Bretaňský ohař dlouhosrstý

Bretaňský ohař je velmi přátelský a pracovitý pes. Má rád děti a dobře s nimi vychází. Hodí se pro myslivce, ale stále častěji zastává i roli společníka. Ve druhém případě se hodí do aktivní rodiny.

Výchází dobře s ostatními psy a zvířaty, kromě ptáků, které jsou pro něj cílem lovu. K cizím lidem je přátelský, jeho povaha z něj činí velice špatného hlídače.

Jedná se o inteligentní plemeno, které se dobře učí, takže s jeho výcvikem není problém, jen je potřeba k němu přistupovat s pozitivní motivací, tresty nejsou nic pro něj. Klíčem k úspěchu je důsledná výchova.

Bretaňák je velice aktivní, rozhodně se nehodí pro lidi, kteří by mu věnovali jen krátkou procházku. Potřebuje se každý den pořádně proběhnout a nejlépe i nějak zaměstnat.

Lovecky je využitelný na pernatou zvěř a je to skvělý aportér. Pokud ho ovšem nevyužijete lovecky a pořizujete si ho jako společníka do rodiny, tak je skvělý parťák na běhání či na různé túry. Pánovi je velmi oddaný a rád s ním tráví čas.

Zabrousit můžete i do klasických kynologických sportů. Bretaňský ohař se se svou obratností rozhodně neztratí v agility. Díky dobré poslušnosti zvládne i dog dancing a dog frisbee. Ale pokud jste sportovně zdatní i vy, vyzkoušet můžete canicross (běh se psem) nebo náročnější terénní závody v podání dog trekingu. Díky dobrosrdečné povaze byste mohli složit i canisterapeutické zkoušky.

Přestože je srst na některých místech delší, tak není na péči nijak náročná. Stačí ji dvakrát týdně pročesat. Pokud se pes někde ušpiní, tak se nevyhnete koupeli, ale časté šamponování není nutné. Pokud plánujete účast na výstavě, tak si nechte s úpravou poradit od chovatele.

K základní péči patří kontrola uší a jejich vyčištění v případě potřeby. Zapomínat byste neměli ani na oči a pravidelné otírání ospalek. Další kapitolou je dutina ústní, i když větší plemena tolik netrpí na tvorbu zubního kamene, není od věci podávat doplňky stravy, které proti němu působí, nebo zuby zároveň i mechanicky čistit.

Poslední na řadě jsou drápy, ty se musí zkracovat, aby nepřerůstaly. Budete na to potřebovat speciální kleštičky. V případě, že pes chodí po tvrdém povrchu, tak si drápy může obrousit a jejich zkracování není třeba, ale vždy je kontrolujte a zvykejte na manipulaci s nimi již od štěněte.

Přestože sémantika názvu je jednoznačná – dlouhosrstý ohař pocházející z Bretaně, tak ve francouzském originále je to trochu složitější. Pojmenování zní epagneul breton, tedy v překladu bretaňský španěl a ne ohař. Ale ve Francii používají epagneul pro dlouhosrsté kontinetální ohaře, ale i španěly (slídiče).

Krmení byste měli věnovat dostatek pozornosti, aby byl váš pes zdravý a prospíval po všech stránkách. Můžete podávat granule, které patří mezi kompletní krmiva a pes v nich má všechno, nebo barfovat a připravovat si jednotlivé krmné dávky sami.

U granulí je důležité pečlivě si vybrat ty správné, poznáte je podle složení. Měly by obsahovat dostatek masa a málo obilovin nebo být zcela bez nich. Pro bretaňského ohaře vybírejte granule pro velká plemena a nezapomeňte přihlédnout k věku. Štěněcí granule můžete podávat zhruba do 1,5 až 2 let věku, pak je vhodné přejít na dospělácké.

