Bullmastif
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi) |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 157 |
---|---|
Země původu: | Velká Británie |
Vznik plemene: | 19. století |
Průměrná délka života: | 9 - 10 roků |
Původní využití: | Obranář a hlídací pes. |
Využití dnes: | Zadržení útočníka, Obranář, Rodinný pes, Hlídací pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Bullmastif
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
První zmínky o mastifovi pocházejí již z konce 18. století, ale jeho dva předchůdci tady byli mnohem dříve. Bullmastif byl, jak už název napovídá, vyšlechtěn ze dvou jiných plemen, a to anglického mastifa a buldoka.
Velká poptávka po něm byla v 19. století, protože v tu dobu docházelo ke sporům mezi chudinou a šlechtou. Chudí lidé neměli ani co jíst a šlechta zakázala lov zvěře v lesích. Pro přistižené pytláky byl jenom jeden trest a tím byla smrt. Pokud si jich hajný všiml, tak šlo o život oběma, protože pytláci se snažili vyváznout, ať to stojí, co to stojí.
Aby se hajní ochránili a měli větší šanci, že pytláky pochytají, tak začali využívat psy, ale mastifové byli hluční a štěkali, takže pytlákům prozradili, kde se hajný ukrývá, buldoci se hůře ovládali a hlavně nebyli ideální pro zadržení osoby. Došlo tedy ke křížení obou plemen a vznikl bullmastif. Při šlechtění byl ještě použit bloodhaund, díky němuž má bullmastif vynikající čich, který mu skvěle posloužil při sledování pytláků. Bullmastif se dokázal k pytlákovi tiše přiblížit a znehybnit ho, než dorazil hajný.
Již od roku 1871 byl tehdejší bullmastif předváděn na výstavách, ale v typu byl velmi nejednotný, protože u něj byl kladen důraz zejména na povahu. V Anglii došlo k oficiálnímu uznání plemen Kennel Clubem až v roce 1924. Bullmastif se rozšířil nejen do Evropy, ale i po celém světě a přestože to již v dnešní době není stejný pes, který byl vyšlechtěn před 200 lety, tak má svoje kvality, je to skvělý hlídač a rodinný společník.
POVAHA
Toto plemeno je úžasný rodinný pes se skvělou povahou. Svého pána velmi miluje a ctí, děti považuje za součást rodiny, která patří jeho pánovi a má velmi silný ochranitelský pud, který se postupně rozvíjí a při dosažení dospělosti je to ostražitý a spolehlivý pes. Ač to na první pohled nevypadá, tak je velice trpělivý a k dětem ohleduplný, při správné výchově by jim nikdy neublížil a nechá si toho i hodně líbit.
Při hlídání není vznětlivý, ale rozvážný, nikdy neútočí, pokud to není potřeba. Vyčkává a sleduje okolí a v případě potřeby je schopen účinně zasáhnout. Společnost cizích lidí nevyhledává, ale není vůči nim agresivní. S ostatními psy ale nevychází, je dominantní a může vyvolávat konflikty. Jiná drobnější zvířata mu nevadí a dokáže sdílet domácnost třeba i s králíkem, pokud je k tomu od mala veden.
Ač byste tomu u takového obra nemuseli věřit, je to citlivý pes, který potřebuje být v kontaktu se svou rodinou. Nehodí se pro začáteníka, protože jeho výchova není úplně jednoduchá. Vztah mezi ním a pánem musí být založen na vzájemném porozumění a velmi důležitá je včasná a hlavně důsledná socializace. Následovat by měl základní výcvik, aby byl pes ovladatelný, u takového plemene si nemůžete dovolit neposlušnost. Bullmastif je do značné míry tvrdohlavý, a proto nemusí být výchova úplně snadná.
POHYB
Bullmastif je velmi klidné a rozvážné plemeno, nehrne se do rychlých akcí. Procházky má rád a rozhodně mu musíte alespoň jednu delší denně dopřát, ale nemá problém půl dne podřimovat na zahradě.
Pro kynologické sporty typu agility či dog dancing je naprosto nevhodný. A to vzhledem k tělesné stavbě i povaze, protože učení různých triků rozhodně není nic pro bullmastifa. Zapomeňte také na to, že byste skládali zkoušky z poslušnosti. Vyzkoušet můžete například stopařinu.
V létě můžete společně vyrazit k vodě, bullmastifové rádi plavou a také se vyhřívají na sluníčku, ale někdy nemají rozum, tak je v teplech hlídejte.
