Airedale terrier

Erdel je plný energie, a proto se hodí k aktivním lidem. Je to skvělý rodinný společník. S dětmi nemá problém, ani není agresivní, ale ony se ho musí naučit respektovat a dopřát mu prostor, když to potřebuje. Je to hravý pes, a to do vysokého věku. 

K cizím lidem se chová ostražitě a za plot je rozhodně nepustí. Ale s chtěnou návštěvou mít problém nebude. Je to výborný hlídač a bude chránit celou svou rodinu, takže pozor na přehnané hraní vašeho dítěte s těmi od sousedů, aby pes situaci špatně nevyhodnotil. Erdel má silně vyvinutý lovecký pud, což znamená, že se při procházce může pustit za zvěří. S jinými domácími zvířaty typu králíka, kočky a dalších má tento teriér dobrý vztah, ale jenom pokud s nimi vyrůstá od útlého věku. Když se k vám na zahradu zatoulá cizí kočka, nemusí to s ní dopadnout dobře.

Jedná se o učenlivé a inteligentní plemeno, které potřebuje dostatek vyžití, ale nemusí se nutně jedna pouze o lovecké zaměření, existují i jiná odvětví kynologie, ve kterých může erdel vynikat. Výcvik musí být důsledný ideálně prostřednictvím pozitivní motivace. Ale erdelové jsou velmi chápaví, dokonce bývají cvičeni jako služební psi. 

Jedná se o velmi aktivní plemeno, které se nespokojí s pár krátkými procházkami za den. Aby byl spokojený, potřebuje opravdové vyžití. Můžete ho vzít s sebou na túru nebo s ním chodit běhat, ale potřebuje něco dělat. Hodí se do aktivní rodiny, pokud nemáte dostatek času nebo si raději lehnete na gauč, pak to není pes pro vás.

Společně se můžete věnovat i mnoha kynologickým aktivitám. V dnešní době se již moc erdelů nevěnuje původnímu lovu, ale stále častěji je můžeme vídat jako psy na agility, skládají se svými pány zkoušky z poslušnosti, ale hodí se i na záchranařinu nebo stopy. Jakýmkoliv aktivitám se bude věnovat s velkým nadšení. 

Srst není na pročesávání náročná, stačí pravidelně alespoň jednou týdně vykartáčovat. V období línání budete muset po hřebenu sáhnout častěji. Erdela je nutné pravidelně trimovat, poprvé je vhodné si to od někoho (třeba od chovatele) ukázat, abyste věděli jak na to. Pokud si na to netroufáte, není problém navštívit psí salón. Na akcích pořádaných klubem probíhají ukázky úpravy, takže se jich můžete zúčastnit a něco se přiučit. Na výstavu je třeba mít psa perfektně připraveného, a proto je nutné o srst pečovat opravdu pravidelně, protože týden před konáním výstavy to nezachráníte.

Co se týká další péče, stejně jako u každého jiného plemene byste měli kontrolovat oči, uši i zuby. Zuby doporučujeme od štěněčího věku čistit, aby si na to váš pes lépe zvyknul. Přidávat můžete i různé doplňky stravy (např. mořskou řasu kelpu). Oční okolí hlídejte a v případě potřeby omyjte.

Zmínit se musíme i o stříhání drápků. Svému erdelovi byste je měli pravidelně hlídat, aby nepřerůstaly, protože pak znesnadňují chůzi. I když budou ostatní drápy v pořádku, tak nikdy nenechte nepříjemně zarůstat pátý dráp na předních packách, který se ani nedotýká země a nikdy se přirozeně nezkrátí.

Erdel teriér má na první pohled velmi zajímavý a líbivý exteriér, je to pes nabitý energií s milou povahou a naprosto skvěle dokáže zastat funkci ideálního rodinného psa. Pyšní se jedním prvenstvím, a to díky své velikosti – je to největší zástupce skupiny teriérů. 

Další zajímavostí je, že kromě klasického uchovnění, můžete absolvovat ještě vyšší formu, která se nazývá Körung. Získají ji špičkoví jedinci, kteří jsou mimořádně kvalitní.

Erdel teriér je aktivní pes, který potřebuje kvalitní a výživné krmivo pro spokojený život. V dnešní době se můžete rozhodnout krmit dvěma způsoby, a to kompletním krmivem (granule a konzervy) a nebo BARFem, tedy syrovým masem, kostmi, přílohami a doplňky. Vaření kuřecího nebo krůtího masa a rýže je vhodné v případě, kdy má pes zažívací problémy.

