Kangalský pastevecký pes
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I. |
---|
Skupina II. - Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi |
Sekce 2 - Molossoidní plemena (dogovití psi) |
Bez pracovní zkoušky |
Číslo standardu: | 331 |
---|---|
Země původu: | Turecko |
Vznik plemene: | Starověk |
Průměrná délka života: | 13 - 15 roků |
Původní využití: | Ochránce stád před predátory |
Využití dnes: | Střežení stád, Hlídací pes |
Kluby v ČR: |
VARIETY PLEMENE Kangalský pastevecký pes
Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Kangal je prastaré plemeno, jehož předci jsou původní pastevečtí psi, kteří přišli s kočovnými kmeny v době kolem 6 000 let před naším letopočtem. Již tehdy vynikali svou skvělou schopností ochránit stádo před velkými predátory typu vlů a medvědů. O selekci chovu se postaraly tvrdé podmínky, které v této oblasti vládnou.
Původní anatolský pastevecký pes pochází z oblasti centrálního Turecka zvané Anatolie, a to konkrétně z provincie Sivas. Pojmenován byl zřejmě po městě Kangal, které se tady nachází. K chybnému pojmenování plemene FCI, a to anatolský pastevecký pes, došlo v roce 1989, kdy bylo plemeno uznáno. Ovšem v zemi původu zmínky o žádném anatolovi nenajdete. Tam to byl vždy kangal a další typy psů.
V roce 2018 došlo k přejmenování na vhodnější název – kangalský pastevecký pes a nový standard zahrnuje jak původního anatolského psa, tak dříve neuznané kangaly. Do České republiky byl kangal dovezen koncem minulého století, ale jeho obliba stále stoupá.
POVAHA
Kangal je samostatné plemeno, které má silný ochranitelský pud. Ke své rodině ve štěněčím věku velmi přilne a pouto je silné, je ale nezávislý. Děti má rád, ale je potřeba mít soužití těchto dvou pod kontrolou. Hlavně pozor na kamarády dětí, pokud by při nevinné hře, začali vaše dítko z legrace obtěžovat, tento pastevec může situaci špatně vyhodnotit jako ohrožení.
K cizím lidem je ostražitý, bez vašeho svolení na pozemek nikoho nepustí. Je to skvělý hlídač a ochránce. V zemi původu chrání velmi úspěšně stáda před predátory. Je temperamentní a teritoriální, takže s ostatními psy mohou vznikat potyčky. Jiným, než jemu svěřeným zvířatům, může ublížit. Je velmi teritoriální, v případě vniknutí cizí osoby neútočí hned, ale upozorní ji štěkotem a dá jí možnost se stánout. Pokud se ovšem nezvaný host přiblíží a nereaguje na kangalovo upozornění, tak pes bude jednat.
Výchova musí probíhat od útlého věku a výcvik být důsledný. Kangal potřebuje zkušeného pána, který ví, jak na něj, protože ač je to inteligentní pes, tak není 100% poslušný, protože má svoji hlavu. Absolutně se nehodí pro začátečníky, potřebuje pevnou ruku. Ve štěněčím věku by měl přijít do styku s co nejvíce podněty. Klasický výcvik není nic pro něj, ale základní poslušnost ho samozřejmě musíte naučit.
POHYB
Pastevečtí psi jsou zvyklí na volnost a poměrně velký prostor, kde se mohou pohybovat podle svého. Kangal má rád pohyb a zbožňuje pravidelné procházky. Bude je po vás doslova vyžadovat, pouze pobyt na zahradě mu stačit nebude. Pokud se bude nudit, může hrabat díry nebo se uchýlit k útěkům.
Kangal se nehodí na oblíbené psí sporty typu dog dancing a agility, nebo na skládání zkoušek z poslušnosti. Je to výborný ochránce, může strážit stáda, ale i majetek.
PÉČE
Hustou srst musíte pravidelně česat, ale jinak je poměrně bezúdržbová. Dvakrát do roka, když bude kangal línat, počítejte s častějším vyčesáváním a množstvím chlupů všude, ale stejně ve většině případů bydlí venku, tak to není nic hrozného.
Stříhání drápů většinou není potřeba, protože při své váze si je toto plemeno obrousí při chůzi po tvrdém povrchu. Jednou měsíčně byste jejich délku ale měli zkontrolovat, a pokud bude některý z drápků delší, tak ho zkraťte. Nezapomeňte stříhat pátý dráp na předních tlapách.