PÉČE
Toto plemeno nevyžaduje žádnou speciální péči. Jeho krátkou srst stačí jednou asi za 10 dní vykartáčovat. V období línání (dvakrát do roka) byste měli po kartáči sáhnout častěji. Ani před výstavou vás žádné velké upravování nečeká, což je výhoda krátkosrstých plemen.
Prohlížet byste měli uši, ve kterých mohou vznikat záněty. V případě ospalek se musí otírat oční okolí a hlavně, což je typické pro tento typ plemen, počítejte s tím, že sem tam někde ukápne slina, takže je dobré mít po ruce hadřík.
I při vyšší hmotnosti si bullmastif nemusí vždy stejnoměrně obrousit drápy, a proto by měl být od štěněte naučený, že v případě potřeby se musí ostříhat. Pokud si na to netroufáte, můžete vyrazit k veterinárnímu lékaři. A vždy hlídejte délku pátého prstu na přední tlapách, protože se není ve styku se zemí a vůbec se přirozeně neobrušuje, navíc má tendenci se stáčet.
ZAJÍMAVOSTI
Bullmastif byl vyšlechtěn jako obránce, který dokáže zadržet útočníka a i když v dnešní době v něm již není skryta původní agrese, tak je to vynikající hlídač, kterému nic neunikne. V první řadě je toto plemeno skvělý rodinný pes, který miluje děti a svou rodinu ochrání.
Zajímavý je jeho styl hlídání a případného útoku. Není to žádný vzteklý rváč, ale je velice trpělivý a rozvážný, útočí pouze v případě, že už není jiné východisko. Útočníka umí zadržet a znehybnit na nutnou dobu, bezhlavě nekouše. Pokud vás bullmastif spacifikuje, bez pomoci páníčka se ze země nezvednete, protože proti 70kg psovi s bullmastifovou konstitucí nemáte šanci. K hlídání není třeba bullmastifa cvičit, pud má v sobě zakořeněn a jakmile dospěje, tak se z něho stává obezřetný strážce.
VÝŽIVA
Správné krmení je vemi důležité pro zdravý život bullmastifa. Rozhodně byste neměli koupit první granule, co vám přijdou pod ruku, ale přistupovat k tomu zodpovědněji. Hlavně v období růstu, ale klidně po celý život podávejte preventivně kloubní výživu, která bude chránit namáhané klouby před opotřebením.
Bullmastif patří k obřím plemenům, která jsou náchylná k torzi žaludku, té můžete předcházet, když budete dodržovat rozdělení porce do dvou dávek denně, aby toho najednou váš pes nesnědl moc. Důležité je nechat psa po jídle odpočívat a nenutit ho do aktivity.
Krmit můžete kompletním krmivem, což jsou granule a konzervy, ale máte i další možnost, a tou je krmení přirozenou stravou tzv. BARF. V granulích má váš pes všechno, co potřebuje a o nic dalšího se nemusíte starat. Víte, že strava je vyvážená a pokud vyberete kvalitní granule, váš pes by měl prospívat. Pro bullmastifa zvolte granule pro velká a obří plemena a nezapomeňte zohlednit i věk – štěně, dospělý pes nebo senior. Velká plemena dospívají později, takže u štěněčích či juniorských granulích můžete zůstat asi do dvou let věku.
Barfování je složitejší, musíte si nastudovat potřebné informace, abyste svému psovi dokázali sestavit vyváženou krmnou dávku. Kromě syrového masa, kostí a příloh podáváte také různé doplňky. Pro bullmastifa počítejte s větším místem v mrazáku, abyste si mohli připravit jednotlivé porce dopředu.
Zdraví
Průměrná délka života: 9 – 10 let
Přestože velká plemena jsou většinou zatížena různými nemocemi, tak bulmastif je poměrně zdravý pes, u kterého se mohou objevit zejména problémy s pohybovým aparátem, který je velkou hmotností nadměrně zatěžován. K uchovnění je potřeba nechat vyšetřit zadní končetiny na dysplazii kyčelního kloubu. Po celý život je vhodné podávat kloubní výživu, která může přispívat k pohybu bez problémů.