Velikostně patří erdel ke středním plemenům, je proto nutné vybírat granule vhodné právě pro střední psy. Dále se musíte zaměřit na věkové stadium. Obecně platí, že štěněčí granule jsou výživnější, protože v období růstu potřebují psi dostatek živin. V dospělosti záleží pak na aktivitě každého jedince, ale pokud máte psa v zátěži, tak můžete sáhnout po granulích pro aktivní psy. Granule vybírejte hlavně podle složení. Na prvním místě by se mělo objevit maso, co se týká obilovin, tak oblíbené jsou granule bez obilovin, ale vedle nešlápnete ani s těmi se sníženým obsahem obilovin nebo hypoalergenními s rýží. 

BARF pochází z anglického Bones And Raw Food (kosti a syrová strava), což je také hlavní náplní jídelníčku. Suroviny nejsou tepelně opracované, pracuje se se syrovým masem a kostmi. Dále se přidávají přílohy a další doplňky stravy. Do barfování se nemůžete pustit jen tak ze dne na den. Nejdříve si musíte nastudovat vše potřebné, protože sestavení vyváženého jídelníčku je pouze na vás. Navíc také počítejte s tím, že budete potřebovat nějaké místo v mrazáku, kam budete moc uložit připravené dávky.

Toto plemeno není příliš zatíženo dědičnými onemocněními. Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to konkrétně dysplazie loketního (DLK) a kyčelního kloubu (DKK). Při uchovnění jsou vyšetření na obě tyto nemoci povinná a do chovu jsou puštěni pouze jedinci s požadovanými výsledky, toto se týká DKK. DLK se zatím pouze orientačně sleduje. Je vhodné preventivně podávat kloubní výživu, která zajišťuje regeneraci chrupavek a zlepšuje opotřebení kloubů. 

Erdel teriér se nejvíce hodí do domu se zahradou, uvnitř by měl mít své místo, kde může pozorovat, co se v domácnosti děje. Vydrží také venku a jeho srst jej proti nepříznivému počasí ochrání, ale rozhodně by neměl být neustále zavřený v kotci, to by se mu nelíbilo. 

Potřebuje dostatek pohybu a vyžití, pokud jej nebudete vést lovecky, můžete se věnovat různým kynologickým sportům, které erdela jistě unaví. Ale pozor, aby se nenudil, mohl by začít ničit vše, co mu přijde pod packu.

Na výchovu potřebuje erdel ideálně zkušeného páníčka, který ví, jak na něj. Nehodí se pro začátečníky a spíše línější páníčky, kteří si raději lehnou na gauč, než aby šli ven.

V České republice můžete erdela chovat pouze pod jedním klubem a tím je Klub chovatelů a přátel airedale terriera. Ten také stanovuje podmínky, za kterých můžete svého psa uchovnit. 

Prvním předpokladem je mít psa s průkazem původu FCI, který nemá žádné vylučující vady z chovu. Pak se musíte zúčastnit chovatelské akce – bonitace, od věku 15 měsíců. Na ní je každý jedinec posouzen a rozhoduje se o uchovnění. Před bonitací je povinná účast na jedné výstavě pořádané klubem, pes musí být přihlášen v mezitřídě, otevřené, pracovní nebo šampionů. Hodnocení může být nejhůře známka Velmi dobrá. Dále musíte absolvovat svod dorostu. 

K uchovnění je dále potřeba doložit výsledky povinných vyšetření. Jedná se o rentgeny na dysplazii kyčelního a loketního kloubu (DKK a DLK). Do 31. 12. 2019 se za směrodatné považuje pouze vyšetření kyčlí. Rentgeny loktů jsou zatím ve sledovacím období.

Použití v chovu je možné od věku 18 měsíců. U fen je horní věková hranice stanovena na 8 let věku a u psů není omezena.

Erdelové mají ještě vyšší formu bonitace, která se nazývá Körung a má svá vlastní pravidla. Uspějí jedinci s mimořádnými kvalitami. Zúčastnit se můžete od věku psa 24 měsíců, samozřejmě je nutné, aby byl jedinec již uchovněn. Dále musí mít vykonanou Vytrvalostní zkoušku a absolvovat minimálně 3 výstavy s různými rozhodčími, ale vždy si odnést známku Výbornou.

I přes svůj velmi výrazný exteriér se airedale teriér dá splést s jinými plemeny teriérů. Mezi adepty patří irský teriér, welsh teriér a drsnosrstý foxteriér.