Anglický toy teriér
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina III. - Teriéři |
Sekce 4 - Toy teriéři |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 13 |
---|---|
Of. zkratka plemene v ČR: | ATT |
Země původu: | Velká Británie |
Vznik plemene: | 19. století |
Průměrná délka života: | 14 - 15 roků |
Původní využití: | Lovec hlodavců |
Využití dnes: | Agility, Domácí mazlíček, Rodinný pes |
Kluby v ČR: |
Klub chovatelů teriérů (http://www.kcht.cz) |
VARIETY PLEMENE Anglický toy teriér
Toto plemeno se nevyskytuje v dalších varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Původ těchto psíků sahá prokazatelně do 19. století, ale jejich předci jsou ještě starší – jednalo se o plemeno Old English Terrier. Původně tato rodina plemen sloužila k lovu drobných hlodavců a zejména krys. Psíci byli navíc oblíbení při soutěžích, kdy v malých arénách byli vypouštěni mezi myši a v určeném časovém limitu měli chytit co nejvíce hlodavců. Později došlo k zákazu těchto her a obliba anglického toye, který byl v té době považován za zmenšeného manchesterského teriéra, klesla.
K vydělení jednotlivých plemen z English Terriera došlo ve druhé polovině 19. století. Hlavním představitelem byl manchester teriér a na anglického toye bylo nahlíženo jako na jeho miniaturní variantu až do roku 1962, tehdy došlo k oficiálnímu uznání anglickým Kennel Clubem a z anglického toy teriéra se stalo samostatné plemeno.
Toy není příliš rozšířený, mnohem známější je jeho větší bratr manchester teriér. V České republice se nachází několik jedinců a dohledatelná je 1 chovatelská stanice. Anglický toy teriér patří k málopočetným plemenům.
POVAHA
Anglický toy je malý psík, ale krev teriéra v sobě nezapře. Je to veselý a přátelský společník. S cizími lidmi se skamarádí, ale na každou návštěvu upozorní štěkotem. Je to i přes svou velikost dobrý hlídač. S dětmi vychází dobře, ale ony se s ním musí naučit zacházet, aby mu neublížily. Ke své rodině je velmi oddaný a nerad bývá sám. Může mít sklony k uštěkanosti, proto byste jej měli v hlasovém projevu krotit.
Přetrvává u něho lovecký pud zejména k malým živočichům. Vzhledem k tomu by mohl mít problém snášet se s domácími mazlíčky typu hlodavců. S ostatními psy vychází poměrně dobře. Dokonce ani nemá tendence k útočení jako někteří teriéři. Spíše je bude ignorovat. Vůči větším plemenům se může projevit bojácnost a nedůvěřivost.
Toy je velmi inteligentní a dobře ovladatelný pes, i když učenlivost někdy vázne. Dokáže být tvrdohlavý a ne vždy 100% poslušný. Jeho výchova není složitá a hodí se i pro začátečníky. Možná klame tělem, ale není to žádný choulostivý a přecitlivělý psík. Dokáže dělat plnohodnotného společníka na výletech i při psích sportech.
POHYB
Toto plemeno nevyžaduje velké množství pohybu, ale pokud jste aktivní a chcete se věnovat některým psím sportům či chodíte na túry, tak vám jistě bude rád dělat společníka. Celkem se přizpůsobí svému pánovi, takže mu stačí i kratší procházky, ovšem vyběhat se také potřebuje.
Je vhodné jej zaměstnat po psychické stránce, aby vybil energii. Vyzkoušet můžete různé aktivní hry, u nichž pejsek musí přemýšlet, jak se dostat k pamlsku.
Toy vám bude rád dělat společnost u běhání nebo dlouhých procházek. Můžete jej vzít i ke kolu, ale někdy je nutné počítat s tím, že jej budete muset popovést. Proto je vhodné mít připraven košík, kam pejska umístíte.
PÉČE
Na péči není toy náročný. Jedná se o krátkosrsté plemeno, takže vyčesávání srsti vás více zaměstná pouze dvakrát do roka v období línání, protože má podsadu. Vhodné je používat gumové hřbílko, kterým mimo jiné i promasírujete kůži. Časté koupání není třeba, v letních měsících můžete využít přírodních vodních nádrží a společně s pejskem se osvěžit.
Malá plemena mají větší tendenci k tvorbě zubního kamene. Aby měl váš pejsek zoubky jako perličky, tak doporučujeme mechanické čištění zubů, to je nejlepší prevencí. Vyzkoušet můžete i různé doplňky stravy.
