Deerhound

Deerhound kalme velikostí, ve skutečnosti je to velmi milý a klidný pes. Hodí se jako rodinný společník, ale není to závislák. Bude vám samozřejmě rád na blízku, ale občas chce mít svůj klid. Je hravý a dobře vychází i s dětmi, ty se ovšem musí naučit jej respektovat a nechat ho odpočívat, když bude sám chtít. Pokud nebude o vaši společnost stát, tak si půjde ledhnout jinam.

Je to inteligentní a učenlivý pes, základní poslušnost zvládne bez problému, ale je to spíše pes jednoho pána. Deerhound není doma ostražitý a příliš něštěká, takže jako s hlídačem s ním rozhodně nepočítejte. S cizími lidmi nemá problém vycházet, je k nim velmi milý a návštěvu přivítá. S ostatními psy vychází bez problémů.

Deerhound se umí urazit, ale to sami poznáte. Když se mu něco nebude líbit, tak prostě odejde pryč. Může jít k jinému členovi rodiny, aby vám dal najevo, že o vás teď nestojí.

Deerhound potřebuje dostatek pohybu a samozřejmě svůj prostor, kde bude moc v klidu odpočívat. Dobře se bude mít v rodinném domě s přístupem na zahradu, ale procházky mu to nevynahradí. 

Venku mějte na paměti, že je to lovecké plemeno, deerhound má velice vyvinutý lovecký pud, a proto jej nepouštějte na neoplocených místech, protože riskujete útěk za zvěří.

Na míru šitým sportem je pro deerhounda coursing. Skvěle se při něm vyběhá a uvolní. Případně můžete společně vyrazit na projížďku na kole a nebo vám bude rád dělat společnost při pěší turistice. S deerhoundem se můžete věnovat i canisterapii, má pro ni přímo ideální povahu a s takovým obříkem budete jistě vzbuzovat pozornost.

Je potřeba pravidelně pečovat o deerhoundovu srst, která je hrubá. Není vhodné ji kartáčovat, ale pořiďte si hřeben s ocelovými hroty. Vyčesávat stačí jednou týdně a v obsobí línání častěji, abyste pomohli uvolněným chlupům. Na první pohled by se mohlo zdát, že deera je třeba trimovat nebo stříhat, ale není tomu tak!

Zvýšenou pozornost byste měli věnovat uším, doporučuje se odstraňovat chloupky ze zvukovodu, aby nevznikaly záněty. Uši i oči je vhodné pravidelně kontrolovat a v případě potřeby vyčistit.

Další, co je nutné pravidelně kontrolovat, jsou drápky. Předpokládáme, že deer si drápy obrousí, ale nezapomínějte na pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemí a zastřihujte jej, aby nezarostl.

Deerhound je také spjat se slavnými jmény v anglické historii. Známá je fenka Maida, kterou vlastnil básník a spisovatel sir Walter Scott. Maida ovšem nebyla čistokrevným skotským jelením psem, ale do její krve byl pravděpodobně přimíchán pyrenejský horský pes. Maida vypadala jako deer, ale měla hustý bílý límec kolem krku. Maida měla několik potomků, a proto ji bylo možné dohledat v mnoha rodokmenech.

Další významná deerhoundí jména jsou Solomon, Hector, Bran a Keildar. Ti patřili královně Victorii. Poslední jmenovaný se zapojil v chovu a pomohl při regeneraci plemene. Ke zvučným jménům chovatelských stanic 19. a 20. století patří Rotherwood a Ardkinglass. Pokud má váš pes v rodokmenu předky z těchto stanic, tak máte být na co pyšní.

Správné krmení psů velkých a obřích plemen je velice důležité, a to zejména ve štěněcím věku, kdy je nutné rostoucímu tělu dopřát vše potřebné, aby se dobře vyvíjelo. I v dospělosti věnujte krmení patřičnou pozornost, aby váš deerhound žil ve zdraví a spokojenosti.

Nejjednodušší je krmit kompletním krmivem, protože pes dostane vše potřebuje a vy se nemusíte o nic dalšího starat. Je ovšem potřeba vybrat kvalitní granule. A jak je poznat? Stačí se podívat na složení a případně si nechat poradit. Na prvním místě by ve složení mělo být maso, dále mi by v nich měly být vitamíny, minerály či nízký obsah obilovin. Granule se často dělí podle velikosti, vybírejte ty pro velká a obří plemena, v mladém věku krmte štěněčími nebo juniorskými, ty mají více živin pro tělo ve vývoji.