Kangal nevyžaduje jinou speciální péči, jen byste měli kontrolovat uši. Jsou klopené, a proto si na první pohled nemusíte všimnout něčeho neobvyklého. Samozřejmostí je otírání ospalek a péče o oční okolí. Velká plemena většinou problém s chrupem tolik nemívají, ale preventivně můžete podávat doplňky stravy, které zabraňují usazování zubního plaku a následné tvorbě kamene.
Důležité je zvykat psa na všechny úkony od štěněčího věku, abyste se v dospělosti nedivili, že si nenechá ostříhat drápky. Postupujte vždy z lehka a za každý krok dopředu štěně chvalte.
ZAJÍMAVOSTI
V Turecku se chová hned několik pasteveckých psů, kteří se rozlišují převážně zbarvením. Až do roku 2018 existoval anatolský pastevecký pes, který byl uznán FCI a vedle něj ještě kangal, jehož Mezinárodní kynologická organizace neuznávala. To se však změnilo a anatolský pastevecký pes byl přejmenován na kangalského pasteveckého psa a kangalové byli k tomuto plemeni přiřazeni. V Turecku rozlišují kangala, karabaše, akbaše a další psy, kteří jsou si velmi podobní jak vzhledem tak povahou, i když mírné odchylky mezi nimi jsou. Jednotlivé typy nejsou ani varietami plemene, protože standard o nich vůbec nehovoří, existuje jen jeden kangalský pastevecký pes. Akbaš je bíle zbarvený. Pro karabaše je typická tmavá maska (hlava) se světlejším zbytkem těla a kangal je typickým národním tureckým plemenem.
VÝŽIVA
U velkých plemen je správné krmení zvláště důležité, a proto je potřeba volit kvalitní stravu, která jim dodá vše potřebné. Krmení granulemi je lehčí, jelikož nemusíte dále řešit, zda má váš pes opravdu všechno. Ale vybrat si můžete populární barfování, při kterém krmíte psa syrovým masem a přílohami.
Pro kangala je nutné vybírat granule pro velká plemena psů. Ty lepší obsahují přídavek kloubní výživy a pečují o zatěžovaný pohybový aparát. Navíc jsou přizpůsobené i svou velikostí, aby psi nehltali a malými granulkami se nedávili. Při výběru granulí čtěte složení a nenechte se zmást líbivou reklamou. Oblíbené jsou granule bez obilovin nebo alespoň se sníženým obsahem obilovin a naopak vyšším podílem masa. Dále obsahují různé bylinky, prospěšné látky a ovoce nebo zeleninu. Kromě velikosti plemene se při nákupu granulí zaměřte také na věk, protože velká plemena dospívají později, takže na dospělácké granule můžete přejít zhruba ve věku 18 až 20 měsíců.
Pokud byste raději svému psovi dopřáli přirozenou stravu, tak můžete. Ale barfování není jen tak a rozhodně si musíte nejdříve načíst potřebné informace. Vyvážená strava je důležitá pro zdraví, takže musíte sestavit jidelníček tak, aby váš pes dostal vše, co potřebuje. Maso i kosti se podávají syrové, chybět by neměly přílohy a doplňky stravy. Pro psa velikosti kangala počítejte s dostatečným místem v mrazáku pro připravené krmné dávky, protože maso se většinou kupuje ve větším, doma naporcuje na několik dní a uskladňuje v mrazáku.
Zdraví
Kangalský pastevecký pes může mít problémy s klouby, na což velká plemena trpí. K uchovnění je nutné nechat vyšetřit kyčle kvůli dysplazii kyčelního kloubu (DKK). Vybírejte si tedy štěně po rodičích, kteří mají co nejlepší výsledek. V době růstu se doporučuje štěně fyzicky nepřetěžovat a hlavně preventivně podávat kloubní výživu, která obsahuje aktivní látky, ty vyživují chrupavku a napomáhají chránit klouby.
POTŘEBY A NÁROKY PSA
Tento pes není mazlíček, ale pracant, a proto musí mít dostatek vyžití, aby se nenudil. Rád hrabe, takže když mu nedokážete poskytnout zaměstnání, může se to podepsat na vaší zahradě. Uchýlit se může i k útěkům.
Je to odolné plemeno, které bylo stvořeno pro tvrdé podmínky. Je zvyklý pobývat venku, a to i v případě nepříznivého počasí. Nehodí se do bytu, skvěle mu bude v rodinném domku se zahradou. Boudu by měl mít umístěnou tak, aby mohl pozorovat okolí. Je vhodné mít také kotec, kam můžete psa zavřít, když přijde návštěva nebo v jiných potřebných situacích. Měl by to vnímat jako své bezpečné místo, kde si může v klidu odpočinout.
