Australský silky teriér

Silky teriér je malý temperamentní psík, který velice miluje svou rodinu a nejvíce přilne k jednomu páníčkovi. Nemá moc rád samotu, a nejraději vám bude na blízku. Pokud chodíte do práce, je nutné ho od štěněte učit, že musí doma vydržet. S dětmi vychází dobře, ale lepší jsou již větší ratolesti, s nejmenšími dětmi si nemusí tolik rozumět. 

K cizím lidem se chová velice ostražitě a rozhodně se od nich nenechá hladit na ulici. Je to malý hlídač, který vás na každého nově příchozího upozorní hlasitým štěkotem. Štěkání má v oblibě, nezapomeňte ho krotit, zejména pokud bydlíte v bytě, vaši sousedé by si mohli stěžovat. Teriér s radostí prožene hlodavce, ale i kočku, při soužití s jinými mazlíčky je na místě obezřetnost. Vždy je lepší, pokud jsou spolu již od útlého věku. Vztahy s ostatními psy je nutné aktivně utužovat. 

Výchova a výcvik nejsou složité, přestože je tento teriér občas tvrdohlavý, pokud budete důslední, nemusíte se bát, že byste to nezvládli. Nenechte se zmást velikostí nebo spíš maličkostí psíka, socializaci byste neměli podcenit. 

Toto plemeno je poměrně čilé, takže potřebuje dostatek pohybu, každý den byste měli zařadit delší procházku. Jinak je poměrně přizpůsobivý a oblíbí si, co máte rádi vy.

Rád s vámi vyrazí na nějakou túru či výlet. Je skladný, takže se vám s ním bude snadno cestovat. Společně můžete vyběhnout do lesa, ke kolu se nehodí, pokud máte speciální košík, můžete ho naložit a vzít s sebou. Jen pozor, přestože je tento psík malý, má vyvinutý lovecký pud a jakmile spatří třeba zajíce, může se za ním vrhnout. Proto ho pouštějte z vodítka jen v případě, že máte zvládnuté přivolání. 

Věnovat se můžete také různým kynologickým sportům. Silky teriér se hodí na agility, ale rozhodně se neztratíte ani při dog dancingu.

Delší srst tohoto plemene vyžaduje častější péči, ideální je, pokud každý den lehce pročešete, zabráníte tak cuchání srsti. Přirozeně dlouhá srst u výstavních jedinců se balíčkuje, díky tomu zůstává srst krásná. Pokud nechodíte po výstavách, bude pro vás praktičtější sestřih, díky kterému vám péče o srst nezabere tolik času. 

Každý den je pak potřeba prohlédnout oči a odstranit ospalky, nezapomeňte kontrolovat uši a v případě, že se vám něco nezdá, navštivte veterináře. U malých psů bývá problematický chrup, na zubech se tvoří zubní kámen a je nutné mu předcházet, pokud nechcete, aby váš pejsek musel na čištění v narkóze. Ideální je každý den zuby mechanicky čistit, podávat můžete i doplňky stravy, které působí preventivně proti vzniku kamene. 

Silky teriér si drápky přirozeně příliš neobrousí, a proto počítejte s tím, že aspoň jednou měsíčně budete muset sáhnout po speciálních nůžkách a drápky zkrátit. Pokud si na to netroufáte, můžete vyrazit i k veterinárnímu lékaři. Pejska na tento úkon zvykejte od štěněte, většina z nich to nemá příliš v oblibě.

Silky teriér byl vyšlechtěn mimo jiné hlavně z australského a jorkšírského teriéra. Chov obou plemen společně se silky teriérem značně splýval, takže docházelo ke vzájemnému křížení a příslušnost k jednomu z těchto tří plemen bylo možné určit až s dospíváním. K zákazu tohoto křížení došlo až v roce 1932. 

Malá plemena mají rychlý metabolismus, a proto potřebují kvalitní krmení, které jim bude přizpůsobené. V zásadě můžete sáhnout po kompletních krmivech, mezi která patří granule a konzervy, nebo barfovat. 

V případě, že se rozhodnete krmit granulemi, je potřeba věnovat pozornost jejich výběru. Vždy si přečtěte složení, na prvním místě by rozhodně mělo být masa, není dobré, když granule obsahují přehlídku obilovin, ty jsou totiž častým alergenem. Vybírejte granule pro malá plemena psů a nezapomeňte přihlédnout také k věku, zhruba do jednoho roku můžete krmit juniorskými granulemi, pak je vhodné přejít na dospělácké. 

Pokud chcete mít větší přehled o tom, čím psa krmíte, můžete barfovat, v takovém případě psovi do misky servírujete syrové maso, kosti, přílohy a různé doplňky. Ale sestavení vyvážené krmné dávky je na vás, a proto si předtím musíte načíst potřebné informace. Maso v dnešní době seženete i v chovatelských potřebách. Jednotlivé krmné dávky se připravují většinou dopředu a uchovávají v mrazáku.

Australský silky teriér je zdravé plemeno, ani k uchovnění nejsou povinná žádná zdravotní vyšetření. Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to zejména luxace pately, která je u malých plemen typická. Preventivně lze podávat kloubní výživu a o pohybový aparát tak pečovat.

Silky teriér se nehodí pro pobyt venku, potřebuje být na blízku svým páníčkům, jinak by strádal. Bydlet může v bytě na městském sídlišti, ale i v domku se zahradou na vesnici. Pelíšek by měl mít umístěn na klidném místě, kde bude moc odpočívat. Ale počítejte s tím, že stejně bude odpočívat  s vámi na gauči.

Silky teriér se hodí pro začátečníky i seniory, ale musíte být důslední, protože bývá poněkud temperamentní, tak aby věděl, jaké jsou hranice. Jeho výcvik není náročný a zvládne jej i starší dítě. 

Pokud plánujete zapojení svého psa v chovu, budete muset splnit podmínky stanovené Klubem chovatelů teriérů. Prvním krokem je koupě psa s průkazem původu FCI. Štěně by nemělo mít v době odběru od chovatele žádné odchylky od standardu, říká se, že má předpoklady pro chov a výstavy.

Silky teriér má podmínky zařazení do chovu poměrně snadné. Musíte se zúčastnit výstavy pořádané klubem a odnést si nejhůře známku velmi dobrá, a to od věku 12 měsíců. V posudku nesmí chybět naměřené kohoutková výška, skus a počet zubů, vše od klubem předepsaného rozhodčího. 

Aktivní využití v chovu je možné od ukončeného 14. měsíce věku jedince. U feny je horní věková hranice stanovena na 8 let, po výjimce lze prodloužit do 9 let. U psů není chovnost omezena. Za jeden kalendářní rok může mít fenka jeden vrh.

Australský silky teriér je vzhledově velice podobnými známějšímu jorkšírskému teriérovi, který byl použit při jeho šlechtění. Jako plemeno záměny dále uvádíme také australského teriéra.