Australský honácký pes

Jedná se o velmi aktivního a temperamentního psa, kterého zkrotí zkušený páníček. Své rodině je velmi oddaný a na páníčka se dost fixuje, proto je nutné učit ho od štěněte zvládat samotu. 

Je to skvělý hlídač a obránce, k cizím lidem se chová ostražitě. Pokud ho chcete seznámit se všemi členy rodiny a přáteli, udělejte to ještě ve štěněcím věku, aby si na ně zvykal od mala. Obecně platí, že důsledná socializace je velice důležitá, a to i např. ohledně soužití s dětmi nebo jinými psy či mazlíčky. Pokud není australák na tyto členy domácnosti zvyklý a objeví se až v jeho dospělosti, budete muset být velmi obezřetní. 

Jelikož se jedná a pracovité a samostatné plemeno, jeho výchova a výcvik se hodí pro zkušenější kynology, kteří si s ním dokáží poradit. Ovšem je velmi inteligentní a dobře se učí, takže se společně můžete věnovat obedienci.

Jedná se o velice aktivní plemeno, které potřebuje dostatek pohybu. Pokud mu ho nedopřejete, bude strádat. Každy den počítejte s delší procházkou a ideálně i nějakou aktivitou, při které se váš pes unaví. 

Můžete chodit na psí cvičiště a věnovat se různým kynologickým aktivitám. Kromě agility či klasického výcviku, můžete vyzkoušet i něco méně tradičního. Australáci se využívají na vyhledávání drog a najdou uplatnění také v záchranařině. Vyzkoušet můžete tedy např. nosework.

Je to ideální parťák pro aktivní život, tedy pokud rádi vyrážíte na výlety a túry, australský honácký pes bude skvělým společníkem.

Australákova srst nevyžaduje žádnou speciální péči, ale měli byste ji alespoň jednou týdně vykartáčovat. V období línání ideálně každý den.

Každý den, zkontrolujte oční okolí a odstraňte případné ospalky. Občas zkontrolujte uši, zda jsou čisté v pořádku. Nezapomínejte na péči o chrup, ideální je mechanické čistění zubů, zároveň můžete podávat i doplňky stravy, které pomáhají bojovat proti zubnímu kameni.

Jednou za měsíc prohlédněte, jak jsou na tom drápky. Pokud bude mít australák dostatek pohybu po tvrdém povrchu, pravděpodobně si je bude přirozeně obrušovat, ale ne všechny mohou být dostatečně krátké. Na stříhání drápků zvykejte od štěněte, abyste s tím neměli v dospělosti problém.

Při nahánění dobytka australák pracuje tak, že jej kouše (štípe) do spodní části končetin (kopyt a hlezen), aby stádo dostal tam, kam potřebuje a zvířata jej respektovala. 

Kvalitní krmení je důležité, aby byl pes zdravý a celkově prospíval. Australák je velmi aktivní, takže musíte přizpůsobit výživu jeho potřebám. Podávat můžete granule nebo krmit přirozenou stravou (BARFem). Obojí má svoje klady i zápory.

Krmení granulemi je pro páníčky jednoduché a bez starostí. Pes dostává v krmné dávce vše, co potřebuje. Musíte jen vybrat ty správné granule, proto vždy čtěte složení a zaměřte se na to, aby maso bylo na prvním místě. Složení by neměla být přehlídka obilovin, volte granule se sníženým obsahem obilovin nebo zcela bez nich. Uvidíte, co bude vašemu psovi vyhovovat. Zhruba do 15 až 18 měsíců můžete zůstat u granulí pro juniory a poté přejít na dospělácké. Australáka budete možná muset krmit granulemi pro psy v zátěži. 

Barfování je pro páníčky náročnější, musíte si nastudovat vše potřebné, abyste psovi sestavili vyváženou krmnou dávku. Do misky pak servírujete syrové maso, kosti, přílohy a doplňky. Máte skutečně přehled o tom, co váš pes sní.

Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem. Zejména dysplazie kyčelního a loketního kloubu (DKK se povinně vyšetřuje k uchovnění). Je vhodné preventivně podávat kloubní výživu, a to nejen v období růstu, ale klidně celoživotně.

Dále je australák náchylný na dědičné oční vady, zejména progresivní retinální atrofii sítnice. Opět se před uchovněním vyšetřuje, takže by se mělo u štěňat eliminovat. Objevit se může také hluchota, ale spojit se mohou pouze jedinci, kteří jsou oboustranně plně slyšící. 

Australský honácký pes je náročný hlavně na pohyb. Zároveň to není pes, kterého necháte celé dny samotného na zahradě, protože na svého páníčka je velmi fixovaný a potřebuje mu být na blízku. 

Nehodí se do bytu, ideální je pro něj dům se zahradou, kde může mít zateplený kotec s boudou, ale rozhodně by tam neměl trávit většinu času. Spíše se hodí na to, že ho tam můžete uklidit před návštěvou, nebo když jej nechcete nechat o samotě doma.

Australák potřebuje důslednou výchovu a socializaci již od štěněcího věku, je důležité to nepodcenit, protože v dospělosti se vám to pak všechno vrátí.

Plánujete zapojení vašeho psa v chovu? Měli byste to zohlednit již při výběru štěňátka, to nesmí být žádné vylučují vady uvedené ve standardu. Jedná se o štěňátko s předpoklady pro chov a výstavy. Podmínky uchovnění stanovuje Klub chovatelů málopočetných plemen psů. 

Od věku 15 měsíců se musíte zúčastnit bonitace, což je speciální chovatelská akce podobná výstavě, na které je pes posouzen a hodnocen jako chovný nebo nechovný. Zároveň musíte absolvovat alespoň jednu klubovou výstavu (mimo třídy dorostu) se známkou nejhůře velmi dobrá. 

Předepsaná jsou i zdravotní vyšetření. Jedná se o rentgeny na dysplazii kyčelního kloubu, nejhůře stupeň 2/2. Dále je povinné testování DNA-PRA-prcd, kdy jeden z páru musí mít výsledek Normal/clear nebo Pattern A či N/N. Dále se testuje také hluchota prostřednictvím BAER testu a přípustný výsledek je pouze oboustranně plně slyšící. 

Aktivní využití v chovu je možné od věku 18 měsíců, u psů není stanovena horní věková hranice, u fen je to 8. rok věku.Je možné odchovat jeden vrh v jednom kalendářním roce. Pokud je feně dvakrát proveden císařský řez, již dále nesmí být využita v chovu.

Honáčtí psi nejsou v našich končinách tolik rozšíření a známí. Potkat je můžete hlavně na výstavách. Ale jako páníček takového plemene se připravte na to, že ho kolemjdoucí příliš poznávat nebudou. Jako plemeno záměny uvádíme jeho „bratra“ australského honáckého psa s krátkým ocasem.