Atlasský horský pes

Aidi je skvělý obranář, hodí pro aktivního páníčka, klidně i do rodiny s dětmi, má přirozený ochranitelský pud. Děti má rád a dobře s nimi vychází, ale musí ho respektovat a chovat se k němu správně. Pozor na dětské hry s jinými dětmi, aby aidi nevyhodnotil, že těm vašim chce někdo ublížit. 

Je to výborný hlídač a k cizím lidem se chová nedůvěřivě. Měli byste mít řádně označený a hlavně oplocený pozemek. S ostatními psy vychází dobře. Byl zvyklý hlídat stáda, takže vztah k jiným zvířatům je také ochranitelský, ale zároveň má také lovecký pud a může pronásledovat rychle se pohybující objekty. Pokud budete mít i jiné mazlíčky, měli by spolu vyrůstat od štěněte, aby nebyly později problémy. 

Důležitá je pečlivá socializace od útlého věku, kdy s ní začíná chovatel. Vy pak musíte pokračovat. Bez výcviku se neobejdete. Aidi se nehodí pro začátečníky, ale jeho páníček by měl mít se psy již nějaké zkušenosti. Je potřeby být důsledný, ale zapomeňte na hrubé zacházení. Toto plemeno je samostatné, ale svému pánovi je oddaný.

Potřebuje dostatek pohybu, každý den si naplánujte delší procházku, nestačí mu pobyt jenom na zahradě, kterou bude hlídat. Je velice vytrvalý a unavit ho není jednoduché. 

Můžete společně vyzkoušet i nějaké kynologické aktivity, vhodný by mohl být např. dog trekking, při kterém se zdolávají větší vzdálenosti. Na agility se vzhledem ke své velikosti příliš nehodí, stejně tak např. dogdancing, není to plemeno, které by se s nadšením učilo různé triky. 

Přestože má aidi delší srst, nevyžaduje zvláštní péči. Stačí jednou týdně vykartáčovat, dvakrát do roka v době línání byste po kartáči měli sáhnout každý den, abyste psovi ulevili od uvolněných chlupů. Pokud se plánujete účastnit výstav, poraďte se s chovatelem, jak se srstí naložit. Ale obvykle postačí šampon a pak srst vyčesat. 

Každý den byste měli zkontrolovat oční okolí a odstranit případně nečistoty nebo ospalky. V klopených uších se může objevit zánět a na první pohled si toho nevšimnete, proto vždy při česání uši zkontrolujte. Větší plemena obvykle nemívají problém se zubním kamenem, ale pokud bude přidávat doplňky stravy pro zdraví dutiny ústní nebo zuby mechanicky čistit, rozhodně tím nic nezkazíte. 

Pes velikosti aidiho si při chůzi po tvrdém povrchu bude drápy přirozeně obrušovat, ale jednou měsíčně jejich délku zkontrolujte a v případě potřeby delší drápy zkraťte. Na tento úkon zvykejte psa od štěněte, abyste s tím neměli v dospělosti problém.

Z oblasti severní Afriky (Sahary) pochází ještě arabský chrt známý jako sloughi. Pokud  při lovu tato dvě plemena spolupracovala, tak pro ně nebyla snad žádná kořist překážkou. Protože na co by si chrt sám netroufl, tak aidi vyrovnal svými loveckými schopnostmi a velikostí. 

Jedná se o velké plemeno, které potřebuje kvalitní výživu, aby bylo zdravé a prospívalo. Zejména v delším období růstu mu musíte dopřát všechny potřebné živiny, aby z něj vyrostl silný pes.

Pokud budete krmit granulemi, vybírejte ty pro velká plemena psů a přihlédněte také k věku. Granulemi pro juniory můžete krmit zhruba do 20 až 24 měsíců, až poté přejít na granule pro dospělé psy. Je potřeba vybírat kvalitní granule, protože velká plemena mají zvláště náročně výživové požadavky. Vždy si čtěte složení, abyste se přesvědčili o tom, jak dané krmivo vypadá. 

Další možností je barfování, tedy krmení přirozenou stravou, ale do toho byste se měli pustit v případě, že víte, co děláte, abyste psovi spíše neublížili. Je totiž potřeba sestavit vyváženou krmnou dávku ze syrového masa, kostí, příloh a doplňků. U psa velikosti aidiho počítejte také s dostatečným místem v mrazáku, kam si budete moc jednotlivé krmné dávky připravit. 

Aidi je zdravý pes, který není zatížen dědičnými nemocemi. Vzhledem k jeho velikosti se u něj mohou objevit problémy s pohybovým aparátem. Zejména dysplazie kyčelního a loketního kloubu, proto můžete podávat preventivně podávat kloubní výživu, a to již od štěněcího věku. 

Velká plemena s hlubším hrudním košem může postihnout torze žaludku. Jedná se o akutní stav, který je nutné řešit operativně a každá minuta je drahá. Jako prevence jsou důležité správné stravovací návyky. Denní dávku byste měli rozdělit alespoň na dvě porce a po jídle dodržujte klidový režim. 

Atlasský horský pes se hodí do rodinného domu s větší zahradou. Do bytu je toto plemeno naprosto nevhodné. Má silně vyvinutý ochranitelský pud, takže je to přirozeně výborný hlídač. 

Na zahradě by rozhodně měl mít kotec s boudou. Může být celý rok venku, jeho srst ho ochrání i proti nepříznivému počasí, ale potřebuje se schovat před deštěm a v zimě se hodí zateplit boudu. V kotci by rozhodně neměl trávit většinu dne, ale oceníte ho i v případě, kdy k vám přijde návštěva a budete psa potřebovat na chvilku „uklidit.“

Páníček aidiho by neměl být začínající kynolog, potřebuje důsledného majitele, který z něj vychová klidného a vyrovnaného psa. Bývá tvrdohlavý a samostatný, proto je potřeba, abyste si s ním poradili. 

Vlastnictví psa většího plemene bývá ekonomicky náročnější, více toho sní a hlavně případné poplatky za veterinárního lékaře jsou vyšší. Měli byste počítat s tím, že kupní cena bude pouze základ toho, co za psa v průběhu života utratíte.

Toto plemeno nemá v České republice chovatelský klub, který by jej zaštiťoval. V budoucnu, pokud by byli importováni nějací jedinci, by mohl spadat např. pod Moloss Club.

Lze předpokládat, že podmínky uchovnění budou podobné jako u jiných plemen tohoto typu. Potřeba bude účast na bonitaci, což je akce podobná výstavě, kde je pes posouzen odbornou komisí. Obvykle je také nutné se zúčastnit výstavy, ze které si pes musí odnést nejhůře předepsanou známku. Pak lze také očekávat nutnost zdravotního vyšetření. U aidiho by se mohlo jednat zejména o dysplazii kyčelního kloubu a možná i loketního kloubu. 

V zemích, kde je to povoleno, hlavně v zemi původu se obvykle u pracovních psů kupírují uši i ocas, což by mohl být v České republice problém. Před případným importem si proto zjistěte, jak vypadá současná aktuální situace.

Aidi je málo rozšířené plemeno a v našich končinách na něj zřejmě nenarazíte. Dá se zaměnit s jinými molossy podobného typu. Uvádíme tornjaka, kangala a středoasijského pastveckého psa.