Barfování není jen tak, psa krmíte syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky. Jídelníček sestavujete sami, a proto je důležité si vše nejdříve nastudovat, abyste psovi dopřáli všechno, co potřebuje. Při velikosti bretaňáka budete také potřebovat dostatek místa v mrazáku, abyste si jednotlivé porce mohli připravit dopředu.

Bretaňský ohař je zdravé plemeno, které není zatíženo nemocemi. Objevit se může dysplazie kyčelního kloubu, která se sleduje při uchovnění, takže pokud budete vybírat štěně po zdravých rodičích, mělo by to být v pořádku, ale genetika je mocná a někdy se problémy mohou objevit napříč generacemi.

Zvýšenou pozornost byste měli věnovat uším, protože jsou náchylné na zánět zvukovodu. Snadno se mohou zapařit a v takovém prostředí se daří bakteriím.

Toto plemeno se absolutně nehodí do bytu. Potřebuje domek se zahradou, po které se může proběhnout. Ovšem na splnění jeho potřeby pohybu to nestačí. Budete muset vzít do ruky vodítko a vyrazit na procházku. Je potřeba bretaňákovi opravdu věnovat čas a vybít jeho energii, aby se nezačal nudit.

Je rád ve společnosti pána, takže by měl bydlet uvnitř v domě. S pelechem na chodbě bude naprosto spokojený. Na zahradě může mít třeba boudu, kotec se hodí v případě, že potřebujete psa někam na chvíli uklidit, ale neměl by tam trávit hodiny.

Výchova a výcvik nejsou složité a poradí si s ním i začátečník. Jen s ním musíte zacházet citlivě a bez násilí.

Chov v České republice zaštiťuje Klub bretaňských ohařů. Pokud máte chovatelské ambice, tak to zohledněte již při výběru štěňátka. Nemělo by mít žádné hrubé vady proti standardu a mělo by se jednat o štěně s předpoklady pro chov a výstavy, nikoliv na mazlíčka.

Podmínky stanové klubem jsou následující. Je povinná účast na výstavě pořádané klubem v minimálním věku 12 měsíců. Pes si může odnést nejhůře známku Velmi dobrý a fenka Dobrá. V posudku musí být uvedena kohoutková výška, skus, chrup, zbarvení a barva oka.

K uchovnění je nutné absolvovat vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu. Rentgeny se provádějí nejdříve od věku 12 měsíců. Na posouzení se zasílají ke klubem schválenému veterináři. Pří výsledku 0–2 (A–C) mohou být jedinci použiti v chovu bez omezení. Při stupni 3 (C) mohou být spojeni pouze s partnerem, který má stupeň 0 (A). Pokud má pes stupeň 4 (D) je z chovu vyloučen.

Vzhledem k tomu, že bretaňský ohař je lovecké plemeno, tak se musí ještě zúčastnit loveckých zkoušek. Máte dvě možnosti, buď můžete splnit limitní známky podle zkušebních řádů pro zkoušky ČMMJ pro disciplíny: nos a vystavování (4), hledání, klid po výstřelu a poslušnost (3) a postupování (2). Nebo můžete absolvovat některou ze zkoušek FT, TAN či Memoriál J Luxe.

U bretaňských ohařů je možné zařazení do výběrového chovu – pes i fena se do něj mohou dostat, pokud mají DKK maximálně 1 (B), z výstavy mají nejhůře známku Velmi dobrá a  zároveň mají CACIT či CACT (i res.), nebo byli oceněni na více akcích typu FT (FT-GT). Pak se stávají výběrovým psem a fenou, při jejich spojení se jedná o výběrový chov.

Každá uchovněná fena může mít nejvýše jeden vrh v kalendářním roce a její chovnost je ukončená 8. rokem věku. U psů není horní hranice stanovena.

Bretaňský ohař se dá vzhledově zaměnit s jinými ohaři – např. malým münsterlandským, ale zmiňujeme i jeho příbuzného anglického špringršpaněla.