Strašákem majitelů velkých psů je torze (přetočení) žaludku. Jedná se o akutní stav, který může skončit až smrtí, proto je potřeba rychle jednat a při podezření okamžitě vyhledat veterinárního lékaře. Torzi můžete předcházet správnými stravovacími zvyky, tedy rozdělit denní dávku alespoň na dvě menší porce, aby toho pes najednou nesnědl tolik. A po jídle aplikujte klidový režim. Se stravou souvisí i možná obezita, ke které má bullmastif sklony a v případě, že mu budete příliš dopřávat, tak začne tloustnout, což neprospívá ani jeho pohybovému aparátu.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Možná jste si kvůli velikosti bullmastifa mysleli, že může bydlet jen v domku se zahradou, kde bude mít svůj kotec a boudu, ale není to tak. Bez problémů může bydlet i v bytě, jen by měl být na blízku své rodině, aby mohl sledovat, co se děje. Samozřejmě i na zahradě bude šťastný, ale neměl by příliš často pobývat sám v kotci. Pokud má zateplenou boudu, vydrží tam i v zimě.
Bullmastif potřebuje opravdu důslednou výchovu a pána, který ví jak na něj, někdy není snadné se dostat přes jeho paličatost, a proto by si ho měli kupovat zkušení majitelé.
Měli byste ho dostatečně zaměstnat, aby se nenudil. Rád dělá cokoliv se svým pánem. Je to rodinný pes, který chce trávit se svou smečkou co nejvíce času, rozhodně ho nestraňte veškerého dění, ale již od štěněte jej socializujte a zvykejte na různé podněty.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
V České republice můžete využívat služeb dvou chovatelských klubů – Moloss klubu a Klubu málopočetných dogovitých plemen psů. Pokud plánujete svého bullmastifa uchovnit, tak si v první řadě musíte koupit štěně s průkazem původu FCI. Ideálně by mělo mít předpoklady pro chov a výstavy, protože to znamená, že nemá žádné vady oproti standardu.
A jak bullmastifa uchovnit? Pod Moloss klubem se musíte zúčastnit bonitace, což je chovatelská akce podobná výstavě, na které je jedinec odborně posouzen. Hodnotí se nejen exteriér plemene, ale také povaha, součástí bonitace je posouzení povahových vlastností. Bonitace je možné se zúčastnit od 15 měsíců věku jedince. Alternativou pro bonitaci je účast na výstavě vyššího typu (kde se zadává CAC). Známka může být nejhůře Velmi dobrá.
Pro uchovnění je dále požadováno vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Provést ho musí oprávněný veterinární lékař a ne dříve než ve věku 18 měsíců. Pokud dostane pes hodnocení E, tak je z chovu vyloučen.
Využití v chovu je možné od 18 měsíce věku u psů i fen. U psů není horní věková stanovena a u fen je to 8. rok věku. Každá fena může odchovat maximálně 3 vrhy za dva kalendářní roky.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Bullmastif je poměrně oblíbené plemeno, ale i tak je možné splést si ho s jinými molossoidními plemeny, a to hlavně pokud mají totožné zbarvení.
Anglický mastif
Obě plemena jsou uznána FCI a patři do skupiny 2. pinčové, knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi. S anglickým mastifem pojí bullmastifa také společná historie – mastif byl společně s buldokem použit při šlechtění. Velikost mastifa není standardem přesně stanovena, ale bývá větší. Jeho hmotnost se může dosáhnout i 100 kg a kohoutková výška bývá více jak 70 cm. Jeho zbarvení je meruňkové, plavé nebo žíhané. Maska je zbarvená černě (tlama, uši, víčka). Nepřijatelná je světlá barva na hrudi, trupu a končetinách. Bullmastif může být v jakémkoliv odstínu žiháné nebo plavé červené. Hmotnost je u psů max. 59 kg a u fen 50 kg. Kohoutková výška je pak stanovena na max. 69 cm u psů a 66 cm u fen.
Boerboel - búrský buldok
Búrský buldok, jak se toto plemeno také jinak nazývá, není zatím uznán Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny N – Neuznaných plemen FCI. Ideální výška u psů je 66 cm, ale horní hranice není stanovena a u fen je to 61 cm s maximem do 69 cm. Zbarvení může být krémově bílé, světle žlutohnědé, červenohnědé, hnědé a dále jsou povoleny všechny odstíny žíhané. Vysoko nasazený ocas se přednostně kupíruje v zemích, kde to není zakázáno zákonem. Přijatelný je i přirozený ocas. Bullmastif má ocas ponechaný dlouhý, nekupíruje se.
STANDARDNÍ VZHLED
Silný, souměrný pes, který nepůsobí těžkopádně. Je aktivní a vyrovnaný.