Je velmi náročný na výchovu a výcvik, všechno, co se v mládí naučí si bude pamatovat. Když si ho pořizujete, počítejte s tím, že nikdy nebude poslouchat na slovo. Nemá to v povaze, je zvyklý sám se rozhodovat a sám jednat, tudíž pokud v povelu neuvidí význam, tak ho nemusí vykonat. Je potřeba se naučit, jak k němu přistupovat, není to klasický psí mazlíček, ale pracovní pes.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
Chov tohoto plemene zaštiťuje Moloss Club CZ, který stanovuje podmínky uchovnění. V roce 2018 došlo ke sjednocení plemen kangal a anatolský pastevecký pes pod jedno nové plemeno kangalský pastevecký pes. V chovu jsou tak jisté výjimky, protože původní anatolský pes neodpovídá ve všech bodech plně standardu, a původní kangal zase naráží na problém, že neexistují psi, kteří by měli evidované 3 plné generace dozadu. Proto je v současné době udělená pětiletá výjimka, že se mohou spojovat i jedinci s nekompletními generacemi, a to až na přímé spojení dvou registrů, tedy psů bez rodičů zapsaných v rodokmenu.
K uchovnění je nutné absolvovat bonitaci od 15 měsíců věku, kde je posouzen jak exteriér psa, tak i povaha, nebo se zúčastnit výstavy vyššího typu a odnést si nejhůře známku Velmi dobrá. Dále se předkládá vyšetření na DKK (dysplazii kyčelního kloubu), které nesmí být provedeno dříve než v 18 měsících věku psa. Vyšetření musí provést schválený veterinární lékař a z chovu jsou vyloučeni jedinci, kteří mají i na jedné z kyčlí stupeň E.
Využití fen v chovu je možné od 18 měsíců a horní věková hranice je stanovena jako u většiny plemen na 8. rok věku. Spodní hranice pro zapojení psů v chovu je stejná jako u fen a horní věkový limit není stanoven. Fena může odchovat maximálně 3 vrhy za dva kalendářní roky.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Kangala je možné zaměnit s jinými molossoidními pasteveckými plemeny podobného typu. Jedná se hlavně o středoasijského psa a kavkazského pasteveckého psa.
Středoasijský pastevecký pes
Obě plemena jsou uznaná Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny 2 FCI k pinčům, kníračům, molossům a švýcarským salašnickým psům. Jejich kohoutková výška je dost podobná. Středoasiat má stanoveno u psů minimálně 70 cm a u fen 65 cm v kohoutku. Váha se pohybuje od 50 kg u psů a od 40 kg výše u fen. Kangalové měří od 63 do 80 cm a psi váží od 48 do 60 kg a fenky od 40 do 50 kg. Středoasiat může mít jakékoliv zbarvení mimo vrozené hnědé, modré a černého pláště na tříslové. Kangal má plavou nebo šedoplavou barvu, připouští se bílá v určitých partiích a maska je tmavá. U obou plemen se kupírují uši v zemích, kde je to povoleno.
Kavkazský pastevecký pes
Kavkazák je také uznán Mezinárodní kynologickou federací a patří do skupiny 2 FCI. Velikost i hmotnost se pohybuje v podobných číslech u obou plemen, kavkazák má u psů minimální kohoutkovou výšku 68 cm a u fen 64 cm, hmotnost pak minimálně 50 kg u psů a 45 kg u fen. Jaho zbarvení je možné jakékoliv, a to i strakaté nebo skvrnité. Nesmí být celočerná nebo játrově hnědá. V zemích, kde je to povoleno, se oběma plemenům kupírují uši.
STANDARDNÍ VZHLED
Pes molossoidního typu s robustní stavbou. Je velký, vzpřímený a mohutně stavěný. Tělo má obdélníkový rámec a je pokryto středně dlouhou srstí, maska je černá. Není agresivní, ale je to skvělý hlídač.
Horní linie lebky a tlamy jsou rozbíhavé. Délka těla je větší než výška v kohoutku o 10 až 12 %. Hrudník je hluboký a dosahuje asi 50 % kohoutkové výšky.
Ideální kohoutková výška
psi: | 72–78 cm | tolerance: +2 cm, -2 cm |
fenky: | 65–73 cm | tolerance: +2 cm, -2 cm |
psi | 48–60 kg |
fenky: | 40–50 kg |
Srst je dlouhá 3 až 7 cm, má hustou podsadu a hrubé, pevné pesíky. Délka srsti se může lišit v závislosti na různých klimatických podmínkách, v jakých pes žije. Delší a hustší srst se nachází na stehnech, plecích a krku.