Možná jste již slyšeli o barfování, to je způsob krmení přirozenou stravou, jídelníček se skládá ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Než ovšem začnete krmit barfem, je nutné si nastudovat potřebné informace, protože musíte svému psovi sestavit vyváženou krmnou dávku, ve které bude mít všechno, co potřebuje. Při velikosti deerhounda je nutné počítat s tím, že budete potřebovat extra místo v mrazáku pro připravené krmné dávky.

Obří plemena psů se nedožívají tak dlouhého věku, průměrně je to 8 až 9 let. Vy jim můžete zajistit kvalitní život, pokud jim poskytnete dostatečnou péči a hlavně kvalitní krmení. K uchovnění nejsou potřebná žádná zdravotní vyšetření. 

Strašákem velkých a obřích plemen psů je torze žaludku, což je velmi vážný stav, při kterém je pes ohrožen na životě. K přetočení může dojíz po jídle, kdy pes hltá a spolyká i mnoho vzduchu, dojde pak roztažení a nafouknutí žaludku, pak nastává obávané přetočení, při nemž je zaškrcen vstup i výstup z žaludku a sazaženy jsou i okolní cévy. Následně dochází k narušení krevního oběhu a šoku. Při pozdní pomoci nastává smrt. 

Nejčastěji k torzi dochází ve večerní až nočních hodinách po posledním krmení, a když se ráno vzbudíte, může být už na zásah veterinárního lékaře pozdě. A jak torzi předcházet? Nekrmte pozdě večer, kdy už psa nebudete mít pod dohledem. Zabraňte hltání, pokud váš pes rychle jí, pořiďte mu protihltací misku, která jej zpomalí. 

Nutné je pečovat o pohybový aparát deera, a to už od štěněčího věku. Doporučujeme podávat kloubní výživu, která dodá namáhaným kloubů vše potřebné a zajistí zdravý vývoj kloubů.

Deerhound potřebuje dostatek lásky a péče jako každé jiné plemeno. Povahově je to překvapivě velmi klidný pes. Vzhledem k jeho velikosti je jasné, že kolem sebe musí mít dostatek prostoru. Může bydlet v bytě i domě se zahradou, ale výběh venku mu rozhodně na uspokojení potřeby pohybu nebude stačit.

Měl by mít své stabilní místo s pohodlným a dostatečně velkým pelechem, kde bude moc v klidu odpočívat. Spát může i na zahradě, srst jej ochrání i proti nepříznivému počasí.

Pokud byste rádi, aby se váš deerhound zapojil do chovu, je potřeba na to myslet již při nákupu štěněte. To musí pocházet z chovatelské stanice a mít průkaz původu, pak by také mělo mít předpoklady pro chov a výstavy. Ani to vám ale nezajistí, že váš pes bude šampion, proto te musí v první řadě být parťák pro život. 

Deerhound patří k obřím plemenům, a proto dospívá až v pozdějším věku. Psi mohou být zařazeni do chovu od 18 měsíců a fenky až od věku 24 měsíců. Předtím je nutné absolvovat výstavy – váš pes musí být nejméně třikrát ohodnocen na výstavě vyššího typu (klubová, speciální, národní nebo mezinárodní), a to známkami nejhůře jednou výborná a dvakrát velmi dobrá. Posudek musí pocházet minimálně od dvou různých rozhodčí. 

K uchovnění je potřeba, aby na jednom z výstavních posudků byly uvedeny informace jako je počet zubů, skus a kohoutková výška. Tyto údaje pak musí jakýkoliv rozhodčí nebo veterinární lékař potvrdit v Žádosti o zařazení do chovu, která je k dispozici na stránkách klubu chovatelů a přátel skotských jeleních psů.

Z chovu jsou vyloušeni psi, kteří mají výrazné odchylky od standardu (abnormality), také příliš bázliví a agresivní jedinci. Navíc samci musí mít oba varlata sestouplá a plně vyvinutá v šourku.

Deerhound má velice typický vzhled, kterí není tak snadno zaměnitelný. Nejedná se o příliš rozšířené plemeno, takže se jeho majitelé mohou setkat s tím, že ho veřejnost nebude znát. Splést si jej můžete s irským vlkodavem, který je možná trochu známější.