Pravidelně byste měli kontrolovat drápky. Vzhledem k nízké hmotnosti toye pravděpodobně nebude docházet k jejich obrušování a zkracování bude nutné. Na tento úkon zvykejte pejska již od štěněčího věku, abyste s ním neměli problém. Nezapomínejte na pátý dráp na předních packách, který má sklony k zarůstání.
ZAJÍMAVOSTI
Anglický toy teriér byl na počátku 20. století velmi oblíbený v Rusku. V letech 1920–1950 byl však chov čistokrevných jedinců zastaven a jejich počet rapidně klesl. Až v polovině 50. let začalo postupně docházet k obnově plemene, ale do chovu zasáhli i nečistokrevní psi. Došlo k vyhotovení nového standardu a v tomto bodě začalo v Rusku vznikat nové národní plemeno. V roce 1958 se narodil první dlouhosrstý jedinec, který byl později použit v chovu a stal se zakladatelem dlouhosrsté variety moskevského dlouhosrstého toy teriéra, který byl s uznáním Mezinárodní kynologickou federací přejmenován na ruského toye. Anglický toy teriér tedy nejen motivoval ke vzniku nového plemene, ale toy z něj přímo i vychází.
VÝŽIVA
Malý psík jako akglický toy teriér toho moc nesní, i když mu dopřejete to nejdražší krmivo, tak vás to finančně nezruinuje. Pokud se rozhodnete krmit granulemi, vybírejte takové, které mají ve složení na prvním místě maso, a to ideálně sušené či moučku. Z čerstvého masa zbyde po zpracování asi třetina objemu. Granule by dále neměly obsahovat široké spektrum obilovin, k dostání jsou krmiva se sníženým obsahem obilovin (Low Grain) nebo zcela bez obilovin (Grain Free). Obilí je jedním z nejčastějších alergenů, takže nákupem krmiva bez něj můžete svému pejskovi ušetřit problémy. Při výběru granulí dále zohledněte věk a plemeno pejska. Pro anglického toye vybírejte kompletní krmivo pro malá plemena.
Pokud chcete doplnit granule o konzervu, tak s ní zacházejte opatrně, abyste si pejska nerozmlsali. Mnoho lidí chtělo svému čtyřnohému mazlíčkovi přilepšit a zapříčinili tak akorát problémy s nežravostí.
Pokud chcete mít přehled o tom, co váš pejsek sní a troufnete si na krmení přirozenou stravou, tak doporučujeme BARF (zkratka pochází a anglického Bones and Raw Food, tedy kosti a syrová strava). Než začnete krmit tímto způsobem, tak je nutné si nastudovat potřebné informace, protože musíte sestavit vyváženou krmnou dávku, aby vašemu pejskovi nic nechybělo. Při barfování potřebujete dostatek místa v mrazáku pro předem připravené psí porce, ale v případě toye to není žádný problém. Kosti dávejte vždy syrové. Při tepelné úpravě dojde ke změně jejich struktury a pak se mohou v trávicím traktu nebezpečně štěpit.
Pokud se vám nelíbí představa syrového masa a chcete krmit vařeným, tak myslete na to, že při tepelném zpracování ztrácí suroviny mnoho živin a takové krmení by nemuselo pokrýt všechny psí potřeby. I když při zažívacích problémech doporučujeme krmit vařeným kuřecím masíčkem, rýží a mrkví.
Zdraví
Průměrný věk: 14–15 let
Anglický toy teriér je zdravé plemeno, o čemž svědčí i to, že při uchovnění nejsou požadována žádná zdravotní vyšetření. Stejně jako ostatní malá plemena může být postižen luxací pately (vykloubením čéšky). Toto onemocnění je geneticky podmíněno, a pokud si koupíte štěňátko po vyšetřených a prokazatelně zdravých předcích, tak se snižuje pravděpodobnost výskytu.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Anglický toy není náročné plemeno. Hodí se pro začátečníky i starší lidi. Jeho potřeba pohybu není extra náročná, víceméně se přizpůsobí svému páníčkovi.
Není to pes, který by se hodil pro pobyt venku. Potřebuje být v kontaktu se svým pánem a samotu snáší špatně. Pro svou velikost je ideálním společníkem do bytu, protože nezabere moc místa, navíc z něj není tolik chlupů, což jistě oceníte při úklidu. Samozřejmě může bydlet i v domě, kde ocení zahradu, ale nemyslete si, že na ní bude pobývat bez vás. Miluje společnost svých páníčků a nejlepším pelíškem je jejich postel.
