes může mít maximálně 7 úspěšných krytí ročně (za období 12 měsíců). Fena může být opět nakryta nejdříve 7 měsíců po porodu. Navíc jako chovný pár není možné využít dva jedince s vrozeným zkráceným ocasem. Chovnost psa je doživotní a u fen zaniká 8. rokem věku. 

Toto plemeno se dá zaměnit s ostatními salašnickými psy, a to hlavně s krátkosrstým appenzellským a velkým švýcarským salašnickým psem. Zbarvení mají všichni totožné – trojbarevné, což je jeden z jejich typických rysů. Odlišit se od sebe dají hlavně na základě výšky.