Bloodhound

Bloodhound je je velmi milý pes, který se hodí do rodiny i k dětem, ke kterým se chová velmi jemně a dost toho od nich snese. Na svém pánovi je celkem závislý a nemá rád samotu. K cizím lidem se chová přijatelně, takže to není vyhlášený hlídač.

Je to vynikající stopař, ale přestože má vyvinutý lovecký pud, snese se dobře i s jinými mazlíčky, nemá totiž tendenci pronásledovat rychle se pohybující objekty, ale řídí se nosem. Problém nemá ani s ostatními psy, takže můžete mít doma klidně smečku.

Je to citlivý pes, který může občas působit tvrdohlavě, proto se musíte naučit, jak na něj, abyste byli s výcvikem a výchovou úspěšní. Zapomeňte na tresty a hrubé zacházení, potřebuje páníčka, který s ním bude mít trpělivost. Učí se poměrně dobře, ale někdy si dělá, co chce.

Je to vytrvalý pes, které potřebuje dostatek pohybu, ale nehodí se na příliš „rychlé“ aktivity, takže běh se psem nebude úplně ideální. Lepší je vyrazit na procházku, nebo si najít nějaký turistický cíl. 

Je škoda mrhat bloodhoundovým talentem, a proto byste měli aktivně využít jeho neobyčejného čichu. Pokud nejste myslivec a nebudete psa zapojovat do své práce, pak si najděte aktivitu, která vám bude vyhovovat. Stopy jsou největší bloodhoundovou předností, dokáže sledovat zvířecí kořist i vyhledávat ztracené lidi. 

Péče o srst není složitá, protože je krátká. Postačí vám gumové hřbílko, vyčesávací rukavice nebo speciální kartáč na tento typ srsti. Koupání je nutné jen v případě, že pes zapáchá, nebo je velmi znečištění.

Oči jsou náchylnější na záněty, proto je každy den kontrolujte a udržujte v čistotě. Podobně je to i s ušima, mají tendence se zapařit a takové prostředí je ideální pro množení bakterií. Jednou týdně uši prohlédněte, zda je vše v pořádku. Velká plemena nejsou tolik náchylná k tvorbě zubního kamene, ale není na škodu podávat doplňky stravy, které bojují proti zubnímu kameni. Nebo můžete zuby čistit i mechanicky.

Vzhledem k velikosti si bloodhound drápy bude přirozeně obrušovat při chůzi po tvrdém povrchu, ale jednou za měsíc zkontrolujte jejich délku a pokud některé přerůstají, zastřihněte. Budete na to potřebovat speciální kleště.

Bloodhound se pyšní hned několika zajímavostmi, jedná se o největšího stopaře mezi loveckými psy, zároveň je svým čichem pověstný a velmi ceněný, Dokáže stopovat nejen zvěř, ale také pátrat po nezvěstných osobách, jejichž stopu je schopen vyčenichat i po několika dnech. 

Název bloodhound by mohl v některých lidech evokovat psa, který lační po krvi, z anglického „blood“, tedy krev. Ale pojmenování odkazuje na „čistou krev“, tedy původ psa, během staletí totiž nebyli kříženi s jinými rasami, ale zachovali si čistokrevnost.

Výživě je nutné věnovat dostatek pozornosti, protože je důležitá, aby byl váš pes zdravý a prospíval. Zvláště u velkých plemen je potřeba podávat velmi kvalitní stravu, a to obzvláště v juniorském věku, kdy rostou a vyvíjí se. Zároveň je nezbytné dodržovat správné stravovací návyky, abyste předešli torzi žaludku. Jedná se hlavně o rozdělení jídla do dvou menších porcí za den a dodržování klidového režimu po jidle. 

Granule jsou kompletním krmivem, to znamená, že váš pes v nich dostane vše potřebné a nemusíte již nic dalšího (snad kromě kloubní výživy) přidávat. Ale musíte vybrat kvalitní granule s vyšším obsahem masa a nízkým obsahem obilovin nebo bez nich. Bývají totiž častým alergenem. Zároveň musíte vybírat granule pro velké plemena psů, jsou přizpůsobené jejich potřebám. Na dospělácké granule můžete klidně přejít až ve dvou letech věku. 

Pokud si na to troufáte, další možností krmení, je barfování, tedy podávání syrového masa, kostí, příloh a doplňků. Ale sestavení vyvážené krmné dávky je na vás, což znamená, že nejdříve musíte proniknout do tajů barfu, abyste svému psovi spíše neublížili. Při velikosti bloodhounda také počítejte s tím, že budete potřebovat dostatek místa v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé porce připravit dopředu a zamrazit.

Bloodhound může mít problémy s pohybovým aparátem, což u takto velkého psa rozhodně není překvapením. Objevit se může dysplazie kyčelního i loketního kloubu. V období růstu je zvláště důležití psa nepřetěžovat a celoživotně můžete podávat kloubní výživu jako doplněk stravy. 

Vzhledem ke zvrásněné kůži se mohou v záhybech objevit kožní problémy, proto mějte psa pod kontrolou a v případě potřeby navštivte veterinárního lékaře. Bloodhound může být náchylnější na entropium, tedy vchlípené víčko, kdy se spodní víčko stáčí směrem do oka, které tím dráždí, a ektropium, při kterém dochází k odchlípení víčka od oční bulvy a tím vzniká prostor pro vniknutí prachu apod.

Onemocnění, které dále může toto plemeno postihnout, je torze žaludku, jedná se o akutní stav, který ohrožuje život a je potřeba okamžitě jednat. Dochází totiž k zaškrcení přívodu a vývodu žaludku, což je velmi nebezpečné a musí se to řešit operativně. Torzi můžete předcházet dodržováním správných stravovacích návyků.

Jedná se o velké plemeno, které se nehodí do bytu, nešťastnější bude v domku se zahradou někde na vesnici. Zahrada by měla být dobře oplocená, aby se nemohl vydat na průzkum stop v okolí. Má rád blízkost svého pána, a proto by neměl být celý den sám na zahradě, nebude mu to prospívat. V zimě ho srst neochrání před nepříznivými vlivy počasí, tak bude lepší, když může spát doma. 

Potřebuje dostatek zaměstnání, je to vášnivý stopař, takže se s ním můžete věnovat stopám na poměrně vysoké úrovni. Pokud se nevěnujete lovu, nebo třeba záchranařině a vyhledávání osob, je nutné bloodhounda náležitě zaměstnat, aby se nenudil, mohl by vám totiž ničit věci.

Pokud plánujete svého psa uchovnit, je nutné si pořídit štěně s průkazem původu, to by nemělo mít žádné vady ze standardu. Chov v České republice zaštiťuje Bloodhound club CZ. 

Od věku 15 měsíců musíte absolvovat chovný svod, kde bude pes posouzen chovatelským kolegiem. Dále od 12 měsíců se musíte zúčastnit dvou výstav (klubová, národní, mezinárodní) a odnést si nejhůře známku velmi dobrá. Žádná zdravotní vyšetření nejsou k uchovnění potřeba.

Pes může být aktivně využit v chovu od 18 měsíců a fena od 24 měsíců věku. Horní věková hranice je pro feny stanovena na 8. rok věku.

Toto plemeno má charakteristický vzhled, takže není snadno zaměnitelné. Navíc je dost známé a vyhlášené jako skvělý stopař. Uvádíme coonhounda a anglického mastifa.