Aljašský malamut

Malamut je přátelský a milý pes, svou rodinu má velmi rád a je jí oddaný. K lidem nesmí být nikdy agresivní, proto se absolutně nehodí do role hlídacího psa ani na obrany. K cizím lidem je přátelský a spíše je přivítá. Děti má rád a vědomě by jim neublížil, ale je třeba mít na paměti, že při své velikosti může způsobit zranění nechtěně. Děti se ho musí naučit respektovat a neobtěžovat.

Má velice silné instinkty. Zdůraznit musíme jeho lovecký pud. Pozor na jeho pouštění na nechráněných pozemcích. Jakmile zbystří zvěř, tak ho jenom těžko přivoláte, takže je lepší takovým situacím předcházet. Je to smečkový pes, takže s ostaními psy vychází velmi dobře a nemá problém s nimi žít. Co se týká ostatních zvířat, tak je to složitější právě kvůli zmíněnému loveckému pudu. Pokud bude od mala vyrůstat s jiným mazlíčkem, budou spolu pravděpodobně vycházet dobře, ale horší to bude, kdybyste k němu chtěli v dospělosti pořídit třeba kočku – malamut ji bude považovat za kořist.

Je to temperamentní a samostatný pes, který se umí rozhodnout. Velice důležitá je u něj dostatečná a včasná socializace, která začíná již u chovatele. Malamut musí ve štěněším věku přijít do styku se všemi možnými podněty, aby jej později nic nezaskočilo a nestal se z něj bojácný či agresivní jedinec. Nehodí se pro začátečníky, protože musíte vědět, jak s ním pracovat. Výcvik není obtížný a měl by být založen hlavně na porozumění.

Malamut je na pohyb velice náročné plemeno, je to pracovní pes a potřebuje proto dostatek aktivity. Byl vyšlechtěn do tahu, nejlepší je samozřejmě využití ve psím spřežení, v čemž vyniká. Když není sníh může být zapřažen do káry. 

Pokud se nehodláte věnovat mushingu, jsou vhodné i jiné sporty. Malamut vás velmi rád bude doprovázet u kola, této disciplíně se říká bikejöring v případě jízdy na koloběžce je to pak scootering. Vhodný je také canicross neboli běh se psem či dogtrekking, což je v podstatě dlouhá terénní túra, závody trvají více dní a je třeba absolvovat trasy dlouhé několik desítek kilometrů, jedná se o vytrvalostní sport, pro který se malamut skvěle hodí. Dalším vhodným sportem pro malamuta je pulling, tedy táhnutí břemen.

Kromě těchto typických sportů se můžete věnovat i jiným aktivitám. Tento seveřan se hodí na canisterapii a uplatnění najde i jako záchranářský pes. Výjimkou nejsou ani jedinci, kteří skládají zkoušky z poslušnosti.

O huňatou malamutovu srst nemusíte nijak speciálně pečovat. Stačí ji jednou týdně pečlivě vykartáčovat, v období línání je to potřeba každý den, abyste pomohli uvolnit odumřelé chlupy. Malamut se ani na výstavy nestříhá, povolené je maximálně zastřižení srst mezi polštářky na tlapkách.

Stejně jako u každého jiného plemene, je nutné pečovat psovi o oči, uši a chrup. Očka čistíme od ospalek, používat můžete tamponek s borovou nebo oční vodou Opthalem. Uši stačí vyčistit jednou za čas kapkami k tomu určenými, nebo můžete zajít k veterináři.

Pokud se s malamutem věnujete mushingu, měli byste pečovat o polštářky na tlapkách. Ty jsou sice pevné a odolné, ale při velké záteži se musí chránit. Dále je potřeba hlídat délku drápků, i když při hmotnosti a aktivitě tohoto seveřana si je obrousí sám, takže stříhat budete muset pouze pátý dráp na předních packách, který není ve styku se zemi a nedochází k jeho přirozenému obroušení.

Malamuty proslavila událost, která se stala v roce 1925. V Nome vypukla epidemie záškrtu, ale neměli tam dost séra na aplikaci nemocným. To se nacházelo v Anchorage, které bylo od Nome vzdáleno přes 1600 km nehostinou krajinou a hlavně v tu dobu panovaly extrémní podmínky a teploměr klesal až k mínus padesáti stupňům. Jako nejlepší řešení, jak nejrychleji dostat sérum k nemocným, byla štafeta sestavená ze psích spřežení, kde samozřejmě převažovali právě malamuti. Za účelem památky na tuto událost byl založen světoznámý závod Iditarod, který se jel poprvé v roce 1973. 

