Kanaánský pes

Kanaánec je povahově velmi milý společník, svou rodinu má velice rád a hodně k ní přilne. Přirozeně je to skvělý hlídač a k cizím lidem je velice nedůvěřivý. Pokud se na zahradě něco šustne, upozorní vás na to štěkotem. Jakmile mu ukážete, že nově příchozí je přítel, za čas se s ním skamarádí. 

Má moc rád děti a dobře s nimi vychází, stejně tak s ostatními mazlíčky. Ale pozor vůči cizím zvířatům se projeví jejich loveckých pud. Však také umí pracovat se stádem. Nemá problém ani s jinými psy, ve volné přírodě žije samozřejmě ve smečce, takže ctí hierarchii. Někdy se mohou objevovat potyčky mezi stejným pohlavím.

Toto plemeno má svou hlavu, ale je velmi inteligentní a chápavé. Potřebuje důsledného páníčka s citlivým přístupem. Důležitá je socializace od štěněcího věku, musíte ho seznámit se všemi vjemy, aby byl zvyklý na ruch města a neměli jste v dospělosti problém s bázlivostí. Nečekejte, že je to pes, který bude nadšeně plnit každý povel jako třeba německý ovčák – kanaánec je prostě svůj a musíte mu porozumět, abyste s ním byli schopni vycházet. Hodí se spíše pro pokročilejší páníčky, kteří již mají se psy nějakou zkušenost. 

Ideální jsou každodenní procházky, kanaánec je má moc rád, ale raději bude chodit někam do přírody, kde nebude ruch města. Na vyvenčení ho můžete pustit i na zahradu, ale procházku tím nenahradíte.

Přestože je toto plemeno velmi inteligentní a pohyblivé, příliš ho v řadách účastníků na soutěžích v kynologických disciplínách moc neuvidíte. Není to proto, že by mu to nešlo, je poměrně všestranný, ale poslušností se nikdy nebude rovnat typickým plemenům, která za pamlsek udělají, co páníčkovi na očích vidí. Přece jenom musíme mít na paměti, že kanaánec žije v přírodě i divoce. Každopádně můžete některé ze psích sportů vyzkoušet a uvidíte, co vás zaujme. 

Srst není náročná na péči, stačí jednou týdně pročesat, v období línání je lepší častěji. Jinak má samočisticí schopnost, což znamená, že když se pes ušpiní, obvykle po zaschnutí špína odpadne. Koupání se šamponem tedy není potřeba. 

Dále byste měli každý den prohlédnout oči a odstranit z jejich okolí ospalky či případné jiné nečistoty. Občas prohlédněte i uši, ale vzhledem k tomu, že jsou vztyčené, všimli byste si problému na první pohled. Toto plemeno netrpí na zubní kámen, ale preventivně můžete podávat doplňky stravy, které podporují zdravé zuby, nebo je mechanicky čistit. 

Jednou měsíčně pak kontrolujte délku drápků a v případě potřeby je zastřihněte. Na tento úkon zvykejte svého psa od štěněte, není to oblíbená činnost, tak ať s tím v dospělosti nemáte problém. Většina drápů se bude zřejmě obrušovat samovolně, ale minimálně pátý dráp, který není ve styku se zemí, určitě ne.

Kanaánec je sám o sobě velice zajímavé plemeno, nejen že jeho kořeny sahají velmi hluboko do historie a jedná se o původní plemeno, které není nijak šlechtěno, ale hlavně je jediným plemenem, které je uznáno Mezinárodní kynologickou federací a zároveň žije také divoce ve volné přírodě. 

Svému psovi byste měli podávat kvalitní stravu, aby byl zdravý a prospíval po všech stránkách. Můžete krmit granulemi nebo barfovat. Zejména v době růstu, ale po celý život je důležité vyvážené krmivo. Kanaánský pes patří ke středním plemenům, mohutnější jedinci mohou být již hmotností na hranici velkých psů. 

Pokud sáhnete po granulích, tak věnujte čas jejich výběru a nenechte se zlákat líbivou reklamou. Důležité je zaměřit se na složení, to by mělo obsahovat dostatek masa a méně obilovin nebo být zcela bez nich. Začínat budete štěněcími granulemi, určitě dostanete pro začátek od chovatele, pak u nich můžete zůstat, nebo je změnit. Na granule pro dospělé psy se přechází Kolem 15 měsíců věku. 

Jestliže chcete krmení věnovat více pozornosti a mít skutečně přehled o tom, co váš pes jí, pak je pro vás ideální barfování. krmná dávka se skládá ze syrového masa, kostí, doplňků a příloh. Sestavení vyváženého jídelníčku je na vás, takže se do toho nemůžete pustit jen tak, ale nejdříve si musíte celou tematiku nastudovat. 

Kanaánský pes je zdravé plemeno, objevují se u něj tyto neduhy: dysplazie kyčelního a loketního kloubu a také degenerativní myelopatie, ale všechna onemocnění se vyšetřují při uchovnění, doporučujeme tedy vybírat štěně po zdravých rodičích. Je vhodné podávat preventivně kloubní výživu, která pečuje o namáhaný pohybový aparát. 

Dále se chovatelé setkávají s rakovinou, která se stále častěji vyskytuje u všech psích plemen. 

Hodí se spíše do rodinného domku než do bytu. Je velmi šťastný, pokud může dovádět na zahradě, ale pozor, rádi hloubí díry a jsou velmi obratní, takže mohou překonat plot, nebo se podhrabat. Proto je potřeba zahradu dobře zajistit, aby vám pes neutekl. Zároveň byst emu měli dopřát dostatek zábavy. Kanaánec je celkem uštěkaný, jakmile se mihne něco kolem plotu, můžete si být jistí, že vás na to upozorní. 

Kanaánce musíte opravdu pečlivě socializovat, každý nedostatek se vám později vrátí, na rušných místech mohou pak působit až plaše. Ideální je vyrážet se štěnětem do města, aby si zažilo všechno, s čím se může potkat. 

Pokud plánujete svého psa uchovnit, tak byste s tím měli počítat již, když si kupujete štěně od chovatele. Mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá žádné vážné odchylky od standardu. V České republice zaštiťuje chov Klub chovatelů málopočetných plemen psů. 

Zúčastnit se musíte bonitace, což je speciálně chovatelská akce podobné výstavě, na které je pes posouzen odbornou komisí a odnáší si známku chovný nebo nechovný. Zároveň je nutné absolvovat alespoň jednu klubovou výstavu od třídy mladých a odnést si nejhůře známku velmi dobrá. 

Potřebná jsou také zdravotní vyšetření, a to na dysplazii kyčelního kloubu (DKK) – nejhůře 3/3 (D), dále na dysplazii loketního kloubu (DLK) – výsledek maximálně 1/1 a navíc ještě vyšetření na degenerativní myelopatii (DM) – čistý nebo přenašeč.

Aktivní zapojení v chovu je možné od 18 měsíců věku, u psů není stanovena horní věková hranice, u fen je to 8. rok věku. Fena může odchovat pouze 1 vrh za kalendářní rok.

Kanaánský pes je poměrně neznámé plemeno, které není tolik rozšířeno. Patří páté skupiny FCI ke špicům a primitivním plemenům, na základě exteriéru se dá zaměnit s některými představiteli této skupiny, např. norským buhundem či korejským jindo nebo japonským hokkaido-ken. Je tu také jistá podoba s divoce žijícím dingem.