Přestože je to poměrně houževnaté plemeno, tak při delších zimních procházkách byste jej měli chránit před nepříznivými vlivy počasí, přece jenom má pouze krátkou srst. Doporučujeme použití funkčních oblečků. Na oblékání byste měli pejska zvykat od štěňátka.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Chov anglického toy teriéra zaštiťuje v České republice Klub chovatelů teriérů, pokud budete chtít svého pejska uchovnit, tak musíte splnit stanovené podmínky pro zařazení do chovu.
Pro anglického toye platí, že se musí zúčastnit výstavy pořádané klubem a odnést si z kruhu známku nejhůře Velmi dobrá. Na té samé výstavě musí být i změřen a jeho kohoutková výška je pečlivě zaznamenána, dále dojde ke kontrole chrupu a skusu. To vše je platné až po absolvování výstavy nejdříve ve věku 12 měsíců jedince.
Podle obecných podmínek jsou z chovu vyřazeni jedinci s chybějícím řezákem, anomálií ocasu a extrémně bázliví či agresivní zástupci plemene.
Psi i feny se mohou v chovu využít od ukončeného 14. měsíce věku. Horní věková hranice není u psů stanovena, feny ukončují chovnost posledním dnem 8. roku věku. Během jednoho kalendářního roku může být na feně odchován jeden vrh.
Jako vada je posuzována každá odchylka od standardu. Důvodem pro neuchovnění jsou nejen fyzické abnormality, ale také poruchy chování. Psi musí mít obě varlata plně vyvinutá a sestouplá v šourku.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Anglický toy teriér není v České republice příliš rozšířen a často může docházet k jeho záměně za jiná početněji zastoupená plemena. Malých psíků podobného vzhledu existuje více a pro laika se často liší jen drobnými odchylkami, i když chovatel je svým zkušeným okem rozezná hned.
Manchester teriér
Obě plemena mají společnou zemi původu a sdílí i třetí skupinu FCI (Mezinárodní kynologické federace), liší se zařazením do sekce, anglický toy patří do sekce toy teriéři a manchester se řadí k velkým a středně velkým teriérům. To napovídá, že jejich hlavním rozpoznávacím znakem je velikost. Zatímco toy měří v kohoutku od 25 do 30 cm, tak jeho větší dvojník dosahuje 41 cm u psů a 38 cm u fen. Obě plemena jsou si velmi podobná a není se čemu divit, mají společné předky. Toy je dokonce někdy považován za menší varietu manchestera. Jejich velkou odlišností jsou uši. Pro anglického toye jsou typické uši ve tvaru plamínku svíčky a mají být vztyčené. Manchester teriér má uši ve tvaru písmene V a jsou polovztyčené.
Trpasličí pinč
V našich končinách je poměrně rozšířený trpasličí pinč, který je zároveň dalším možným plemenem záměny. Přestože vzhledově jsou si s toyem podobní, tak každý patří do jiné skupiny FCI. Toy je ve třetí (teriéři) a pinč náleží do druhé skupiny k pinčům, kníračům, molossoidním plemenům a švýcarským salašnickým psům. Kohoutkovou výšku stanovenou standardem mají oba stejnou, je to rozmezí 25 až 30 cm. U pinče je navíc možné i jiné zbarvení než černé s pálením, jedná se o jednobarevnou červenou až hnědou. I zde můžeme poukázat na postavení uší, pinč má uši ve tvaru V stejně jako manchester a nejsou vztyčené, ale klopené. Navíc se u pinče preferuje srpovité nebo šavlovité nesení ocasu.
Ruský Toy
Ruský toy opět patří do jiné skupiny FCI, kterou byl uznán poměrně nedávno. Náleží ke skupině devět ke společenským plemenům. Zemí původu je Rusko, kde bylo šlechtění motivováno právě anglickým toy teriérem, který byl u Rusů v minulém století velmi oblíbený. Ruský toy se navíc vyskytuje ještě v dlouhosrsté varietě a zbarvení je kromě černé s pálením přípustné i hnědé a modré s pálením, dále se může objevit jednobarevná červená. Výška ruského toye se pohybuje od 20 do 28 cm (+/- 1 cm), anglický toy má standardem dáno rozmezí 25–30 cm. Obě plemena mají jinou hlavu, anglický toy ji má protáhlejší a oči mandlového tvaru, kdežto ruský toy má výrazné kulaté oči.