Krmivo pro psa musí být dostatečně výživné a kvalitní, aby mu poskytlo vše, co potřebuje a u malamuta v zátěži to platí dvojnásob. Jednodušším způsobem je krmení granulemi, které patří ke kompletním krmivům, což znamená, že obsahují vše důležité a nic dalšího se již nemusí přidávat. 

Existuje velké množství různých značek a zorientovat se na trhu s krmivy není jednoduché. Kvalitní granule poznáte podle složení. Na prvním místě by se mělo objevit maso, ne žádné vedlejší produkty živočišné výroby, ale skutečné maso – dehydratované, moučka, čerstvé (zde je nutné počítat s tím, že při výrobním procesu se jeho obsah změnší). Správné granule obsahují nízký obsah obilovin, nebo jsou zcela bez obilovin, najdete tam bylinky, ovoce, zeleninu a další přidané vitamíny a minerály.

Dále jsou granule rozděleny podle věku na štěněčí, dospělácké a pro seniory. Mnoho značek dále rozlišuje i velikost psa. Malamut rozhodně patří k velkým plemenům. Je možné, že v dospělosti budete muset při zvýšené aktivitě sáhnout po zátěžových granulích.

Další možností je krmení syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky, kterému se říká BARF. Tato metoda je velmi oblíbená, protože opravdu víte, co svému psovi dáváte. Je ale časově náročnější, sami musíte připravit vyváženou krmnou dávku, tak aby psovi nic nechybělo. Než začnete barfovat, je nutné si vše nastudovat. Budete také potřebovat dostatek místa v mrazáku, protože malamut toho sní poměrně dost.

Jedná se o zdravé a velmi odolné plemeno. V chovu se sledují dědičné oční vady, a to hlavně progresivní retinální atrofie, tato vyšetření je třeba pravidelně opakovat. Dále je pak k uchovnění požadováno vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu.

Jedná se o větší plemeno, které může postihnout torze žaludku, té se dá předcházet dodržováním jednoduchých pravidel při krmení – rozdělení krmné dávky, klid po jídle a podobně.

Toto plemeno se nehodí pro začátečníky, pořídit byste ho měli, pokud už máte s kynologií a výchovou psa nějaké zkušenosti a hlavně jen v případě, že budete schopni uspokojit malamutovu potřebu pohybu. Potřebuje zaměstnat, jinak se bude nudit, což může vést třeba k utíkání.

Je to seveřan, takže může bez problémů pobývat celoročně venku, jeho srst jej ochrání proti nepříznivým vlivům počasí. Nemá problém fungovat ani v mrazivých teplotách. Bydlet může v boudě, kterou byste na zimu vystlat např. slámou. Příliš se nehodí do bytu, ale teoreticky ani s bydlením v bytě nebude mít problém, když se mu budete dostatečně věnovat a podnikat různé aktivity.

Chov aljaškého malamuta zaštiťuje v ČR Alaskan Malamute Klub nebo Klub severských psů. Abyste se mohli snažit o uchovnění, musíte mít doma malamuta s průkazem původu FCI. Šanci na úspěch máte v případě, že váš pes nemá žádnou z vylučujících vad. 

Pro uchovnění musíte absolvovat bonitaci, což je chovatelská akce podobná výstavě, na níž je pes posouzen odbornou komisí. Zúčastnit se jí mohou psi a feny od 24 měsíců věku. Zapojit se v chovu pak uchovnění jedinci mohou od 24 měsíců. 

K bonitaci musíte doložit výsledek RTG vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK), které je možné absolvovat také od 24 měsíců. Dále pak vyšetření na dědičné oční vady. Dále je požadováno zhotovení DNA profilu.

Horní věková hranice je u fen stanovena na 8 let věku, u psů není omezena. Fena může odchovat maximálně jeden vrh za kalendářní rok, u psů opět nejsou krytí omezena. Aljašský malamut má dva druhy chovu, a to obecný a pak výběrový (složitější podmínky pro přijetí).

Není mnoho plemen takových jako aljašský malamut, ale nějaké přece jenom najdeme. Každý znalec saňové psy pozná a umí je od sebe odlišit, ale laik by se malamuta mohl snadno splést se sibiřským huskym.