Jednobarevné plavé, až šedoplavé. Na prsou se může objevit bílá skrvna do velikosti 10 cm. Na hrdle není bílá přípustná, ale připouští se bílé tlapky nebo špička ocasu. Obecně platí pravidlo, že čím méně bílé srsti jedinec má, tak tím je to lepší. Na hlavě je černá maska, tlama je zbarvená tmavě a lebka je světlejší. Tmavé jsou také uši a na ocasu se může objevit tmavá linka, která zasahuje do 1/3 nebo 1/2 jeho celkové délky.
Středně silná kůže je dobře přiléhající. Připouští se mírný lalok na krku. Kůže je zbarvená jako srst a vždy je pigmentovaná.
HLAVA
MOZKOVNA
Větší, ale proporčně odpovídá celkové velikosti těla.
Mezi ušima je široká a směrem ke stopu se postupně zužuje. Je lehce klenutá a delší než širší.
Mírný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST
Nosní houba je černě pigmentovaná. Tlama je kratší než lebka, dosahuje 40 až 44 % z celé délky hlavy. Při pohledu z boku je tupá a mírně se zužuje. Hřbet nosu se od stopu směrem k čenichu mírně sklání.
Černě lemované a mírně visící. Spodní kraj horní pysku by neměl přesahovat pod dolní profil spodní čelisti. Koutky jsou těsné.
Preferuje se nůžkový skus, ale připouští se klešťový skus i těsný předkus (tzv. obrácený nůžkový skus). Za vadu se nepovažuje, pokud chybí zuby P1 a M3. Jinak jsou zuby silné.
Svalnaté s patrnými, ale ne vystouplými lícními kostmi.
Střední až velké oči mandlového tvaru odpovídají velikosti lebky. Jsou dál od sebe a nemají třetí víčka. Barva může být tmavohnědá nebo světle hnědá, ale tmavší jsou lepší.
Okraje jsou černě pigmentované.
Trojúhelníkovité uši jsou středně velké a na okrajích zaoblené. Přední okraj je svěšený a dosahuje k lícím. Při zvýšené pozornosti jsou nesené výše. V zemích, kde je to dovoleno, je možné uši kupírovat, v tom případě jsou posuzovány jako přirozené.
KRK
Svalnatý, silný krk je mírně klenutý, je téměř stejně dlouhý jako hlava. Přípustný je menší lalok. Krk není nošen vztyčený.
TRUP
Svalnatý a silný, ze strany není plochý.
V bedrech je mírně klenutá, záď je výše než kohoutek.
Mírně vystupující, pevný.
Silný, dobře osvalený a středně dlouhý.
Mírně klenutá.
Svalnatá a skloněná v úhlu téměř 30 stupňů. Dobře navazuje na bedra, je středně dlouhá.
Hrudní koš je dostatečně dlouhý. Žebra jsou klenutá. Hrudník je hluboký, dosahuje až k loktům.
Břicho je mírně vtažené.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY
Široce postavené, rovné, tak akorát dlouhé a se silnými kostmi.
Lopatky jsou šikmé a dobře osvalené.
Svalnatá a silná, přiléhají k trupu.
Přiléhající k tělu, ale pohybují se volně.
Rovná se silnými kostmi a přiměřenou délkou.
Silná.
Silná a při pohledu z boku jsou mírně šikmá.
Silné s dobře klenutými prsty, pevnými polštářky a krátkými, ideálně černými drápy.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Silné, při pohledu zezadu jsou kolmé, ale ne přehnaně osvalené.
Dlouhá.
Dobře zaúhlená.
Přípustné.
Nárty jsou kolmo postavené, středně dlouhé, rovnoběžné a dobře vyvinuté.
Bérce jsou svalnaté a silné. Hlezna jsou pevná a středně zaúhlená.
Jsou silné s dobře klenutými prsty, silnými polštářky a krátkými, černě pigmentovanými drápy.
CHODY PSA
Charakteristické je, že při pohybu je hlava, krk i horní linie hřbetu v jedné úrovni. Pohyb je pružný, plynulý, plíživý, dlouhý a dynamický. Při pomalejším tempu se připouští i mimochod.
OCAS
Dlouhý ocas sahá mírně pod hlezna. Jeho horní linie pokračuje plynule v linii zádi. Když je pes v klidu, ocas je nesený dolů s uzavřeným kroužkem na konci. V případě zvýšené pozornosti je nesen vysoko a stočený přes hřbet.