STANDARDNÍ VZHLED
Kompaktní pes, který působí elegantně a harmonicky, je pružný a má čistou stavbu. Hlava s končetinami jsou v takovém poměru, že působí vyváženě.
Ideální výška v kohoutku je 25–30 cm.
Srst je hustá, lesklá a těsně přiléhající. Upřednostňuje se krátká a hustá.
Barva je černá s tříslovým pálením, přičemž černá je ebenového odstínu a je bohatá jako tmavý čerstvě vylouplý kaštan. Přechody barev jsou ostré, nemísí se ani nesplývají. Barvy jsou oddělené jasnými hranicemi. Tříslovou barvu najdeme na hrudních končetinách, na přední straně k zápěstí, dále na vnitřní a zadní straně až těsně pod lokty. Na každém prstu se nachází tenká černá čárka. Pod bradou a uprostřed předního nadprstí je jasná černá značka (otisk palce). Na přední a vnitřní straně pánevních končetin nalezneme tříslovou, kterou ohraničuje černá kresba uprostřed holeně. Na vnější straně zadních končetin by se neměla objevovat výrazná tříslová barva.
Tříslově zbarvená je i tlama, ale nos je černý, černá dále pokračuje po jeho hřbetu a probíhá obloukem pod očima až směrem k nasazení krku. Nad každým okem a na tváři se nachází tříslová tečka. Tříslová je pod čelistmi a na hrdle, ale okraje pysků jsou černé. Uvnitř uší se nachází tříslově zbravená srst, ale za nimi je nežádoucí. Tříslových znaků si dále můžeme všimnout po obou stranách hrudníku, kolem řitního otvoru a na spodní straně ocasu. Nažádoucí je bílá skvrna kdekoliv na těle.
HLAVA
Dlouhá, úzká a pod očima dobře vyplněná.
MOZKOVNA
Klínovitého tvaru.
Plochá.
Mírný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je černá. Zepředu i z profilu se tlama zužuje a působí klínovitě. Špičatý vzhled hlavy je nežádoucí. Může budit dojem podkusu.
Těsně přiléhající.
Pevně sevřené, silné. Skus je pravidelný, kompletní a nůžkový (silné zuby jsou usazeny kolmo do čelisti a horní těsně překrývají spodní).
Lícní svaly nejsou příliš zvýrazněné.
Měly by být tmavé bez světlých odstínů. Jsou malé, šikmo usazené, ale nevystupují a mají mandlovitý tvar.
Jsou špičaté a nasazené celkem blízko u sebe a na mozkovně vzadu. Tvarem připomínají plamínek svíčky. Ucho má být dlouhé tak, aby při ohnutí nedosahovalo k oku. Vnitřní čast směřuje dopředu. Kůže je tenká. Od věku 9 měsíců jedince již musí být nošeno vztyčené.
KRK
Mírně klenutý, dlouhý a půvabný. Lalok na hrdle není žádoucí. Šíjová linie plynule přechází do plecí a elegantně klesá. Plece jsou správně skloněné dozadu.
TRUP
Kompaktní.
Od kohoutku k bedrům je mírně klenutý, dále ke kořeni ocasu linie klesá.
Dobře zaoblená.
Hrudník je hluboký a úzký, žebra dobře klenutá.
KONČETINY
Nežádoucí jsou jemné kosti.
HRUDNÍ KONČETINY
Dobře uložené směrem vzad.
Vytvářejí rovné předhrudí. Dobře přiléhají k tělu.
Rovné.
Kompaktní a elegantní. Prsty jsou dobře klenuté a oddělené. Mají černě pigmentované drápy. Dva prostřední drápy jsou delší než ostatní.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Postavení končetin pod trupem není žádoucí. Sedací hrboly jsou lehce zaoblené.
Dobře zaúhlená.
Postavené nízko, není vbočené dovnitř, ani vybočené ven.
Kompaktní kočičí tlapky s dobře klenutými a oddělenými prsty. Nežádoucí jsou zaječí tlapky.
CHODY PSA
Pohyb je plynulý a vyvolává dojem souladu. Pánevní končetiny se pohybují hladce a pružně. Pohyb působí hladce a pružně, je výrazný a podtrhuje jej silný posun. Typickým krokem je prodloužený klus, nežádoucí je šoupavý krok a vysoká akce předních končetin při nedostatečné prostornosti.
OCAS
Směrem ke špičce ocasu se zužuje, u kořene je silný. Je nasazený nízko a při svěšení nesahá pod hlezno. Nežádoucí je přehnaně živě nesený ocas.