Ideální kohoutková výška
psi: | 66,5 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
fenky: | 63,5 cm | tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm |
psi | 54,5 kg | tolerance: +4,5 kg, -4,5 kg |
fenky: | 45,5 kg | tolerance: +4,5 kg, -4,5 kg |
Krátká, tvrdá, těsně přiléhající a odolná vůči vnějším vlivům. Velmi nežádoucí je dlouhá nebo zvlněná srst.
Jakákoliv žíhaná a plavá červená. Barva je jasná a čistá. Povoleny jsou malé bílé znaky na hrudi, ale jiné znaky jsou nežádoucí. Důležitá je černá tlama, která se směrem k očím zesvětluje. Výraz je podtrhován tmavým lemováním očí.
HLAVA
MOZKOVNA
Široká a hluboká. Ze všech stran je velká a kvadratická. Při vzbuzené pozornosti vznikají výrazné vrásky.
Výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba má doširoka otevřené nozdry. Čenich je plochý, široký, není špičatý a při pohledu ze strany nesměřuje nahoru.
Tlama je krátká, od špičky čumáku ke stopu je to asi 1/3 celkové délky hlavy (od čumáku až po týlní hrbol). Je široká, hlavně pod očima, ale zachovává si stejnou šířku až k čumáku. Je tupá a kvadraticky řezaná. Přední strana tlamy je v pravém úhlu k horní liniii tlamy a celkově je vzhledem k mozkovně ve správném poměru.
Nikdy nevisí a nedosahují níže než ke spodnímu okraji dolní čelisti.
Dolní čelist je široká. Obě čelisti by měly být stejně dlouhé s klešťovým skusem (hrana na hranu), ale toleruje se i lehký předkus, není ovšem preferován. Velké špičáky jsou posazeny široko od sebe. Všechny zuby jsou silné a stejnoměrně uložené v čelistech.
Dobře vyplněné.
Tmavě nebo oříškově hnědé oči jsou středně velké. Vzdálenost mezi nimi je na šířku tlamy a najdeme mezi nimi střední rýhu. Velmi nežádoucí jsou světlé nebo žluté oči.
Mají tvar písmene V, jsou složené dozadu, nasazené stejně vysoko jako týlní hrbol, díky čemuž má hlava typický kvadratický formát, který je pro plemeno důležitý. Jsou malé a zbarvené tmavěji než zbytek těla. Při zvýšené pozornosti psa jsou špičky uší na stejné úrovni jako oči. Velmi nežádoucí jsou růžovité uši.
KRK
Středně dlouhý, dobře klenutý krk je dobře osvalený a má téměř stejný obvod jako mozkovna.
TRUP
Rovný, krátký a celkově působí kompaktním dojmem. Není krátký natolik, aby to nepříznivě ovlivnilo pohyblivost jedince. Velmi nežádoucí je kapří nebo měkký hřbet.
Svalnatá, široká a ve slabinách dobře hluboká.
Hrudník je hluboký, široký, dobře složený mezi hrudními končetinami. Hrudní kost je umístěna hluboko.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Postavené široko od sebe, díky čemuž je široká i přední fronta.
Svalnaté. Lopatky jsou skloněné a silné, ale ne těžké.
Rovné, silné a má silné kosti.
Silné a rovné.
Kočičí tlapka je dobře klenutá a má zahnuté drápy, polštářky jsou tvrdé. Drápy by měly být tmavě pigmentované. Velmi nežádoucí jsou rozevřené tlapy.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Svalnaté a silné.
Lýtka jsou dobře vyvinutá, nejsou těžkopádná, ale silná.
Středně zaúhlené, velmi nežádoucí je kravský postoj.
Kočičí tlapy jsou dobře klenuté a mají zahnuté drápy, které by měly být tmavě pigmentované. Pošltářky jsou tvrdé. Velmi nežádoucí jsou rozevřené tlapy.
CHODY PSA
Pohyb je silný a účelný. Při pohybu vpřed se nesmí hrudní ani pánevní končetiny křížit či plést. Pravá přední a levá zadní se zvedají a došlapují současně. Pánevní končetiny mají silný posun, který ovšem neovlivňuje pevný hřbet, ale poskytuje harmonický a vyrovnaný pohyb.
OCAS
Vysoko nasazený ocas je u kořene silný a směrem ke špičce se zužuje. Je dlouhý k hleznům, je nošen rovný nebo lehce prohnutý, ale ne zatočený. Velmi nežádoucí je zalomený ocas.